Nejlepším preparátem na covid bude derivát remdesiviru, říká Eric De Clercq, který zkoumal léčbu AIDS

Nahrávám video

Jestli se dá o některém současném virologovi říct, že zachránil miliony lidských životů, je to Eric De Clercq. Tento belgický vědec dlouhá léta úzce spolupracoval s českým chemikem Antonínem Holým a právě z jejich vzájemné spolupráce vznikly molekuly, jež dnes tvoří základ spousty účinných léků. Například těch proti AIDS nebo žloutence, ale také na jejich základě vznikl remdesivir, jedna z mála látek, která se používá proti covidu. Rozhovor vedl Daniel Stach.

Muž, který spoluzaložil Mezinárodní společnost pro antivirový výzkum a stal se jejím druhým prezidentem, je na návštěvě České republiky – účastní se Mezinárodního biochemického kongresu v Českých Budějovicích. V rozhovoru pro Českou televizi se věnoval zejména léčbě covidu, která je podle něj nesmírně složitá. „Remdesivir je jediné schválené antivirotikum, které je v současné době k dispozici a které funguje proti covidu-19. Není ideální, absolutně ne. Ale je to nyní ta nejlepší látka, kterou máme.“

Co si myslíte o protilátkové léčbě?

To je rozhodně přístup, který byl doporučen, řekl bych, že už před padesáti lety. Ale neměli bychom zapomenout, že obecně protilátky mají omezenou životnost – to znamená pár měsíců. A udržet tak obranyschopnost znamená, že ji musíme obnovovat každé přibližně tři měsíce, možná i častěji. A také to vždy bude drahé. Je to přístup, který bych nedoporučil jako dlouhodobé řešení.

Máme remdesivir jako jednu z možností. Jaké jsou další varianty pro budoucnost? Jaké druhy léčby si myslíte, že budou vyvinuty?

Bude to něco, co není zatím dostatečně prozkoumané – a nebo deriváty remdesiviru. Remdesivir může být v mnoha aspektech vylepšen.

Jak?

Chemicky. Nemohu vědět o všech chemických úpravách, které jsou možné. Ale další přístup je kombinace. Co v současné době není pořádně prozkoumané, je kombinace remdesiviru s jinými látkami. A zmíním jen dvě z nich: Jde třeba o kortikosteroidy, jako je třeba dexametazon, ale mohou to být i jiné kortikosteroidy. A další přístup, který mi přijde zajímavý, je možnost kombinovat remdesivir s ribavirinem. To je už starší látka a vždy je řazená mezi antivirotika, není ale dostatečně efektivní jako antivirotikum proti koronaviru.

K novým typům léčby – myslíte si, že zažijeme aspoň trochu podobný příběh, který jste prožil vy s Antonínem Holým a Johnem Martinem, kdy jste přišli s novým druhem léčby pro lidi, kteří jsou HIV pozitivní. Neočekávaný průlom malé skupiny vědců, který změnil svět? Myslíte si, že se to stane i s covidem-19?

(Smích) Nemyslím si, že jsem kvalifikován na to, abych zodpověděl tuto otázku. Mohu k tomu jen dodat, že jsem velmi smutný, že jsme letos ztratili třetího člena naší Holého trojice, takže potom, co sám Tony Holý 16. července 2012 odešel, jsme teď ztratili také Johna Martina 29. nebo 30. března tohoto roku. Je velmi smutné, že jsem už jediný a já jsem z toho velmi smutný, že z Holého trojice jsem zbyl už jen já.

Více o konferenci v Českých Budějovicích zde:

Byl jste přítel s Antonínem Holým, nebo jak vy říkáte Tonym, přes třicet let…

Měl bych ho nazývat Tonda (smích).

Co jste na něm měl nejraději?

Jednoduchost. A fakt, že byl chemik, opravdový chemik. Takže jsem se ho trochu snažil naučit i medicínu, ale fakt, že on měl rád chemii, a já měl rád chemiky, z nás udělal dobré přátele. Myslím, že ze začátku k nám byl trochu podezřívavý – kvůli tomu, že se medikové zajímají o jeho látky. Později jsme se ale stali blízkými kamarády.

Ze začátku o spolupráci pochyboval, ale poté jste si vzájemně kryli záda. Vzpomínáte si na moment, kdy tady byla debata od československých právníků ohledně patentových práv. Byl jste v místnosti jediný cizinec a všude byli pouze Čechoslováci a padla otázka, jestli by Antonín Holý neměl mít 75 procent z patentů, a ne padesát na padesát, jak to bylo domluveno do té doby. Co Antonín Holý v tu chvíli udělal?

Ve skutečnosti si ti právníci mysleli, že podíl chemiků byl větší než podíl biologů. A tedy, že místo padesát na padesát by to mělo být rozděleno na osmdesát ku dvaceti, nebo dokonce devadesát ku deseti procentům. A já byl úplně sám jako cizinec v tom publiku a stále mám ten obraz před sebou – v místnosti sedělo asi padesát lidí a já byl ten jediný, který si sám kryl záda. Poté přišel Holý na mou – řekněme záchranu – a řekl padesát na padesát.

Nahrávám video

Tak to bude!

Tak to bude.

Žádné pochybnosti?

A já řekl jen OK. Tak jsem to vždy chtěl. Ale on to tak řekl.

A nikdo v místnosti si nedovolil zpochybňovat Antonína Holého?

Ne, bylo to přijato hned. A zůstalo to tak dodnes.

Kolik je Antonínů Holých v tomto světě, ve kterém nyní žijeme?

No, bohužel tu takoví nejsou. Nemyslím si, že bych někdy ještě potkal dalšího Tonyho. Tedy – Tondu (smích). 

Eric De Clercq už byl v minulosti hostem pořadu Hyde Park Civilizace. Celý díl si můžete přehrát zde: 

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 12 hhodinami

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 15 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 16 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 17 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 19 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 20 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
12. 10. 2026Aktualizováno12. 10. 2026‌‌

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
12. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.