Nejlepším preparátem na covid bude derivát remdesiviru, říká Eric De Clercq, který zkoumal léčbu AIDS

Nahrávám video
UK: Světově uznávaný biolog Eric de Clercq o budoucnosti léčby covidu-19
Zdroj: ČT24

Jestli se dá o některém současném virologovi říct, že zachránil miliony lidských životů, je to Eric De Clercq. Tento belgický vědec dlouhá léta úzce spolupracoval s českým chemikem Antonínem Holým a právě z jejich vzájemné spolupráce vznikly molekuly, jež dnes tvoří základ spousty účinných léků. Například těch proti AIDS nebo žloutence, ale také na jejich základě vznikl remdesivir, jedna z mála látek, která se používá proti covidu. Rozhovor vedl Daniel Stach.

Muž, který spoluzaložil Mezinárodní společnost pro antivirový výzkum a stal se jejím druhým prezidentem, je na návštěvě České republiky – účastní se Mezinárodního biochemického kongresu v Českých Budějovicích. V rozhovoru pro Českou televizi se věnoval zejména léčbě covidu, která je podle něj nesmírně složitá. „Remdesivir je jediné schválené antivirotikum, které je v současné době k dispozici a které funguje proti covidu-19. Není ideální, absolutně ne. Ale je to nyní ta nejlepší látka, kterou máme.“

Co si myslíte o protilátkové léčbě?

To je rozhodně přístup, který byl doporučen, řekl bych, že už před padesáti lety. Ale neměli bychom zapomenout, že obecně protilátky mají omezenou životnost – to znamená pár měsíců. A udržet tak obranyschopnost znamená, že ji musíme obnovovat každé přibližně tři měsíce, možná i častěji. A také to vždy bude drahé. Je to přístup, který bych nedoporučil jako dlouhodobé řešení.

Máme remdesivir jako jednu z možností. Jaké jsou další varianty pro budoucnost? Jaké druhy léčby si myslíte, že budou vyvinuty?

Bude to něco, co není zatím dostatečně prozkoumané – a nebo deriváty remdesiviru. Remdesivir může být v mnoha aspektech vylepšen.

Jak?

Chemicky. Nemohu vědět o všech chemických úpravách, které jsou možné. Ale další přístup je kombinace. Co v současné době není pořádně prozkoumané, je kombinace remdesiviru s jinými látkami. A zmíním jen dvě z nich: Jde třeba o kortikosteroidy, jako je třeba dexametazon, ale mohou to být i jiné kortikosteroidy. A další přístup, který mi přijde zajímavý, je možnost kombinovat remdesivir s ribavirinem. To je už starší látka a vždy je řazená mezi antivirotika, není ale dostatečně efektivní jako antivirotikum proti koronaviru.

K novým typům léčby – myslíte si, že zažijeme aspoň trochu podobný příběh, který jste prožil vy s Antonínem Holým a Johnem Martinem, kdy jste přišli s novým druhem léčby pro lidi, kteří jsou HIV pozitivní. Neočekávaný průlom malé skupiny vědců, který změnil svět? Myslíte si, že se to stane i s covidem-19?

(Smích) Nemyslím si, že jsem kvalifikován na to, abych zodpověděl tuto otázku. Mohu k tomu jen dodat, že jsem velmi smutný, že jsme letos ztratili třetího člena naší Holého trojice, takže potom, co sám Tony Holý 16. července 2012 odešel, jsme teď ztratili také Johna Martina 29. nebo 30. března tohoto roku. Je velmi smutné, že jsem už jediný a já jsem z toho velmi smutný, že z Holého trojice jsem zbyl už jen já.

Více o konferenci v Českých Budějovicích zde:

Byl jste přítel s Antonínem Holým, nebo jak vy říkáte Tonym, přes třicet let…

Měl bych ho nazývat Tonda (smích).

Co jste na něm měl nejraději?

Jednoduchost. A fakt, že byl chemik, opravdový chemik. Takže jsem se ho trochu snažil naučit i medicínu, ale fakt, že on měl rád chemii, a já měl rád chemiky, z nás udělal dobré přátele. Myslím, že ze začátku k nám byl trochu podezřívavý – kvůli tomu, že se medikové zajímají o jeho látky. Později jsme se ale stali blízkými kamarády.

Ze začátku o spolupráci pochyboval, ale poté jste si vzájemně kryli záda. Vzpomínáte si na moment, kdy tady byla debata od československých právníků ohledně patentových práv. Byl jste v místnosti jediný cizinec a všude byli pouze Čechoslováci a padla otázka, jestli by Antonín Holý neměl mít 75 procent z patentů, a ne padesát na padesát, jak to bylo domluveno do té doby. Co Antonín Holý v tu chvíli udělal?

Ve skutečnosti si ti právníci mysleli, že podíl chemiků byl větší než podíl biologů. A tedy, že místo padesát na padesát by to mělo být rozděleno na osmdesát ku dvaceti, nebo dokonce devadesát ku deseti procentům. A já byl úplně sám jako cizinec v tom publiku a stále mám ten obraz před sebou – v místnosti sedělo asi padesát lidí a já byl ten jediný, který si sám kryl záda. Poté přišel Holý na mou – řekněme záchranu – a řekl padesát na padesát.

Nahrávám video
Rozhovor s Ericem De Clercqem v angličtině
Zdroj: ČT24

Tak to bude!

Tak to bude.

Žádné pochybnosti?

A já řekl jen OK. Tak jsem to vždy chtěl. Ale on to tak řekl.

A nikdo v místnosti si nedovolil zpochybňovat Antonína Holého?

Ne, bylo to přijato hned. A zůstalo to tak dodnes.

Kolik je Antonínů Holých v tomto světě, ve kterém nyní žijeme?

No, bohužel tu takoví nejsou. Nemyslím si, že bych někdy ještě potkal dalšího Tonyho. Tedy – Tondu (smích). 

Eric De Clercq už byl v minulosti hostem pořadu Hyde Park Civilizace. Celý díl si můžete přehrát zde: 

Nahrávám video
Erik De Clercq v pořadu Hyde Park Civilizace
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
před 12 hhodinami

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
před 13 hhodinami

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
před 13 hhodinami

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
před 16 hhodinami

„Panna Maria ze Szopienic“ zachraňovala olověné děti. O hrdinství čtyřicet let mlčela

Panna Maria ze Szopienic nebo slezská Erin Brokovich - to jsou dvě přirovnání, která se používají v souvislosti s polskou pediatričkou Jolantou Wadowskou-Król. Hrdinka nového seriálu platformy Netflix Olověné děti zachránila v podstatě tajně až skoro ilegálně stovky dětí před vážnými zdravotními problémy. Ty jim způsobovala otrava olovem z hutí v polských Szopienicích. To se ovšem nelíbilo komunistům, a tak Wadowská za své hrdinství tvrdě zaplatila. A svůj příběh držela v utajení - až dokud ho neobjevila její vnučka a o několik let později i filmaři.
před 17 hhodinami

Víc než polovina kojenců tráví čas u mobilu nebo televize, vyplývá z průzkumu

Celkem padesát pět procent dětí mladších než dvanáct měsíců pravidelně tráví čas u mobilu, tabletu či televize. Více než hodinu denně tato zařízení sleduje čtyřicet jedna procent batolat od jednoho do dvou let. Mezi předškoláky je to šedesát osm procent dětí. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM, který představil spolek Zvedni hlavu a Nadace O2. Podle předsedkyně Asociace klinických logopedů Barbory Richtrové jsou čísla výrazně vyšší, než jaká jsou v tomto ohledu doporučení odborníků.
18. 3. 2026

Virus chikungunya se šíří do Evropy, kvůli oteplování asi pronikne i do Česka

Až donedávna byl virus chikungunya spojený jen s tropickými zeměmi. Vloni už ale způsobil stovky nákaz i ve Francii a Itálii. Britští vědci teď detailně popsali, jak moc na sever může proniknout. V rozhovoru pro Českou televizi upozornili, že mezi ohroženými zeměmi je i Česko.
18. 3. 2026

VideoAI a válka s Íránem zdražují elektroniku. Na víc vyjdou počítače či mobily

Situace kolem války na Blízkém východě se kromě cen energií a komodit negativně dotýká i elektroniky. Znamená to například dražší počítače nebo mobilní telefony, řekl pro ČT Vladimír Janíček z elektrotechnické fakulty ČVUT. Už před několika měsíci kvůli vysoké poptávce ze strany datových center pro umělou inteligenci přitom vystřelily nahoru ceny hlavně některých základních počítačových komponent – zejména pamětí. Nyní se může do cen čipů propsat ztížená logistika i dražší výroba způsobená nedostatkem energetických surovin, jakými jsou plyn a ropa.
18. 3. 2026
Načítání...