Čína chce mít do roku 2060 nulové emise skleníkových plynů, slíbil prezident Si Ťin-pching

Čínský prezident Si Ťin-pching oznámil, že Čína, která je v současné době největším producentem skleníkových plynů, chce své chování zcela změnit. Její emise by měly dosáhnout maxima roku 2030, od roku 2060 by pak země měla být uhlíkově neutrální.

Prezident to oznámil v úterý Generálnímu shromáždění OSN. Čína je v současnosti zodpovědná za přibližně čtvrtinu produkce všech skleníkových plynů. Si Ťin-pching současně vyjádřil svou podporu klimatické dohodě z Paříže a vyzval svět, aby se zaměřil na „zelenou obnovu“ v době, kdy se potýká s pandemií covidu-19. 

„Vyzýváme všechny státy světa, aby se vydaly po cestě inovativního, koordinovaného a zeleného rozvoje,“ uvedl prezident. Podle něj nyní díky vědecké a technologické revoluci a změně průmyslu existuje historická příležiost, aby se něco takového podařilo.

Evropská unie se snaží podle agentury AFP Čínu už delší dobu přimět k tomu, aby si předsevzala ještě ambicioznější cíle než ty, k nimž se zavázala podpisem Pařížské dohody. V ní přislíbila, že její emise skleníkových plynů začnou klesat po roce 2030, podle zástupců EU by bylo vhodné, aby se to stalo ještě o pět let dříve.

Podle Joeriho Rogelje, experta na změny klimatu z londýnské Imperal College je tento čínský závazek neočekávaný a důležitý: „V podstatě je toto čínské oznámení zásadním momentem, který znovu nastartovává ambice ochrany klimatu,“ prohlásil pro agenturu AFP.

Čínské problémy

V posledních letech se ukazuje, že změny klimatu mohou mít pro Čínu značně negativní dopad. Většina obyvatelstva žije na mořském pobřeží, kde jsou ohroženi stoupajícími hladinami oceánů. Větší teplo zase nepříznivě ovlivňuje zásobování vodou, klimatické extrémy pak přinášející povodně, bouře nebo vlny veder působící obrovské materiální i lidské škody.

Sucho pomáhá degradaci krajiny, která se pak mění na poušť – a písečný prach vnikající do měst poškozuje zdraví lidí.

Průmysl a energetika založené na spalování fosilních paliv mají také negativní dopad na lidské zdraví. V polovině září vyšla v odborném žurnálu Proceedings of the National Academy of Sciences rozsáhlá studie, jejíž autoři popsali, že mezi roky 2000 a 2016 zemřelo v Číně kvůli znečištěnému ovzduší předčasně 30,8 milionu lidí a další desítky milionů lidí měly vážné zdravotní problémy. 

Znepokojivá je pro Čínu také studie z roku 2018, která popisuje, že do padesáti let v zemi mohou kvůli klimatickým změnám vzniknout rozsáhlé oblasti, kde nemůže lidský organismus přežít.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
před 2 hhodinami

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
před 17 hhodinami

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 20 hhodinami

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
před 23 hhodinami

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.