Ukrajina bojuje o Kinburnskou kosu. Strategický výběžek by mohl otevřít cestu na Krym

Mluvčí ukrajinských jižních obranných sil Natalija Humenjuková potvrdila, že ukrajinská armáda provádí bez bližší specifikace vojenskou operaci v oblasti Kinburnské kosy. Ovládnutí strategického místa by umožnilo ukrajinským silám snadnější postup do levobřežní (východní) Chersonské oblasti a potenciálně také na Krym.

Kinburnská kosa je čtyřicet kilometrů dlouhý a necelých deset kilometrů široký západní výběžek Kinburnského poloostrova, který se nachází na východním břehu Dněpru jihozápadně od Chersonu. Úzké území pokryté pískem a slanými bažinami, které ústí do Černého moře, je poslední výspou, kterou podle zprávy amerického Institutu pro studium války (ISW) ruské síly v Mykolajivské oblasti okupují.

Výběžek se nachází jen čtyři kilometry od Očakiva na severním břehu Černého moře a umožňuje lépe kontrolovat vstup do řek Dněpru a Jižního Bugu, stejně jako do jejich městských přístavů Chersonu a Mykolajivu.

Důležitost akce dokládá to, že ukrajinští představitelé neposkytovali k této operaci bližší informace. Podle serveru Ukrinform se tam ukrajinským vojákům podařilo zneškodnit ruskou základnu včetně sedmi tanků a dvou jednotek obrněných vozidel. V úterý pak informoval server Ukrajinska pravda, že podle šéfa správy Mykolajivské oblasti Vitalije Kima zbývá Ukrajině osvobodit tři osady na území Kinburnské kosy.

„Nepřítel tam stahuje síly z dočasně obsazeného území, takže si může dovolit obnovit své rezervy i poté, co způsobíme škody. Přesto pokračujeme v bojových operacích. Jakmile budou k dispozici výsledky, budeme o nich informovat. Prozatím je tato vojenská operace v tichém režimu,“ uvedla v pondělí Humenjuková.

Ukrajinská armáda nicméně už den po osvobození Chersonu, tedy 13. listopadu, akci naznačila. Tweetovala záběry jednotek plavících se na člunech s komentářem „krásný Dněpr“.

Podle Humenjukové výběžek „není dostatečně velký, aby odolal velké koncentraci vojsk“. Roční období by navíc mohlo hrát ve prospěch Ukrajiny. „V této době tam bývá bouřkové počasí. A je náročné byť jen stát na jednom místě. V bouřkách tam bývá velmi silný vítr,“ dodala Humenjuková s tím, že právě špatné podnebí je pro Ukrajinu výhodou.

Strategický význam výběžku

Ruské síly využívaly oblast Kinburnské kosy k provádění běžných raketových a dělostřeleckých úderů na ukrajinské pozice v Očakivě a dalších místech podél Ukrajinou kontrolovaného pobřeží Černého moře.

Kontrola Kinburnské kosy by podle ISW umožnila ukrajinským silám zmírnit ruské údery na severní pobřeží Černého moře, zvýšit námořní aktivitu v této oblasti a provést potenciální operace k dalšímu postupu směrem na levý (východní) břeh Chersonské oblasti pod výrazně menší palbou ruského dělostřelectva ve srovnání s přímým překročením řeky Dněpru.

Právě území na východ od řeky Dněpru s tímto úzkým severozápadním výběžkem je strategicky významné. Ruské vojenské pozice v této oblasti umožňují ruským jednotkám využívat dělostřelectvo, bezpilotní letouny a raketovou palbu k ostřelování velké části ukrajinského pobřeží Černého moře a také remorkérů a lodí s obilím. A to navíc z krátkého dosahu, aniž by Rusové museli používat nákladnější vojenskou sílu většího dostřelu, jejíž zásobování je podstatně složitější, jak uvádí ISW.

Pro ruskou stranu je také mnohem snazší podnikat konkrétní útoky za podpory palby z této oblasti, než kdyby museli Rusové provádět operace až ze základen na Krymu. Pro Ukrajinu je naopak klíčové, aby znovu dobyla území v jihozápadní Chersonské oblasti tak, aby zesílila kontrolu nad celým západním pobřežím Černého moře.

To potvrzuje také Alessio Patalano, profesor válečných studií na King's College v Londýně: „(Kinburnský) poloostrov je geograficky umístěn tak, že můžete umístit své dělostřelectvo a pobřežní obranu, kterou můžete posouvat dále, a přitom chráníte hlavní přístav a logistické uzly. Zároveň vytváříte na křídle ochranu ukrajinských sil před potenciální ruskou odvetou,“ řekl k strategickému významu území Patalano

Cesta ke Krymu

Ukrajinská ofenziva v oblasti Kinburnské kosy je dalším z důsledků osvobození Chersonu, ze kterého se ruské jednotky stáhly, a podle Newsweeku jsou tak mnohem zranitelnější vůči dalším ukrajinským útokům v jihozápadní oblasti.

Po útěku z Chersonu se ruské síly začaly restrukturalizovat tak, aby bránily Krym, který byl Ruskem ilegálně anektován v roce 2014. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na konci srpna slíbil poté, co jeho armáda zahájila protiofenzivu v regionu, že si Ukrajina vezme poloostrov zpět, což znovu rezonovalo po dobytí Chersonu.

Zprávy z médií na Krymu v pátek uvedly, že ruští občané začali utíkat do sousedních ruských oblastí kvůli obavám, že Ukrajina brzy znovu dobude toto území. Podle zpráv mnoho Rusů odešlo z Krymu po vojenském úderu ukrajinské armády.

Satelitní snímky údajně ukázaly, že ruské síly zřizují obranné pozice u vstupu na Kinburnský poloostrov, aby se pokusily zastavit ukrajinský průlom. „Mohli bychom se za pár měsíců ohlédnout zpět a říct, že tohle byl bod v čase, kdy se všechny věci změnily téměř definitivně. Pokud se Ukrajincům podaří zajistit opěrný bod na opačné straně řeky, nevidím důvod, proč by nemohli Rusy z Krymu vytlačit úplně,“ dodal Patalano

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 2 hhodinami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 4 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 5 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 6 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...