Dlouhý covid nemusí být moc dlouhý. U očkovaných je to ještě lepší, ukázal izraelský výzkum

Většina příznaků takzvaného dlouhého covidu u lidí, kteří prodělali mírnou formu nákazy, zmizí do jednoho roku. Vyplynulo to z rozsáhlé izraelské studie, která zkoumala dva miliony lidí.

Dlouhotrvající zdravotní komplikace v návaznosti na onemocnění covidem-19 postihly jen v Evropě nejméně 17 milionů lidí. Příznaky se u nich přitom objevovaly i dlouhé měsíce od chvíle, co se z nemoci v letech 2020 a 2021 zotavili. Vyplývá to z odhadů Světové zdravotnické organizace (WHO).

K nejčastěji uváděným příznakům takzvaného dlouhého covidu patří extrémní únava, ztráta čichu, dušnost a bolesti svalů. Mnoho detailů ale zůstává nejasných, včetně toho, jak dlouho takový stav může trvat.

Izraelští vědci analyzovali zdravotní záznamy téměř dvou milionů lidí všech věkových kategorií, kteří měli pozitivní test na covid v období od března 2020 do října 2021. Výsledky tak zahrnují předchozí varianty onemocnění včetně varianty delta, vědci ale nestihli zahrnout variantu omikron. O jejích dopadech tedy zatím není možné nic přesnějšího říct.

Mírný covid nezpůsobuje „věčné“ problémy

Experti prozkoumali záznamy, které jim poskytla izraelská pojišťovna Maccabi Healthcare Services, a zaměřili se na více než 70 různých příznaků, které bývají spojovány s dlouhým covidem. Vyloučili pacienty, kteří měli vážnější onemocnění, včetně těch, kteří byli hospitalizovaní. U nich totiž již předchozí výzkum naznačil vyšší riziko takzvaného dlouhého covidu.

U mírných případů nákazy studie zjistila, že existuje zvýšené riziko pro vznik několika příznaků dlouhého covidu. Jsou mezi nimi ztráta čichu a chuti, problémy s dýcháním, slabost, bušení srdce, streptokoky v krku, závratě, poruchy koncentrace a rovněž stav nazývaný mozková mlha, kdy dochází k vynechávání paměti, roztěkanosti či zpomalenému myšlení. Většina těchto příznaků ale do 12 měsíců odezněla.

„Existuje jen malý počet lidí, kteří ještě rok po covidu trpí dušností nebo slabostí,“ uvedla Maytal Bivasová-Benitaová, jedna ze spoluautorek výzkumu. Studie, která vyšla v britském časopise British Medical Journal (BMJ), rovněž zjistila, že u očkovaných pacientů existovalo nižší riziko vzniku problémů s dýcháním – což je jeden z nejběžnějších příznaků – ve srovnání s neočkovanými. Rovněž děti měly méně zdravotních problémů než dospělí a většina z nich se do roku uzdravila.

Jak uvedla Bivasová-Benitaová, výsledky studie jsou „povzbuzující“, zejména po obavách, jak dlouho mohou příznaky dlouhého covidu přetrvávat. „Naprostá většina pacientů bude za rok v pořádku,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok plný selhání. Odborný žurnál zkritizoval ministra zdravotnictví Kennedyho

Jeden z nejprestižnějších zdravotních odborných časopisů světa, Lancet, vydal rozsáhlou kritiku amerického ministra zdravotnictví Roberta F. Kennedyho mladšího. List popsal změny, které Kennedy zavedl a které podle Lancetu poškodily americké zdravotnictví. Hovoří o roku plném selhání. Náprava prý bude trvat celé desítky let.
před 6 hhodinami

Mladé Evropanky kouří víc než jejich vrstevnice ve světě, varuje WHO

Evropské dívky ve věku 13 až 15 let mají nejvyšší míru užívání tabáku ve své věkové skupině na celém světě, informovala Světová zdravotnická organizace (WHO). Mladí Evropané vynikají také v konzumaci elektronických cigaret: užívá je nejméně každý sedmý mladistvý Evropan.
před 8 hhodinami

Vegetariáni méně trpí na časté rakoviny, prokázal rozsáhlý výzkum

Vegetariáni mají podstatně nižší riziko vzniku pěti typů rakoviny než lidé, kteří běžně konzumují maso, popsala nová studie, která se věnovala vlivu stravy na pravděpodobnost rozvoje rakovinného bujení. Opačnou situaci ale vědci zjistili u nejčastějšího druhu rakoviny jícnu.
před 9 hhodinami

Čeští přírodovědci popsali jednoho z nejmenších savců na Zemi

Nenápadný hmyzožravec o hmotnosti pouhých dvou až tří gramů se zařadil mezi nejmenší savce planety. Mezinárodní tým vedený vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (AV ČR) ho objevil v etiopských horách a popsal ho jako nový druh bělozubky – Crocidura stanleyi.
před 14 hhodinami

Animace ukazuje, jak válka zastavila dopravu Hormuzským průlivem

Hormuzský průliv je klíčová vodní cesta, kterou denně proudí asi pětina světové ropy. Je spojnicí mezi největšími producenty ropy v Perském zálivu s jejich zákazníky v ostatních částech světa – hlavně v Asii. Data ukazují, jak se od pátku do pondělí zpomalovala doprava touto dopravní tepnou, až se zastavila úplně. V sobotu zahájily USA a Izrael útok na Írán, ke kterému průliv přiléhá.
včera v 17:49

Ohnivé tornádo by mohlo pomoct oceánům od ropných skvrn. Vědci ho otestovali

Texaští vědci otestovali novou nadějnou metodu, jak se zbavit ropných skvrn, které je nutné co nejrychleji odstranit. Navrhují je likvidovat pomocí plamenných vírů.
včera v 16:36

Americká armáda údajně využila při útoku na Írán AI, od níž se přitom Trump distancoval

Americká média jako Wall Street Journal a Axios píší, že při bombardování Íránu využily americké jednotky umělou inteligenci společnosti Anthropic, která přitom vede s armádou spory.
včera v 15:08

Nelétaví papoušci téměř vyhynuli, jejich počet se podařilo zčtyřnásobit

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.
včera v 11:46
Načítání...