Evropské satelity posílají Rusku méně informací o počasí. Může to narušit plánování chemických útoků

Rusko dostává méně dat od evropských poskytovatelů informací o počasí. Vlády se totiž obávají, že by se dala zneužít pro plánování chemických nebo bakteriologických útoků na Ukrajině.

Ruské agentury nadále dostávají téměř okamžitě meteorologické údaje od západních a dalších vlád, které by podle některých odborníků na zbraně mohly být využity k plánování chemického nebo biologického útoku na Ukrajině. Washington a jeho spojenci přitom opakovaně varovali, že Moskva může použití těchto zbraní plánovat.

Mezi údaji, které Západ nadále Rusku poskytuje, patří měření rychlosti a směru větru, slunečního záření, srážek a dalších faktorů, které by se mohly ukázat jako klíčové při plánování útoku biologickými nebo chemickými zbraněmi.

Evropská organizace pro využívání meteorologických družic (EUMETSAT) se sídlem v Německu tvrdí, že nadále poskytuje ruským organizacím data, ale nejméně tři další subjekty v Evropě se s tím už rozhodly přestat. EUMETSAT přitom provozuje technickou infrastrukturu, která umožňuje distribuci údajů z mnoha družicových kanálů, v některých případech téměř okamžitě, k příjemcům.

Evropské satelity pro Rusko mlčí

Mluvčí EUMETSAT pro agenturu Reuters uvedl, že organizace na pokyn Evropské komise přestala posílat údaje ze satelitů Evropské unie do Ruska a Běloruska, ale nadále těmto dvěma zemím předává informace z jiných evropských satelitů a také meteorologická pozorování vlád z celého světa.

„EUMETSAT zastává stanovisko, že globální a volná výměna meteorologických údajů je nesmírně důležitá pro podporu globální předpovědi počasí. Takto jsme fungovali doposud,“ uvedl Paul Counet, vedoucí komunikace EUMETSAT.

Na otázku, zda EUMETSAT plánuje následovat některé další agentury, které přestaly sdílet meteorologické údaje, Counet odpověděl, že „situace se rychle vyvíjí“ a že zvláštní rada členských států má v úterý jednat o tom, zda pokračovat.

Vzhledem k tomu, že i Rusko do programu přispívá svými údaji, může na oplátku získat přístup ke zdrojům EUMETSATu. To Rusku umožňuje přijímat data z evropských zemí včetně Británie, ale i z Ameriky, Kanady a dalších zemí. EUMETSAT uvedl, že v současné době přijímá data z Ruska jednadvacet uživatelů.

Proč nesdílet data s Ruskem?

Někteří západní odborníci na zbraně tvrdí, že existuje riziko, že meteorologické údaje, které EUMETSAT Rusku poskytuje, by mohly být využity k vojenským účelům. „Pokud hypoteticky plánujete útok, při kterém rozprašujete mrak chemických látek nebo patogenů, budete muset vzít v úvahu meteorologické údaje,“ napsala v e-mailu agentuře Reuters Filippa Lentzosová, expertka na biologické hrozby a vedoucí lektorka na King's College v Londýně. „Přece byste jako útočník nechtěli, aby dopadly na vaše vlastní jednotky.“

S tímto názorem souhlasí i Hamish de Bretton-Gordon, odborník na chemické zbraně a hostující vědecký pracovník na britské Cambridgeské univerzitě. Podle něj jsou údaje o počasí „naprosto zásadní“ při použití chemických a biologických zbraní, aby se zajistilo, že plyn a patogeny nezasáhnou stranu, která je použila. „Znalost směru a rychlosti větru v různých výškách je klíčem k předpovědi, kam se nebezpečí dostane,“ řekl.

Data tečou, ale méně

Někteří západní poskytovatelé údajů o počasí už poskytování informací do Ruska výrazně omezili. Patří mezi ně Evropské středisko pro střednědobou předpověď počasí (ECMWF), které zpracovává data z EUMETSAT a dalších poskytovatelů pomocí superpočítačů, a vytváří tak  předpovědi počasí považované za zlatý standard v oboru. ECMWF již minulý týden oznámilo, že s okamžitou platností zastavilo tok atmosférických a klimatických dat do Ruska.

ECMWF se tak rozhodlo, aby „přizpůsobilo svůj postoj duchu současných sankcí uvalených členskými státy a Evropskou unií“, uvedla pro agenturu Reuters mluvčí agentury Nuria Lopezová. EU a západní spojenci zavedli od invaze Moskvy na Ukrajinu proti Rusku celou řadu sankcí.

Také britská meteorologická služba Met Office, která si vyměňuje meteorologická pozorování a předpovědi s mezinárodními agenturami včetně EUMETSAT, na pokyn britské vlády přestala poskytovat ruským uživatelům informace o počasí v letectví. Cílem je, „aby bylo zajištěno, že žádná námi poskytovaná data nemohou být jakýmkoli způsobem použita k podpoře ruské agresivní kampaně proti Ukrajině“, uvedla služba.

Údaje, které EUMETSAT nadále poskytuje Rusku, zahrnují také pozorování z amerických družic. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA), hlavní americká agentura pro údaje o počasí, na žádost o komentář zatím nereagoval.

Světová meteorologická organizace (WMO), která je orgánem OSN, už desítky let naléhá na své partnery, aby celosvětově zpřístupnili vědecké informace v otázkách týkajících se bezpečnosti a ochrany životního prostředí. Mnoho datových souborů je proto veřejně dostupných on-line, takže by bylo těžké Rusko zcela odříznout, tvrdí odborníci na počasí a klima. Tyto datové sady ale nepředstavují zdroje v reálném čase, které jsou nejdůležitější.

Ukrajina dokonce napsala WMO dopis, v němž vyjádřila znepokojení nad sdílením dat agentury s Ruskem, potvrdil mluvčí WMO. Podle něj zatím „kongres WMO nepřijal žádné formální rozhodnutí o omezení výměny dat s Ruskou federací“. WMO tedy i nadále zpřístupňuje určité údaje ze zemí celého světa, které považuje za nezbytné.

Ruská data Evropa dostává

Data EUMETSAT jsou distribuována prostřednictvím kanálu EUMETCast a pak zpřístupňována prostřednictvím on-line datového portálu.

Díky spolupráci s ruskými agenturami může evropská agentura shromažďovat data v reálném čase z antén v Moskvě, Novosibirsku a Chabarovsku, když její družice přelétají nad ruským územím, a nečekat, až družice proletí kolem severního nebo jižního pólu, aby mohla data shromažďovat.

Tyto údaje se používají pro předpověď počasí v celé Evropě a odebírají je uživatelé po celém světě – zejména v letectví, lodní dopravě, zemědělství, stavebnictví a mnoha dalších oblastech. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 17 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 19 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 21 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...