Mořské rezervace výrazně pomáhají ohroženým tuňákům, zjistil výzkum

Mořské rezervace jsou rozsáhlá území nejčastěji u pobřeží, ale někdy také na volném oceánu. Bývají chráněné vládami jak před komerčním rybolovem, tak i před těžbou. Vědci už delší dobu znají užitečnost takových rezervací pro zvířata, která zde žijí. Ale nyní poprvé ukázali, jak zásadní jsou rezervace i pro migrující druhy – jako jsou například tuňáci.

Na novém výzkumu spolupracovalo několik amerických vědeckých institucí, včetně momentálně nejlepší univerzity dneška, bostonské MIT. Mořští biologové prokázali, že se v mořské rezervaci Phoenix Island Protected Area (PIPA) úspěšně rozmnožují tuňáci rovnou několika druhů.

A to znamená, že tyto velké a stále vzácnější ryby využívají zkoumanou oblast jako zastávku, kde se zastaví, rozmnoží a pokračují dále v migraci. Jak se zdá, začali to tuňáci dělat v této oblasti dlouhodobě, několik let za sebou. A funguje jim to, v rezervaci prospívají.

PIPA patří mezi největší mořské rezervace na světě, nachází se uprostřed Tichého oceánu a je velká přibližně jako celá Argentina.

Podle vědců tato oblast tuňákům nejvíce prospívá v době, kdy je silný meteorologický fenomén El Niño a kdy jsou tuňáci nejohroženější; právě tehdy se nejvíce potřebují ukrýt ve vodách, kde jim podmínky přejí.

Výsledky práce vyšly v odborném časopise Scientific Reports. Naznačují, jak zásadním místem jsou mořské rezervace. Poskytují totiž rybím návštěvníkům oázu s čistou vodou, dostatkem živin a fungující ekosystém, kde se zvířata mohou rozmnožovat.

Vědci věří, že nejsilnější dopad se projevuje u zvířat, která jsou mimo rezervace ohrožená nadměrným rybolovem.

Phoenix Islands Protected Area je součástí výsostných vod Kiribati, suverénního státu v Mikronésii. Skládá se ze 35 atolů, korálových ostrovů a útesů o rozloze 811 kilometrů čtverečních, které se ale rozprostírají na obrovském území v délce asi čtyři tisíce kilometrů.

Tento stát s pouhými sto tisíci obyvateli patří k nejohroženějším na světě kvůli změnám klimatu – většina ostrovů leží totiž v malé nadmořské výšce. A právě proto se Kiribati usilovně věnuje ochraně životního prostředí. Od roku 2008 vyhradila tato republika 11 procent své rozlohy chráněným územím s omezeným rybolovem, a to přesto, že většinu místní ekonomiky tvoří rybolov.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 2 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 16 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 19 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 21 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 22 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...