Rychlé napuštění obří přehrady na etiopském Nilu by mohlo snížit zásoby vody v Egyptě na dolním toku o více než třetinu, ukazuje nový výzkum americké univerzity. Jde o další silné varování před vodním dílem, které politicky rozděluje severoafrické země.
Etiopská přehrada vysaje z Nilu třetinu vody. Mezinárodní studie varuje před dopady pro Egypt
Pokud by se třetinový úbytek vody na dolním toku Nilu nepodařilo nahradit z jiných zdrojů, mohla by mít nová situace podle autorů studie značný dopad, a to zejména na Egypt. Podle propočtů by se zdejší orná půda zmenšila asi o 72 procent; drtivá většina zemědělsky obdělávané půdy v Egyptě totiž leží právě podél historicky nejspolehlivějšího zdroje vody – čili Nilu.
Úbytek orné půdy byl měl v důsledku dramatický dopad i na celé místní hospodářství. Studie předpokládá, že ekonomické ztráty v zemědělství by dosáhly 51 miliard dolarů a ztráta hrubého domácího produktu by zvýšila nezaměstnanost na 24 procent, což by vedlo k vysídlení mnoha lidí a narušení ekonomiky.
„Naše studie předpovídá hrozivé dopady na zásobování vodou, což by způsobilo největší spor o vodu v moderní historii lidstva,“ uvedl hlavní autor studie Essam Heggy. „Zprůměrujeme-li ztráty ze všech oznámených scénářů naplnění přehrady, mohl by tento nedostatek vody téměř zdvojnásobit současný deficit zásobování vodou v Egyptě. Určitě bude mít negativní důsledky pro egyptskou ekonomiku, zaměstnanost, migraci i zásobování potravinami,“ dodal vědec, jehož práce vyšla 1. července v časopise Environmental Research Letters.
Alternativní cesty
Studie USC zkoumala různé scénáře naplnění přehrad a dopady nedostatku vody pro Egypt. Na základě krátkodobých strategií naplnění přehrady na tři až pět let, které v současné době preferuje Etiopie, by se deficit vody na dolním toku mohl téměř zdvojnásobit. Podle vědců by 83 procent dodatečných ztrát vody bylo způsobeno omezením průtoku přehradou a výparem a 17 procent by se ztratilo v důsledku průsaku do hornin a písku.
Autoři práce konstatují, že přehrada je v každém případě rizikem, přinášejí ale také návrhy politických řešení, která by mohla znamenat lepší dlouhodobou udržitelnost kontroverzního podniku.
Existují podle nich opatření, která by mohla negativní dopady v dolní části Nilu výrazně snížit, nebo dokonce minimalizovat. Jde zejména o úpravy provozu Asuánské přehrady, čerpání většího množství podzemní vody v Egyptě, ale také pěstování různorodější směsi plodin a zlepšení zavlažovacích systémů, které v současnosti vodou plýtvají.
Spor o vodu
Spor se táhne už přes deset let, přes řadu mezinárodních jednání se ho stále nedaří vyřešit. Jádrem sporu je Velká přehrada etiopského znovuzrození, jejíž výstavba se blíží k dokončení a která se nachází v pramenné oblasti Nilu. Přehrada, která je nyní ve druhé fázi napouštění, bude největším hydroenergetickým projektem v Africe a vytvoří nádrž o objemu 74 miliard metrů krychlových vody.
Je tak obrovská, že její naplnění potrvá roky, a v závislosti na tom, jak dlouho bude trvat, by odčerpávání vody mohlo mít ničivé dopady níže po proudu. Na Nilu jako zdroji vody je závislých asi 280 milionů lidí v jedenácti zemích – tato řeka je v tomto regionu základem vodního hospodářství už po dobu více než pět tisíc let.
V současnosti je velkým problémem rychle rostoucí počet obyvatel v oblasti. Očekává se, že za dalších třicet let se zde populace zvýší o čtvrtinu, a zvýší se tedy i spotřeba vody.
O práva na vodu podél Nilu se vedou spory od roku 1959; dnes hrozí, že konflikt přeroste ve válku. Egypt a Etiopie se snaží o mezinárodní řešení, ale rozhovory vedené americkým ministerstvem zahraničí, k nimž se připojily i Evropská unie a Organizace spojených národů, po čtyřech letech zatím nevedly k žádné dohodě.
Vyjednavači se mezitím snaží zabránit ozbrojenému konfliktu. Egypt slíbil, že nedovolí, aby přehrada bránila jeho zásobování vodou, a v květnu uspořádal společné vojenské manévry se Súdánem. Súdán od té doby požádal Radu bezpečnosti OSN, aby co nejdříve uspořádala mimořádné zasedání.
Tento spor je podle vědců příznačný pro to, jak se bude svět vyvíjet v dalších letech – změny klimatu znamenají v řadě zemí úbytek vody a tedy i její nedostatek. Nejvíce postihuje rozvojové země, které zažívají rychlý ekonomický i populační růst. Podobné konflikty se v budoucnu očekávají i u řek Mekong, Zambezi a Eufrat a Tigrid.