Ukrajina bojuje o Kinburnskou kosu. Strategický výběžek by mohl otevřít cestu na Krym

Mluvčí ukrajinských jižních obranných sil Natalija Humenjuková potvrdila, že ukrajinská armáda provádí bez bližší specifikace vojenskou operaci v oblasti Kinburnské kosy. Ovládnutí strategického místa by umožnilo ukrajinským silám snadnější postup do levobřežní (východní) Chersonské oblasti a potenciálně také na Krym.

Kinburnská kosa je čtyřicet kilometrů dlouhý a necelých deset kilometrů široký západní výběžek Kinburnského poloostrova, který se nachází na východním břehu Dněpru jihozápadně od Chersonu. Úzké území pokryté pískem a slanými bažinami, které ústí do Černého moře, je poslední výspou, kterou podle zprávy amerického Institutu pro studium války (ISW) ruské síly v Mykolajivské oblasti okupují.

Výběžek se nachází jen čtyři kilometry od Očakiva na severním břehu Černého moře a umožňuje lépe kontrolovat vstup do řek Dněpru a Jižního Bugu, stejně jako do jejich městských přístavů Chersonu a Mykolajivu.

Důležitost akce dokládá to, že ukrajinští představitelé neposkytovali k této operaci bližší informace. Podle serveru Ukrinform se tam ukrajinským vojákům podařilo zneškodnit ruskou základnu včetně sedmi tanků a dvou jednotek obrněných vozidel. V úterý pak informoval server Ukrajinska pravda, že podle šéfa správy Mykolajivské oblasti Vitalije Kima zbývá Ukrajině osvobodit tři osady na území Kinburnské kosy.

„Nepřítel tam stahuje síly z dočasně obsazeného území, takže si může dovolit obnovit své rezervy i poté, co způsobíme škody. Přesto pokračujeme v bojových operacích. Jakmile budou k dispozici výsledky, budeme o nich informovat. Prozatím je tato vojenská operace v tichém režimu,“ uvedla v pondělí Humenjuková.

Ukrajinská armáda nicméně už den po osvobození Chersonu, tedy 13. listopadu, akci naznačila. Tweetovala záběry jednotek plavících se na člunech s komentářem „krásný Dněpr“.

Podle Humenjukové výběžek „není dostatečně velký, aby odolal velké koncentraci vojsk“. Roční období by navíc mohlo hrát ve prospěch Ukrajiny. „V této době tam bývá bouřkové počasí. A je náročné byť jen stát na jednom místě. V bouřkách tam bývá velmi silný vítr,“ dodala Humenjuková s tím, že právě špatné podnebí je pro Ukrajinu výhodou.

Strategický význam výběžku

Ruské síly využívaly oblast Kinburnské kosy k provádění běžných raketových a dělostřeleckých úderů na ukrajinské pozice v Očakivě a dalších místech podél Ukrajinou kontrolovaného pobřeží Černého moře.

Kontrola Kinburnské kosy by podle ISW umožnila ukrajinským silám zmírnit ruské údery na severní pobřeží Černého moře, zvýšit námořní aktivitu v této oblasti a provést potenciální operace k dalšímu postupu směrem na levý (východní) břeh Chersonské oblasti pod výrazně menší palbou ruského dělostřelectva ve srovnání s přímým překročením řeky Dněpru.

Právě území na východ od řeky Dněpru s tímto úzkým severozápadním výběžkem je strategicky významné. Ruské vojenské pozice v této oblasti umožňují ruským jednotkám využívat dělostřelectvo, bezpilotní letouny a raketovou palbu k ostřelování velké části ukrajinského pobřeží Černého moře a také remorkérů a lodí s obilím. A to navíc z krátkého dosahu, aniž by Rusové museli používat nákladnější vojenskou sílu většího dostřelu, jejíž zásobování je podstatně složitější, jak uvádí ISW.

Pro ruskou stranu je také mnohem snazší podnikat konkrétní útoky za podpory palby z této oblasti, než kdyby museli Rusové provádět operace až ze základen na Krymu. Pro Ukrajinu je naopak klíčové, aby znovu dobyla území v jihozápadní Chersonské oblasti tak, aby zesílila kontrolu nad celým západním pobřežím Černého moře.

To potvrzuje také Alessio Patalano, profesor válečných studií na King's College v Londýně: „(Kinburnský) poloostrov je geograficky umístěn tak, že můžete umístit své dělostřelectvo a pobřežní obranu, kterou můžete posouvat dále, a přitom chráníte hlavní přístav a logistické uzly. Zároveň vytváříte na křídle ochranu ukrajinských sil před potenciální ruskou odvetou,“ řekl k strategickému významu území Patalano

Cesta ke Krymu

Ukrajinská ofenziva v oblasti Kinburnské kosy je dalším z důsledků osvobození Chersonu, ze kterého se ruské jednotky stáhly, a podle Newsweeku jsou tak mnohem zranitelnější vůči dalším ukrajinským útokům v jihozápadní oblasti.

Po útěku z Chersonu se ruské síly začaly restrukturalizovat tak, aby bránily Krym, který byl Ruskem ilegálně anektován v roce 2014. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na konci srpna slíbil poté, co jeho armáda zahájila protiofenzivu v regionu, že si Ukrajina vezme poloostrov zpět, což znovu rezonovalo po dobytí Chersonu.

Zprávy z médií na Krymu v pátek uvedly, že ruští občané začali utíkat do sousedních ruských oblastí kvůli obavám, že Ukrajina brzy znovu dobude toto území. Podle zpráv mnoho Rusů odešlo z Krymu po vojenském úderu ukrajinské armády.

Satelitní snímky údajně ukázaly, že ruské síly zřizují obranné pozice u vstupu na Kinburnský poloostrov, aby se pokusily zastavit ukrajinský průlom. „Mohli bychom se za pár měsíců ohlédnout zpět a říct, že tohle byl bod v čase, kdy se všechny věci změnily téměř definitivně. Pokud se Ukrajincům podaří zajistit opěrný bod na opačné straně řeky, nevidím důvod, proč by nemohli Rusy z Krymu vytlačit úplně,“ dodal Patalano

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média.
před 7 mminutami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
09:37Aktualizovánopřed 33 mminutami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb.
17:12Aktualizovánopřed 47 mminutami

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
13:46Aktualizovánopřed 48 mminutami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
08:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trumpův zmocněnec zamíří do Grónska v březnu. Věří v dohodu

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jeff Landry chce Grónsko navštívit v březnu, aby usiloval o dohodu s Dány, sdělil stanici Fox News. Trump opakovaně prohlašuje, že USA o arktický ostrov, který je poloautonomní součástí Dánska, stojí, prý kvůli strategickým a bezpečnostním důvodům. Grónští i dánští státníci to ovšem odmítají, jednat s nimi má v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte.
14:44Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Na Ukrajinu poputují další maskovací sítě z Česka

Maskovací sítě pro Ukrajinu nově pletou dobrovolníci v Jablonci nad Nisou. Vznikla tam iniciativa Motanka. Asi šestnáct sítí odtamtud mají v plánu poslat na konci ledna do centra ve Lvově. Pletení sítí pro zemi bránící se už téměř čtyři roky otevřené ruské invazi se v tuzemsku věnují i další organizace – například v Brně.
před 2 hhodinami

Počet migrantů, kteří vstoupili do EU nelegálně, klesl loni o čtvrtinu

Počet migrantů, kteří loni nelegálně překročili hranice Evropské unie, klesl oproti roku 2024 o 26 procent na přibližně 178 tisíc. Je to nejnižší zaznamenané číslo od roku 2021 a je téměř poloviční ve srovnání s rokem 2023, uvedla ve čtvrtek unijní pohraniční agentura Frontex. Nejvyužívanější byly trasy přes střed a východ Středozemního moře. Frontex ale varuje, že situace na hranicích Evropy zůstává nejistá.
před 2 hhodinami
Načítání...