Část Číny, kde žije 400 milionů lidí, bude do konce století neobyvatelná, varují vědci

Čína vypouští nejvíc skleníkových plynů na světě. Podle nové studie amerických expertů by to mohlo mít dramatické následky na její populaci: do padesáti let v Číně mohou vzniknout oblasti, kde nemůže lidský organismus přežít.

Nejlidnatější region Číny, který zahrnuje také metropoli Peking, se může stát do konce tohoto století zčásti neobyvatelným v důsledku extrémních veder, pokud se výrazně nesníží znečištění ovzduší a nezastaví se změny klimatu. Podle zpravodajského serveru CNN před tím varovali vědci z amerického Massachusettského technologického institutu (MIT).

Predikce klimatického vývoje v Číně
Zdroj: MIT

„Jestliže se výrazně nesníží emise skleníkových plynů, povedou změny klimatu k vlnám vlhka a horka, které do roku 2070 mohou omezit obyvatelnost Severočínské nížiny,“ konstatovali experti z MIT.

Postižená bude oblast, kde žije 400 milionů lidí

Výsledky jejich studie jsou podle CNN obzvlášť znepokojující, protože mnozí ze 400 milionů obyvatel regionu jsou rolníci, kteří jsou při své práci vystaveni nepřízni počasí.

Studie připomíná vliv vysoké koncentrace CO2 v ovzduší na index WBT, což je údaj pro kombinaci vysoké teploty a vysoké vlhkosti vzduchu. Při hodnotě WBT nad 35 stupňů Celsia ztrácí i zdravý lidský organismus schopnost ochladit se pocením, což může mít už do šesti hodin fatální následky.

V Severočínské nížině bude hodnota WBT 35 stupňů Celsia při zachování stávající hladiny emisí mezi roky 2070 a 2100 dosažena opakovaně.

Kritické místo

„Čína v současné době vypouští nejvíce skleníkových plynů na světě, což může mít vážné důsledky pro její vlastní populaci,“ uvedl vedoucí studie, profesor Elfatih Eltahir z Massachusettského technologického institutu. „Tato oblast se stane nejkritičtějším místem z hlediska důsledků smrtících vln horka v budoucnosti,“ dodal.

Massachusettský technologický institut již v minulosti poukázal na podobné riziko v oblasti Perského zálivu, včetně Abú Zabí, Dubaje, Dauhá či měst na pobřeží Íránu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 1 hhodinou

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 14 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 23 hhodinami

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánovčera v 07:34
Načítání...