Nynější sucho v Evropě je podle expertů Evropské unie patrně nejhorší za 500 let. Řekl to v úterý mluvčí Evropské komise, když upozorňoval na čerstvou zprávu založenou na satelitních datech o vývoji a dopadech sucha. Ta varuje mimo jiné před očekávaným poklesem letních výnosů v zemědělství, zejména u kukuřice, sóji a slunečnice.
Evropa čelí nejhoršímu suchu za posledních 500 let. Úroda je v ohrožení, varují experti
„Zdá se, že sucho je nejhorší za nejméně 500 let,“ řekl při brífinku mluvčí EK Johannes Bahrke. Jde podle něj o předběžné hodnocení, které bude ještě třeba konfrontovat s daty za celou letní sezonu. Prohlášení navazovalo na pondělní zveřejnění zprávy výzkumníků EK založené na datech centrály pro pozorování sucha (GDO). Ta zase pracuje zejména s údaji družicového systému Copernicus.
Zpráva Společného výzkumného střediska (JRC) upozornila, že na základě pozorování zahrnujících prvních deset srpnových dní panovaly na 47 procentech území EU podmínky odpovídající stavu „výstrahy“ před suchem. Na 17 procent Unie se pak vztahoval stav pohotovosti, což je nejvyšší ze tří výstražných označení GDO.
Ohrožené zemědělství
Sucho má silně negativní dopad na sklizeň letních plodin, píše JRC. Nejhorší dopady se údajně čekají u kukuřice, sójových bobů a slunečnice, přičemž výnosy budou podle odhadů o 16, respektive 15 a 12 procent pod průměrem z uplynulých pěti let.
Vážné sucho, které od počátku roku sužuje mnoho regionů Evropy, se podle zprávy od počátku srpna dále rozšířilo a zhoršilo. „Nejvíce se zhoršující podmínky mají regiony, které sucho zasahovalo už na jaře 2022, tedy sever Itálie, jihovýchod Francie, některé oblasti v Maďarsku a Rumunsku,“ pokračuje hodnocení. Naopak v některých regionech včetně jihu Česka „je pozorováno lokální zlepšení“.
Česká republika je podle aktuální mapy GDO suchem zasažená relativně málo:
Problém je velký také na Pyrenejském poloostrově a na části chorvatského pobřeží. Tam se podle JRC očekává mimořádné sucho i v nejbližších týdnech podzimu.
Pro většinu EU ale údajně meteorologové předpovídají na nejbližší dva měsíce podmínky „blízko normálu“. „Nemusí to stačit na úplné zotavení se z deficitu nahromaděného za více než půl roku, ale zmírní to kritické podmínky v mnoha evropských regionech a v zasažených sektorech,“ doplňují výzkumníci EK.