Kouř z australských požárů zřejmě obletí celou planetu, předvídá NASA

Dým z rozsáhlých požárů na východním pobřeží Austrálie by mohl dokola obkroužit celou planetu a v příštích dnech se vrátit nad západní pobřeží kontinentu. S odkazem na údaje americké kosmické agentury NASA to napsal australský zpravodajský server ABC. Meteorologové tento týden očekávají příchod dešťů, které však podle hasičů zřejmě nebudou dostatečně vydatné, aby několikaměsíční požáry uhasily.

Podle profesorky Lisy Harvey-Smithové z jedné z australských univerzit se už kouř z požárů dostal nad tři čtvrtiny zemského povrchu. Vystoupal totiž do výšky asi 17 kilometrů a v cestě mu tolik nebrání počasí a zemská atmosféra. Tím, jak se šíří do prostoru, se však zmenšuje jeho koncentrace a na vzdálenějších místech není lidským okem rozeznatelný. Vědecké přístroje a satelity ho ovšem zaznamenají.

Vítr kouř zanáší východním směrem přes Tichý oceán k Jižní Americe. Podle vědců je proto možné, že se australské město Perth na západě země zahalí v příštích dnech do lehkého oparu kouře, který obkrouží planetu a nad kontinent se znovu dostane ze západu.

Hořící Klokaní ostrov ze satelitů NASA
Zdroj: NASA

Třetina požárů není pod kontrolou

V Austrálii podle místních úřadů stále hoří na nejméně sto místech, na více než třetině z nich zatím nemají hasiči živel pod kontrolou. Podařilo se jim však už zkrotit dosud největší z ohňů, který zuřil tři měsíce severozápadně od Sydney.

S živlem, který zničil již přes dva tisíce domů a způsobil smrt nejméně 28 lidí, nadále bojuje na 1500 požárníků. Podle agentury Reuters shořelo asi 11,2 milionu hektarů porostu, tedy území zhruba o velikosti Bulharska.

Situaci by měl v příštích dnech pomoci déšť. Meteorologové očekávají, že by na některých místech zasažených požáry mělo spadnout až 50 milimetrů srážek. Pokud se předpověď potvrdí, bude to „naším dárkem k Vánocům, narozeninám, zásnubám, k výročí svatby a k promoci v jednom,“ prohlásil na Twitteru jeden z místních šéfů hasičů.

Podle mluvčího australského hasičského sboru ale déšť pravděpodobně nebude stačit na uhašení všech ohňů, jelikož půda je po dlouhém období sucha příliš vyprahlá.

Dopad na preference

Podle nyní zveřejněného průzkumu společnosti Newspoll mají požáry dopad i na australskou politickou scénu. Kvůli reakci premiéra Scotta Morrisona, kterou řada lidí považovala za pomalou a odtažitou, klesla jeho podpora u obyvatelstva za měsíc o osm procentních bodů. Morrison je tak momentálně méně populární než šéf opozice Anthony Albanese.

Premiér v neděli v televizi uznal, že udělal určité chyby, a jeho vláda teď oznámila, že vyčlenila 50 milionů australských dolarů (781,8 milionu korun) do fondu na ochranu divokých zvířat, které požáry velice trpí. Podle mnohých však přichází tento i další vládní kroky pozdě a jsou příliš omezené.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 20 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 22 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 23 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...