V Nizozemsku na dálnici už jen stovkou. Omezení emisí je podle premiéra vyšší zájem

Nahrávám video
Horizont ČT24: Nizozemsko chce snížit emise, omezí rychlost na dálnicích na stovku
Zdroj: ČT24

Nizozemsko od příštího roku sníží denní maximální rychlostní limit na dálnici ze 130 na 100 kilometrů v hodině. V rámci nových opatření v boji s emisemi to oznámil nizozemský premiér Mark Rutte. Připustil, že jde o nepříjemný krok, který však podle něj poslouží vyššímu zájmu.

Maximální rychlost 100 kilometrů v hodině bude platit na nizozemských dálnicích přes den, zatímco v noci, tedy mezi sedmou hodinou večerní a šestou hodinou ranní, bude maximální rychlost 130 kilometrů v hodině jako dříve, uvedl zpravodajský server BBC News. Při nedodržení nové rychlosti bude řidičům hrozit pokuta v přepočtu asi šest tisíc korun.

Podle Rutteho je omezení rychlosti nepříjemný krok. „Nikomu se to nelíbí, ale slouží to vyššímu zájmu,“ poznamenal předseda vlády s tím, že opatření má zajistit, aby se Nizozemsko nezastavilo ve vývoji a aby země bezdůvodně nepřicházela o pracovní místa.

Jednou z možností byl podle Rutteho dokonce zákaz nedělní jízdy automobilů. Současnou krizi kolem životního prostředí označil za největší za devět let, kdy je u moci, a to včetně uprchlické krize z let 2015 až 2016.

„Politici zvolili to nejjednodušší co mohli, místo toho, aby se soustředili třeba na přesun přepravy zboží ze silnice na železnici, která je ekologičtější, aby více motivovali cestující, aby více využívali veřejnou dopravu, případně, aby preferovali vozidla, kde je více pasažérů,“ komentoval opatření odborník z dopravní fakulty ČVUT Zdeněk Lokaj.

Emise dusíku na obyvatele jsou v malém, hustě obydleném Nizozemsku čtyřikrát vyšší než průměr EU. Přibližně 61 procent emisí podle Reuters přitom pochází ze zemědělství. Ve vzduchu existují ve formě oxidů dusíku a pocházejí hlavně z osobních a nákladních automobilů a těžkých užitkových vozidel, která jsou poháněna naftou.

Podle propočtů místních vědců však zavedení stovky na dálnicích omezí produkci plynu v celé zemi jen o tři desetiny procenta.

  • Většina evropských států včetně Česka dodržuje limit 130 kilometrů v hodině. Třeba v Polsku je to ale 140, ve Španělsku jen 120, ve Velké Británii 112 a v Norsku 110 kilometrů v hodině. Limit 100 kilometrů v hodině už dříve zavedl Kypr. Na některých dálnicích v Německu je stále možné pohybovat se zcela bez limitů.
  • Zdroj: BBC/EC

Tisíce přerušených projektů v infrastruktuře

Nizozemský nejvyšší soud v květnu rozhodl, že země porušuje pravidla EU, když vypouští příliš mnoho emisí dusíku. V uplynulých letech byla kvůli tomu odložena realizace zhruba 18 tisíc projektů na stavbu dálnic, letišť, větrných elektráren a rezidenčních čtvrtí, píše Reuters.

Nizozemský výzkumný institut EIB zveřejnil odhad, že při současném trendu se do roku 2021 sníží množství realizací stavebních projektů o osm procent a stát přijde o 40 tisíc pracovních míst.

Nová nouzová opatření zahrnují i změny v množství bílkovin v krmivu, což má pomoci snížit objem amoniaku v moči hospodářských zvířat. Zemědělci za poslední dva měsíce několikrát pořádali velké protesty z obav, že se nejvíce opatření bude týkat právě jejich sektoru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Costa očekává, že Orbán dodrží dohodu ohledně unijní půjčky Ukrajině

Předseda Evropské rady António Costa očekává od maďarského premiéra Viktora Orbána, že bude ohledně unijní půjčky Ukrajině respektovat to, s čím souhlasil na prosincovém summitu Evropské unie (EU). Podle Costy je naprosto nepřijatelné, aby jeden členský stát vzal své slovo zpět poté, co se sedmadvacítka na něčem shodla. Costa to uvedl v pondělním rozhovoru pro projekt European Newsroom.
před 1 hhodinou

Ukrajina navyšuje výrobu dronů – interceptorů, zájem mají i arabské státy

Ukrajinské firmy zvyšují výrobní kapacity takzvaných interceptorů, tedy zbraní na ochranu proti ruským útokům raketami a drony. Velký zájem projevily arabské státy Perského zálivu, aktuálně pod palbou íránské munice, kterou používají právě Rusové. Kyjevská vláda zatím neuvolnila zákaz prodeje do zahraničí, o velkých kontraktech se ale od minulého týdne vyjednává.
před 1 hhodinou

VideoBritánie řeší možný zákaz sociálních sítí mladším šestnácti let

Britská vláda vyzývá veřejnost k diskuzi o možném zákazu sociálních sítí mladším šestnácti let. Návrh sice podpořila Sněmovna lordů, dolní komora parlamentu ho ale zamítla. Kabinet chce nejdřív o případné regulaci diskutovat s odborníky. Mnozí mladí lidé tvrdí, že jim sociální sítě pomohly se socializací či s objevením nových zájmů. Existují ale i negativní dopady. Řada mladistvých je totiž na sociálních sítích závislá nebo čelí škodlivému obsahu. Většina z nich se shoduje, že zákaz není řešením a sdílejí své zkušenosti s tím, jak omezení obejít. Dokazují to průzkumy z Austrálie, která k zákazu sociálních sítí do šestnácti let přistoupila vloni. Pětina tamních teenagerů ale platformy používá potají dál. Zatímco řada rodičů a politiků na zákaz apeluje, odborníci poukazují na nedostatek důkazů, že takové opatření skutečně funguje. Někteří proto vyzývají k zodpovědnosti firmy, které sociální sítě vlastní.
před 2 hhodinami

Při úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Drony útočily i na ambasádu USA

Při úterních leteckých úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Podle bezpečnostních složek jsou mezi oběťmi dva íránští poradci, kteří působili v proíránských iráckých ozbrojených skupinách, napsala agentura AFP. Raketám a nejméně pěti dronům pak podle agentury Reuters čelila americká ambasáda v Iráku, ta o obětech neinformovala.
před 3 hhodinami

Afghánské úřady viní Pákistán z útoku na nemocnici v Kábulu, hovoří o 400 mrtvých

Afghánské vládnoucí hnutí Taliban tvrdí, že Pákistán udeřil na nemocnici pro léčbu drogově závislých v Kábulu. Podle mluvčího islamistů Hamdulláha Fitrata si úder vyžádal životy 400 lidí. Islámábád již dříve odmítl tvrzení, že zaútočil na nemocnici, pondělní útok v Kábulu i další údery ve východním Afghánistánu prý „nezasáhly žádná civilní zařízení“. Mezi oběma zeměmi pokračují přeshraniční střety.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Celá Kuba po kolapsu rozvodné sítě opět skončila bez elektřiny

Celá Kuba se v pondělí podle agentur AFP a Reuters znovu ocitla bez dodávek elektřiny, když zkolabovala rozvodná síť. Desetimilionová země se s takovými problémy potýká opakovaně, v neposlední řadě kvůli americké ropné blokádě. Hospodářská krize v zemi se dál prohlubuje, úřady o víkendu potlačily první větší protesty obyvatel proti komunistické vládě. Prezident USA Donald Trump na adresu režimu uvedl, že „věří, že bude mít tu čest získat Kubu“.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Izrael má podle mluvčího armády plány nejméně na další tři týdny války

Izrael má podrobné plány nejméně na další tři týdny války, včetně dodatečných plánů do budoucna, sdělil podle agentur Reuters a AP mluvčí izraelské armády, podle něhož Jeruzalém zatím provedl na 7600 vzdušných úderů na cíle v Íránu. Další vlnu útoků zahájilo letectvo židovského státu v pondělí. Agentura AFP uvedla, že v centru Teheránu se ozývaly výbuchy. Armáda později oznámila, že útočila na íránský vesmírný program.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

U řeckého ostrova ztroskotal člun Frontexu, byla na něm i estonská velvyslankyně

U nejvýchodnějšího řeckého ostrova Kastelorizo v pondělí ztroskotal člun Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex). Na palubě byla i estonská velvyslankyně v Řecku, která je mezi čtyřmi zraněnými, informovala řecká pobřežní stráž.
před 10 hhodinami
Načítání...