Evropu čeká nejistá sezona. Nákaza chřipkou a covidem během jedné zimy zvyšuje riziko úmrtí na dvojnásobek

Nakazit se chřipkou a koronavirem krátce po sobě může představovat podle britské Agentury pro zdravotní bezpečnost značnou hrozbu. Oznámila to její vedoucí Jenny Harriesová. Pravděpodobnost úmrtí lidí, kteří se tuto zimu nakazí chřipkou i covidem, je podle ní dvakrát vyšší než u těch, kteří mají pouze koronavirus.

Bývalá zástupkyně hlavního lékaře pro Anglii varovala, že Velkou Británii čeká „nejistá“ zima –⁠ poprvé se objevuje jak chřipka, tak covid-19 současně. Vyzvala lidi, aby se nechali očkovat proti oběma chorobám, pokud na to mají nárok.

„Chřipky bychom se měli obávat každou zimu. Myslím, že lidé si stále neuvědomují, že může jít o smrtelné onemocnění. Důležitá věc ohledně této zimy je, že pravděpodobně poprvé uvidíme chřipku v nějakém větším počtu, která bude existovat společně s covidem. Riziko, že se nakazíte oběma nemocemi, tady je. Pokud se to stane, tak je dvakrát vyšší pravděpodobnost, že zemřete, než kdybyste měli jen samotný covid,“ tvrdí Harriesová.

Varování podle ní vychází z pozorování na zatím malém, ale reprezentativním vzorku.

Podle Harriesové čeká Velkou Británii, ale i Evropu nejistá doba. „Případů chřipky bylo v předchozích dvou letech méně, takže imunita a typy kmenů jsou nejistější,“ řekla.

Problémem je tedy nejen to, že lidská imunita si už za dva roky na chřipku odvykla, respektive na ni zapomněla. Ještě větší komplikací se může stát to, že vědci jen špatně předpovídají, jaký z kmenů chřipky letos vlastně převládne a stane se dominantním.

Množství viru kolujícího mezi lidmi bylo tak malé, že se nedaly spolehlivě predikovat varianty chřipky –⁠ z toho vyplývá i nejistota v tom, proti jakým by se mělo očkovat. Podle Harriesové by tak mohla nastat situace, kdy by se v Evropě vedle sebe mohly vyskytovat dva nebo dokonce tři chřipkové kmeny současně. Normálně přitom dominuje jen jeden, který ty ostatní vytlačí.

V letošní chřipkové vakcíně jsou čtyři kmeny viru, vycházelo se přitom z doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) s ohledem na země na jižní polokouli, kde zima, a tedy i chřipková sezona, přichází dříve.

Podle Harrisové mají tedy lékaři v zásobě docela dobré nástroje, aby trefili variantu, která se stane dominantní. Stále ale bude problém, že imunita lidí bude nižší. „Myslím si, že nejlepší je nechat se očkovat jak proti chřipce, tak proti covidu, a samozřejmě pokračovat v dodržování správného hygienického chování, které jsme praktikovali po celou dobu pandemie,“ dodala Harriesová.

Varování z Německa

Velmi podobně jako Britové vidí současnou situaci i Němci. „Riziko chřipkové epidemie je letos vyšší, neboť loni chřipka v podstatě nebyla,“ varoval na začátku října německý ministr zdravotnictví Jens Spahn. „Proto vás prosím, nechte se očkovat proti chřipce, která není žádnou neškodnou horečkou,“ uvedl. Řekl také, že cílem je přesáhnout loňský počet 22 milionů očkovaných proti chřipce. Pro letošní rok nakoupilo Německo 27 milionů dávek vakcín.

Pro očkování proti chřipce se vyslovil i šéf Institutu Roberta Kocha (RKI) Lothar Wieler: „Pokud jste tak ještě neučinili, nechte se očkovat proti covidu-19, ale neméně důležité je i očkování proti chřipce. Chrání před těžkým průběhem nemoci,“ řekl.

Předseda stálé očkovací komise Stiko Thomas Mertens uvedl, že nevidí problém se během jedné návštěvy u lékaře nechat očkovat proti covidu i chřipce. „Očkovací látka není v jedné injekci, ale dostanete ji zvlášť do levého a pravého ramene,“ řekl.

Chřipka a covid v Česku

„Nošení roušek a lockdowny kvůli epidemii covidu-19 lidem oslabily imunitu proti ostatním respiračním infekcím. Letos se prakticky neprojevila chřipková epidemie, není ale jasné, jak bude vypadat příští rok,“ uvedli čeští vakcinologové začátkem října. Radí proto, aby se nechali očkovat už lidé nad 50 let, malé děti nebo těhotné ženy. Chronicky nemocní a lidé nad 65 let mají vakcínu hrazenou z veřejného zdravotního pojištění.

„Chřipka zase začíná, do jisté míry a v nadsázce, bojovat o své místo na slunci. Je vysoce pravděpodobné, že vedle sebe budou cirkulovat jak covid, tak chřipka,“ konstatoval vedoucí oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu Jan Kynčl.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 9 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 11 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 13 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 15 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled