Mezi prvními 425 pacienty koronaviru nebylo jediné dítě. Vyšla první velká studie této nemoci

Vědci poprvé popsali dostatečně velký vzorek nemocných, kteří trpí wuchanským koronavirem. Studie analyzovala prvních 425 pacientů, kteří jím onemocněli – doposud byly přitom známé výsledky jen od několika desítek lidí. A mezi specifická zjištění patří i to, že ve vzorku nakažených nebylo jediné dítě pod patnáct let.

První symptomy se podle práce, která vyšla v odborném časopise New England Journal of Medicine, objevují průměrně 5,2 dní po nakažení. Toto číslo je ale jen průměr, ve skutečnosti se značně liší a pohybuje se mezi dvěma až dvanácti dny. To je podobné rozmezí, jako uvádí zpráva Světové zdravotnické organizace, která mluví o dvou až deseti dnech.

U drtivé většiny nakažených se inkubační doba pohybovala mezi 4,4 až sedmi dny. Vyplývá z toho, že podle lékařů by lidé vystavení nemoci měli být pozorováni po dobu dvou týdnů. K podobnému výsledku dospěla také nezávislá analýza, která vznikla v Nizozemí – její autoři spočítali, že inkubační doba je průměrně 5,8 dne.

Faktor průměrné infekčnosti je nižší než u spalniček

Čerstvé výsledky přinesl čínský tým, který mohl zkoumat první skupinu pacientů, jež se virem ve Wu-chanu nakazila. Stejně jako u genomu tohoto viru sdíleli vědci všechny informace s kolegy v ostatních zemích světa.

Výzkumníci popsali také několik dalších klíčových charakteristik viru. Od té doby, co se nemoc poprvé v prosince ve Wu-chanu objevila, se vždy za 7,4 dne počet nakažených zvojnásobil. Autoři studie také upřesnili nakažlivost viru, která se označuje zkratkou R0: na základě nejnovějších pozorování ji odhadují na 2,2. To znamená, že jeden infikovaný člověk má potenciál nakazit průměrně další 2,2 osoby.

Tento údaj neumožňuje předvídat, jak rozsáhlá tato epidemie bude, pro experty je ale přesto užitečný. Je totiž relativně nízký, například u sezonní chřipky činí tento faktor průměrně 1,3, u spalniček je tato hodnota ale dokonce 12. Autoři studie zdůrazňují, že „R0 epidemie SARS se odhaduje na 3, ale podařilo se ji kontrolovat izolací pacientů a pečlivou kontrolou infikovaných.“

Vědci také potvrdili, že se virus přenáší mezi lidmi blízkým kontaktem od poloviny prosince 2019. Zatímco do 1. ledna byla většina (55 procent) případů spojená s trhem ve Wu-chanu, u nových případů je to již jen 8,6 procent nakažených.

Komu virus hrozí a kdo je nejvíc v bezpečí

U prvních 425 pacientů tvořil průměrný věk 59 let a 56 procent z nich byli muži. Ani jediný případ ve zkoumaném vzorku se netýkal osoby mladší 15 let. Děti mohou být podle autorů studie méně náchylné k infekci, anebo projevují mnohem slabší příznaky. Je tedy možné, že tyto případy existují, ale nepodařilo se je najít. Potvrdí, nebo vyvrátí to ale až další výzkumy.

Pozitivní zprávou je, že se mezi lékařským personálem, který přichází do styku s nemocnými, vyskytuje méně nakažených než u epidemie SARSu. Na rozdíl od dřívějších epidemií jiných koronavirů se také zatím nepotvrdila existence takzvaných super-šiřitelů, tedy osob schopných nakazit desítky nebo dokonce stovky dalších osob.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 7 hhodinami

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 11 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 12 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 13 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 14 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 15 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánovčera v 15:46‌‌

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
včera v 14:42‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.