Kouř z australských požárů zřejmě obletí celou planetu, předvídá NASA

Dým z rozsáhlých požárů na východním pobřeží Austrálie by mohl dokola obkroužit celou planetu a v příštích dnech se vrátit nad západní pobřeží kontinentu. S odkazem na údaje americké kosmické agentury NASA to napsal australský zpravodajský server ABC. Meteorologové tento týden očekávají příchod dešťů, které však podle hasičů zřejmě nebudou dostatečně vydatné, aby několikaměsíční požáry uhasily.

Podle profesorky Lisy Harvey-Smithové z jedné z australských univerzit se už kouř z požárů dostal nad tři čtvrtiny zemského povrchu. Vystoupal totiž do výšky asi 17 kilometrů a v cestě mu tolik nebrání počasí a zemská atmosféra. Tím, jak se šíří do prostoru, se však zmenšuje jeho koncentrace a na vzdálenějších místech není lidským okem rozeznatelný. Vědecké přístroje a satelity ho ovšem zaznamenají.

Vítr kouř zanáší východním směrem přes Tichý oceán k Jižní Americe. Podle vědců je proto možné, že se australské město Perth na západě země zahalí v příštích dnech do lehkého oparu kouře, který obkrouží planetu a nad kontinent se znovu dostane ze západu.

Hořící Klokaní ostrov ze satelitů NASA
Zdroj: NASA

Třetina požárů není pod kontrolou

V Austrálii podle místních úřadů stále hoří na nejméně sto místech, na více než třetině z nich zatím nemají hasiči živel pod kontrolou. Podařilo se jim však už zkrotit dosud největší z ohňů, který zuřil tři měsíce severozápadně od Sydney.

S živlem, který zničil již přes dva tisíce domů a způsobil smrt nejméně 28 lidí, nadále bojuje na 1500 požárníků. Podle agentury Reuters shořelo asi 11,2 milionu hektarů porostu, tedy území zhruba o velikosti Bulharska.

Situaci by měl v příštích dnech pomoci déšť. Meteorologové očekávají, že by na některých místech zasažených požáry mělo spadnout až 50 milimetrů srážek. Pokud se předpověď potvrdí, bude to „naším dárkem k Vánocům, narozeninám, zásnubám, k výročí svatby a k promoci v jednom,“ prohlásil na Twitteru jeden z místních šéfů hasičů.

Podle mluvčího australského hasičského sboru ale déšť pravděpodobně nebude stačit na uhašení všech ohňů, jelikož půda je po dlouhém období sucha příliš vyprahlá.

Dopad na preference

Podle nyní zveřejněného průzkumu společnosti Newspoll mají požáry dopad i na australskou politickou scénu. Kvůli reakci premiéra Scotta Morrisona, kterou řada lidí považovala za pomalou a odtažitou, klesla jeho podpora u obyvatelstva za měsíc o osm procentních bodů. Morrison je tak momentálně méně populární než šéf opozice Anthony Albanese.

Premiér v neděli v televizi uznal, že udělal určité chyby, a jeho vláda teď oznámila, že vyčlenila 50 milionů australských dolarů (781,8 milionu korun) do fondu na ochranu divokých zvířat, které požáry velice trpí. Podle mnohých však přichází tento i další vládní kroky pozdě a jsou příliš omezené.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 4 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 6 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 8 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 10 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled