Jižní Afrika pozastavuje očkování vakcínou AstraZeneca, vědci možná kvůli odolným variantám změní strategii

Jihoafrická republika v neděli oznámila, že pozastaví očkování vakcínou proti covidu-19, kterou vyvinula britská firma AstraZeneca ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou. V sobotu AstraZeneca informovala, že její vakcína má podle předběžných dat jen omezenou účinnost proti mírnému průběhu covidu-19 u lidí nakažených mutací koronaviru, která je v JAR dominantní.

Ministr zdravotnictví JAR Zweli Mkhize uvedl, že vláda počká na doporučení vědců, jak dál nejlépe postupovat po nepříznivých výsledcích studie, která se uskutečnila na univerzitě v Johannesburgu. Práce byla sice jen na málo lidech, ale ukázala, že proti lehkému nebo mírnému průběhu nemoci chrání oxfordská vakcína jen na 10 procent.

Vláda JAR plánovala oxfordskou vakcínou v nejbližší době očkovat zdravotníky poté, co před týdnem obdržela milion dávek očkovací látky od indické farmaceutické firmy Serum Institute of India, která preparát od Oxfordské univerzity vyrábí a inzeruje jej pod názvem Covishield. Místo oxfordské vakcíny tak v následujících týdnech bude JAR očkovat vakcínami od firem Johnson & Johnson a Pfizer, zatímco experti budou rozhodovat, jak postupovat v případě AstraZeneca.

Od začátku pandemie se podle americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) koronavirus v JAR prokázal u více než 1,47 milionu lidí, z nichž přes 46 tisíc po nákaze zemřelo. Země má více než 58 milionů obyvatel.

Jihoafrická varianta mění způsob, jak proti covidu bojovat

V souvislosti s rychlým šířením nových variant vyzývá řada předních světových vakcinologů k přehodnocení cílů očkovacích programů. Tvrdí, že dosáhnout stádní imunity vůči covidu prostřednictvím vakcinace nebude zřejmě možné právě kvůli výskytu variant, jako je jihoafrická.

Tyto poznámky přišly poté, kdy Oxfordská univerzita a AstraZeneca uznaly, že jejich vakcína neochrání lidi před mírným až středně závažným průběhem nemoci covid-19, pokud je jejím zdrojem jihoafricka varianta. Oxfordská vakcína je přitom v řadě zemí světa základem imunizačního programu a je životně důležitá po celém světě pro svou nízkou cenu a snadnou použitelnost – na rozdíl od mRNA vakcín totiž nepotřebuje k transportu extrémně nízké teploty.

Podobná zjištění pocházejí i ze studie, do níž bylo v Jihoafrické republice zapojeno více než dva tisíce lidí. Sledovaly se v ní výsledky dvou vakcín, Novavax a Janssen, které tam byly v posledních měsících testovány. Ukázalo se, že mají proti této variantě mnohem nižší ochranu – přibližně šedesátiprocentní. Také společnosti Pfizer/BioNTech a Moderna uvedly, že varianta ovlivňuje účinnost jejich vakcín, jejich výsledky vycházely ale zatím jen z laboratorních studií, nikoliv z analýzy „v terénu“.

Zatím to ale vypadá, že všechny zmíněné očkovací látky chrání před nejzávažnějším průběhem – tedy před těžkými symptomy, hospitalizací a smrtí.

Profesor vakcinologie na univerzitě ve Witwatersrandu Shabir Madhi, který byl hlavním autorem studií sledujících testy vakcín v Jižní Africe, včetně té oxfordské, pro deník Guardian uvedl, že je zřejmě načase přehodnotit cíle masového očkování proti covidu.

„Tato zjištění mění úvahy o tom, jak přistupovat k pandemickému viru. Měli bychom přesunout pozornost od snahy získat proti němu skupinovou imunitu, která ochrání všechny ohrožené, a místo toho bychom se měli snažit ochránit ty v populaci, kteří jsou zranitelní závažným průběhem této nemoci,“ řekl.

Experti sice varují, že vakcíny mají sníženou účinnost při prevenci infekce, ale současně upozorňují, že očkování stále má vysokou účinnost proti závažným onemocněním, hospitalizaci a úmrtí. Podle profesora Andrewa Pollarda, hlavního autora studie účinnosti oxfordské vakcíny, má očkování obrovský význam už jen pro snižování zátěže zdravotních systémů.

„Tato studie potvrzuje, že pandemický koronavirus si najde podle očekávání způsoby, jak se dál šířit i v očkovaných populacích. Ale vzhledem ke slibným výsledkům z jiných studií v Jihoafrické republice mohou vakcíny i nadále snižovat zátěž pro systémy zdravotní péče tím, že zabrání závažným onemocněním,“ řekl.

Chránit zranitelné

Podobný názor má i Sarah Gilbertová, profesorka vakcinologie na Oxfordské univerzitě. Pro BBC uvedla, že i když vakcíny nesníží počty nakažených novými variantami, stále zachraňují životy. „Celkový počet případů možná nesnižujeme, ale pořád je to ochrana před úmrtími, hospitalizacemi a závažnými onemocněními. A to je pro zdravotnické systémy opravdu důležité, i když máme mírné a asymptomatické infekce. Zabránit lidem, aby s covidem šli do nemocnice, by mělo velký efekt.“

Profesor klinické mikrobiologie na univerzitě v Cambridgi Ravi Gupta zase považuje za pragmatický přístup, že vakcíny spíše zabrání závažným onemocněním a úmrtím, než aby umožnily vznik stádní imunity v zemích, jako je Jihoafrická republika. „Pravděpodobně musíme přejít na ochranu zranitelných, s těmi nejlepšími vakcínami, které máme a které sice nezastaví infekci, ale pravděpodobně zabrání vaší smrti,“ řekl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vyvráceno. Přehled nejznámějších dezinformačních a konspiračních teorií o 11. září

Od teroristických útoků na Světové obchodní centrum uplynulo čtvrt století. Šlo o tak výjimečnou událost, že se kolem ní rozšířila celá řada konspiračních teorií a dezinformací. I po pětadvaceti letech se nepravdivá vysvětlení šíří po internetu a sociálních sítích. Tento článek uvádí na pravou míru ty nejrozšířenější.
před 1 hhodinou

Vědci z Akademie věd vytvořili nejmenší QR kód světa. Z jednotlivých atomů

Je víc než tisíckrát menší, než je šířka lidského vlasu, a téměř osmsetkrát menší než současný držitel Guinnessova rekordu. Okem je neviditelný, k jeho spatření ale nestačí ani většina normálních mikroskopů. Tak vypadá nejmenší QR kód na světě, který vytvořili vědci Benjamin Lowe a Oleksandr Stetsovych z Fyzikálního ústavu Akademie věd s Julianem Ceddiou z australské Monash University.
před 2 hhodinami

El Niño se potká s Indickooceánským dipólem. Meteorolog popisuje důsledky

V Tichém oceánu rychle sílí El Niño, které by se během letošního podzimu mělo stát vůbec nejsilnějším ve známé historii. Současně probíhá zajímavá změna o několik tisíc kilometrů západněji, v Indickém oceánu. Tam se rozvíjí kladná fáze takzvaného Indickooceánského dipólu. A souběh těchto dvou jevů může v následujících měsících výrazně ovlivnit počasí od Austrálie přes Indii a východní Afriku až po vzdálenější části světa.
před 3 hhodinami

Vzpomínky na 11. září jsou stále živé. A často nepravdivé, vysvětluje psycholog

Doba kolem roku 2000 patřila přes obavy spojené s přelomem milénia k těm nejklidnějším v dějinách lidstva. O to silnějším šokem byl teroristický útok na Světové obchodní centrum (WTC), který se odehrál před čtvrtstoletím, 11. září 2001. Vzpomínky lidí na tento den nevybledly ani po 25 letech.
před 3 hhodinami

Studie spojuje nadměrné noční osvětlení se změnami ve struktuře a funkci srdce

Podle studie zveřejněné v časopise European Heart Journal, oficiálním časopise Evropské kardiologické společnosti, je vystavení světlu v noci spojeno s významnými a potenciálně škodlivými změnami ve struktuře a funkci srdce.
před 21 hhodinami

Srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, uvedl Copernicus

Letošní srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, když vyrovnal rekord července 2023. Průměrná teplota vzduchu u zemského povrchu činila 16,96 stupně Celsia a byla o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020, uvedla ve čtvrtek služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letní období od června do srpna vyrovnalo rekord průměrné celosvětové teploty z roku 2024.
včera v 10:05

Na Pálavě se šíří invazní kaktus. Může vytlačovat původní rostliny

V Chráněné krajinné oblasti Pálava se šíří nepůvodní mrazuvzdorný kaktus – opuncie. Ochranáři ho po Děvíně a Tabulové letos zaznamenali v další tamní rezervaci, na Svatém kopečku u Mikulova. Severoamerická rostlina představuje hrozbu pro původní vzácné druhové složení pálavských stepí, informovali zástupci Správy CHKO Pálava na facebooku.
včera v 09:37

Estonští vědci odhalili nebezpečné výkyvy vody mezi Varenským jezerem a Černým mořem

V úzkém přístavním kanálu mezi Černým mořem a Varenským jezerem mohou vznikat nečekaně silné proudy a výrazné výkyvy hladiny, které ohrožují lodní dopravu a komplikují provoz přístavu. Příčiny tohoto jevu zkoumali vědci z Tallinské technické univerzity TalTech. Své závěry publikovali v odborném časopise Ocean Science.
9. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.