Britská inženýrka pracuje na výrobě kosmické lodi Orion. Přibližuje lidstvo k návratu na Měsíc

Společnost Airbus v severoněmeckých Brémách připravuje servisní moduly pro kosmickou loď Orion, se kterou se lidstvo má vrátit na Měsíc. Na projektu zde jako inženýrka pracuje i Britka Sian Cleaverová, která řekla, že si tak plní svůj životní sen, a to osobně být u pilotovaných vesmírných letů.

Cleaverová je v projektu Evropského servisního modulu (ESM), který lodi Orion poskytuje pohon, elektrickou energii a zásoby, průmyslovou manažerkou. Co přesně taková funkce obnáší, vysvětlila se smíchem.

„Abych byla upřímná, někdy je rozumět funkcím složité i pro nás v Airbusu,“ řekla. „Průmyslový manažer dělá spoustu věcí. V tomto projektu je moje role spolupráce s průmyslovým zázemím, zajišťování vybavení a dodávek, které přicházejí od subdodavatelů. Mou hlavní odpovědností je to, že dodávky přijdou včas. A pokud jsou u dodavatelů problémy, tak společně pracujeme na řešení,“ popsala.

Koordinace zásobování je podle Cleaverové někdy náročná, neboť komponenty přicházejí z různých částí Evropy a také Spojených států. Servisní modul, jehož montáž v Brémách trvá šestnáct měsíců, se skládá z více než dvaceti tisíc částí. „Často žonglujeme s řadou věcí naráz, ale když dodávky přijdou včas, tak je to zadostiučinění,“ poznamenala.

Celý svůj podíl na projektu ESM považuje za práci snů, vrcholem pak pro ni je předání hotového díla. „Když jsme doručili ESM-1 a ESM-2 do Spojených států, tak to pro mě byl vrchol. Všechny předchozí náročné věci, nekonečné porady, to vše zmizí. A když pak sledujete start rakety s lodí a servisním modulem, je to něco úžasného,“ řekla.

Sen o létání

Do Brém se Cleaverová přistěhovala z Británie, protože toužila podílet se na pilotovaných letech. „Spojené království není tak aktivní v pilotovaných letech, zajímá se o jiné aspekty vesmírných projektů, jako jsou třeba robotika nebo pozorování Země,“ řekla.

Když od Airbusu dostala nabídku pracovat na ESM, vůbec neváhala. „Kvůli pilotovaným letům bych šla do jakékoli země. Pilotované lety jsou moje vášeň, takže pro mě bylo snadné se přestěhovat do Německa. Ve škole jsem navíc měla němčinu, Německo proto pro mě bylo docela známé prostředí,“ přiblížila.

Sian Cleaverová
Zdroj: ČTK

Pracovním jazykem v Airbusu je angličtina, pracovníci ale běžně mluví i svými rodnými jazyky, což je další věc, kterou má Cleaverová na své práci ráda. „Neustále tady slyším angličtinu, němčinu, španělštinu, italštinu. Miluji to. Pro mě jako pro Britku je to úžasné, takže si to tady užívám,“ řekla.

Široká mezinárodní spolupráce rovněž znamená, že pracovníci se setkávají i s jinými typy měrných soustav. V Británii, ač přijala metrický systém, jsou stále zakořeněny imperiální jednotky, Spojené státy zase používají svou měrnou soustavu. Ani to ale podle Cleaverové problém není.

„V Airbusu platí metrický systém. Pokud ale půjdeme o úroveň výše, kdy ESM v USA integrujeme s lodí Orion, tak je potřeba znát definice měrných soustav. Osobně jsem to nikdy nebrala jako problém, ale někdy si sama pro sebe v hlavě převádím metrický a imperiální systém,“ řekla.

Nechceme na Měsíc jen na pár dní

To, že její práce se bude týkat vesmíru, věděla Cleaverová odmalička. „Už když mi byly čtyři roky, tak jsem se rozhodla, že budu astronautkou. Jako malá jsem se ve škole zajímala o matematické a další exaktní vědní obory a věnovala jsem se astronomii. Na univerzitě jsem pak dělala fyziku a astrofyziku. Vždy mě poháněla touha poznat více o vesmíru. A nyní si říkám, co může být lepšího než tohle, co dělám. Vždyť posíláme lidi na Měsíc,“ řekla.

Jako mladá zvažovala, že by kvůli vesmírnému programu odešla do Spojených států, nyní je ale ráda, že takové příležitosti nabízí i Evropa. „Cítím jako velikou výsadu, že my Evropané jsme součástí takovýchto projektů,“ řekla.

Zatímco v 60. a 70. letech byl lunární program Apollo s přistáním prvních lidí na Měsíci americkým projektem, na současném lunárním programu Artemis spolupracuje s americkým Národním úřadem pro letectví a vesmír (NASA) také Evropská kosmická agentura (ESA). A ESA se díky servisním modulům stala klíčovým partnerem NASA. Od programu Apollo se liší také cíle mise.

„Pro mě je Artemis odlišná. Neletíme na Měsíc na pár dní, tentokrát se vracíme s myšlenkou na udržitelnost. Nechceme tam strávit jen pár dní. Připravujeme si infrastrukturu a až ji budeme mít, tak můžeme přemýšlet o využívání lunárních zdrojů pro kosmický výzkum a i pro nás na Zemi,“ řekla Cleaverová. „Tentokrát bude mise dalekosáhlá. Prvně jsem dokázali, že na Měsíc letět umíme. Došlo tehdy i na nějakou vědu na Měsíci. Nyní to ale děláme správnou cestou a lépe s vyšší přidanou hodnotou,“ věří. Návrat na Měsíc vnímá i jako další stupeň k letu na Mars.

Uklidit smetí

Vedle pilotovaných letů je pro Cleaverovou zajímavým tématem také vesmírné smetí, kdy části raket, satelitů a dalších pozůstatků lidských kosmických projektů komplikují situaci a bezpečnost na oběžné dráze kolem Země. „Musíme lépe přemýšlet o tom, co se stane se zařízeními, až doslouží. Airbus má řadu projektů k fyzickému odstraňování vesmírného odpadu. Úklid na oběžné dráze je tak možný,“ řekla.

S tématem odpadu ve vesmíru se obrací i na děti, pro které napsala příběh Jenny the Junkineer, což lze volně přeložit jako Bordelženýrka Jenny. Ta spolu s přáteli na oběžné dráze postaví tu největší, nejzářivější a nejbáječnější vesmírnou stanici, a to jen s pomocí kosmického odpadu. V psaní příběhů chce Cleaverová pokračovat, považuje to za uvolnění od náročné práce a především za způsob, jak motivovat nové generace vesmírných inženýrů. „Vesmír je pro děti magnetem,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali temnou diverzitu české krajiny. Ukazuje, jak moc je poškozená

V oblastech silně ovlivněných lidskou činností chybí rostlinné druhy, které by se na podobných stanovištích jinak přirozeně vyskytovaly. Jev označovaný jako temná diverzita zkoumají dvě stovky botaniků z celého světa v projektu DarkDivNet. Čeští odborníci pomohli vytvořit metodickou koncepci a shromáždili data z několika území v Čechách a na Moravě.
před 18 hhodinami

Na Tchaj-wanu se našla čelist denisovana, pravěkého bratrance neandertálců

Objev čelisti denisovana na asijském ostrově naznačuje, že se pravěcí příbuzní lidí rozšířili dál, než se předpokládalo. Současně jde o jeden z nejlépe dochovaných důkazů existence těchto prehistorických hominidů.
11. 4. 2025

Astronomové pozorovali černou díru, která přerušila půst

Vědci pozorovali u černé díry zvláštní, velmi silné záblesky energie. Připomínaly situaci, jako by černá díra trhala na kusy hvězdu – jenže dalekohled tam žádnou hvězdu nedetekoval. Astronomové řeší, co se v hlubokém vesmíru vlastně stalo.
11. 4. 2025

Skupina více než 60 kosatek na západě Austrálie zabila plejtváka obrovského

Skupina více než 60 kosatek na západě Austrálie ulovila a zabila asi 18metrového plejtváka. Napsal to australský web ABC. Incident se odehrál v oblasti, kde se ve velkém množství nachází různorodá mořská flóra a fauna.
11. 4. 2025

Předpověděl nacistickou okupaci. Zapomenutý příběh Antonína Hrona

Četli vojenské časopisy, tajně poslouchali hovory dělníků v podzemce, ale i špehovali a opíjeli německé vojáky – to byly jen některé z činností československého vojenského atašé Antonína Hrona a jeho spolupracovníků v Berlíně před vypuknutím druhé světové války. Získávali netradičními způsoby zprávy o formující se německé armádě, přestože jim za to hrozil okamžitý trest smrti. Díky získaným informacím v předvečer německé okupace 14. března 1939 také Hron varoval pražské zpravodajce, že do Československa vpadnou nacisté. Zemřel před 80 lety a historici nyní pátrají po jeho příbuzných.
11. 4. 2025
Doporučujeme

Zapírali, přiznali se, zapírají. Rusové opět odmítají vinu za masakr v Katyni

Intelektuálové, vojáci, duchovní, elita polského národa – před 85 lety zavraždili Sověti v lese u Katyně a na dalších místech přes dvacet tisíc polských zajatců. V dubnu 1940 postříleli zadržené ranou do týlu a zahrabali je do několika hromadných hrobů. Po třech letech pak mrtvé objevila postupující německá armáda. A začalo kolo obviňování propletené s propagandou nacistickou i komunistickou. Teprve 13. dubna 1990 Rusko oficiálně uznalo svoji vinu na masakru a odtajnilo i usvědčující dokumenty. V posledních měsících ale ruská bezpečnostní služba vinu Moskvy opět popírá a vrací se tak o téměř století zpět.
11. 4. 2025

V Jižním Súdánu umírají lidé na choleru. Chybí tam zrušená americká pomoc

Omezení peněz pro americkou rozvojovou agenturu USAID se už začíná negativně projevovat. Podle humanitární organizace Save the Children zemřelo v Jižním Súdánu osm lidí nakažených cholerou. Nedostalo se jim totiž lékařské péče, která byla až donedávna financovaná právě Spojenými státy. Obavy panují také o pokles dostupnosti vakcín proti dalším nakažlivým nemocem jako ebola nebo AIDS.
10. 4. 2025

AI ovlivní víc než dvě pětiny pracovních míst v Česku, říká analýza

Pracovní trh v České republice projde v dalších letech zásadními změnami; hlavní vliv bude mít stále větší využívání takzvané generativní umělé inteligence (AI). Česká populace ale bude stárnout tak rychle, že k péči o seniory bude zapotřebí stále nových pracovních míst. A to by mělo dopady AI minimálně kompenzovat.
10. 4. 2025
Načítání...