Čína chce mít do roku 2060 nulové emise skleníkových plynů, slíbil prezident Si Ťin-pching

Čínský prezident Si Ťin-pching oznámil, že Čína, která je v současné době největším producentem skleníkových plynů, chce své chování zcela změnit. Její emise by měly dosáhnout maxima roku 2030, od roku 2060 by pak země měla být uhlíkově neutrální.

Prezident to oznámil v úterý Generálnímu shromáždění OSN. Čína je v současnosti zodpovědná za přibližně čtvrtinu produkce všech skleníkových plynů. Si Ťin-pching současně vyjádřil svou podporu klimatické dohodě z Paříže a vyzval svět, aby se zaměřil na „zelenou obnovu“ v době, kdy se potýká s pandemií covidu-19. 

„Vyzýváme všechny státy světa, aby se vydaly po cestě inovativního, koordinovaného a zeleného rozvoje,“ uvedl prezident. Podle něj nyní díky vědecké a technologické revoluci a změně průmyslu existuje historická příležiost, aby se něco takového podařilo.

Evropská unie se snaží podle agentury AFP Čínu už delší dobu přimět k tomu, aby si předsevzala ještě ambicioznější cíle než ty, k nimž se zavázala podpisem Pařížské dohody. V ní přislíbila, že její emise skleníkových plynů začnou klesat po roce 2030, podle zástupců EU by bylo vhodné, aby se to stalo ještě o pět let dříve.

Podle Joeriho Rogelje, experta na změny klimatu z londýnské Imperal College je tento čínský závazek neočekávaný a důležitý: „V podstatě je toto čínské oznámení zásadním momentem, který znovu nastartovává ambice ochrany klimatu,“ prohlásil pro agenturu AFP.

Čínské problémy

V posledních letech se ukazuje, že změny klimatu mohou mít pro Čínu značně negativní dopad. Většina obyvatelstva žije na mořském pobřeží, kde jsou ohroženi stoupajícími hladinami oceánů. Větší teplo zase nepříznivě ovlivňuje zásobování vodou, klimatické extrémy pak přinášející povodně, bouře nebo vlny veder působící obrovské materiální i lidské škody.

Sucho pomáhá degradaci krajiny, která se pak mění na poušť – a písečný prach vnikající do měst poškozuje zdraví lidí.

Průmysl a energetika založené na spalování fosilních paliv mají také negativní dopad na lidské zdraví. V polovině září vyšla v odborném žurnálu Proceedings of the National Academy of Sciences rozsáhlá studie, jejíž autoři popsali, že mezi roky 2000 a 2016 zemřelo v Číně kvůli znečištěnému ovzduší předčasně 30,8 milionu lidí a další desítky milionů lidí měly vážné zdravotní problémy. 

Znepokojivá je pro Čínu také studie z roku 2018, která popisuje, že do padesáti let v zemi mohou kvůli klimatickým změnám vzniknout rozsáhlé oblasti, kde nemůže lidský organismus přežít.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

LSD se posunulo jako možný lék proti depresi do „nadějné“ fáze

Psychedelika se zmiňují v souvislosti s léčbou vážných duševních nemocí stále častěji – řada výsledků vypadá velmi nadějně, ale zatím chyběla kvalitnější potvrzení jejich účinnosti prostřednictvím velkých dlouhodobých studií. Teď jedna taková vyšla a naznačuje, že potenciál těchto substancí je nemalý.
před 18 mminutami

Do Česka přiteče přes sto milionů na špičkovou vědu. ERC granty mají dva projekty

ERC granty jsou způsob, jak Evropská unie podporuje vědu v členských zemích. Pečlivě vybrané projekty mohou takto získat financování, které posune výzkum dál. V úterý byly zveřejněny ERC granty v kategorii Advanced (Pokročilý). Získaly je rovnou dva tuzemské projekty – jeden z Olomouce, druhý z Prahy.
před 4 hhodinami

Stromy vyhrály evoluční závod, protože se nejlépe přizpůsobily suchu

Na otázku, jak se stalo, že vznikly stromy a co jim umožnilo stát se jedněmi z největších a nejdéle žijících organismů na Zemi, se pokusil odpovědět velký mezinárodní výzkum, ve kterém hráli významnou roli i experti z Česka.
před 6 hhodinami

Lesy má sledovat „Velký bratr“. Drony, AI a senzory jim mohou dát šanci proti změně klimatu

Technologie umělé inteligence (AI) by v budoucnu mohla pomoci z fotek velmi podrobně analyzovat stav lesů. Nástroj, na jehož vývoji se podílí tým vědců z brněnského pracoviště Výzkumného ústavu pro krajinu, propojuje drony, laserové skenování objektů, AI a pokročilé modely růstu lesních porostů. Výsledkem má být systém schopný vyhodnocovat stav lesa až na úroveň jednotlivých stromů. A současně má předvídat jeho budoucí vývoj v podmínkách měnícího se klimatu.
před 9 hhodinami

Bahenní proudy u bahenních sopek nevznikají při jediné erupci, popsali i čeští vědci

Kilometrové bahenní proudy u některých z největších bahenních sopek na světě nevznikají během jediné silné erupce, jak se dosud předpokládalo. Vyplývá to ze studie mezinárodního týmu vědců, na které se podíleli i tuzemští odborníci. Nový výzkum bahenní sopky Lokbatan v Ázerbájdžánu ukazuje, že se celé bahenní těleso může po mnoho let pomalu plazit krajinou podobně jako ledovec a každá nová erupce znovu uvádí do pohybu jeho starší části.
včera v 15:13

Počet potvrzených případů eboly v Kongu přesáhl tisíc

Počet potvrzených případů eboly v Kongu přesáhl tisícovku. K nedělnímu večeru oznámily místní úřady 1003 nakažených a 254 zemřelých, informovala v pondělí agentura Reuters. V sobotní aktualizaci konžská vláda sdělila, že počet potvrzených případů činí 956 a počet úmrtí 247.
včera v 11:42

Čeští archeologové se snaží překonat Egejské moře ve člunu vydlabaném z kmenu

V Egejském moři v řeckém přístavu Alexandrupole začala expedice Monoxylon experimentálních archeologů z východních Čech.
včera v 10:09

Sledujte v mapě, jak padají teplotní rekordy

V Česku o víkendu převládají teploty, které jsou spojené spíše s červencem. Až do pondělního večera trvá varování před vysokými teplotami. Už od pátku padají teplotní rekordy.
19. 6. 2026Aktualizováno21. 6. 2026
Načítání...