Na Moravu přišlo druhé jaro. A to je pro stromy problém, upozorňují vědci z InterSucha

Vědci z týmu InterSucho mluví na Moravě s nadsázkou o druhém jaru. Kvůli vysokým podzimním teplotám a celkově nestandardnímu průběhu letošní vegetační sezony se totiž rostliny chovají tak, jak je to obvyklé na jaře. Uvedl to bioklimatolog Zdeněk Žalud z týmu InterSucho z CzechGlobe AV ČR.

Na některých stromech se objevily nalité pupeny, nové listy i květy, ozimý ječmen i řepka se nechystají k přezimování. Nejsou tak nachystané do mrazuvzdorné fáze, což může být v letošním již suchem poznamenaném roce další problém v případě, že by přišel radikální zlom počasí do minusových teplot.

Signál přicházející zimy daný zkracováním dnů u mnoha druhů nestačí. „Rostliny při svém vegetačním vývoji reagují nejvíce na teplotu. V dubnu a květnu se díky vysokým teplotám bouřlivě vyvíjely, rychle tím vyčerpaly vodu z půdy a přišel útlum znásobený nedostatkem srážek,“ řekl pro ČTK Žalud.

Často už v polovině srpna stromy dokončily fenologický vývoj, který určuje především suma teplot. Nejednou vyhodnotily stav tak, že už přichází podzim a chystaly se k zimnímu odpočinku. „Některé dokonce uschly, většina se však jen uložila k vegetačnímu klidu. Všichni si z léta pamatujeme suchou a hnědou republiku,“ řekl Žalud.

Nyní, když teplé počasí pokračuje a dlouho bylo kolem 20 stupňů, reaguje část vegetace, jako by nastávalo jaro.

Přijde další rána?

A právě z map ukazujících stav vegetace, které InterSucho zveřejnilo, je zřejmé, že kondice rostlin se na Moravě v průběhu října týden od týdne lepšila. K vysokým teplotám se totiž na mnoha místech přidaly srážky.

„Jde o stromy, ovocné dřeviny, travní porosty, ale i o vinnou révu. Navíc tam, kde přišly srážky, došlo k vzejití pšenice a řepky, což posiluje dojem ze zelené barvy v krajině. Je to ale stav, který může vést k jejich oslabení. Místo vegetačního klidu rostliny stále vydávají energii. Letos už dostaly ránu kvůli nedostatku vody v půdě a může přijít další,“ sdělil Žalud.

Přesná předpověď na více než deset dní je značně nejistá, spíš nemožná. „Pokud by teploty postupně klesaly třeba do půlky prosince, rostliny by se přirozeně otužily a pak by přežily i běžné mrazy. Akorát by otužovací fáze přišla později než v dřívějších letech. Obáváme se však náhlého vpádu studeného vzduchu od severu či severovýchodu, který by teploty srazil pod nulu,“ řekl Žalud.

Rána by to byla pro všechny na zimu nepřipravené rostliny, zvláště však pro polní plodiny. Například ozimy by teď nebyly schopné odolat mrazům a nemusí to být ani dvacetistupňové holomrazy. Přitom pro zemědělce jde o ekonomicky klíčové plodiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Praze voperovali jako první na světě kardiostimulátor, který se sám nabíjí

První implantaci bezdrátového kardiostimulátoru na světě provedl v prosinci 2012 tým profesora Petra Neužila v pražské Nemocnici Na Homolce. Teď stejní lékaři poprvé na světě implantoval pacientovi bezdrátový kardiostimulátor, který nepotřebuje dobíjet a mohl by tak vydržet po celý život.
před 3 hhodinami

Za Neptunem by mohla být ještě planeta, říká slovenská vědkyně spojená s objevem trpasličí planety

Mladá slovenská vědkyně Danica Žilková pracuje na jedné z nejmodernějších a nejlepších astronomických observatoří světa v chilských Andách. Má tam pod kontrolou obří dalekohled, který objevuje nejen tajemství temné hmoty a vzdálených galaxií, ale také může najít asteroidy, jež ohrozí Zemi. V rozhovoru pro ČT24 říká: „Když jsem v noci na observatoři, někdy se cítím, jako bych řídila ponorku.“
před 15 hhodinami

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
20. 11. 2026‌‌

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
20. 11. 2026‌‌

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
20. 11. 2026‌‌

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.