Dlouhý covid nemusí být moc dlouhý. U očkovaných je to ještě lepší, ukázal izraelský výzkum

Většina příznaků takzvaného dlouhého covidu u lidí, kteří prodělali mírnou formu nákazy, zmizí do jednoho roku. Vyplynulo to z rozsáhlé izraelské studie, která zkoumala dva miliony lidí.

Dlouhotrvající zdravotní komplikace v návaznosti na onemocnění covidem-19 postihly jen v Evropě nejméně 17 milionů lidí. Příznaky se u nich přitom objevovaly i dlouhé měsíce od chvíle, co se z nemoci v letech 2020 a 2021 zotavili. Vyplývá to z odhadů Světové zdravotnické organizace (WHO).

K nejčastěji uváděným příznakům takzvaného dlouhého covidu patří extrémní únava, ztráta čichu, dušnost a bolesti svalů. Mnoho detailů ale zůstává nejasných, včetně toho, jak dlouho takový stav může trvat.

Izraelští vědci analyzovali zdravotní záznamy téměř dvou milionů lidí všech věkových kategorií, kteří měli pozitivní test na covid v období od března 2020 do října 2021. Výsledky tak zahrnují předchozí varianty onemocnění včetně varianty delta, vědci ale nestihli zahrnout variantu omikron. O jejích dopadech tedy zatím není možné nic přesnějšího říct.

Mírný covid nezpůsobuje „věčné“ problémy

Experti prozkoumali záznamy, které jim poskytla izraelská pojišťovna Maccabi Healthcare Services, a zaměřili se na více než 70 různých příznaků, které bývají spojovány s dlouhým covidem. Vyloučili pacienty, kteří měli vážnější onemocnění, včetně těch, kteří byli hospitalizovaní. U nich totiž již předchozí výzkum naznačil vyšší riziko takzvaného dlouhého covidu.

U mírných případů nákazy studie zjistila, že existuje zvýšené riziko pro vznik několika příznaků dlouhého covidu. Jsou mezi nimi ztráta čichu a chuti, problémy s dýcháním, slabost, bušení srdce, streptokoky v krku, závratě, poruchy koncentrace a rovněž stav nazývaný mozková mlha, kdy dochází k vynechávání paměti, roztěkanosti či zpomalenému myšlení. Většina těchto příznaků ale do 12 měsíců odezněla.

„Existuje jen malý počet lidí, kteří ještě rok po covidu trpí dušností nebo slabostí,“ uvedla Maytal Bivasová-Benitaová, jedna ze spoluautorek výzkumu. Studie, která vyšla v britském časopise British Medical Journal (BMJ), rovněž zjistila, že u očkovaných pacientů existovalo nižší riziko vzniku problémů s dýcháním – což je jeden z nejběžnějších příznaků – ve srovnání s neočkovanými. Rovněž děti měly méně zdravotních problémů než dospělí a většina z nich se do roku uzdravila.

Jak uvedla Bivasová-Benitaová, výsledky studie jsou „povzbuzující“, zejména po obavách, jak dlouho mohou příznaky dlouhého covidu přetrvávat. „Naprostá většina pacientů bude za rok v pořádku,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína obkličuje druhou největší poušť světa zelenou zdí. Už zachytává oxid uhličitý

Číně se daří zalesňovat jednu ze svých největších pouští. Okraje Taklamakanu pomalu zarůstají stromy a keři, které už jsou místy tak husté, že pohlcují ze vzduchu oxid uhličitý. Konkrétní dopady popsala nová studie.
před 4 hhodinami

„Pouč se z toho.“ Archeologové popsali drzý vzkaz na starověkém projektilu

Olověná střela nalezená v ruinách římského města na území dnešního Izraele nese na svém povrchu vzkaz pro člověka, kterého měla zabít. Objev popsal mezinárodní vědecký tým, který místo zkoumal.
před 5 hhodinami

Klima se vychyluje z rovnováhy, varuje Světová meteorologická organizace

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) je klima Země více v nerovnováze než kdykoli v zaznamenané historii. Koncentrace skleníkových plynů totiž způsobují oteplování atmosféry a oceánů a tání ledu. K těmto rychlým a rozsáhlým změnám došlo během několika desítek let, jejich škodlivé dopady ale bude lidstvo cítit po stovky, a možná i tisíce let, uvedla agentura v nově zveřejněné zprávě.
před 8 hhodinami

V Íránu se šíří houbový patogen odolávající léčbě. Zkoumá ho vědkyně z Prahy

V Íránu existují místa, odkud se šíří houbové patogeny, které napadají i lidi. A proti některých druhům přestávají fungovat standardní léčiva. Vzhledem k turistice a migraci existuje riziko, že se rozšíří i do Evropy – a právě na tyto scénáře se připravují včasným výzkumem čeští vědci, popsala v rozhovoru mikrobioložka Adéla Wennrich.
před 10 hhodinami

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
včera v 09:01

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
21. 3. 2026

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026
Načítání...