Letošní vlny veder zabily nejméně 15 tisíc Evropanů

V den, kdy začal v Egyptě klimatický summit, zveřejnila Světová zdravotnická organizace nová data o tom, jak smrtící vliv má změna klimatu na Evropany.

Nejméně 15 tisíc úmrtí přímo souvisí s vlnami veder, které postihly Evropu letos v létě. V předběžné zprávě to uvádí evropská odnož Světové zdravotnické organizace (WHO). Nejvíce úmrtí v souvislosti s vedrem letos zaznamenalo Německo (4,5 tisíce), Španělsko (4 tisíce) a Británie (3,2 tisíce).

Čísla ve finální zprávě budou podle WHO ale pravděpodobně ještě vyšší, protože některé národní úřady stále ještě vyhodnocují statistiky. Například francouzský statistický institut (INSEE) uvedl, že mezi červnem a srpnem 2022 zemřelo asi o 11 tisíc lidí více než v roce 2019, tedy poslední léto před začátkem pandemie. INSEE uvedl, že pravděpodobným vysvětlením těchto čísel jsou právě vedra.

Jak zabíjí horko

Extrémní teploty zhoršují projevy nemocí dýchacího, oběhového i nervového systému, chronických nemocí i projevů cukrovky.

Teplotní rekordy meteorologové letos v létě hlásili na mnoha místech v Evropě. V Británii padl absolutní rekord, meteorologové tam 19. července poprvé v historii naměřili více než 40 stupňů Celsia. V portugalském Alijó bylo o pět dní před tím 47 stupňů Celsia, což byla nejvyšší teplota v historii pro červenec v kontinentálním Portugalsku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
před 4 hhodinami

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
včera v 07:01

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025
Načítání...