Archeologové objevili ve Fulneku středověký hřbitov se 14 hroby

Při archeologických vykopávkách objevili archeologové ve Fulneku na Novojičínsku středověký hřbitov se 14 zachovalými hroby z 13. a 14. století. Ve městě se připravuje rekonstrukce kostela Nejsvětější Trojice, archeologové tam hřbitov našli v místech rajské zahrady.

„Překvapilo nás, kolik hrobů jsme objevili v tak malé sondě o rozměrech zhruba metr a půl na metr a půl. Většina nebožtíků byla pohřbena bez rakve, jen v rubáši, což poznáme podle volného rozložení těla,“ uvedl Ondřej Anlauf z Národního památkového ústavu v Ostravě.

Velké množství kostí se podle něj dochovalo v poměrně dobrém stavu. Na místě archeologové našli také hodně keramických střepů a například jeden z nebožtíků měl v místě pánve kovový kroužek, přezku k připínání nohavic.

„Vyjmuté ostatky projdou antropologickou analýzou, která určí věkové složení pohřbených, jejich zdravotní stav, nemoci a další zajímavosti, čímž přispěje k hlubšímu poznání života tehdejších obyvatel města,“ vysvětlil Anlauf.

Jde podle něj o standardní hřbitov kolem tehdejšího městského kostela svatých Filipa a Jakuba. Kvůli nedostatku místa na hřbitově bylo pro tehdejší dobu obvyklé porušování starších hrobů novými.

„Užívání hřbitova bylo ukončeno přístavbou budov kláštera augustiniánů-kanovníků v průběhu 15. století. Tento klášter zde s omezeními fungoval až do roku 1784,“ řekl archeolog.

Klášterní systém

Archeologické práce v kostele začaly loni v listopadu. Archeologové udělali tři sondy, jednu v ambitu kláštera a dvě v rajské zahradě, kde kdysi řeholníci odpočívali. „V ambitu se v jednom místě propadala podlaha a bylo třeba zjistit, z jakého důvodu. Pod podlahou jsme objevili podle očekávání dva hroby, které souvisely s provozem kláštera a pocházejí ze 17. až 18. století,“ popsal archeolog.

V těchto místech podle něj byli pohřbíváni významní měšťané a obchodníci, kteří si lukrativní místo věčného odpočinku zajistili už za života dobrodiním vůči klášteru. „Předpokládáme, že podobnými hroby je zaplněn celý ambit, pohřbívalo se zde až do zrušení kláštera v 18. století. Objevili jsme i dvě úrovně prokazatelně starších podlah, než je ta současná. Jedna byla z pískovcových ploten, druhá, ještě starší, pak z břidlicových desek,“ uvedl Anlauf.

Archeologové odhalili také základy zdí. „To je pro nás důležité ze stavebně-historického hlediska. Prozradí nám to technické řešení celé stavby, jakým způsobem byla zakládána a jaké jsou vztahy mezi jednotlivými zdmi a potažmo částmi budov,“ vysvětlil Anlauf.

Archeologický výzkum bude pokračovat i při rekonstrukci chrámu, která začne v květnu. „Průzkum bude probíhat prozatím jen formou dohledu a operativně jej rozšíříme, pokud dojde v důsledku stavebních prací k odkrytí archeologických situací. To předpokládáme například v místech současné kuchyňky a v chodbách,“ dodal.

Fulnecký farář Jozef Wojciech Gruba uvedl, že se mu líbí, že archeologové s nalezenými ostatky pracují s úctou a pietou. „Už je předběžně domluveno, že po jejich prozkoumání budou pohřbeny na fulneckém hřbitově. Je podle mě správné, aby se nebožtíci vrátili do země, ve které odpočívali zhruba 800 let,“ uvedl farář.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 19 hhodinami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 20 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...