Dlouhý covid nemusí být moc dlouhý. U očkovaných je to ještě lepší, ukázal izraelský výzkum

Většina příznaků takzvaného dlouhého covidu u lidí, kteří prodělali mírnou formu nákazy, zmizí do jednoho roku. Vyplynulo to z rozsáhlé izraelské studie, která zkoumala dva miliony lidí.

Dlouhotrvající zdravotní komplikace v návaznosti na onemocnění covidem-19 postihly jen v Evropě nejméně 17 milionů lidí. Příznaky se u nich přitom objevovaly i dlouhé měsíce od chvíle, co se z nemoci v letech 2020 a 2021 zotavili. Vyplývá to z odhadů Světové zdravotnické organizace (WHO).

K nejčastěji uváděným příznakům takzvaného dlouhého covidu patří extrémní únava, ztráta čichu, dušnost a bolesti svalů. Mnoho detailů ale zůstává nejasných, včetně toho, jak dlouho takový stav může trvat.

Izraelští vědci analyzovali zdravotní záznamy téměř dvou milionů lidí všech věkových kategorií, kteří měli pozitivní test na covid v období od března 2020 do října 2021. Výsledky tak zahrnují předchozí varianty onemocnění včetně varianty delta, vědci ale nestihli zahrnout variantu omikron. O jejích dopadech tedy zatím není možné nic přesnějšího říct.

Mírný covid nezpůsobuje „věčné“ problémy

Experti prozkoumali záznamy, které jim poskytla izraelská pojišťovna Maccabi Healthcare Services, a zaměřili se na více než 70 různých příznaků, které bývají spojovány s dlouhým covidem. Vyloučili pacienty, kteří měli vážnější onemocnění, včetně těch, kteří byli hospitalizovaní. U nich totiž již předchozí výzkum naznačil vyšší riziko takzvaného dlouhého covidu.

U mírných případů nákazy studie zjistila, že existuje zvýšené riziko pro vznik několika příznaků dlouhého covidu. Jsou mezi nimi ztráta čichu a chuti, problémy s dýcháním, slabost, bušení srdce, streptokoky v krku, závratě, poruchy koncentrace a rovněž stav nazývaný mozková mlha, kdy dochází k vynechávání paměti, roztěkanosti či zpomalenému myšlení. Většina těchto příznaků ale do 12 měsíců odezněla.

„Existuje jen malý počet lidí, kteří ještě rok po covidu trpí dušností nebo slabostí,“ uvedla Maytal Bivasová-Benitaová, jedna ze spoluautorek výzkumu. Studie, která vyšla v britském časopise British Medical Journal (BMJ), rovněž zjistila, že u očkovaných pacientů existovalo nižší riziko vzniku problémů s dýcháním – což je jeden z nejběžnějších příznaků – ve srovnání s neočkovanými. Rovněž děti měly méně zdravotních problémů než dospělí a většina z nich se do roku uzdravila.

Jak uvedla Bivasová-Benitaová, výsledky studie jsou „povzbuzující“, zejména po obavách, jak dlouho mohou příznaky dlouhého covidu přetrvávat. „Naprostá většina pacientů bude za rok v pořádku,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 2 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 5 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 9 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
před 19 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
včeraAktualizovánovčera v 16:19

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
včera v 14:48

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
včera v 12:35
Načítání...