Mořské rezervace výrazně pomáhají ohroženým tuňákům, zjistil výzkum

Mořské rezervace jsou rozsáhlá území nejčastěji u pobřeží, ale někdy také na volném oceánu. Bývají chráněné vládami jak před komerčním rybolovem, tak i před těžbou. Vědci už delší dobu znají užitečnost takových rezervací pro zvířata, která zde žijí. Ale nyní poprvé ukázali, jak zásadní jsou rezervace i pro migrující druhy – jako jsou například tuňáci.

Na novém výzkumu spolupracovalo několik amerických vědeckých institucí, včetně momentálně nejlepší univerzity dneška, bostonské MIT. Mořští biologové prokázali, že se v mořské rezervaci Phoenix Island Protected Area (PIPA) úspěšně rozmnožují tuňáci rovnou několika druhů.

A to znamená, že tyto velké a stále vzácnější ryby využívají zkoumanou oblast jako zastávku, kde se zastaví, rozmnoží a pokračují dále v migraci. Jak se zdá, začali to tuňáci dělat v této oblasti dlouhodobě, několik let za sebou. A funguje jim to, v rezervaci prospívají.

PIPA patří mezi největší mořské rezervace na světě, nachází se uprostřed Tichého oceánu a je velká přibližně jako celá Argentina.

Podle vědců tato oblast tuňákům nejvíce prospívá v době, kdy je silný meteorologický fenomén El Niño a kdy jsou tuňáci nejohroženější; právě tehdy se nejvíce potřebují ukrýt ve vodách, kde jim podmínky přejí.

Výsledky práce vyšly v odborném časopise Scientific Reports. Naznačují, jak zásadním místem jsou mořské rezervace. Poskytují totiž rybím návštěvníkům oázu s čistou vodou, dostatkem živin a fungující ekosystém, kde se zvířata mohou rozmnožovat.

Vědci věří, že nejsilnější dopad se projevuje u zvířat, která jsou mimo rezervace ohrožená nadměrným rybolovem.

Phoenix Islands Protected Area je součástí výsostných vod Kiribati, suverénního státu v Mikronésii. Skládá se ze 35 atolů, korálových ostrovů a útesů o rozloze 811 kilometrů čtverečních, které se ale rozprostírají na obrovském území v délce asi čtyři tisíce kilometrů.

Tento stát s pouhými sto tisíci obyvateli patří k nejohroženějším na světě kvůli změnám klimatu – většina ostrovů leží totiž v malé nadmořské výšce. A právě proto se Kiribati usilovně věnuje ochraně životního prostředí. Od roku 2008 vyhradila tato republika 11 procent své rozlohy chráněným územím s omezeným rybolovem, a to přesto, že většinu místní ekonomiky tvoří rybolov.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pyl ve vzduchu trápí alergiky, může ale také přinášet déšť

Pylová sezona je aktuálně v plném proudu. Své o tom vědí hlavně alergici, nyní zejména ti, kteří jsou citliví na pyl trav. Množství pylu ve vzduchu je kromě vlastních fenofází rostlin významně ovlivněno také charakterem počasí. Zejména při slunečném, suchém a mírně větrném počasí může být ve vzduchu až mimořádné množství pylu. Nicméně pyl dokáže ovlivnit naopak samotné počasí. Účastní se procesu vzniku srážek.
před 6 hhodinami

Vědci poprvé natočili okamžik vzniku srdce

Stovky hodin příprav, desítky hodin natáčení nejlepšími existujícími přístroji a spousta lidské invence pomohly ke vzniku videa, které ukazuje, jak vypadá vznik srdce.
před 7 hhodinami

AI si o vědě vymýšlí jako bulvár, varuje studie

Většina chatbotů nedokáže shrnout vědecké studie, aniž by zkreslovala výsledky. Nejčastěji přehání a jen těžko se jí toto chování dá vymluvit. Problém je podle autorů nové studie složitější, než se zdá. Zejména proto, že čím novější verze AI, tím hůř si vedly. A navíc, když se vědci pokoušeli ovlivňovat chatboty k větší přesnosti, dosáhli tím pravého opaku.
před 9 hhodinami

Přemnožené sinice otrávily v Austrálii přes dvě stě mořských druhů

Zástupci více než dvou set druhů mořských živočichů uhynuli na jižním pobřeží Austrálie kvůli jedovatým sinicím, píše BBC. Oběťmi jsou drobné ryby, žraloci, rejnoci nebo krabi. Za nárůstem těchto jednoduchých, rychle se množících vodních organismů stojí vysoké teploty.
před 13 hhodinami

Fluorid ve vodě rozděluje USA. Kennedy je pro omezení

Zatímco většina Evropy už vodu nefluoridizuje, v USA je to stále běžné. Americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší se to pokouší změnit. Konec praxe může přinést problémy, zvláště mezi chudšími vrstvami obyvatel.
včera v 16:12

Vesmír může skončit mnohem dříve, než vědci předpokládali

Na základě teorií Stephena Hawkinga přišli nizozemští vědci s novou hypotézou o konci vesmíru. Podle ní by měla trvat existence kosmu jen zlomek dříve odhadovaného času.
včera v 11:20

Loňské záření ze Slunce vychýlilo traktory, letadla i družice

Před rokem se zástupci NASA a dalších asi třiceti amerických vládních agentur sešli, aby simulovali a řešili hrozbu z vesmíru. Tou nebyl asteroid ani mimozemšťané, ale Slunce. Šlo o první trénink, na němž se měli odborníci připravovat na silnou geomagnetickou bouři a její dopady. Jenže toto cvičení přerušila opravdová silná geomagnetická bouře s vážnými dopady. Její důsledky nyní popsala NASA.
12. 5. 2025

Nová americká vakcína zasáhne proti covidu i chřipce. Doma může mít problém

V polovině května zveřejnila společnost Moderna výsledky testů její nové očkovací látky na principu mRNA. Je unikátní v tom, že by měla chránit před covidem-19 a sezonní chřipkou současně. Vakcína s názvem mRNA-1083 má vynikající výsledky. Lidé, kteří přípravek dostali, měli lepší výsledky než ti, kdo dostali dvě samostatné vakcíny proti těmto nemocem. Přesto není jasné, jestli bude k dostání ve Spojených státech.
12. 5. 2025
Načítání...