Kvůli novým variantám covidu bude nutné přeočkovat, předpokládají vědci

Nakažlivější britská mutace bude v Česku dominantní v řádu dní či týdnů, řekl v pondělí na tiskové konferenci iniciativy vědců Sníh imunolog Zdeněk Hel. Podle předběžných dat se v mnoha regionech vyskytuje v desítkách procent nákaz covidem. Očekává, že přesná čísla zástupci vlády představí na pondělní tiskové konferenci po jednání.

Jihoafrická mutace se v Česku zatím neprokázala. Ta je ještě nebezpečnější než britská – podle Hela u ní totiž hrozí opakované infekce lidí, kteří už dříve covid prodělali – protilátky z předchozí nákazy proti ní fungují velmi špatně.

Podle Hela je pravděpodobné, že do Česka jihoafrická mutace, kterou už odhalili například v Tyrolsku, také dorazí. V takovém případě by mohlo pomoci omezení cestování mezi regiony. Podle Hela je riziková tím, že pokud člověk prodělá covid, pak jsou stejně protilátky po prodělání proti této variantě asi desetkrát až třicetkrát nižší než kdyby se znovu nakazil původnějšími variantami. Podobně slabší jsou i proti ní i protilátky získané z očkování - organismus ji vyrobí asi šestkrát až osmkrát méně. „Dá se očekávat, že bude docházet k reinfekcím pacientů,“ vysvětlil.

Bude třeba přizpůsobit vakcíny, aby působily proti více variantám viru, protože současné vakcíny budou mít sníženou schopnost. Pokud tyto mutace, které se objevují ve více variantách viru, převáží, bylo by podle něj třeba začít s přeočkováváním už v létě nebo na podzim.

Mutace jsou nazývané podle místa, kde vědci poprvé sekvenovali gen viru – Světová zdravotnická organizace ale uvažuje, že pro ně připraví jednotné pojmenování. Britská varianta přezdívaná Brigita je podle odborníků nakažlivější o 30 až 70 procent než dosavadní. „Neexistuje způsob, jak bychom ji mohli zastavit. Stane se dominantní v řádu několika dnů nebo týdnů,“ dodal Hel. Podezření na tuto mutaci odhalí některé sady na PCR testování, potvrdí ho jen sekvenace genu.

Britskou variantu mají desítky procent lidí

„Britská mutace byla přítomná na území České republiky jen v prosinci v řádu několika procent. V současnosti na mnoha místech dosahuje incidence na některých místech už desítky procent,“ uvedl Hel. Podle něj tak může nastat na některých místech kolaps zdravotnictví, jako se to stalo v Chebu.

Hygienici případy s podezřením na britskou mutaci trasují přednostně a upravit by se kvůli ní měla také mobilní aplikace eRouška. Zřejmě se zkrátí patnáctiminutová lhůta, která je hodnocena jako rizikový kontakt. Podle exministra zdravotnictví Romana Prymuly z minulého týdne kvůli rozšíření nakažlivějších mutací koronaviru už neplatí, že rizikovým kontaktem je setkání lidí bez roušky na vzdálenost méně než dva metry po dobu 15 minut a více. Lidé se mohou nakazit i za několik sekund.

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) laboratoře britskou mutaci odhalili v 37 zemích Evropy. Zjištěna ve Velké Británii byla loni v září. V listopadu už nakažení touto mutací tvořilo podle serveru BBC v Londýně kolem čtvrtiny celkového počtu nových případů. V polovině prosince to už byly dvě třetiny.

Co doporučuje Iniciativa Sníh

V dokumentu, který vědci z této iniciativy zveřejnili na svém webu, popsali, jaké kroky by se nyní měly zavést:

  • Pracovní skupina doporučuje dále zpřístupnit a rozšířit testování a zajistit rychlou dostupnost PCR testů každému, kdo pociťuje příznaky covidu-19 nebo měl rizikový kontakt.
  • Testy a izolace prokázaných nakažených jsou řádově levnější cesta, jak zmenšovat velikost epidemie než plošná opatření. I přes start antigenního testování potenciál testování dosud není v Česku plně využit.
  • Doporučují zavést testy s pohodlnějším bezbolestným, tedy příjemnějším způsobem odběru (nasální, kloktací a ze slin). Pomocí těchto testů zvýšit testování ve školách, zejména testovat celé třídy v případě výskytu infekce.
  • K rozšíření dostupnosti testů také doporučují využít nejen existující síť odběrových míst, ale i síť lékáren. Pro řadu nakažených z odlehlejších míst nebo s horší pohyblivostí je dnes testování hůře dostupné.
  • Velkým problémem je nízká motivace části veřejnosti nechat se testovat a nastoupit do izolace či karantény. Doporučují tuto motivaci podpořit jednorázovým příspěvkem každému nalezenému nakaženému. Vhodná je také osvětová kampaň vysvětlující význam a přínos testování, přizpůsobená svým obsahem specifickým skupinám obyvatel (z hlediska věku, jazykových schopností atd.).
  • Financování a realizace preventivního testování v současnosti zatěžuje finančně i organizačně kapitolu zdravotnictví, respektive veřejné zdravotní pojištění. Naopak přínos má pro celou společnost. Doporučují proto najít jiné rozpočtové zdroje podpory testování a většinou testováním pověřit firmy, neziskový sektor, školy a samosprávu.
  • Zvláštní finanční zdroje doporučují vyčlenit na podporu sekvenování virových sekvencí.
  • Sekvenovat umí více akademických i soukromých laboratoří. Vhodná je i podpora diferenciální diagnostiky „britské“ a jiných variant.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
před 14 hhodinami

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
13. 6. 2026

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
12. 6. 2026

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
11. 6. 2026
Načítání...