Skryté kamery v nepálské džungli shromáždily tisíce fotografií a přinesly potěšující výsledek: populace tygrů v této himálajské zemi se za posledních deset let téměř zdvojnásobila.
Dříve nepálským tygrům hrozilo vyhynutí. V roce 2009 jich v zemi zbývalo jen 121, zatímco nyní jde o 235 dospělých šelem. Zjistili to ochránci přírody, kteří v terénu na jihovýchodě země u hranic s Indií ukryli více než 3200 fotopastí, aby zvířata fotografovaly.
Pětadvacetiletý Čajan Kumar Čaudárí stojí v čele místních ochránců přírody a zúčastnil se operace v Národním parku Bardia, kde se počet tygrů téměř zpětinásobil. Pomáhal vystopovat a zaregistrovat pohyb tygrů v parku s pomocí skrytých kamer. „Bylo vzrušující sledovat kamery a objevovat snímky tygrů. Měl jsem pocit, že se účastním čehosi velikého,“ řekl.
Bez pomoci obyvatelstva by plán záchrany nefungoval
Planiny v jižní části Nepálu, kde je pět národních parků, byly rozděleny na parcely, z nichž každá byla vybavena přístroji se snímači pohybu a změny teploty. Někdy bylo zapotřebí sednout na slony, aby bylo možné kamery v hloubi džungle umístit. „Bylo to obtížné a také nebezpečné,“ vysvětluje ředitel oddělení ochrany fauny v nepálských národních parcích Man Bahádur Kadka.
Brzy se dostavily první výsledky; kamery zachytily osamělé jedince, samice s mláďaty i šelmu, jak právě trhá ulovenou kořist. Čaudárího favoritem je tygr, jemuž se zřejmě zlíbilo pózovat před objektivem. Za celou operaci, která trvala od listopadu loňského roku a skončila letos v březnu, bylo získáno více než čtyři tisíce snímků tygrů.
„Začali jsme tedy fotografie analyzovat. Stejně jako je tomu u nás s otisky prstů, tak i tygři mají jedinečné pruhy. Neexistují dva stejní,“ vysvětluje Kadka.
Podle expertů je klíčem k zachování tygrů v Nepálu to, že do jejich ochrany je zapojeno obyvatelstvo. Místní by si totiž mohli vydělat tisíce dolarů, kdyby tygra nelegálně ulovili.
Šlechta tygry nevylovila, pytláci málem ano
Před sto lety byly husté nepálské džungle loveckým terénem představitelů království a vysocí britští úředníci, kteří v Nepálu pobývali, si přijížděli královského bengálského tygra ulovit. V roce 1900 tak v oblasti podle odhadů žilo přibližně sto tisíc tygrů, zatímco v roce 2010 už to bylo pouze 3200. Jednalo se o nejnižší zaznamenaný počet.
V Nepálu výrazně klesl počet těchto šelem koncem občanské války (1996–2006), z níž těžili pytláci; po tygřích orgánech totiž baží především Čína, kde se používají v tradičním léčitelství. V roce 2009 proto vláda najala stovky mladých dobrovolníků, aby střežili národní parky a hlídkovali, zda někdo nepytlačí.
„Tygři jsou naše bohatství, musíme je chránit,“ říká dvaadvacetiletá Sandžu Parijárová, která se do tohoto programu zapojila jako velmi mladá. Vyzbrojena tyčí odchází pravidelně do džungle hledat nastražené pasti.
„Lidé mají radost, že počty tygrů a nosorožců se zvyšují, přicházejí turisté a my z toho máme užitek,“ dodává. Nepál pytláky přísně trestá, a to až patnácti lety vězení a velkou pokutou. Nedávno vytvořil databázi DNA tygrů, aby se vyšetřování usnadnilo.
Ochránci životního prostředí si uvědomují, že zvýšení počtu tygrů je rovněž příležitostí pro překupníky a černý trh. Nelegální usmrcení tygra je obzvláště těžké vyšetřit, protože na rozdíl od nosorožce se využívá celé tělo, takže po pytlácích nic nezbude.
