Singapur – Vědci v Národní univerzitní nemocnici v Singapuru se rozhodli přesněji zmapovat kýchnutí. Na zpomalených záběrech studují, jak se kapénky šíří vzduchem, jak letí rychle, kam až se dostanou a kolik obsahuje jeden mrak virů. Lékaři se pak ve svých doporučeních budou moci opřít o konkrétní výsledky. Budou moci například stanovit, jak daleko by od sebe měly být postele v nemocnicích nebo jak nastavit pravidla karantény.
Výzkum kýchání možná poodhalí tajemství chřipky
„Došlo nám, že vlastně ještě nikdo nepopsal, jak přesně se virus vzduchem šíří, jaké je riziko, že ho vdechnete,“ upozorňuje virolog Julian Tang.
Na pomoc si vědci vzali velké vyduté zrcadlo podobné tomu, které se používá v astronomických teleskopech. Proud vzduchu s aerosolem pak zachytí vysokorychlostní kamera, která natočí 250 tisíc snímků za vteřinu. „Každý člověk kýchá jinak, to se navíc ještě mění i s podmínkami, ve kterých zrovna je. Nedostaneme proto nějaký na sto procent platný výsledek, ale i obecný obrázek nás posune dál. Zjistíme, jak daleko průměrné kýchnutí doletí a jak je silné,“ míní Tang.
Analýza kýchnutí (zdroj: ČT24)
Cesty kapének jsou nevyzpytatelné
Podle Centra pro kontrolu nemocí se virus chřipky rozšiřuje právě kýcháním a kašláním. Tangův tým se však rozhodl prověřit řadu dalších možností. Porovnají třeba také volné kašlání s tím, kdy má člověk ruku před obličejem a zaměří se i na účinnost různých ochranných masek.
Výzkum má především pomoci v efektivnější prevenci při šíření infekcí. „Během pandemií SARS nebo ptačí a prasečí chřipky se lidé hodně báli kohokoli, kdo zakašlal nebo si kýchnul. Pár nakažených lidí ohrožovalo celou populaci. Detailnější znalost pohybu viru nám pomůže při zavedení účinnějších preventivních opatření, která šíření infekčních nemocí zamezí,“ dodává Tang.
Virus chřipky A (H1N1)