Ukrajina bojuje o Kinburnskou kosu. Strategický výběžek by mohl otevřít cestu na Krym

Mluvčí ukrajinských jižních obranných sil Natalija Humenjuková potvrdila, že ukrajinská armáda provádí bez bližší specifikace vojenskou operaci v oblasti Kinburnské kosy. Ovládnutí strategického místa by umožnilo ukrajinským silám snadnější postup do levobřežní (východní) Chersonské oblasti a potenciálně také na Krym.

Kinburnská kosa je čtyřicet kilometrů dlouhý a necelých deset kilometrů široký západní výběžek Kinburnského poloostrova, který se nachází na východním břehu Dněpru jihozápadně od Chersonu. Úzké území pokryté pískem a slanými bažinami, které ústí do Černého moře, je poslední výspou, kterou podle zprávy amerického Institutu pro studium války (ISW) ruské síly v Mykolajivské oblasti okupují.

Výběžek se nachází jen čtyři kilometry od Očakiva na severním břehu Černého moře a umožňuje lépe kontrolovat vstup do řek Dněpru a Jižního Bugu, stejně jako do jejich městských přístavů Chersonu a Mykolajivu.

Důležitost akce dokládá to, že ukrajinští představitelé neposkytovali k této operaci bližší informace. Podle serveru Ukrinform se tam ukrajinským vojákům podařilo zneškodnit ruskou základnu včetně sedmi tanků a dvou jednotek obrněných vozidel. V úterý pak informoval server Ukrajinska pravda, že podle šéfa správy Mykolajivské oblasti Vitalije Kima zbývá Ukrajině osvobodit tři osady na území Kinburnské kosy.

„Nepřítel tam stahuje síly z dočasně obsazeného území, takže si může dovolit obnovit své rezervy i poté, co způsobíme škody. Přesto pokračujeme v bojových operacích. Jakmile budou k dispozici výsledky, budeme o nich informovat. Prozatím je tato vojenská operace v tichém režimu,“ uvedla v pondělí Humenjuková.

Ukrajinská armáda nicméně už den po osvobození Chersonu, tedy 13. listopadu, akci naznačila. Tweetovala záběry jednotek plavících se na člunech s komentářem „krásný Dněpr“.

Podle Humenjukové výběžek „není dostatečně velký, aby odolal velké koncentraci vojsk“. Roční období by navíc mohlo hrát ve prospěch Ukrajiny. „V této době tam bývá bouřkové počasí. A je náročné byť jen stát na jednom místě. V bouřkách tam bývá velmi silný vítr,“ dodala Humenjuková s tím, že právě špatné podnebí je pro Ukrajinu výhodou.

Strategický význam výběžku

Ruské síly využívaly oblast Kinburnské kosy k provádění běžných raketových a dělostřeleckých úderů na ukrajinské pozice v Očakivě a dalších místech podél Ukrajinou kontrolovaného pobřeží Černého moře.

Kontrola Kinburnské kosy by podle ISW umožnila ukrajinským silám zmírnit ruské údery na severní pobřeží Černého moře, zvýšit námořní aktivitu v této oblasti a provést potenciální operace k dalšímu postupu směrem na levý (východní) břeh Chersonské oblasti pod výrazně menší palbou ruského dělostřelectva ve srovnání s přímým překročením řeky Dněpru.

Právě území na východ od řeky Dněpru s tímto úzkým severozápadním výběžkem je strategicky významné. Ruské vojenské pozice v této oblasti umožňují ruským jednotkám využívat dělostřelectvo, bezpilotní letouny a raketovou palbu k ostřelování velké části ukrajinského pobřeží Černého moře a také remorkérů a lodí s obilím. A to navíc z krátkého dosahu, aniž by Rusové museli používat nákladnější vojenskou sílu většího dostřelu, jejíž zásobování je podstatně složitější, jak uvádí ISW.

Pro ruskou stranu je také mnohem snazší podnikat konkrétní útoky za podpory palby z této oblasti, než kdyby museli Rusové provádět operace až ze základen na Krymu. Pro Ukrajinu je naopak klíčové, aby znovu dobyla území v jihozápadní Chersonské oblasti tak, aby zesílila kontrolu nad celým západním pobřežím Černého moře.

To potvrzuje také Alessio Patalano, profesor válečných studií na King's College v Londýně: „(Kinburnský) poloostrov je geograficky umístěn tak, že můžete umístit své dělostřelectvo a pobřežní obranu, kterou můžete posouvat dále, a přitom chráníte hlavní přístav a logistické uzly. Zároveň vytváříte na křídle ochranu ukrajinských sil před potenciální ruskou odvetou,“ řekl k strategickému významu území Patalano

Cesta ke Krymu

Ukrajinská ofenziva v oblasti Kinburnské kosy je dalším z důsledků osvobození Chersonu, ze kterého se ruské jednotky stáhly, a podle Newsweeku jsou tak mnohem zranitelnější vůči dalším ukrajinským útokům v jihozápadní oblasti.

Po útěku z Chersonu se ruské síly začaly restrukturalizovat tak, aby bránily Krym, který byl Ruskem ilegálně anektován v roce 2014. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na konci srpna slíbil poté, co jeho armáda zahájila protiofenzivu v regionu, že si Ukrajina vezme poloostrov zpět, což znovu rezonovalo po dobytí Chersonu.

Zprávy z médií na Krymu v pátek uvedly, že ruští občané začali utíkat do sousedních ruských oblastí kvůli obavám, že Ukrajina brzy znovu dobude toto území. Podle zpráv mnoho Rusů odešlo z Krymu po vojenském úderu ukrajinské armády.

Satelitní snímky údajně ukázaly, že ruské síly zřizují obranné pozice u vstupu na Kinburnský poloostrov, aby se pokusily zastavit ukrajinský průlom. „Mohli bychom se za pár měsíců ohlédnout zpět a říct, že tohle byl bod v čase, kdy se všechny věci změnily téměř definitivně. Pokud se Ukrajincům podaří zajistit opěrný bod na opačné straně řeky, nevidím důvod, proč by nemohli Rusy z Krymu vytlačit úplně,“ dodal Patalano

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump hájí snahy o Grónsko americkou „národní bezpečností“

Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že Spojené státy potřebují Grónsko nikoliv kvůli nerostnému bohatství, ale z důvodů národní bezpečnosti. Jeho prohlášení citovala agentura Reuters. O snahách získat Dánsko hovořil šéf Bílého domu letos opakovaně. Grónsko však náleží Dánsku, má status poloautonomního území.
před 1 hhodinou

Ve složkách o Epsteinovi chybí fotky s Trumpem, vadí demokratům

Američtí demokraté viní ministerstvo spravedlnosti, že ze zveřejněných složek o odsouzeném sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi odstranilo několik dokumentů. Týká se to i fotografií prezidenta Donalda Trumpa. Resort musel do pátku zveřejnit spisy týkající se zemřelého finančníka. Úřad nicméně zatím zpřístupnil jen jejich zlomek, některé přitom zcela začerněné. Zbytek chce publikovat v následujících týdnech. Podle ministerstva jde totiž o stovky tisíc dokumentů, které je třeba anonymizovat, pokud by zobrazovaly oběti nebo by ohrozily vyšetřování.
před 4 hhodinami

Rusko odmítlo vánoční příměří, chystá rozsáhlé útoky, varoval Zelenskyj

Rusko odmítlo americký návrh na vánoční příměří a zjevně se připravuje podniknout proti Ukrajině o svátcích rozsáhlé útoky, varoval v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Za klíčové podle tamních médií označil posílení protivzdušné obrany země. Ta se plnohodnotné ruské invazi brání už bezmála čtyři roky.
před 6 hhodinami

U Žiliny otevřeli nový úsek dálnice D1 s nejdelším tunelem na Slovensku

Na Slovensku byl otevřen nový klíčový úsek dálnice D1 u Žiliny, jehož součástí je také nejdelší dálniční tunel v zemi. Nová dálnice na severu Slovenska, kterou se podařilo dokončit až s výrazným zpožděním oproti původním plánům, pomůže hlavně tranzitní dopravě. Řidičům z Česka zrychlí jízdu mimo jiné do Vysokých a Nízkých Tater. Slavnostního přestřižení pásky při otevření tunelu se zúčastnili také slovenský premiér Robert Fico (Smer) či ministr dopravy Jozef Ráž.
před 13 hhodinami

Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, Dánsko si předvolá velvyslance

Americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Ten na sociálních sítích napsal, že jeho cílem v nové funkci bude připojení Grónska k Americe. Trump dal letos opakovaně najevo, že by Spojené státy měly ostrov, který je autonomní oblastí Dánského království, získat. Kodaň to opakovaně odmítla a v nejbližších dnech si předvolá amerického velvyslance. K zachování suverenity ostrova vyzvala také EU. Pro Grónsko se podle slov jeho premiéra nic nemění.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Japonští vědci zkoumají ledovce, které odolávají změně klimatu

Místo aby ledovce v Tádžikistánu tály, mírně zvětšují svůj objem. Jde o světovou raritu. Jestli je to způsobeno například vlastnostmi ledu, nebo specifickými lokálními podmínkami, vědci zatím nevědí, ale snaží se to zjistit.
před 14 hhodinami

Výbuch zabil v Moskvě ruského generála, který se účastnil invaze na Ukrajinu

Při výbuchu nálože nastražené v autě v Moskvě zahynul ruský generál Fanil Sarvarov, který byl náčelníkem oddělení operačního výcviku generálního štábu ruských ozbrojených sil. Uvedl to ruský vyšetřovací výbor, který má funkci kriminální ústředny. Výbor nevyloučil, že za explozí stojí ukrajinské speciální jednotky. Sarvarov se podle médií účastnil ruské invaze na Ukrajinu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Polsko začíná stavět svou první jadernou elektrárnu

V Polsku roste zájem o jadernou energetiku, i díky přispění Evropské unie se tam začíná stavět jaderná elektrárna. Země prochází energetickou transformací. Ještě před deseti lety bylo téměř devadesát procent výroby elektřiny založeno na uhlí. V současnosti jeho podíl klesl zhruba na polovinu, naopak téměř na třetinu vzrostly obnovitelné zdroje. Odklon od uhlí je tak čím dál viditelnější.
před 20 hhodinami
Načítání...