České raketomety RM-70 byly podle serveru Defense Express již nasazeny do bojů proti ruským invazním silám, které napadly Ukrajinu. Podle britské rozvědky Rusové do své ofenzivy v Donbasu pravděpodobně nasadili nová bojová vozidla pro podporu tanků Terminator. Ukrajinský parlament schválil zákon, jenž označuje Rusko za teroristický stát. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl zrušit zákaz odjezdu ze země pro muže v branném věku, denně podle něj umírá až 100 lidí.
Ukrajina prohlásila Rusko za teroristický stát. Do bojů už údajně nasadila i raketomety z Česka
Rusko-ukrajinská válka (květen 2022)
Raketomety RM-70 díky podvozkům Tatra mají významnou výhodu nad ruskými raketomety BM-21 Grad, napsal v neděli zmíněný server.
O nasazení českých raketometů ukrajinskými silami do bojů podle serveru svědčí i rostoucí počet videí, které zachycují střelbu z RM-70. Zprávy o jejich předání ukrajinským silám se objevily přibližně před měsícem, ale dosud se neví, kolik těchto vozidel má Ukrajina k dispozici.
Ačkoliv RM-70 a BM-21 využívají rakety stejné ráže 122 milimetrů, český raketomet má podle ukrajinského serveru některé mimořádné výhody. Hlavně jde o podvozek, který namísto šasi kamionu Uralu využívá podvozek Tatra v uspořádání pohonu 8x8, což spolu s lepším motorem dává jisté výhody.
Významná je i skutečnost, že tento podvozek umožňuje k raketometu umístit systém automatického nabíjení, a to celým palebným průměrem, tedy dalšími 40 raketami. Jejich nabití do raketometu trvá za pomoci hydraulického systému jen pár minut, zatímco ruční nabíjení BM-21 klidně zabere i hodinu. Výrazné zkrácení času nabíjení je mimořádné důležité v boji zaměřeném na umlčování nepřátelské palby, dodal server.
Londýn: Rusové nasadili vozidla BMP-T Terminator
Britská rozvědka ve své zprávě k situaci na ukrajinských bojištích, kterou zveřejnilo na Twitteru ministerstvo obrany, uvedla, že Rusko pravděpodobně nasadilo do ofenzivy v Donbasu ve směru na Severodoněck svou jedinou akceschopnou jednotku nových bojových vozidel BMP-T Terminator.
Jejich přítomnost naznačuje, že do tohoto útoku je zapojené centrální uskupení vojsk, které jako jediné tato vozidla určená pro podporu tanků má. Nicméně podle Londýna není pravděpodobné, že by nasazení maximálně deseti Terminátorů mohlo nějak významně ovlivnit průběh operace.
Bělorusko podle Kyjeva zesílilo pohraniční průzkum
Běloruská armáda podle Ukrajinců zintenzivnila průzkum na hranicích s Ukrajinou, v oblasti Volyně a Polesí. „Jednotky běloruské armády posílily průzkum, rozmístily další elektronická pozorovací zařízení do pohraničních částí Homelské oblasti,“ uvádí ukrajinská armáda. Podle ní stále existuje nebezpečí raketových útoků a náletů z Běloruska na cíle v Ukrajině. Mluvčí ministerstva obrany Oleksandr Motuzjanyk řekl, že na pozicích na hranici, v Brestské a Homelské oblasti, je sedm běloruských praporů.
Náčelník generálního štábu běloruské armády Viktar Gulevič minulý týden ohlásil vyslání příslušníků sil speciálních operací na hranici s Ukrajinou.
Velení ukrajinské armády dále hlásí, že ruská armáda rozmístila v Belgorodské oblasti u hranic s Ukrajinou rakety krátkého doletu Iskander-M. Tyto systémy Rusové během invaze hojně využívají. Rusko také v této části své země navyšuje podle Kyjeva logistiku a opravuje základny.
V Charkovské oblasti se Rusové podle Kyjeva snaží zabránit v postupu Ukrajinců k mezistátní hranici, v Sumské a Černihivské oblasti ostřelovali obce i infrastrukturu.
V Doněcké oblasti Rusové připravují novou ofenzivu ve směru na Slovjansk a snaží se dosáhnout administrativní hranice s Luhanskou oblastí, píše vedení ukrajinské armády. Pokračuje podle něj ostřelování obcí i infrastruktury na Donbasu.
V Luhanské oblasti zničili Rusové most mezi městy Severodoněck a Lysyčansk, uvedl podle webu stanice CNN předseda regionální administrativy Serhij Hajdaj. Podle něj to výrazně zkomplikuje evakuace civilistů a dopravu humanitární pomoci, v tuto chvíli nicméně spojení mezi oběma městy existuje.
Kyjev: Rusko chce obsadit celou Chersonskou oblast
Generální štáb ukrajinské armády také uvedl, že se Rusko připravuje obsadit zatím neokupované části Chersonské oblasti. Velké množství ruských vojáků se soustředí jižně od záporožského města Huljajpole.
Rusové se mohou připravovat k ofenzivě, při níž chtějí obsadit sever Chersonské oblasti a posunout se směrem k městu Záporoží. Soudí to americký Institut pro výzkum války (ISW), i když v sobotu nebyla ruská ofenziva směrem k jihu patrná.
Správa Chersonské oblasti uvádí, že ruští okupanti doplňují jednotky na severu této části Ukrajiny vojáky z Archangelska a připravují se na boje v oblasti mezi Chersonem a Mykolajivem.
Policie: Téměř třináct set lidí zabili okupanti v Kyjevské oblasti
Počet zjištěných obětí zabitých ruskými silami v době okupace míst v Kyjevské oblasti se přiblížil k třinácti stům. Podle agentury Unian o tom informovala tisková služba oblastní správy policie. V sobotu vyšetřovatelé a kriminalisté exhumovali těla dalších dvou obyvatel obce Buzova. Oběťmi jsou postarší žena, která zemřela koncem února na dvoře svého domu, a její sedmadvacetiletý vnuk, jehož okupanti zabili v březnu. Oba příbuzní pohřbili na místním hřbitově.
Po stažení ruských jednotek z Kyjevské oblasti ukrajinská armáda a místní úřady našly hromadné hroby a množství obětí v řadě měst a vesnic. Tyto pozůstatky ruské okupace vyvolaly bouřlivé mezinárodní odsouzení, zejména kvůli stovkám povražděných civilistů v Buče. V Kyjevě už stanul před soudem první ruský voják, který se přiznal k zabití civilisty.
Parlament: Rusko je teroristický stát
Ukrajinský parlament schválil zákon, který zakazuje symboly používané ruskými silami při agresi na Ukrajině a který označuje Rusko za teroristický stát. Nejvyšší rada také prodloužila o 90 dnů válečný stav a všeobecnou mobilizaci, které vstoupily v platnost 24. února po zahájení ruské invaze.
Podle agentury DPA řada odborníků považuje prodloužení válečného stavu za ukazatel toho, na jak dlouhé trvání bojů se Kyjev aktuálně připravuje. Zelenskyj na tiskové konferenci s polským prezidentem Andrzejem Dudou odmítl rušit zákaz odjezdu mužů v branném věku z Ukrajiny, když dostal dotaz ohledně petice s 25 tisíci podpisy.
„Nevím, komu by měla být ta petice určena. Možná mně. Možná by ale měla být adresována rodičům, kteří přišli o své syny, bránící za cenu svého života tu či onu oblast, to či ono město? A víte, že to většinou nebyla jejich města, ve kterých se narodili,“ řekl.
„Dneska nejméně 50 až 100 lidí denně může umírat na nejtěžším směru (ruské ofenzivy), na východě. Brání náš stát, naši nezávislost,“ prohlásil prezident.
„Když se na mne obracejí s peticí, aby naši muži směli během válečného stavu odjet z našeho státu, soudím, že ta petice vůbec není určena mně,“ dodal s tím, že tolik o petici z lidského hlediska. A z právního hlediska zákon stanoví lhůtu, dokdy se má na jakoukoli petici odpovědět.