Mezi prvními 425 pacienty koronaviru nebylo jediné dítě. Vyšla první velká studie této nemoci

Vědci poprvé popsali dostatečně velký vzorek nemocných, kteří trpí wuchanským koronavirem. Studie analyzovala prvních 425 pacientů, kteří jím onemocněli – doposud byly přitom známé výsledky jen od několika desítek lidí. A mezi specifická zjištění patří i to, že ve vzorku nakažených nebylo jediné dítě pod patnáct let.

První symptomy se podle práce, která vyšla v odborném časopise New England Journal of Medicine, objevují průměrně 5,2 dní po nakažení. Toto číslo je ale jen průměr, ve skutečnosti se značně liší a pohybuje se mezi dvěma až dvanácti dny. To je podobné rozmezí, jako uvádí zpráva Světové zdravotnické organizace, která mluví o dvou až deseti dnech.

U drtivé většiny nakažených se inkubační doba pohybovala mezi 4,4 až sedmi dny. Vyplývá z toho, že podle lékařů by lidé vystavení nemoci měli být pozorováni po dobu dvou týdnů. K podobnému výsledku dospěla také nezávislá analýza, která vznikla v Nizozemí – její autoři spočítali, že inkubační doba je průměrně 5,8 dne.

Faktor průměrné infekčnosti je nižší než u spalniček

Čerstvé výsledky přinesl čínský tým, který mohl zkoumat první skupinu pacientů, jež se virem ve Wu-chanu nakazila. Stejně jako u genomu tohoto viru sdíleli vědci všechny informace s kolegy v ostatních zemích světa.

Výzkumníci popsali také několik dalších klíčových charakteristik viru. Od té doby, co se nemoc poprvé v prosince ve Wu-chanu objevila, se vždy za 7,4 dne počet nakažených zvojnásobil. Autoři studie také upřesnili nakažlivost viru, která se označuje zkratkou R0: na základě nejnovějších pozorování ji odhadují na 2,2. To znamená, že jeden infikovaný člověk má potenciál nakazit průměrně další 2,2 osoby.

Tento údaj neumožňuje předvídat, jak rozsáhlá tato epidemie bude, pro experty je ale přesto užitečný. Je totiž relativně nízký, například u sezonní chřipky činí tento faktor průměrně 1,3, u spalniček je tato hodnota ale dokonce 12. Autoři studie zdůrazňují, že „R0 epidemie SARS se odhaduje na 3, ale podařilo se ji kontrolovat izolací pacientů a pečlivou kontrolou infikovaných.“

Vědci také potvrdili, že se virus přenáší mezi lidmi blízkým kontaktem od poloviny prosince 2019. Zatímco do 1. ledna byla většina (55 procent) případů spojená s trhem ve Wu-chanu, u nových případů je to již jen 8,6 procent nakažených.

Komu virus hrozí a kdo je nejvíc v bezpečí

U prvních 425 pacientů tvořil průměrný věk 59 let a 56 procent z nich byli muži. Ani jediný případ ve zkoumaném vzorku se netýkal osoby mladší 15 let. Děti mohou být podle autorů studie méně náchylné k infekci, anebo projevují mnohem slabší příznaky. Je tedy možné, že tyto případy existují, ale nepodařilo se je najít. Potvrdí, nebo vyvrátí to ale až další výzkumy.

Pozitivní zprávou je, že se mezi lékařským personálem, který přichází do styku s nemocnými, vyskytuje méně nakažených než u epidemie SARSu. Na rozdíl od dřívějších epidemií jiných koronavirů se také zatím nepotvrdila existence takzvaných super-šiřitelů, tedy osob schopných nakazit desítky nebo dokonce stovky dalších osob.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 4 hhodinami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 6 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 19 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 19 hhodinami
Načítání...