V Bejrútu se zřítily dva drony, jeden explodoval. Harírí obvinil Izrael z otevřeného útoku na Libanon

Na jihu Bejrútu v neděli spadly dva drony, jeden z nich vybuchl a poškodil mediální centrum radikálního hnutí Hizballáh. Několik lidí údajně utrpělo lehká zranění. Libanonský premiér Saad Harírí považuje incident za útok Izraele na svrchovanost země. Židovský stát mezitím přiznal, že letouny izraelské armády v sobotu udeřily u syrského Damašku na íránské síly. Íránci se údajně chystali vypustit ozbrojené bezpilotní letouny na cíle v Izraeli.

Šíitský Hizballáh, který má vazby na Írán, ohlásil, že na jižní předměstí Bejrútu, které považuje za svou baštu, se zřítil v neděli izraelský dron, druhý pak explodoval blízko nad zemí.

První z malých průzkumných bezpilotních strojů dopadl na střechu mediální kanceláře Hizballáhu, druhý se na místě objevil zhruba o tři čtvrtě hodiny později, ve 2:30 místního času (1:30 SELČ), a z dosud neznámých příčin explodoval.

Svědkové hlásili jeden velký výbuch, který otřásl oblastí a způsobil požár. „Armáda okamžitě přijela na místo, kam drony spadly, a oblast uzavřela,“ uvedly libanonské ozbrojené síly v prohlášení.

Podle mluvčího Hizballáhu nemělo hnutí s havárií nic společného. „Ani jeden z dronů jsme nesestřelili,“ tvrdí. Izraelský list Haarec v komentáři napsal, že drony mohly ve skutečnosti patřit Íránu.

Nahrávám video

Izrael ohrožuje stabilitu regionu, kritizuje Harírí

Libanonský premiér Saad Harírí obvinil Izrael z „přímého útoku na libanonskou suverenitu“. „Tato nová agrese … představuje hrozbu pro regionální stabilitu a snahu ještě zvýšit napětí,“ uvedl ve svém prohlášení.

Podle Harírího izraelské průzkumné lety jasně porušují rezoluci Rezoluci OSN 1701, která ukončila válku v roce 2006. Letouny z Izraele podle něj přelétávají nízko nad Bejrútem, Sidónem i jihem Libanonu. Harírí vyzval mezinárodní společenství, aby vyvinulo tlak na židovský stát, aby tyto aktivity ukončil.

Harírí zároveň zdůraznil, že vláda se postará o bezpečnost v zemi a nedovolí další porušování národní suverenity. Kvůli incidentu je v kontaktu s prezidentem Michelem Aúnem i předsedou parlamentu, s nimiž projedná další kroky. Podle prezidenta jde o „další důkaz agresivních izraelských záměrů, které cílí na stabilitu a mír v Libanonu i v celém regionu“.

Hizballáh je jedinou milicí, která se po ukončení občanské války v Libanonu v roce 1990 nevzdala zbraní. V současné době má své zastoupení v parlamentu i ve vládě. V Sýrii Hizballáh podporuje režim prezidenta Bašára Asada, jemuž poslal na pomoc tisíce bojovníků. 

Zásah proti „vražedným dronům“

Izrael v neděli po delší době otevřeně přiznal, že o den dříve udeřil v Sýrii, kde často cílí mimo jiné i na pozice Hizballáhu. „Útok cílil na íránské radikální jednotky Kuds a šíitské milice, které v posledních dnech připravovaly útoky ze Sýrie na cíle v Izraeli,“ informovala izraelská armáda. Její mluvčí sdělil, že íránské síly chtěly vystřelit na Izrael „vražedné drony“.

Letectvo podle něj zasáhlo několik cílů jihovýchodně od hlavního města. „Írán odmítl, že by při mezi zabitými při izraelském útoku byl i příslušník íránských revolučních gard, popřípadě Kuds, což jsou elitní zahraniční íránské síly,“ informoval blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek. Syrská státní televize tvrdí, že protivzdušná obrana všechny rakety zneškodnila ještě předtím, než těchto cílů dosáhly.

„Zdůrazňuji, že Írán nikde nemá imunitu. Naše síly operují proti íránské agresi ve všech oblastech. Když se vás někdo snaží zabít, zabijte ho první,“ tweetoval izraelský premiér Netanjahu.

Izrael provádí raketové útoky v sousední Sýrii často, ale jen zřídka je přiznává. Izraelské nálety, kterých mohly být od začátku války v roce 2011 stovky, míří zejména na íránské cíle a na spojence Íránu z libanonského radikálního šíitského hnutí Hizballáh.

Poslední takový útok se stal 1. srpna, kdy Sýrie oznámila, že Izrael provedl raketový útok na jihu země a způsobil materiální škody.

Útok v Iráku

Podle některých zpráv Izrael stojí za červencovým náletem na sklad zbraní v Iráku, což by bylo poprvé za dekády, kdy židovský stát zasáhl v této zemi. Americký list The New York Times s odkazem na americké činitele uvedl, že šlo o sklad využívaný Íránci k přepravě zbraní do Sýrie. Izraelská armáda incident dosud nekomentovala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump obvinil Čínu z „největšího úniku volebních dat v historii“

Americký prezident Donald Trump v projevu k národu obvinil Čínu z největšího úniku volebních dat v historii a oznámil odtajnění dokumentů, jež podle něj odhalí zranitelnost volebního systému USA. Šéf Bílého domu mimo jiné hovořil o roli tajných služeb, které podle něj odhalily „podvody u voleb“. Oznámil, že jeho administrativa chystá lepší ochranu dat amerických voličů.
03:10Aktualizovánopřed 20 mminutami

Pátý večer v řadě. Armáda USA oznámila další vlnu úderů na Írán

Oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM) oznámilo ve čtvrtek večer SELČ novou vlnu útoků na Írán. Cílem podle prohlášení velitelství na síti X bylo „zmenšit íránské vojenské kapacity“. Íránská státní média posléze uvedla, že údery zasáhly nejméně dva mosty a nádraží na jihu Íránu v blízkosti Hormuzského průlivu a také letiště na jihovýchodě země.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Neznáme detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně, uvedl Macinka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pro ČT sdělil, že nezná detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně. Případ považuje za izolovaný a nesouvisející se zadržením čínského občana v Česku. Peking oznámil, že český občan je vyšetřován kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Podle agentury Reuters to uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, podle kterého příslušné úřady postupují v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

K odvolání Fedorova vedly spory se Syrským. Nástupce je prozatímní

K odvolání ukrajinského ministra obrany Mychajla Fedorova měly vést spory s hlavním velitelem Oleksandrem Syrským či nákupy zbraní v rozporu s přáními armády. Fedorov je přitom považovaný za reformátora ukrajinské armády a mezi obyvateli napadené země se těší oblibě. To dokládají i čtvrteční protesty, které se na jeho podporu konají nejen v centru Kyjeva. Prezident Volodymyr Zelenskyj během dne oznámil, že vedením resortu obrany prozatímně pověřil Jevhena Chmaru, který je prozatímním šéfem tajné služby SBU.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Kuvajt odrážel drony z Íránu, ten hlásil útoky i zásah základny v Jordánsku

Kuvajtská armáda ve čtvrtek v noci odrážela útoky bezpilotních letounů z Íránu, zatímco v Bahrajnu se rozezněly sirény varující před leteckým útokem. O nových zásazích na svém území i úderech na základny v Kuvajtu a Jordánsku v noci na čtvrtek informoval také Írán, a to po dalším americkém úderu proti tomuto státu. Později Teherán hlásil americké útoky na ostrov Kešm ležící poblíž Hormuzského průlivu.
15. 7. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil novou vládu, premiérem je Serhij Koreckyj

Ukrajinský parlament ve čtvrtek schválil Serhije Koreckého jako nového premiéra, později pak i jeho vládu kromě ministrů zahraničí a obrany. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz. Před hlasováním označil za klíčové priority obranu země před ruskou agresí, hospodářskou stabilitu a integraci do EU. Mezi klíčovými úkoly uvedl také přípravu na příští zimu, která kvůli ruským útokům na ukrajinská energetická zařízení a infrastrukturu může být podle něj těžší než ta minulá.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Soud udělil 32 trestů za zřícení mostu v Janově, nejvyšší je 12 let vězení

Soud v Janově ve čtvrtek udělil vysoké tresty v souvislosti se zřícením Morandiho mostu v tomto italském městě, při kterém v roce 2018 zemřelo 43 lidí. Z více než padesáti obžalovaných jich soud uznal vinnými 32, například z neúmyslného zabití, neplnění služebních a zákonných povinností či ohrožení bezpečnosti silničního provozu, píší agentury. Bývalý šéf společnosti Autostrade per l’Italia (Aspi), která most spravovala, Giovanni Castellucci dostal dvanáct let vězení.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.