Mořské rezervace výrazně pomáhají ohroženým tuňákům, zjistil výzkum

Mořské rezervace jsou rozsáhlá území nejčastěji u pobřeží, ale někdy také na volném oceánu. Bývají chráněné vládami jak před komerčním rybolovem, tak i před těžbou. Vědci už delší dobu znají užitečnost takových rezervací pro zvířata, která zde žijí. Ale nyní poprvé ukázali, jak zásadní jsou rezervace i pro migrující druhy – jako jsou například tuňáci.

Na novém výzkumu spolupracovalo několik amerických vědeckých institucí, včetně momentálně nejlepší univerzity dneška, bostonské MIT. Mořští biologové prokázali, že se v mořské rezervaci Phoenix Island Protected Area (PIPA) úspěšně rozmnožují tuňáci rovnou několika druhů.

A to znamená, že tyto velké a stále vzácnější ryby využívají zkoumanou oblast jako zastávku, kde se zastaví, rozmnoží a pokračují dále v migraci. Jak se zdá, začali to tuňáci dělat v této oblasti dlouhodobě, několik let za sebou. A funguje jim to, v rezervaci prospívají.

PIPA patří mezi největší mořské rezervace na světě, nachází se uprostřed Tichého oceánu a je velká přibližně jako celá Argentina.

Podle vědců tato oblast tuňákům nejvíce prospívá v době, kdy je silný meteorologický fenomén El Niño a kdy jsou tuňáci nejohroženější; právě tehdy se nejvíce potřebují ukrýt ve vodách, kde jim podmínky přejí.

Výsledky práce vyšly v odborném časopise Scientific Reports. Naznačují, jak zásadním místem jsou mořské rezervace. Poskytují totiž rybím návštěvníkům oázu s čistou vodou, dostatkem živin a fungující ekosystém, kde se zvířata mohou rozmnožovat.

Vědci věří, že nejsilnější dopad se projevuje u zvířat, která jsou mimo rezervace ohrožená nadměrným rybolovem.

Phoenix Islands Protected Area je součástí výsostných vod Kiribati, suverénního státu v Mikronésii. Skládá se ze 35 atolů, korálových ostrovů a útesů o rozloze 811 kilometrů čtverečních, které se ale rozprostírají na obrovském území v délce asi čtyři tisíce kilometrů.

Tento stát s pouhými sto tisíci obyvateli patří k nejohroženějším na světě kvůli změnám klimatu – většina ostrovů leží totiž v malé nadmořské výšce. A právě proto se Kiribati usilovně věnuje ochraně životního prostředí. Od roku 2008 vyhradila tato republika 11 procent své rozlohy chráněným územím s omezeným rybolovem, a to přesto, že většinu místní ekonomiky tvoří rybolov.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vedra jsou pro záchranáře výrazně náročnější než mrazy, ukázala obří analýza

Zvyšování teplot spojené se změnou klimatu bude mít významný dopad na vytíženost zdravotnické záchranné služby. V obsáhlé studii to popisují vědci z centra Recetox Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně a jejich kolegové z Barcelony.
před 13 hhodinami

Před 55 lety zasáhly Peru ničivé otřesy. Zahynula i celá československá expedice

Před 55 lety zasáhlo Peru velmi silné zemětřesení, které připravilo o život přes 70 tisíc lidí. Byli mezi nimi i členové československé horolezecké výpravy, kteří se pokoušeli zdolat Huascarán.
včera v 10:30

Syndrom bílého nosu zabíjí miliony netopýrů. Nejspíš pochází z ukrajinské jeskyně

Plíseň už zabila v USA miliony netopýrů, což způsobuje obrovské ekonomické škody. Vědcům se teď po mnoha letech podařilo s velkou pravděpodobností díky analýze genomu vystopovat zdroj tohoto problému do konkrétní jeskyně na východě Evropy.
včera v 09:00

Velitelé Pražského povstání osvobodili Prahu, komunisté je za to potrestali

Češi na konci války Prahu osvobodili sami – prostá pravda, která se ale přes čtyřicet let nesměla vyslovit. Rudá armáda přijela do města až ve chvíli, kdy měli povstalci metropoli už fakticky ve vlastních rukou. Boje na barikádách i jinde koordinovala povstalecká velitelství. Jejich představitelé, například velitel povstání Karel Kutlvašr, byli bezprostředně po válce za hrdiny. S nástupem komunismu se z nich ale stali psanci, kteří přišli nejen o vyznamenání a hodnosti, ale často i o majetek a dokonce i svobodu.
včera v 08:00

Los evropský z Česka mizí. Už podruhé hrozí jeho úplné vyhynutí

Už podruhé v historii mizí z české krajiny los evropský. Ještě v 80. letech tu žilo několik menších populací, ta na Třeboňsku už ale s největší pravděpodobností také zanikla. České televizi to potvrdil jak ředitel České krajiny Dalibor Dostál, tak zoolog Správy chráněné krajinné oblasti Třeboňsko Jiří Neudert. Poslední skupina losů v Česku v současnosti žije na Šumavě. K záchraně tohoto silně ohroženého druhu by podle odborníků mohla pomoci prevence střetů se zvěří na silnicích nebo výstavba ekoduktů na migračních trasách.
včera v 06:10

Dva druhy invazních termitů se zkřížily. Výsledkem je „superškůdce“

Dva druhy už tak nebezpečných invazních termitů se na Floridě dokázaly zkřížit. Výsledný hybrid má vlastnosti, které i jemu umožnují šíření – a to na místě, které má ideální podmínky pro to, aby se druh dostal i do jiných částí světa.
30. 5. 2025

Evropská kosmická agentura slaví půlstoletí. Světu dala nejen Webbův teleskop

Už pět desítek let má Evropská unie vlastní vesmírnou agenturu. Ta si za tu dobu připsala řadu úspěchů – například vypuštění dalekohledu Jamese Webba v hodnotě miliard dolarů před čtyřmi roky nebo vyslání sondy, která jako první obíhala kolem komety.
30. 5. 2025
Doporučujeme

První předpověď na léto naznačuje nadprůměrně teplé počasí

Předpovědět počasí na tři měsíce dopředu je složité, ale některé modely už mají první předpovědi, které ukazují celkový charakter letního počasí v tuzemsku i Evropě.
30. 5. 2025
Načítání...