Nakažlivější britská mutace bude v Česku dominantní v řádu dní či týdnů, řekl v pondělí na tiskové konferenci iniciativy vědců Sníh imunolog Zdeněk Hel. Podle předběžných dat se v mnoha regionech vyskytuje v desítkách procent nákaz covidem. Očekává, že přesná čísla zástupci vlády představí na pondělní tiskové konferenci po jednání.
Kvůli novým variantám covidu bude nutné přeočkovat, předpokládají vědci
Jihoafrická mutace se v Česku zatím neprokázala. Ta je ještě nebezpečnější než britská – podle Hela u ní totiž hrozí opakované infekce lidí, kteří už dříve covid prodělali – protilátky z předchozí nákazy proti ní fungují velmi špatně.
Podle Hela je pravděpodobné, že do Česka jihoafrická mutace, kterou už odhalili například v Tyrolsku, také dorazí. V takovém případě by mohlo pomoci omezení cestování mezi regiony. Podle Hela je riziková tím, že pokud člověk prodělá covid, pak jsou stejně protilátky po prodělání proti této variantě asi desetkrát až třicetkrát nižší než kdyby se znovu nakazil původnějšími variantami. Podobně slabší jsou i proti ní i protilátky získané z očkování - organismus ji vyrobí asi šestkrát až osmkrát méně. „Dá se očekávat, že bude docházet k reinfekcím pacientů,“ vysvětlil.
Bude třeba přizpůsobit vakcíny, aby působily proti více variantám viru, protože současné vakcíny budou mít sníženou schopnost. Pokud tyto mutace, které se objevují ve více variantách viru, převáží, bylo by podle něj třeba začít s přeočkováváním už v létě nebo na podzim.
Mutace jsou nazývané podle místa, kde vědci poprvé sekvenovali gen viru – Světová zdravotnická organizace ale uvažuje, že pro ně připraví jednotné pojmenování. Britská varianta přezdívaná Brigita je podle odborníků nakažlivější o 30 až 70 procent než dosavadní. „Neexistuje způsob, jak bychom ji mohli zastavit. Stane se dominantní v řádu několika dnů nebo týdnů,“ dodal Hel. Podezření na tuto mutaci odhalí některé sady na PCR testování, potvrdí ho jen sekvenace genu.
Britskou variantu mají desítky procent lidí
„Britská mutace byla přítomná na území České republiky jen v prosinci v řádu několika procent. V současnosti na mnoha místech dosahuje incidence na některých místech už desítky procent,“ uvedl Hel. Podle něj tak může nastat na některých místech kolaps zdravotnictví, jako se to stalo v Chebu.
Hygienici případy s podezřením na britskou mutaci trasují přednostně a upravit by se kvůli ní měla také mobilní aplikace eRouška. Zřejmě se zkrátí patnáctiminutová lhůta, která je hodnocena jako rizikový kontakt. Podle exministra zdravotnictví Romana Prymuly z minulého týdne kvůli rozšíření nakažlivějších mutací koronaviru už neplatí, že rizikovým kontaktem je setkání lidí bez roušky na vzdálenost méně než dva metry po dobu 15 minut a více. Lidé se mohou nakazit i za několik sekund.
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) laboratoře britskou mutaci odhalili v 37 zemích Evropy. Zjištěna ve Velké Británii byla loni v září. V listopadu už nakažení touto mutací tvořilo podle serveru BBC v Londýně kolem čtvrtiny celkového počtu nových případů. V polovině prosince to už byly dvě třetiny.
Co doporučuje Iniciativa Sníh
V dokumentu, který vědci z této iniciativy zveřejnili na svém webu, popsali, jaké kroky by se nyní měly zavést:
- Pracovní skupina doporučuje dále zpřístupnit a rozšířit testování a zajistit rychlou dostupnost PCR testů každému, kdo pociťuje příznaky covidu-19 nebo měl rizikový kontakt.
- Testy a izolace prokázaných nakažených jsou řádově levnější cesta, jak zmenšovat velikost epidemie než plošná opatření. I přes start antigenního testování potenciál testování dosud není v Česku plně využit.
- Doporučují zavést testy s pohodlnějším bezbolestným, tedy příjemnějším způsobem odběru (nasální, kloktací a ze slin). Pomocí těchto testů zvýšit testování ve školách, zejména testovat celé třídy v případě výskytu infekce.
- K rozšíření dostupnosti testů také doporučují využít nejen existující síť odběrových míst, ale i síť lékáren. Pro řadu nakažených z odlehlejších míst nebo s horší pohyblivostí je dnes testování hůře dostupné.
- Velkým problémem je nízká motivace části veřejnosti nechat se testovat a nastoupit do izolace či karantény. Doporučují tuto motivaci podpořit jednorázovým příspěvkem každému nalezenému nakaženému. Vhodná je také osvětová kampaň vysvětlující význam a přínos testování, přizpůsobená svým obsahem specifickým skupinám obyvatel (z hlediska věku, jazykových schopností atd.).
- Financování a realizace preventivního testování v současnosti zatěžuje finančně i organizačně kapitolu zdravotnictví, respektive veřejné zdravotní pojištění. Naopak přínos má pro celou společnost. Doporučují proto najít jiné rozpočtové zdroje podpory testování a většinou testováním pověřit firmy, neziskový sektor, školy a samosprávu.
- Zvláštní finanční zdroje doporučují vyčlenit na podporu sekvenování virových sekvencí.
- Sekvenovat umí více akademických i soukromých laboratoří. Vhodná je i podpora diferenciální diagnostiky „britské“ a jiných variant.