Mariupolská radnice v pátek podle agentury AFP oznámila, že při ruském útoku na místní divadlo mohlo zemřít na tři sta lidí. Ukrajina podle Pentagonu zřejmě provedla úspěšný útok na ruské lodě v Berďansku a snaží se znovu získat město Cherson. Ukrajinci také oznámili, že část jednotek okupantů musela z oblasti na severovýchodě země ustoupit zpět do Ruska. Podle Kyjeva se její armádě daří získávat nepřátelské tanky, má jich tak v současnosti více než před začátkem invaze. Ruské ministerstvo obrany přesto tvrdí, že první fáze vojenské operace na Ukrajině byla z větší části dokončena a nyní se zaměří na osvobození Donbasu. Rusko v pátek také zaútočilo na velitelství ukrajinského letectva.
Útok na divadlo v Mariupolu by mohl mít tři sta obětí. Rusko zaútočilo na velitelství ukrajinského letectva
Události: Rusové přiznali ztráty (zdroj: ČT24)
On-line přenos
Rusko-ukrajinská válka (únor a březen 2022)
- 23:49
Situace na jihu Ukrajiny a v oblasti Donbasu zůstává podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského mimořádně obtížná. Uvedl, že Rusko posiluje své pozice u Mariupolu.
- 22:55
Americké ministerstvo obchodu v nadcházejících dnech uvalí další sankce zaměřené na ruský obranný, letecký a námořní sektor, oznámil Bílý dům.
- 22:31
Ruské jednotky se zcela stáhly z Černobylské jaderné elektrárny, uvedla ukrajinská státní společnost Enerhoatom, která provozuje jaderné elektrárny.
„Od očitých svědků přicházejí informace, že kvůli bombardování činoherního divadla v Mariupolu ruským letectvem zemřelo asi tři sta lidí,“ uvedla radnice v prohlášení na sociální síti Telegram.
Podle mariupolské městské rady svrhla okupační vojska bombu mimořádně ničivé síly na budovu, kde se ukrývaly stovky obyvatel, kteří přišli o domovy. Zničena byla centrální část divadla a vstup do protileteckého krytu v budově. Ruské ministerstvo obrany týž den popřelo, že by úder podnikla ruská armáda. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ale ruské letectvo bombardovalo divadlo úmyslně.
Média den po zásahu divadla informovala o záchraně 130 lidí z trosek. Informace o počtu lidí ukrývajících se v divadle ve chvíli bombardování se různí. Zástupce mariupolského starosty Serhij Orlov dříve uvedl, že v okamžiku útoku v krytu pod divadlem mohlo být tisíc až dvanáct set lidí. Ukrajinská ombudsmanka Ljudmyla Denisovová 18. března, dva dny po útoku, uvedla, že pod troskami divadla zůstává ještě třináct set lidí.
Pozorovatelé OSN v pátek informovali o masových hrobech v obleženém městě, včetně jednoho, kde se mají nacházet dvě stovky těl. Některé důkazy pocházejí ze satelitních snímků. „Rozsah civilních obětí a ničení civilních objektů silně naznačuje, že byly porušeny zásady rozlišování, proporcionality, pravidlo o proveditelných bezpečnostních opatřeních a zákaz nerozlišujících útoků,“ uvedla vedoucí mise na Ukrajině Matilda Bognerová.
Americký think-tank The Institute for the Study of War podle BBC uvedl, že ruské síly už dosáhly centra Mariupolu.
Francie, Turecko a Řecko se v několika příštích dnech pokusí prosadit a uskutečnit humanitární operaci s cílem evakuovat Mariupol, uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron. V následujících hodinách bude o této záležitosti jednat se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, uvedla agentura AFP.
„Společně s Tureckem a Řeckem zahájíme humanitární operaci, abychom evakuovali všechny, kdo si přejí opustit Mariupol,“ řekl na tiskové konferenci Macron. Dodal, že s Putinem krok probere v příštích 48 až 72 hodinách.
Okupanti izolovali Slavutyč, kde žijí pracovníci černobylské elektrárny
Ukrajinské úřady také podle Reuters uvedly, že ruské síly odřízly město Slavutyč u Kyjeva, z něhož je obsluhována odstavená jaderná elektrárna Černobyl. Žije v něm mnoho pracovníků elektrárny. „Slavutyč je zcela izolován. Nepřítel je půldruhého kilometru od města,“ citovala agentura Reuters oznámení kyjevské oblastní správy.
Agentura Unian uvedla, že vyjet z města není možné. Problematické jsou podle ní i dodávky potravin a humanitární pomoci. Mezinárodní organizace pro atomovou energii (MAAE) podle agentury AP sdělila, že ostřelování Slavutyče brání výměně směn pracovníků v černobylské elektrárně.
Na facebookové stránce městské rady se objevilo doporučení, aby lidé nevycházeli na ulici. „Všem se zakazuje pohyb po městě, a to včetně jízdy autem. (Ve městě) působí odstřelovači,“ uvádí se v upozornění.
Koridor mezi Krymem a Donbasem
Ukrajinský generální štáb v pátek také uvedl, že se invazním jednotkám podařilo částečně vytvořit pozemní koridor mezi Krymem a Donbasem. „Nepříteli se částečně podařilo vytvořit pozemní koridor mezi dočasně okupovanou Krymskou autonomní republikou a částí Doněcké oblasti,“ uvádí se ve zprávě. Podrobnosti velení ukrajinské armády nesdělilo.
Ruské armádě se však podle štábu nepodařilo dosáhnout hlavního cíle války – blokády Kyjeva a přístupu ke správním hranicím Doněcké a Luhanské oblasti na východě země. „Ve směru na Doněck nepřítel nadále doplňuje své ztráty, přeskupuje jednotky a současně útočí pomocí dělostřelectva a letectva na infrastrukturu pokojných měst. Nevzdávají se myšlenky vstoupit na administrativní hranice Doněcké a Luhanské oblasti,“ napsalo velení ukrajinské armády.
Ruské ministerstvo obrany v pátek odpoledne uvedlo, že první fáze jeho vojenské operace na Ukrajině byla z větší části dokončena. Nyní se prý zaměří na úplné „osvobození“ východoukrajinského Donbasu, informovala agentura Reuters.
Z oznámení se podle Reuters zdá, že Rusko mění strategii a zaměří se na skromnější cíle poté, co v prvním měsíci války narazilo na tvrdý odpor Ukrajinců a nedokázalo například obsadit hlavní město Kyjev.
Ruské tiskové agentury citovaly ministerstvo obrany, které uvedlo, že Ruskem podporovaní separatisté nyní kontrolují 93 procent Luhanské oblasti a 54 procent Doněcké oblasti, které společně tvoří Donbas.
Ministerstvo nevyloučilo útoky na obléhaná ukrajinská města. Sdělilo také, že Rusko bude okamžitě reagovat na jakýkoli pokus o uzavření vzdušného prostoru nad Ukrajinou. Kyjev o toto opatření požádal Severoatlantickou alianci, která ho však odmítá v obavách z rozšíření ukrajinské války.
Ministerstvo obrany také bez uvedení bližších podrobností uvedlo, že operace bude pokračovat, dokud ruské síly nesplní stanovené úkoly. Ruská armáda podle úřadu zvažovala dvě varianty své operace, jednu omezenou pouze na Donbas a druhou na celé území Ukrajiny.
Podle ukrajinské policie zasáhly ruské rakety kliniku v Charkově
V pátek informovala ukrajinská agentura Ukrinform s odkazem na vyjádření policie o dalších obětech ruského ostřelování. V Charkově zasáhly střely kliniku, která sloužila jako středisko pro distribuci humanitární pomoci. Zemřeli čtyři lidé, uvedla tamní policie.
„Ruští okupanti pokračují v zabíjení civilistů v Charkově. V důsledku ranního ostřelování civilní infrastruktury z raketometů bylo zraněno sedm civilistů, z nichž čtyři zemřeli,“ cituje policii ukrajinská agentura Ukrinform. V blízkosti zasaženého objektu se podle ní nenachází žádné vojenské zařízení. Agentura Reuters nicméně upozornila, že zprávu nemohla nezávisle ověřit.
Ruské lodě zničeny. Neví se ale, jakými zbraněmi
Pentagon v pátek uvedl, že Ukrajina byla nejspíš úspěšná v útoku na ruská válečná plavidla. Podle představitele z amerických obranných kruhů, na kterého se odvolává web stanice CNN, není jasné, jaké zbraně Ukrajina při útoku na ruské lodi v Berďansku použila. Podle britského ministerstva obrany podnikly ukrajinské síly útoky na „vysoce cenné cíle“ na Ruskem okupovaných územích včetně výsadkové lodi a skladu munice v Berďansku.
Ukrajinská armáda ve čtvrtek oznámila, že v Berďansku zničila ruskou výsadkovou loď Orsk. Ve svém pátečním hlášení ukrajinský armádní generální štáb uvádí, že jeho síly v Berďansku zničily výsadkovou loď Saratov a další dvě plavidla poškodily.
K Ukrajině ale podle tamní armády míří další ruské lodě. „Nepřítel posiluje svou námořní flotilu ve vodách Azovského moře,“ upozornil dále generální štáb, který zmínil, že ukrajinská strana zaznamenala proplutí čtyř ruských vojenských plavidel Kerčským průlivem, jenž odděluje Azovské a Černé moře, směrem na sever.
Podle jiného činitele amerického ministerstva obrany se Ukrajinci také snaží zpět dobýt strategické město Cherson, které ruské síly obsadily v počáteční fázi invaze. „Nemůžeme přesně říci, kdo Cherson ovládá, ale faktem je, že už není pod tak pevnou ruskou kontrolou jako dříve,“ řekl podle agentury AFP činitel Pentagonu pod podmínkou zachování anonymity tím, že Cherson je opět pokládán za „sporné území“.
Cherson ležící při ústí řeky Dněpr je strategicky důležitým přístavním městem. Pokud by se ho Ukrajincům podařilo zmocnit, zkomplikovalo by to nejen ruský útok na nedaleké velké město Mykolajiv, ale i případnou pozemní ofenzivu na Oděsu. Podle něj činitele Pentagonu by dobytí Chersonu ukrajinskými vojsky znamenalo pro průběh války na jihu Ukrajiny „významný posun“.
Cherson s 280 tisíci obyvateli obsadili Rusové začátkem března, přičemž žádné jiné takto velké město zatím nedobyli. Před deseti dny Moskva oznámila, že kontroluje celou Chersonskou oblast, kde žije asi milion lidí.
Zástupce Pentagonu dále uvedl, že kvůli bojům jižně od Mykolajiva je ruská armáda zablokovaná, a proto „bezprostředně nehrozí“ útok na Oděsu. Činnost zaměřenou na tuto metropoli jižní Ukrajiny nevyvíjí ani ruská flotila v Černém moři, dodal.
Útok na velitelství letectva
Rusko také ostřelovalo střelami s plochou dráhou letu velitelství ukrajinského letectva ve městě Vinnycja, které leží asi 250 kilometrů jihozápadně od Kyjeva. Několik budov bylo poškozeno, uvedla agentura Interfax-Ukrajina s odvoláním na sdělení této složky ozbrojených sil. O případných obětech či raněných nejsou informace, ukrajinská strana ale své ztráty neoznamuje. Starosta města nicméně později podle listu Ukrajinska pravda ujistil, že ruský úder si nevyžádal oběti na životech.
„Ruští okupanti podnikli útok na velitelství vzdušných sil Ukrajiny. Rusové vypustili celkem šest střel s plochou dráhou letu. Část z nich sestřelila protivzdušná obrana. Ostatní zasáhly několik budov a vážně poničily infrastrukturu,“ uvedlo velitelství letectva. Dodalo, že následky útoku se upřesňují.
„Ruští uchvatitelé zaútočili raketami na velitelství (letectva). Je důležité, že nejsou žádné oběti,“ ohlásil starosta města Serhij Morhunov. Vybídl současně obyvatele města, aby se uchýlili do krytů, jakmile uslyší sirény varující před náletem.
Kvůli ruskému útoku gubernátor Serhij Borzov podle agentury Unian vyzval obyvatele, aby neignorovali varování před nálety. Agentura připomněla, že terčem předchozího ruského útoku na město z 16. března byla televizní věž, a tak načas nefungovalo vysílání.
Ukrajinská armáda podle listu Ukrajinska pravda popřela, že by Rusku docházely síly a rakety. Takové zprávy, jakkoli měly velký ohlas, podle generála Oleksandra Gruzevyče neodpovídají skutečnosti a nepřítel stále ostřeluje ukrajinské vojenské objekty. „Věřte mi, že nepřítel má ještě sílu a vynasnaží se ji v nejbližší době nasadit,“ varoval. Rusové podle generála ale změnili taktiku a snaží se vypátrat a zničit prostředky ukrajinské protivzdušné obrany, letectva a ukrajinské dělostřelectvo. Snaží se také přisouvat čerstvě zmobilizované síly.
Deník dodal, že Rusko podle Pentagonu odpálilo proti Ukrajině více než dvanáct set raket, ale stále mu ještě mnoho střel zbývá.
Rusové zadržují čtrnáct starostů
Místopředsedkyně ukrajinské vlády Iryna Veřeščuková uvedla, že se Rusové zmocnili starostů čtrnácti ukrajinských měst. Osvobození těchto rukojmích se řeší na mezinárodní úrovni. Upozornila, že Rusové si přejí výměnu zajatců pouze na základě parity, tedy zajaté vojáky za zajaté vojáky, pohraničníky za pohraničníky nebo námořníky za námořníky.
„A tak mám logickou otázku: za koho vyměníme starosty měst, jichž Rusové mají jako rukojmí už čtrnáct,“ poznamenala Vereščuková a dodala, že problém se zatím řeší na mezinárodní úrovni.
Unian připomněl, že ve čtvrtek se podle Vereščukové uskutečnila „první plnocenná výměna zajatců“ mezi oběma znepřátelenými státy. Ukrajina vyměnila deset zajatých ruských vojáků za deset ukrajinských vojáků, kteří upadli do ruského zajetí. Obě země si také současně vyměnily námořníky z civilních posádek. Výměnu zajatců později potvrdila ruská ombudsmanka Taťjana Moskalkovová.
Ukrajinci ve čtvrtek podle vicepremiérky rovněž předali ruské straně jedenáct ruských námořníků z lodi, která se potopila u Oděsy, a to výměnou za devatenáct ukrajinských námořníků ze záchranné lodi Sapfir, kterou Rusové zajali při pokusu evakuovat ukrajinské vojáky z Hadího ostrova v Černém moři.
Dříve ukrajinské úřady vyměnily starostu okupovaného Melitopolu za devět ruských vojáků. Počátkem března v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny místní úřady podle tisku vyměnily ruského velitele za pět členů ukrajinské domobrany.
Rusko tvrdí, že má nyní asi pět set ukrajinských zajatců, které je ochotno vyměnit za ruské vojáky zajaté Ukrajinci.
Podle informací Západu část okupantů ustupuje
Ukrajinský armádní generální štáb dále mimo jiné tvrdí, že ruské síly pokračují v blokádě Sum a Charkova na severovýchodě země, ale část jednotek musela z oblasti kvůli více než polovičním ztrátám ustoupit zpět do Ruska.
Londýn dále uvádí, že Ukrajině se povedlo dobýt od okupantů zpět města a pozice až 35 kilometrů východně od Kyjeva. Podle serveru Ukrajinska pravda oznámil šéf teritoriální obrany Petro Kuzyk znovudobytí nedaleké vesnice Lukjanivka, která měla sloužit jako jeden z opěrných bodů invazní armády.
Kuzyk upřesnil, že v Lukjanivce bylo ležení ruských vojáků, nacházely se tam tanky a další vojenská technika. Ukrajinské síly některou techniku zničily, další převzaly pod svoji kontrolu. Uvedl také, že se daří získávat nepřátelské tanky, a Ukrajina jich tak má nyní k dispozici více než před ruskou invazí.
Různé zdroje uvádějí odlišné údaje o ztrátách techniky během nynější války, které nelze spolehlivě ověřit. Například štáb ukrajinské armády v pátek uvedl, že Rusové již přišli o 561 tanků, 1625 obrněných vozidel, 291 dělostřeleckých systémů, 90 raketometů, 49 systémů protivzdušné obrany, 115 letadel a 125 vrtulníků, pět lodí nebo člunů, 1089 kusů automobilové techniky a 72 cisteren. Rusko mělo podle štábu od začátku invaze přijít o 16 100 vojáků.
Ruské ministerstvo obrany v pátek přiznalo smrt 1351 ruských vojáků od začátku invaze na Ukrajinu, uvedla agentura Reuters. Zranění podle ministerstva utrpělo od začátku „speciální operace“ na Ukrajině 3825 ruských vojáků. Naposledy Moskva na začátku března informovala o 498 padlých ruských vojácích.
OSN: Okupanti unášejí civilisty
Ruští okupanti na Ukrajině svévolně zadržují civilisty, o nichž pak jejich rodiny často nemají žádné zprávy. S odkazem na OSN o tom píše web stanice BBC. OSN podle ní zdokumentovala nejméně 36 takových případů.
Zmiňuje mimo jiné případ novinářky, která byla propuštěna po šesti dnech poté, co na videu poskytla očividně vynucené vyjádření, že jí ruské síly „zachránily život“. Jiná novinářka obvinila ruské síly, že unesly jejího otce, když odmítla s okupanty spolupracovat.
Už dříve bylo uneseno několik starostů okupovaných ukrajinských měst. Britský list The Times tento týden napsal, že se Rusko chystá rozpoutat „velký teror“ v Chersonu, aby umlčelo tamní protiokupační protesty. Podle nejmenovaného zdroje z ruské tajné služby FSB se chystají i únosy obyvatel města do Ruska, uvedl list.