Britská AstraZeneca obnovuje klinické testy „oxfordské“ vakcíny proti covidu-19

Britská firma AstraZeneca obnovuje klinické testy své vakcíny proti nemoci covid-19, kterou vyvíjí společně s vědci z Oxfordské univerzity. Informuje o tom agentura Reuters. Společnost získala potvrzení od lékové agentury MHRA, že je pokračování v testech bezpečné.

Zástupci Oxfordské univerzity uvedli, že při rozsáhlých testech, jako je tento, se „dá očekávat, že některým účastníkům se udělá zle, a každý takový případ musí být pečlivě vyhodnocen“. Během testů dostalo vakcínu osmnáct tisíc lidí.

AstraZeneca ve středu oznámila, že testy pozastavila, protože u jednoho z jejich účastníků se projevily blíže nespecifikované nevysvětlitelné zdravotní problémy. Učinila tak dobrovolně a podle standardního postupu. Mluvčí firmy v sobotu podle agentury AP uvedl, že u jedné z účastnic studie se objevily projevy závažných neurologických problémů.

Klinická studie této vakcíny se provádí na několika místech, kromě Velké Británie to je také ve Spojených státech, Brazílii a Jihoafrické republice.

To, že jsou klinické testy nových léků z různých důvodů přerušovány, je běžná věc, připomíná AP. V případě vakcíny vyvíjené společností AstraZeneca a Oxfordskou univerzitou se tak stalo na několik dnů už v červenci, kdy se u jednoho z účastníků objevily závažné neurologické problémy. Ukázalo se, že šlo o do té doby neodhalený případ roztroušené sklerózy, který s vakcínou nijak nesouvisel.

Ředitel AstraZeneca: Vakcínu bychom mohli mít koncem roku

Ředitel společnosti AstraZeneca ve čtvrtek řekl, že navzdory pozastavení finální fáze klinických testů je možné, že vakcína firmy bude k dispozici ještě do konce tohoto roku. „Mohli bychom stále ještě mít vakcínu do konce roku nebo začátku roku příštího,“ uvedl generální ředitel Pascal Soriot. 

Soriot dále zdůraznil, že přerušení klinických testů není při vývoji vakcín nijak výjimečné, teď se mu ale dostalo mimořádné pozornosti kvůli zájmu, jenž má svět na vývoji vakcíny proti covidu-19. Agentura AFP připomněla, že Světová zdravotnická organizace (WHO) označila vakcínu vyvíjenou firmou AstraZeneca za nejnadějnější. 

Také zástupci WHO ve čtvrtek řekli, že pozastavení klinických zkoušek vakcíny není žádným fatálním problémem, ale spíše očekávatelným zádrhelem na dlouhé cestě vývoje nové očkovací látky. „Je to pro nás upozornění, že v klinickém vývoji jsou lepší a horší chvilky a na to musíme být připravení… Nesmíme se nechat odradit, protože tohle se stává,“ uvedla hlavní vědecká pracovnice WHO Soumya Swaminathanová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 1 hhodinou

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 15 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 17 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 22 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
včera v 00:00

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
14. 1. 2026Aktualizováno14. 1. 2026

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
14. 1. 2026
Načítání...