Mořské rezervace výrazně pomáhají ohroženým tuňákům, zjistil výzkum

Mořské rezervace jsou rozsáhlá území nejčastěji u pobřeží, ale někdy také na volném oceánu. Bývají chráněné vládami jak před komerčním rybolovem, tak i před těžbou. Vědci už delší dobu znají užitečnost takových rezervací pro zvířata, která zde žijí. Ale nyní poprvé ukázali, jak zásadní jsou rezervace i pro migrující druhy – jako jsou například tuňáci.

Na novém výzkumu spolupracovalo několik amerických vědeckých institucí, včetně momentálně nejlepší univerzity dneška, bostonské MIT. Mořští biologové prokázali, že se v mořské rezervaci Phoenix Island Protected Area (PIPA) úspěšně rozmnožují tuňáci rovnou několika druhů.

A to znamená, že tyto velké a stále vzácnější ryby využívají zkoumanou oblast jako zastávku, kde se zastaví, rozmnoží a pokračují dále v migraci. Jak se zdá, začali to tuňáci dělat v této oblasti dlouhodobě, několik let za sebou. A funguje jim to, v rezervaci prospívají.

PIPA patří mezi největší mořské rezervace na světě, nachází se uprostřed Tichého oceánu a je velká přibližně jako celá Argentina.

Podle vědců tato oblast tuňákům nejvíce prospívá v době, kdy je silný meteorologický fenomén El Niño a kdy jsou tuňáci nejohroženější; právě tehdy se nejvíce potřebují ukrýt ve vodách, kde jim podmínky přejí.

Výsledky práce vyšly v odborném časopise Scientific Reports. Naznačují, jak zásadním místem jsou mořské rezervace. Poskytují totiž rybím návštěvníkům oázu s čistou vodou, dostatkem živin a fungující ekosystém, kde se zvířata mohou rozmnožovat.

Vědci věří, že nejsilnější dopad se projevuje u zvířat, která jsou mimo rezervace ohrožená nadměrným rybolovem.

Phoenix Islands Protected Area je součástí výsostných vod Kiribati, suverénního státu v Mikronésii. Skládá se ze 35 atolů, korálových ostrovů a útesů o rozloze 811 kilometrů čtverečních, které se ale rozprostírají na obrovském území v délce asi čtyři tisíce kilometrů.

Tento stát s pouhými sto tisíci obyvateli patří k nejohroženějším na světě kvůli změnám klimatu – většina ostrovů leží totiž v malé nadmořské výšce. A právě proto se Kiribati usilovně věnuje ochraně životního prostředí. Od roku 2008 vyhradila tato republika 11 procent své rozlohy chráněným územím s omezeným rybolovem, a to přesto, že většinu místní ekonomiky tvoří rybolov.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 4 mminutami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 9 hhodinami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
před 17 hhodinami

Archeologové nově přiblížili příběh lékaře, který zahynul v Pompejích

Stále existuje mnoho příběhů, které čekají na to, až budou vyprávěny, a které se vynořují z obrovského množství nálezů, jež pod vrstvami sopečných vyvrženin zůstaly v Pompejích. A řadu příběhů rozvíjí a zpřesňují opakovaná prostudování. Teď se to podařilo v jednom z nejlépe prozkoumaných míst – slavné Zahradě utečenců. Výpočetní tomografie pomohla vědcům přiblížit příběh lékaře.
před 20 hhodinami

Kamenný vrták, nemocný neandertálec a párátko. Experti popsali první operaci zubu

První známý zubařský zákrok se odehrál asi před šedesáti tisíci lety. Provedl ho neandertálec na jiném neandertálci – podle nové studie britských a ruských vědců „určitě úspěšně“.
před 23 hhodinami

NASA: Části mexického hlavního města se propadají o dva centimetry měsíčně

Některé části mexického hlavního města Mexico City se propadají o více než dva centimetry měsíčně, uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) s odkazem na nové měření z vesmíru.
17. 5. 2026

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
17. 5. 2026

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
16. 5. 2026
Načítání...