Jižní Afrika pozastavuje očkování vakcínou AstraZeneca, vědci možná kvůli odolným variantám změní strategii

Jihoafrická republika v neděli oznámila, že pozastaví očkování vakcínou proti covidu-19, kterou vyvinula britská firma AstraZeneca ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou. V sobotu AstraZeneca informovala, že její vakcína má podle předběžných dat jen omezenou účinnost proti mírnému průběhu covidu-19 u lidí nakažených mutací koronaviru, která je v JAR dominantní.

Ministr zdravotnictví JAR Zweli Mkhize uvedl, že vláda počká na doporučení vědců, jak dál nejlépe postupovat po nepříznivých výsledcích studie, která se uskutečnila na univerzitě v Johannesburgu. Práce byla sice jen na málo lidech, ale ukázala, že proti lehkému nebo mírnému průběhu nemoci chrání oxfordská vakcína jen na 10 procent.

Vláda JAR plánovala oxfordskou vakcínou v nejbližší době očkovat zdravotníky poté, co před týdnem obdržela milion dávek očkovací látky od indické farmaceutické firmy Serum Institute of India, která preparát od Oxfordské univerzity vyrábí a inzeruje jej pod názvem Covishield. Místo oxfordské vakcíny tak v následujících týdnech bude JAR očkovat vakcínami od firem Johnson & Johnson a Pfizer, zatímco experti budou rozhodovat, jak postupovat v případě AstraZeneca.

Od začátku pandemie se podle americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) koronavirus v JAR prokázal u více než 1,47 milionu lidí, z nichž přes 46 tisíc po nákaze zemřelo. Země má více než 58 milionů obyvatel.

Jihoafrická varianta mění způsob, jak proti covidu bojovat

V souvislosti s rychlým šířením nových variant vyzývá řada předních světových vakcinologů k přehodnocení cílů očkovacích programů. Tvrdí, že dosáhnout stádní imunity vůči covidu prostřednictvím vakcinace nebude zřejmě možné právě kvůli výskytu variant, jako je jihoafrická.

Tyto poznámky přišly poté, kdy Oxfordská univerzita a AstraZeneca uznaly, že jejich vakcína neochrání lidi před mírným až středně závažným průběhem nemoci covid-19, pokud je jejím zdrojem jihoafricka varianta. Oxfordská vakcína je přitom v řadě zemí světa základem imunizačního programu a je životně důležitá po celém světě pro svou nízkou cenu a snadnou použitelnost – na rozdíl od mRNA vakcín totiž nepotřebuje k transportu extrémně nízké teploty.

Podobná zjištění pocházejí i ze studie, do níž bylo v Jihoafrické republice zapojeno více než dva tisíce lidí. Sledovaly se v ní výsledky dvou vakcín, Novavax a Janssen, které tam byly v posledních měsících testovány. Ukázalo se, že mají proti této variantě mnohem nižší ochranu – přibližně šedesátiprocentní. Také společnosti Pfizer/BioNTech a Moderna uvedly, že varianta ovlivňuje účinnost jejich vakcín, jejich výsledky vycházely ale zatím jen z laboratorních studií, nikoliv z analýzy „v terénu“.

Zatím to ale vypadá, že všechny zmíněné očkovací látky chrání před nejzávažnějším průběhem – tedy před těžkými symptomy, hospitalizací a smrtí.

Profesor vakcinologie na univerzitě ve Witwatersrandu Shabir Madhi, který byl hlavním autorem studií sledujících testy vakcín v Jižní Africe, včetně té oxfordské, pro deník Guardian uvedl, že je zřejmě načase přehodnotit cíle masového očkování proti covidu.

„Tato zjištění mění úvahy o tom, jak přistupovat k pandemickému viru. Měli bychom přesunout pozornost od snahy získat proti němu skupinovou imunitu, která ochrání všechny ohrožené, a místo toho bychom se měli snažit ochránit ty v populaci, kteří jsou zranitelní závažným průběhem této nemoci,“ řekl.

Experti sice varují, že vakcíny mají sníženou účinnost při prevenci infekce, ale současně upozorňují, že očkování stále má vysokou účinnost proti závažným onemocněním, hospitalizaci a úmrtí. Podle profesora Andrewa Pollarda, hlavního autora studie účinnosti oxfordské vakcíny, má očkování obrovský význam už jen pro snižování zátěže zdravotních systémů.

„Tato studie potvrzuje, že pandemický koronavirus si najde podle očekávání způsoby, jak se dál šířit i v očkovaných populacích. Ale vzhledem ke slibným výsledkům z jiných studií v Jihoafrické republice mohou vakcíny i nadále snižovat zátěž pro systémy zdravotní péče tím, že zabrání závažným onemocněním,“ řekl.

Chránit zranitelné

Podobný názor má i Sarah Gilbertová, profesorka vakcinologie na Oxfordské univerzitě. Pro BBC uvedla, že i když vakcíny nesníží počty nakažených novými variantami, stále zachraňují životy. „Celkový počet případů možná nesnižujeme, ale pořád je to ochrana před úmrtími, hospitalizacemi a závažnými onemocněními. A to je pro zdravotnické systémy opravdu důležité, i když máme mírné a asymptomatické infekce. Zabránit lidem, aby s covidem šli do nemocnice, by mělo velký efekt.“

Profesor klinické mikrobiologie na univerzitě v Cambridgi Ravi Gupta zase považuje za pragmatický přístup, že vakcíny spíše zabrání závažným onemocněním a úmrtím, než aby umožnily vznik stádní imunity v zemích, jako je Jihoafrická republika. „Pravděpodobně musíme přejít na ochranu zranitelných, s těmi nejlepšími vakcínami, které máme a které sice nezastaví infekci, ale pravděpodobně zabrání vaší smrti,“ řekl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 19 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 21 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 22 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...