Kouř z australských požárů zřejmě obletí celou planetu, předvídá NASA

Dým z rozsáhlých požárů na východním pobřeží Austrálie by mohl dokola obkroužit celou planetu a v příštích dnech se vrátit nad západní pobřeží kontinentu. S odkazem na údaje americké kosmické agentury NASA to napsal australský zpravodajský server ABC. Meteorologové tento týden očekávají příchod dešťů, které však podle hasičů zřejmě nebudou dostatečně vydatné, aby několikaměsíční požáry uhasily.

Podle profesorky Lisy Harvey-Smithové z jedné z australských univerzit se už kouř z požárů dostal nad tři čtvrtiny zemského povrchu. Vystoupal totiž do výšky asi 17 kilometrů a v cestě mu tolik nebrání počasí a zemská atmosféra. Tím, jak se šíří do prostoru, se však zmenšuje jeho koncentrace a na vzdálenějších místech není lidským okem rozeznatelný. Vědecké přístroje a satelity ho ovšem zaznamenají.

Vítr kouř zanáší východním směrem přes Tichý oceán k Jižní Americe. Podle vědců je proto možné, že se australské město Perth na západě země zahalí v příštích dnech do lehkého oparu kouře, který obkrouží planetu a nad kontinent se znovu dostane ze západu.

Hořící Klokaní ostrov ze satelitů NASA
Zdroj: NASA

Třetina požárů není pod kontrolou

V Austrálii podle místních úřadů stále hoří na nejméně sto místech, na více než třetině z nich zatím nemají hasiči živel pod kontrolou. Podařilo se jim však už zkrotit dosud největší z ohňů, který zuřil tři měsíce severozápadně od Sydney.

S živlem, který zničil již přes dva tisíce domů a způsobil smrt nejméně 28 lidí, nadále bojuje na 1500 požárníků. Podle agentury Reuters shořelo asi 11,2 milionu hektarů porostu, tedy území zhruba o velikosti Bulharska.

Situaci by měl v příštích dnech pomoci déšť. Meteorologové očekávají, že by na některých místech zasažených požáry mělo spadnout až 50 milimetrů srážek. Pokud se předpověď potvrdí, bude to „naším dárkem k Vánocům, narozeninám, zásnubám, k výročí svatby a k promoci v jednom,“ prohlásil na Twitteru jeden z místních šéfů hasičů.

Podle mluvčího australského hasičského sboru ale déšť pravděpodobně nebude stačit na uhašení všech ohňů, jelikož půda je po dlouhém období sucha příliš vyprahlá.

Dopad na preference

Podle nyní zveřejněného průzkumu společnosti Newspoll mají požáry dopad i na australskou politickou scénu. Kvůli reakci premiéra Scotta Morrisona, kterou řada lidí považovala za pomalou a odtažitou, klesla jeho podpora u obyvatelstva za měsíc o osm procentních bodů. Morrison je tak momentálně méně populární než šéf opozice Anthony Albanese.

Premiér v neděli v televizi uznal, že udělal určité chyby, a jeho vláda teď oznámila, že vyčlenila 50 milionů australských dolarů (781,8 milionu korun) do fondu na ochranu divokých zvířat, které požáry velice trpí. Podle mnohých však přichází tento i další vládní kroky pozdě a jsou příliš omezené.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Enterprise poprvé vzlétla před 60 lety. Otestujte si znalosti fenoménu Star Trek

Americký televizní seriál Star Trek se několikrát zapsal do dějin. Sága posádky lodi Enterprise putující vesmírem pod vedením kapitána Jamese Kirka divákům ukazovala například to, že mohou spolupracovat tvorové různých ras. Star Trek byl také prvním pořadem, ve kterém běloch políbil černošskou ženu. Když se přitom před šedesáti lety, 8. září 1966, objevil na obrazovkách první díl dnes už legendární série, na velký úspěch to nevypadalo.
před 12 hhodinami

Česko trápí stovky kontaminovaných míst. Podívejte se na aktuální mapu

Dědictví minulosti, ve které se nedbalo na ochranu životního prostředí, si Česko nese i v současné době. Aktuální kauza možného znečištění v bývalém vojenském prostoru Dobrá Voda na Klatovsku je jen pomyslným vrcholem ledovce. Míst, která by potřebovala sanaci, je totiž mnohem víc.
před 14 hhodinami

Připravte se na nový svět, radí OSN. Planeta se oteplí o víc než 1,5 stupně

Rok 2024 znamenal začátek nové éry. Byl totiž prvním, kdy průměrná globální teplota překročila úroveň před průmyslovou revolucí o 1,5 stupně Celsia. Nová zpráva OSN teď přiznává, že se lidstvo bude muset – přinejmenším dočasně – smířit s tím, že tato symbolická hranice bude překročená nejen na jeden rok a že oteplení dosáhne nejméně 1,8 stupně. Zpráva současně popisuje, co to pro civilizaci znamená.
před 17 hhodinami

Vědci z Harvardu připodobňují šíření umělé inteligence k šíření viru

Šíření umělé inteligence (AI) je neporovnatelně rychlejší než úspěch jakékoliv jiné technologie v dějinách lidstva. Její přijetí je výrazně dynamičtější než nástup automobilů, stolních počítačů i internetu. První veřejný chatbot ChatGPT sice vznikl teprve na podzim roku 2022, ale už dnes AI používá většina lidí. Podle nové studie amerických vědců je to podobné infekci virem.
před 22 hhodinami

Rybníky nejsou podle vědců ideální k zadržování vody v krajině

Čtyřletý výzkum vědců z Masarykovy univerzity a Výzkumného ústavu vodohospodářského ukázal, že rybníky nejsou dobrým způsobem, jak zadržovat vodu v krajině. Mapovali život v rybnících i v potocích pod nimi a zjistili, že z rybníků vytéká přehřátá a znečištěná voda, která neumožňuje existenci vodním živočichům. Může za to oteplování i způsob hospodaření. Ministerstvo zemědělství podporuje obnovu menších nádrží, které mají v krajině i další funkce. Aktuálně vypsalo další dotační výzvu.
7. 9. 2026

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
7. 9. 2026

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
7. 9. 2026

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
7. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.