Čína chce mít do roku 2060 nulové emise skleníkových plynů, slíbil prezident Si Ťin-pching

Čínský prezident Si Ťin-pching oznámil, že Čína, která je v současné době největším producentem skleníkových plynů, chce své chování zcela změnit. Její emise by měly dosáhnout maxima roku 2030, od roku 2060 by pak země měla být uhlíkově neutrální.

Prezident to oznámil v úterý Generálnímu shromáždění OSN. Čína je v současnosti zodpovědná za přibližně čtvrtinu produkce všech skleníkových plynů. Si Ťin-pching současně vyjádřil svou podporu klimatické dohodě z Paříže a vyzval svět, aby se zaměřil na „zelenou obnovu“ v době, kdy se potýká s pandemií covidu-19. 

„Vyzýváme všechny státy světa, aby se vydaly po cestě inovativního, koordinovaného a zeleného rozvoje,“ uvedl prezident. Podle něj nyní díky vědecké a technologické revoluci a změně průmyslu existuje historická příležiost, aby se něco takového podařilo.

Evropská unie se snaží podle agentury AFP Čínu už delší dobu přimět k tomu, aby si předsevzala ještě ambicioznější cíle než ty, k nimž se zavázala podpisem Pařížské dohody. V ní přislíbila, že její emise skleníkových plynů začnou klesat po roce 2030, podle zástupců EU by bylo vhodné, aby se to stalo ještě o pět let dříve.

Podle Joeriho Rogelje, experta na změny klimatu z londýnské Imperal College je tento čínský závazek neočekávaný a důležitý: „V podstatě je toto čínské oznámení zásadním momentem, který znovu nastartovává ambice ochrany klimatu,“ prohlásil pro agenturu AFP.

Čínské problémy

V posledních letech se ukazuje, že změny klimatu mohou mít pro Čínu značně negativní dopad. Většina obyvatelstva žije na mořském pobřeží, kde jsou ohroženi stoupajícími hladinami oceánů. Větší teplo zase nepříznivě ovlivňuje zásobování vodou, klimatické extrémy pak přinášející povodně, bouře nebo vlny veder působící obrovské materiální i lidské škody.

Sucho pomáhá degradaci krajiny, která se pak mění na poušť – a písečný prach vnikající do měst poškozuje zdraví lidí.

Průmysl a energetika založené na spalování fosilních paliv mají také negativní dopad na lidské zdraví. V polovině září vyšla v odborném žurnálu Proceedings of the National Academy of Sciences rozsáhlá studie, jejíž autoři popsali, že mezi roky 2000 a 2016 zemřelo v Číně kvůli znečištěnému ovzduší předčasně 30,8 milionu lidí a další desítky milionů lidí měly vážné zdravotní problémy. 

Znepokojivá je pro Čínu také studie z roku 2018, která popisuje, že do padesáti let v zemi mohou kvůli klimatickým změnám vzniknout rozsáhlé oblasti, kde nemůže lidský organismus přežít.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
před 6 mminutami

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
před 2 hhodinami

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
před 4 hhodinami

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
před 7 hhodinami

Astronaut Svoboda poletí na ISS v roce 2027, oznámil Babiš

Projekt Česká cesta do vesmíru v pondělí prezentoval vývoj příprav české mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a avizuje klíčové milníky pro rok 2027. Tiskové konference v pražském planetáriu se zúčastnili premiér Andrej Babiš (ANO), ministři Karel Havlíček (ANO), Robert Plaga (za ANO) a Jaromír Zůna (za SPD), budoucí astronaut Aleš Svoboda, astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Andreas Mogensen a další.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Vědci přejmenovali syndrom, který ničí ženské zdraví. Může to změnit přístup i léčbu

Lékaři po jedenácti letech studie změnili název syndromu, který trápí asi deset procent žen. Doufají, že by to mohlo změnit nejen stigmatizaci těchto problémů, ale také jim pomoci k účinnější léčbě.
před 21 hhodinami

Svoboda roky trénoval. Ve vesmíru provede řadu experimentů

Aleš Svoboda poletí do vesmíru nejen jako pasažér, ale přímo jako pilot. Jako špičkový pilot stíhacích letadel k tomu má ty nejlepší předpoklady. Jeho mise ale nebude spočívat jen v řízení. Svoboda hlavně bude dohlížet na celou řadu vědeckých experimentů.
před 22 hhodinami

Psychická pohoda českých dětí se zhoršuje. Šťastně se cítí polovina

Psychická pohoda dětí a dospívajících v tuzemsku se zhoršuje, šťastně se cítí asi polovina z nich. Více než 60 procent dětí zároveň tráví on-line více času, než by chtěly, vyplývá z průzkumu Mladé hlasy 2026, jehož hlavní závěry nyní odborníci představili v Praze na konferenci zaměřené na duševní zdraví. Výzkum UNICEF ČR realizuje od roku 2001, letos se konal poosmé. Zapojilo se do něj 1012 dětí ve věku od devíti do 17 let.
před 23 hhodinami
Načítání...