V Bejrútu se zřítily dva drony, jeden explodoval. Harírí obvinil Izrael z otevřeného útoku na Libanon

Na jihu Bejrútu v neděli spadly dva drony, jeden z nich vybuchl a poškodil mediální centrum radikálního hnutí Hizballáh. Několik lidí údajně utrpělo lehká zranění. Libanonský premiér Saad Harírí považuje incident za útok Izraele na svrchovanost země. Židovský stát mezitím přiznal, že letouny izraelské armády v sobotu udeřily u syrského Damašku na íránské síly. Íránci se údajně chystali vypustit ozbrojené bezpilotní letouny na cíle v Izraeli.

Šíitský Hizballáh, který má vazby na Írán, ohlásil, že na jižní předměstí Bejrútu, které považuje za svou baštu, se zřítil v neděli izraelský dron, druhý pak explodoval blízko nad zemí.

První z malých průzkumných bezpilotních strojů dopadl na střechu mediální kanceláře Hizballáhu, druhý se na místě objevil zhruba o tři čtvrtě hodiny později, ve 2:30 místního času (1:30 SELČ), a z dosud neznámých příčin explodoval.

Svědkové hlásili jeden velký výbuch, který otřásl oblastí a způsobil požár. „Armáda okamžitě přijela na místo, kam drony spadly, a oblast uzavřela,“ uvedly libanonské ozbrojené síly v prohlášení.

Podle mluvčího Hizballáhu nemělo hnutí s havárií nic společného. „Ani jeden z dronů jsme nesestřelili,“ tvrdí. Izraelský list Haarec v komentáři napsal, že drony mohly ve skutečnosti patřit Íránu.

5 minut
Zpravodaj ČT Borek: Rozšiřuje se spektrum zemí, kde Izrael útočí na proíránské síly
Zdroj: ČT24

Izrael ohrožuje stabilitu regionu, kritizuje Harírí

Libanonský premiér Saad Harírí obvinil Izrael z „přímého útoku na libanonskou suverenitu“. „Tato nová agrese … představuje hrozbu pro regionální stabilitu a snahu ještě zvýšit napětí,“ uvedl ve svém prohlášení.

Podle Harírího izraelské průzkumné lety jasně porušují rezoluci Rezoluci OSN 1701, která ukončila válku v roce 2006. Letouny z Izraele podle něj přelétávají nízko nad Bejrútem, Sidónem i jihem Libanonu. Harírí vyzval mezinárodní společenství, aby vyvinulo tlak na židovský stát, aby tyto aktivity ukončil.

Harírí zároveň zdůraznil, že vláda se postará o bezpečnost v zemi a nedovolí další porušování národní suverenity. Kvůli incidentu je v kontaktu s prezidentem Michelem Aúnem i předsedou parlamentu, s nimiž projedná další kroky. Podle prezidenta jde o „další důkaz agresivních izraelských záměrů, které cílí na stabilitu a mír v Libanonu i v celém regionu“.

Hizballáh je jedinou milicí, která se po ukončení občanské války v Libanonu v roce 1990 nevzdala zbraní. V současné době má své zastoupení v parlamentu i ve vládě. V Sýrii Hizballáh podporuje režim prezidenta Bašára Asada, jemuž poslal na pomoc tisíce bojovníků. 

Zásah proti „vražedným dronům“

Izrael v neděli po delší době otevřeně přiznal, že o den dříve udeřil v Sýrii, kde často cílí mimo jiné i na pozice Hizballáhu. „Útok cílil na íránské radikální jednotky Kuds a šíitské milice, které v posledních dnech připravovaly útoky ze Sýrie na cíle v Izraeli,“ informovala izraelská armáda. Její mluvčí sdělil, že íránské síly chtěly vystřelit na Izrael „vražedné drony“.

Letectvo podle něj zasáhlo několik cílů jihovýchodně od hlavního města. „Írán odmítl, že by při mezi zabitými při izraelském útoku byl i příslušník íránských revolučních gard, popřípadě Kuds, což jsou elitní zahraniční íránské síly,“ informoval blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek. Syrská státní televize tvrdí, že protivzdušná obrana všechny rakety zneškodnila ještě předtím, než těchto cílů dosáhly.

„Zdůrazňuji, že Írán nikde nemá imunitu. Naše síly operují proti íránské agresi ve všech oblastech. Když se vás někdo snaží zabít, zabijte ho první,“ tweetoval izraelský premiér Netanjahu.

Izrael provádí raketové útoky v sousední Sýrii často, ale jen zřídka je přiznává. Izraelské nálety, kterých mohly být od začátku války v roce 2011 stovky, míří zejména na íránské cíle a na spojence Íránu z libanonského radikálního šíitského hnutí Hizballáh.

Poslední takový útok se stal 1. srpna, kdy Sýrie oznámila, že Izrael provedl raketový útok na jihu země a způsobil materiální škody.

Útok v Iráku

Podle některých zpráv Izrael stojí za červencovým náletem na sklad zbraní v Iráku, což by bylo poprvé za dekády, kdy židovský stát zasáhl v této zemi. Americký list The New York Times s odkazem na americké činitele uvedl, že šlo o sklad využívaný Íránci k přepravě zbraní do Sýrie. Izraelská armáda incident dosud nekomentovala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 11 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 3 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 7 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...