Ministři vnitra zemí EU zahájili vyjednávání o návrhu společné migrační a azylové politiky, kterým chce Evropská komise (EK) nahradit současná pravidla. Balíček počítající s urychlením návratů neúspěšných žadatelů i s povinnou solidaritou všech členských zemí vyvolal hned po zářijovém zveřejnění kritiku zvláště ze států východní části Unie. Německý ministr vnitra Horst Seehofer po videokonferenci prohlásil, že všechny státy ukázaly vůli k dohodě. Přes různé postoje proto vidí šanci na shodu na základních principech ještě letos.
Nový migrační systém má podle unijní exekutivy ukončit neúnosný stav, kdy jsou uprchlické tábory v Řecku a dalších jihoevropských státech přeplněny žadateli o azyl a země si mezi sebe zdlouhavě, neochotně a na základě jednorázových domluv rozdělují lidi z každého plavidla, které někoho zachrání ve Středozemním moři.
Návrh komise počítá s výrazným urychlením azylových procedur a návratů neúspěšných žadatelů. Všechny členské země se podle něj mají solidárně podílet na zvládání migrace. Dostat by však měly na výběr, jestli u sebe přijmou žadatele o azyl, nebo se raději postarají o deportace odmítnutých migrantů.
Zatímco zvláště státy západní a severní Evropy plán z větší části podporují, z Polska, Maďarska či Česka znějí hlasy požadující jeho úpravy.
Seehofer: Jsem optimistický
„Každá země prosazuje svoje zájmy, ale po dnešní diskusi jsem optimistický. Víme, že před sebou nemáme lehký úkol, šance na úspěch jsou ale dobré,“ řekl po čtvrtečním jednání Seehofer, jehož země v současnosti EU předsedá.
Německo, které je cílovou destinací velké části uprchlíků mířících do Evropy, označuje za jednu ze svých priorit právě výrazné posunutí diskusí o migraci. Podle Seehofera je po čtvrteční úvodní debatě reálné, že by se dohoda na základních pilířích nového systému mohla povést do konce roku.
Česko a další země, které mají k návrhu kritické připomínky, však zdůrazňují, že by se EU měla co nejvíce zaměřit na to, aby migraci řešila již mimo hranice Unie. Žádný ze států přitom podle Seehofera neodmítá pakt jako celek.
„Studujeme návrhy paktu a vítáme jakákoliv jednání, protože o dokumentu se musí vést široká diskuse. Podporujeme nutnost posílit ochranu vnějších hranic, urychlení návratů i posílení spolupráce se třetími zeměmi,“ přiblížil po jednání český postoj ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).
S návrhem nejsou bezvýhradně spokojeny ani jihoevropské země, které dlouhodobě usilují o migrační reformu a chtějí, aby jim s vyřizováním azylových žádostí ostatní pomáhali. Plán Komise však počítá s tím, že nový nejvýše pětidenní screening i následnou dvanáctitýdenní proceduru posuzování imigrantů na hranicích budou mít na starosti i nadále právě země, do nichž cizinci jako první doputují.
„Žádný členský stát neřekl, že by byl s návrhem plně spokojen. Všechny mají nějaké obavy, otázky, rády by docílily nějakých úprav. To budeme řešit v následujících týdnech,“ řekla po jednání eurokomisařka Ylva Johanssonová, která za Komisi s členskými státy vyjednává.
Podle Seehofera se ministři opět sejdou v listopadu i v prosinci, kdy německé předsednictví končí. Komise nepředpokládá, že by se všechny podrobnosti plánu podařilo doladit letos ani v příštím roce a za reálný cíl označuje rok 2023.
