Evropa čelí nejhoršímu suchu za posledních 500 let. Úroda je v ohrožení, varují experti

Nynější sucho v Evropě je podle expertů Evropské unie patrně nejhorší za 500 let. Řekl to v úterý mluvčí Evropské komise, když upozorňoval na čerstvou zprávu založenou na satelitních datech o vývoji a dopadech sucha. Ta varuje mimo jiné před očekávaným poklesem letních výnosů v zemědělství, zejména u kukuřice, sóji a slunečnice.

„Zdá se, že sucho je nejhorší za nejméně 500 let,“ řekl při brífinku mluvčí EK Johannes Bahrke. Jde podle něj o předběžné hodnocení, které bude ještě třeba konfrontovat s daty za celou letní sezonu. Prohlášení navazovalo na pondělní zveřejnění zprávy výzkumníků EK založené na datech centrály pro pozorování sucha (GDO). Ta zase pracuje zejména s údaji družicového systému Copernicus.

Zpráva Společného výzkumného střediska (JRC) upozornila, že na základě pozorování zahrnujících prvních deset srpnových dní panovaly na 47 procentech území EU podmínky odpovídající stavu „výstrahy“ před suchem. Na 17 procent Unie se pak vztahoval stav pohotovosti, což je nejvyšší ze tří výstražných označení GDO.

Ohrožené zemědělství

Sucho má silně negativní dopad na sklizeň letních plodin, píše JRC. Nejhorší dopady se údajně čekají u kukuřice, sójových bobů a slunečnice, přičemž výnosy budou podle odhadů o 16, respektive 15 a 12 procent pod průměrem z uplynulých pěti let.

Vážné sucho, které od počátku roku sužuje mnoho regionů Evropy, se podle zprávy od počátku srpna dále rozšířilo a zhoršilo. „Nejvíce se zhoršující podmínky mají regiony, které sucho zasahovalo už na jaře 2022, tedy sever Itálie, jihovýchod Francie, některé oblasti v Maďarsku a Rumunsku,“ pokračuje hodnocení. Naopak v některých regionech včetně jihu Česka „je pozorováno lokální zlepšení“.

Česká republika je podle aktuální mapy GDO suchem zasažená relativně málo:

Evropská mapa sucha – srpen 2022
Zdroj: GDO

Problém je velký také na Pyrenejském poloostrově a na části chorvatského pobřeží. Tam se podle JRC očekává mimořádné sucho i v nejbližších týdnech podzimu.

Pro většinu EU ale údajně meteorologové předpovídají na nejbližší dva měsíce podmínky „blízko normálu“. „Nemusí to stačit na úplné zotavení se z deficitu nahromaděného za více než půl roku, ale zmírní to kritické podmínky v mnoha evropských regionech a v zasažených sektorech,“ doplňují výzkumníci EK.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejtepleším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 2 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 4 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 7 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 21 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 23 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánovčera v 09:52

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
včera v 00:00
Načítání...