Obnova lesů funguje. Za dvacet let regenerovala oblast o rozloze Francie

Kácení pralesů na Zemi se zrychluje, nejvíce v Brazílii. Ale přestože se mnohé životně důležité lesy planety zmenšují, nová studie ukázala, že některé zalesněné oblasti mají pozoruhodnou schopnost regenerace. Umí nečekaně rychle znovu dorůst, pokud se jim dá příležitost. Vědci na to přišli díky analýze dat ze satelitních snímků za více než 30 let z 29 zemí ve 13 oblastech planety.

Podle nové analýzy se od roku 2000 na celém světě přirozeně obnovila oblast lesů přibližně o velikosti Francie. To je dost lesa na to, aby se v něm uložil ekvivalent 5,9 gigatun oxidu uhličitého, což je více než roční emise USA.

„Tyto údaje nám ukazují obrovský potenciál přírodních stanovišť k obnově, když k tomu dostanou příležitost. Ale není to omluva pro nikoho z nás, abychom čekali, až se to stane,“ uvedl v prohlášení John Lotspeich, výkonný ředitel projektu Trillion Trees, který spolupracuje se Světovým fondem na ochranu přírody, BirdLife International a Wildlife Conservation Society.

Místa, kde se v současné době daří zvětšovat rozlohu lesů, lze nalézt po celém světě. Například v oblasti severozápadně od Pekingu začala s masivním zalesňováním čínská vláda poté, co se ukázalo, jak účinně brání vzniku písečných bouří, které městu škodí. Za další pozitivní příklad autoři výzkumu pokládají severozápadní část Brazílie, kde opatrnější přístup k zemědělství přinesl oživení zalesněných oblastí.

Obnova zabírá, ale nestačí to

Jak tyto příklady naznačují, obnova lesů byla způsobena řadou faktorů, které se na různých místech planety liší. Některé faktory jsou nejasné, některé byly výsledkem lepšího hospodaření s lesy, zatímco jiné byly přirozené – typicky regenerace po lesních požárech.

Čína je zase důkazem, jak moc mohou lesům pomoci celostátní projekty, které se pokoušejí o zlepšení kvality přírody.

Přestože zpráva zdůrazňuje mnoho úspěchů, nijak tím nezmenšuje rozsah problému, jímž je masivní odlesňování. Mnohé oblasti, jako například lesy podél východního pobřeží Brazílie, zaznamenaly v minulosti sice značné oživení, ale stále zůstávají mnohem menší, než býval jejich historický rozsah.

Mimo tyto oblasti obnovy přitom odlesňování dál probíhá v mnoha z ekologických důvodů klíčově důležitých lesích světa. Obnova lesních ostrůvků sama o sobě nevyřeší širší problém změny klimatu nebo odlesňování, ale tato zpráva ukazuje, že obnova lesů by mohla mít pozitivní dopad na přírodu.

„Věda hovoří jasně: máme-li se vyhnout nebezpečné změně klimatu a odvrátit ztrátu přírody, musíme zastavit odlesňování a obnovit přírodní lesy,“ uvedl William Baldwin-Cantello ze Světového fondu na ochranu přírody. „Už dlouho víme, že přirozená obnova lesů je často levnější a lepší pro biodiverzitu než aktivně vysázené lesy. A tento výzkum nám říká, kde a proč k obnově dochází a jak můžeme tyto podmínky znovu vytvořit jinde,“ dodává Baldwin-Cantell.

„Tuto regeneraci ale nemůžeme brát jako samozřejmost – odlesňování si stále každý rok bere miliony hektarů, což je mnohonásobně více, než se obnovuje. Chceme-li využít potenciál lesů jako klimatického řešení, potřebujeme podporu regenerace a musíme se vypořádat s hybateli odlesňování,“ varuje expert.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 16 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 17 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 19 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 20 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 20 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 23 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...