Nejlepším preparátem na covid bude derivát remdesiviru, říká Eric De Clercq, který zkoumal léčbu AIDS

7 minut
UK: Světově uznávaný biolog Eric de Clercq o budoucnosti léčby covidu-19
Zdroj: ČT24

Jestli se dá o některém současném virologovi říct, že zachránil miliony lidských životů, je to Eric De Clercq. Tento belgický vědec dlouhá léta úzce spolupracoval s českým chemikem Antonínem Holým a právě z jejich vzájemné spolupráce vznikly molekuly, jež dnes tvoří základ spousty účinných léků. Například těch proti AIDS nebo žloutence, ale také na jejich základě vznikl remdesivir, jedna z mála látek, která se používá proti covidu. Rozhovor vedl Daniel Stach.

Muž, který spoluzaložil Mezinárodní společnost pro antivirový výzkum a stal se jejím druhým prezidentem, je na návštěvě České republiky – účastní se Mezinárodního biochemického kongresu v Českých Budějovicích. V rozhovoru pro Českou televizi se věnoval zejména léčbě covidu, která je podle něj nesmírně složitá. „Remdesivir je jediné schválené antivirotikum, které je v současné době k dispozici a které funguje proti covidu-19. Není ideální, absolutně ne. Ale je to nyní ta nejlepší látka, kterou máme.“

Co si myslíte o protilátkové léčbě?

To je rozhodně přístup, který byl doporučen, řekl bych, že už před padesáti lety. Ale neměli bychom zapomenout, že obecně protilátky mají omezenou životnost – to znamená pár měsíců. A udržet tak obranyschopnost znamená, že ji musíme obnovovat každé přibližně tři měsíce, možná i častěji. A také to vždy bude drahé. Je to přístup, který bych nedoporučil jako dlouhodobé řešení.

Máme remdesivir jako jednu z možností. Jaké jsou další varianty pro budoucnost? Jaké druhy léčby si myslíte, že budou vyvinuty?

Bude to něco, co není zatím dostatečně prozkoumané – a nebo deriváty remdesiviru. Remdesivir může být v mnoha aspektech vylepšen.

Jak?

Chemicky. Nemohu vědět o všech chemických úpravách, které jsou možné. Ale další přístup je kombinace. Co v současné době není pořádně prozkoumané, je kombinace remdesiviru s jinými látkami. A zmíním jen dvě z nich: Jde třeba o kortikosteroidy, jako je třeba dexametazon, ale mohou to být i jiné kortikosteroidy. A další přístup, který mi přijde zajímavý, je možnost kombinovat remdesivir s ribavirinem. To je už starší látka a vždy je řazená mezi antivirotika, není ale dostatečně efektivní jako antivirotikum proti koronaviru.

K novým typům léčby – myslíte si, že zažijeme aspoň trochu podobný příběh, který jste prožil vy s Antonínem Holým a Johnem Martinem, kdy jste přišli s novým druhem léčby pro lidi, kteří jsou HIV pozitivní. Neočekávaný průlom malé skupiny vědců, který změnil svět? Myslíte si, že se to stane i s covidem-19?

(Smích) Nemyslím si, že jsem kvalifikován na to, abych zodpověděl tuto otázku. Mohu k tomu jen dodat, že jsem velmi smutný, že jsme letos ztratili třetího člena naší Holého trojice, takže potom, co sám Tony Holý 16. července 2012 odešel, jsme teď ztratili také Johna Martina 29. nebo 30. března tohoto roku. Je velmi smutné, že jsem už jediný a já jsem z toho velmi smutný, že z Holého trojice jsem zbyl už jen já.

Více o konferenci v Českých Budějovicích zde:

Byl jste přítel s Antonínem Holým, nebo jak vy říkáte Tonym, přes třicet let…

Měl bych ho nazývat Tonda (smích).

Co jste na něm měl nejraději?

Jednoduchost. A fakt, že byl chemik, opravdový chemik. Takže jsem se ho trochu snažil naučit i medicínu, ale fakt, že on měl rád chemii, a já měl rád chemiky, z nás udělal dobré přátele. Myslím, že ze začátku k nám byl trochu podezřívavý – kvůli tomu, že se medikové zajímají o jeho látky. Později jsme se ale stali blízkými kamarády.

Ze začátku o spolupráci pochyboval, ale poté jste si vzájemně kryli záda. Vzpomínáte si na moment, kdy tady byla debata od československých právníků ohledně patentových práv. Byl jste v místnosti jediný cizinec a všude byli pouze Čechoslováci a padla otázka, jestli by Antonín Holý neměl mít 75 procent z patentů, a ne padesát na padesát, jak to bylo domluveno do té doby. Co Antonín Holý v tu chvíli udělal?

Ve skutečnosti si ti právníci mysleli, že podíl chemiků byl větší než podíl biologů. A tedy, že místo padesát na padesát by to mělo být rozděleno na osmdesát ku dvaceti, nebo dokonce devadesát ku deseti procentům. A já byl úplně sám jako cizinec v tom publiku a stále mám ten obraz před sebou – v místnosti sedělo asi padesát lidí a já byl ten jediný, který si sám kryl záda. Poté přišel Holý na mou – řekněme záchranu – a řekl padesát na padesát.

15 minut
Rozhovor s Ericem De Clercqem v angličtině
Zdroj: ČT24

Tak to bude!

Tak to bude.

Žádné pochybnosti?

A já řekl jen OK. Tak jsem to vždy chtěl. Ale on to tak řekl.

A nikdo v místnosti si nedovolil zpochybňovat Antonína Holého?

Ne, bylo to přijato hned. A zůstalo to tak dodnes.

Kolik je Antonínů Holých v tomto světě, ve kterém nyní žijeme?

No, bohužel tu takoví nejsou. Nemyslím si, že bych někdy ještě potkal dalšího Tonyho. Tedy – Tondu (smích). 

Eric De Clercq už byl v minulosti hostem pořadu Hyde Park Civilizace. Celý díl si můžete přehrát zde: 

57 minut
Erik De Clercq v pořadu Hyde Park Civilizace
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 16 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 17 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 20 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 22 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
včera v 07:00

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
15. 1. 2026

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
15. 1. 2026
Načítání...