Obézní lidé mají podle lékařů téměř dvakrát vyšší riziko nákazy covidem-19. Vyšší o 113 procent je pravděpodobnost, že skončí s koronavirem v nemocnici, nemusí u nich dostatečně fungovat ani vakcína. Informovala o tom Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.
Průměrný Čech má podle dat Českého statistického úřadu mírnou nadváhu. Trpí jí 47 procent mužů a třetina žen, obézní je každý pátý muž a 18 procent žen. Podle společnosti lidé ale přibírali i kvůli jarním omezením pohybu a práci z domova v jarní části epidemie covidu-19.
Větší riziko pro obézní podle lékařské společnosti prokazuje srovnání 75 studií na 400 tisících pacientech z Evropy, Asie a Ameriky. „Obezita je většinou vnímána jako nemoc, u které se metabolické komplikace typu cukrovky, vysokého krevního tlaku či cholesterolu projeví až s odstupem let. Pacienti tak mají falešný pocit dostatku času pro změnu svého životního stylu,“ uvedl vedoucí Pracovní skupiny preventabilních onemocnění společnosti Jozef Čupka.
Pro covid-19 to ale podle něj neplatí. Nárůst obézních pacientů na jednotkách intenzivní péče je o 74 procent vyšší než u lidí s normální váhou a riziko úmrtí je vyšší o 48 procent.
Obezita je pro covid rizikovým faktorem
Obezita podle lékařů omezuje plicní ventilaci, zhoršuje imunitní odpověď na virovou infekci a zvyšuje v organismu zánětlivé procesy. Velký obvod pasu a vysoká tělesná hmotnost také komplikují péči o pacienta v nemocnici, například zavedení plicní ventilace nebo položení nemocného na břicho, aby se zvýšil objem jeho dechu. „Obézní lidé jsou také náchylnější k syndromu akutní respirační tísně, což je v současnosti hlavní příčina úmrtí pacientů na koronavirus,“ dodal.
Podle Čupky nemusí být pro obézní záchranou ani vakcína. I při očkování proti jiným nemocem lékaři pozorují, že jejich imunita nemusí vždy správně zareagovat. „Vakcinace funguje na principu stimulace, kdy do těla zaneseme informace o povrchových antigenech viru a ty nastartují imunitní buňky a začnou tvořit protilátky. Spuštění protilátek a délka jejich fungování jsou u obézních lidí kvůli změnám v tukové tkáni mnohem nižší,“ vysvětlil.
Předcházet nárůstu tělesné hmotnosti ale podle odborníků epidemie zrovna neusnadňuje. Bezpečnostní opatření po celém světě omezila pohyb lidí a sociální kontakt. Lidé začali pracovat z domova, čímž omezili zbývající přirozený pohyb jako chůze do práce, na oběd nebo na nákup. „Značná část lidí v první vlně pandemie přibrala asi jeden až pět kilogramů. Nemohli chodit ven a stýkat se s blízkými lidmi, což obecně zvyšuje stres, který následně řešili přejídáním,“ uvedl. Naopak cvičení podle Čupky vyplavuje hormony, které stres snižují.
Data o tom, jestli nakažení, hospitalizovaní, lidé ve vážném stavu nebo zemřelí s koronavirem trpí obezitou, v Česku k dispozici nejsou. Odborníci ji ale uvádějí jako rizikový faktor, navíc často provází cukrovku, vysoký krevní tlak nebo další onemocnění. Ta jsou rizikovější než vyšší věk.
