Archeologové objevili ve Fulneku středověký hřbitov se 14 hroby

Při archeologických vykopávkách objevili archeologové ve Fulneku na Novojičínsku středověký hřbitov se 14 zachovalými hroby z 13. a 14. století. Ve městě se připravuje rekonstrukce kostela Nejsvětější Trojice, archeologové tam hřbitov našli v místech rajské zahrady.

„Překvapilo nás, kolik hrobů jsme objevili v tak malé sondě o rozměrech zhruba metr a půl na metr a půl. Většina nebožtíků byla pohřbena bez rakve, jen v rubáši, což poznáme podle volného rozložení těla,“ uvedl Ondřej Anlauf z Národního památkového ústavu v Ostravě.

Velké množství kostí se podle něj dochovalo v poměrně dobrém stavu. Na místě archeologové našli také hodně keramických střepů a například jeden z nebožtíků měl v místě pánve kovový kroužek, přezku k připínání nohavic.

„Vyjmuté ostatky projdou antropologickou analýzou, která určí věkové složení pohřbených, jejich zdravotní stav, nemoci a další zajímavosti, čímž přispěje k hlubšímu poznání života tehdejších obyvatel města,“ vysvětlil Anlauf.

Jde podle něj o standardní hřbitov kolem tehdejšího městského kostela svatých Filipa a Jakuba. Kvůli nedostatku místa na hřbitově bylo pro tehdejší dobu obvyklé porušování starších hrobů novými.

„Užívání hřbitova bylo ukončeno přístavbou budov kláštera augustiniánů-kanovníků v průběhu 15. století. Tento klášter zde s omezeními fungoval až do roku 1784,“ řekl archeolog.

Klášterní systém

Archeologické práce v kostele začaly loni v listopadu. Archeologové udělali tři sondy, jednu v ambitu kláštera a dvě v rajské zahradě, kde kdysi řeholníci odpočívali. „V ambitu se v jednom místě propadala podlaha a bylo třeba zjistit, z jakého důvodu. Pod podlahou jsme objevili podle očekávání dva hroby, které souvisely s provozem kláštera a pocházejí ze 17. až 18. století,“ popsal archeolog.

V těchto místech podle něj byli pohřbíváni významní měšťané a obchodníci, kteří si lukrativní místo věčného odpočinku zajistili už za života dobrodiním vůči klášteru. „Předpokládáme, že podobnými hroby je zaplněn celý ambit, pohřbívalo se zde až do zrušení kláštera v 18. století. Objevili jsme i dvě úrovně prokazatelně starších podlah, než je ta současná. Jedna byla z pískovcových ploten, druhá, ještě starší, pak z břidlicových desek,“ uvedl Anlauf.

Archeologové odhalili také základy zdí. „To je pro nás důležité ze stavebně-historického hlediska. Prozradí nám to technické řešení celé stavby, jakým způsobem byla zakládána a jaké jsou vztahy mezi jednotlivými zdmi a potažmo částmi budov,“ vysvětlil Anlauf.

Archeologický výzkum bude pokračovat i při rekonstrukci chrámu, která začne v květnu. „Průzkum bude probíhat prozatím jen formou dohledu a operativně jej rozšíříme, pokud dojde v důsledku stavebních prací k odkrytí archeologických situací. To předpokládáme například v místech současné kuchyňky a v chodbách,“ dodal.

Fulnecký farář Jozef Wojciech Gruba uvedl, že se mu líbí, že archeologové s nalezenými ostatky pracují s úctou a pietou. „Už je předběžně domluveno, že po jejich prozkoumání budou pohřbeny na fulneckém hřbitově. Je podle mě správné, aby se nebožtíci vrátili do země, ve které odpočívali zhruba 800 let,“ uvedl farář.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Pouč se z toho.“ Archeologové popsali drzý vzkaz na starověkém projektilu

Olověná střela nalezená v ruinách římského města na území dnešního Izraele nese na svém povrchu vzkaz pro člověka, kterého měla zabít. Objev popsal mezinárodní vědecký tým, který místo zkoumal.
před 45 mminutami

Klima se vychyluje z rovnováhy, varuje Světová meteorologická organizace

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) je klima Země více v nerovnováze než kdykoli v zaznamenané historii. Koncentrace skleníkových plynů totiž způsobují oteplování atmosféry a oceánů a tání ledu. K těmto rychlým a rozsáhlým změnám došlo během několika desítek let, jejich škodlivé dopady ale bude lidstvo cítit po stovky, a možná i tisíce let, uvedla agentura v nově zveřejněné zprávě.
před 3 hhodinami

V Íránu se šíří houbový patogen odolávající léčbě. Zkoumá ho vědkyně z Prahy

V Íránu existují místa, odkud se šíří houbové patogeny, které napadají i lidi. A proti některých druhům přestávají fungovat standardní léčiva. Vzhledem k turistice a migraci existuje riziko, že se rozšíří i do Evropy – a právě na tyto scénáře se připravují včasným výzkumem čeští vědci, popsala v rozhovoru mikrobioložka Adéla Wennrich.
před 5 hhodinami

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
včera v 09:01

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
21. 3. 2026

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026
Načítání...