Severoatlantickou alianci (NATO) podle britského listu The Times čeká rozšíření. Pod vlivem nynější ruské agrese na Ukrajině se k NATO chtějí už v létě údajně připojit Švédsko a Finsko. Na to už reagoval Kreml, podle jeho mluvčího Dmitrije Peskova rozšiřování Aliance nepřispěje k bezpečnosti v Evropě. Velvyslanec ČR při NATO Jakub Landovský (ČSSD) považuje vstup Švédska a Finska do Aliance za realistický.
„Je to vrcholné politické rozhodnutí, záleží na třiceti spojencích, zda pošlou pozvánku. A také jestli bude dostatek politické vůle na straně Švédska a Finska. Pod tlakem toho, co udělalo Rusko na Krymu v roce 2014, se nálada velice rychle mění. Od té doby podpora setrvale roste, dnes dosahuje poměrně vysokých čísel,“ uvedl Landovský.
Podle něj mohou obě země přispět k obraně Aliance. „Jsou to naši nejbližší partneři. Jejich integrace do aliančních procedur a struktur z hlediska kompatibility je skutečně asi nejlepší ze všech partnerů,“ hodnotí velvyslanec.
Přijímací proces do NATO má obvykle určité fáze, kdy se například Aliance dotazuje na to, zda je kandidát připraven. „Poměrně dobře obě země známe, jsou připraveny učinit svůj zásadní politický krok,“ říká Landovský. Současná situace, kdy se další země chtějí přidat k NATO, by podle něj měla být varováním pro ruského prezidenta Vladimira Putina, že „dosahuje ve všech sférách opaku než toho, co chtěl“.
Zrychlené přijetí?
Landovský upozornil, že každý přijímací proces do NATO je jiný. „Tato situace nese znaky historické možnosti, a uvidíme, jak na to zareagují spojenci a jak se bude dál vyvíjet situace ve Finsku a Švédsku, které dlouhodobě deklarovaly, že by ten krok chtěly učinit společně,“ řekl s tím, že v tuto chvíli nevidí nic, co by mohlo vstup obou zemí do Aliance brzdit.
Na „výhružky z Kremlu“ NATO podle Landovského z principu ohledy nebere. „Je to rozhodnutí, které musí vycházet ze svobodné vůle národů v Evropě,“ upozornil. Rozhodovat bude třicet členů Aliance a kandidátské země. „V tuto chvíli do toho Rusko nemá co mluvit,“ dodal.
Pokud jde o Ukrajinu a její případný vstup do Severoatlantické aliance, český velvyslanec situaci hodnotí jako fázi „otevřených dveří“. Cílem členských států je teď pomoci Ukrajině, aby se Rusku dokázala ubránit. „Možná někdy v budoucnu na základě toho, jak se situace na bojišti promění a promítne do politické roviny, dostane ta otázka znovu nějakou dynamiku směrem k budoucímu přijetí,“ uvažuje.
Odchod z NATO? Je to možné, ale nedává to smysl
NATO doposud nikdy neřešilo odchod některé z členských zemí. „Ne, že by se taková věc nedala udělat, ale přestává dávat smysl, a to hlavně v momentě, kdy Aliance potvrdila svoji historickou úlohu, a všichni její členové jsou nesmírně rádi, že garance článku 5 funguje v té podobě, v jaké funguje dnes,“ uvedl směrem ke garanci bránit napadenou členskou zemi.
NATO podle Landovského dává záruku bezpečnosti. „To je ten hlavní signál, který bych chtěl vyslat. Nikdy jsem to (možnost odchodu z NATO) nezaregistroval jako vážnou věc,“ dodal. Reagoval tím na některé politické subjekty v členských zemích, které odchod z Aliance požadují.
