Tým von der Leyenové dozná změn. Evropský parlament odmítl kandidáty Rumunska a Maďarska

Právní výbor Evropského parlamentu opět odmítl schválit kandidáty navržené Rumunskem a Maďarskem na pozice eurokomisařů. Kvůli obavám z možného střetu zájmů nepustili poslanci Rovanu Plumbovou a Lászlóa Trócsányiho ke slyšením ve výborech. Maďarsko už navrhlo náhradního kandidáta, diplomata Olivéra Várhelyiho, který dosud svou zemi zastupoval v Bruselu. Nového kandidáta nabídne také Rumunsko, jméno ale zatím nezveřejnilo.

László Trócsányi, kterému šéfka budoucí Evropské komise Ursula von der Leyenová chtěla svěřit sousedskou politiku a rozšíření EU, nedokázal výboru vysvětlit, jak moc byla či stále je právní kancelář, kterou založil před více než čtvrtstoletím, napojena na vládu Viktora Orbána.

Europoslanci také podle bruselského serveru Politico připomněli, že Trócsányi jako ministr spravedlnosti odsouhlasil vydání dvou občanů Ruska do Moskvy. Dvojice podezřelá z obchodování se zbraněmi byla vydána přes to, že na kauze spolu s maďarskými policisty pracovali i jejich kolegové z USA a Spojené státy o vydání dvojice žádaly. V Rusku byli oba dva muži následně propuštěni.

Navržená rumunská komisařka pro dopravu nedokázala podle mínění většiny členů výboru obhájit nesrovnalosti ve své majetkové bilanci, v níž zamlčela dva úvěry v celkové hodnotě téměř milionu eur (26 milionů korun). Poslanci nebyli spokojeni ani s tím, jak vysvětlila původ peněz, které věnovala své sociálnědemokratické straně.

Právní výbor prověřuje majetkové poměry a bezúhonnost všech kandidátů před tím, než mohou ostatní výbory zahájit jejich veřejná slyšení. Plumbová a Trócsányi neprošli už minulý čtvrtek a v pondělí poslanci svůj verdikt potvrdili. Výbor podle mluvčího Evropského parlamentu Jaumeho Ducha dospěl k závěru, že kandidáti „nejsou způsobilí k výkonu svých funkcí“. Podle informací ČTK byl poměr hlasů v neprospěch Plumbové 13 ku sedmi, u Trócsányiho pak 12 ku devíti.

Podle unijních pravidel je souhlas výboru podmínkou pro schválení eurokomisařů. Pokud navržení kandidáti výborem neprojdou, šéfka budoucí komise Ursula von der Leyenová může požádat státy, aby přišly s náhradníky.

Maroš Šefčovič během slyšení ve výborech Evropského parlamentu
Zdroj: Reuters/Yves Herman

Šefčovič plánuje snížit byrokratickou zátěž

Samotné slyšení kandidátů ve výborech, takzvané grilování, začalo v pondělí a potrvá do příštího úterka. Jako první jej podstoupil slovenský kandidát navržený na místopředsedu Komise Maroš Šefčovič. V končící Komisi má portfolio energetické unie, v týmu Ursuly von der Leyenové dostane na starost vztahy mezi unijními institucemi a jeho práce se bude týkat přímo Evropského parlamentu.

Šefčovič před poslanci vyjádřil přesvědčení, že Evropská komise by neměla zatěžovat občany unijních zemí zbytečnou administrativou a za každou novou směrnici by měla být jedna stará zrušena. „Je nutné, aby všechny instituce velmi rychle začaly pracovat na snížení byrokratické zátěže, za kterou jsme kritizováni,“ řekl Šefčovič.

Byrokratická zátěž by podle něj měla odpadnout vedle občanů především i malým a středním podnikům. Na dotaz europoslance za zelené Daniela Freunda, zda má připraveny normy, které bude rušit za téměř stovku nových avizovaných pro první období ve funkci, přímo neodpověděl. Jeho obavy o to, zda se Unie kvůli snaze o úzkostlivé dodržování tohoto pravidla nebude zbavovat i dobrých norem, se pokoušel rozptýlit.

„V žádném případě nebudeme snižovat naše standardy,“ prohlásil Šefčovič. Dodal, že zrušení každého pravidla bude předcházet pečlivá analýza.

Maroš Šefčovič během takzvaného grilování v europarlamentu
Zdroj: Reuters/Yves Herman

Červené karty od členských zemí

Šefčovič zdůraznil, že hodlá docílit toho, aby Komise více než dosud respektovala vůli Evropského parlamentu, který sám zákonodárnou iniciativu nemá. Pokud přijme většina poslanců usnesení s cílem navrhnout legislativní akt, Komise jej převede do závazného návrhu, uvedl slovenský kandidát.

Řekl také, že hodlá více spolupracovat s národními parlamenty, jejichž názory chce dopředu zjišťovat. „Červené karty jsou velmi případné,“ prohlásil o nástroji, který umožňuje parlamentům členských států vetovat unijní legislativu a jehož fungování chce podporovat.

Komise je politicky odpovědná Evropskému parlamentu a poslanci při slyšeních zjišťují, zda mají komisaři o svých oblastech znalosti, budou při práci nezávislí a nestranní a hodlají naplňovat priority stanovené von der Leyenovou.

Otázky při celkem tříhodinovém slyšení kladou poslanci výborů příslušných k oblastem, které má kandidát na starosti. Zjišťují, zda má politik o daných tématech přehled a jaké jsou jeho priority. Konečné slovo při schvalování celé Komise bude mít říjnové plenární zasedání EP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prezidenti USA a Íránu elektronicky podepsali memorandum o porozumění

Memorandum o porozumění mezi Spojenými státy a Íránem, které otevírá cestu k mírové dohodě, elektronicky podepsali americký prezident Donald Trump a jeho íránský protějšek Masúd Pezeškján. Podle agentury Reuters to oznámil mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmaíl Baghaí. Následně to potvrdil i představitel Bílého domu. Memorandum o porozumění tak podpisem vstoupilo v platnosti, napsal server Axios. Oficiální podpisová ceremonie ve Švýcarsku, která byla plánovaná na pátek, je nyní nejistá.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

USA zveřejnily memorandum s Íránem. Obsahuje bilionový fond i celistvost Libanonu

V rámcové dohodě mezi USA a Íránem, o níž informoval americký prezident Donald Trump na konci minulého týdne, je uveden soukromý fond v hodnotě tři sta miliard dolarů (6,2 bilionu korun). Podle zdroje agentury Reuters je cílem fondu podpořit investice do Íránu a více než polovina částky již byla vyčleněna. Součástí memoranda, které ve středu večer SELČ zveřejnil Washington, je i zachování územní celistvosti Libanonu a volná plavba Hormuzským průlivem na šedesát dní.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Lídři G7 se shodli na posílení sankcí proti Rusku a navýšení podpory Ukrajiny

Čelní představitelé ekonomicky vyspělých zemí G7 se na summitu ve Francii shodli na posílení sankcí proti Rusku a navýšení podpory Ukrajiny. Země se už pátým rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Vyplývá to ze společného prohlášení hlav států a vlád Spojených států, Německa, Spojeného království, Francie, Itálie, Japonska a Kanady. Dále se lídři shodli na záměru snížit závislost na vnějších dodavatelích důležitých surovin. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona jednomyslně přijali dohromady devět prohlášení.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Znečištění vzduchu krade na Slovensku lidem až dva roky života. Grafika ukazuje, kde je nejhůř

Znečištění vzduchu má podle nového slovenského výzkumu značný dopad na lidské zdraví. Tam, kde je nejhorší vzduch k dýchání, nejvíce klesá očekávaná délka života, ukázala studie slovenských akademiků.
před 8 hhodinami

Rusko sužuje palivová krize, stojí za ní ukrajinské údery

Krize kolem zásobování benzinem a naftou, kterou způsobily dálkové údery ukrajinské armády, nabývá pro Rusko znepokojivých rozměrů. Web Rádia Svoboda informuje o řadách omezení při nákupu pohonných hmot, kterým obyvatelé Ruska a jím okupovaných území čelí. Jakkoliv úřady přijímají protiopatření, zastavit ji může zřejmě pouze Kyjev, uvádí v analýze server Meduza. Podle zpravodaje ČT v Rusku Karla Rožánka je situace v Moskvě jiná než ve zbytku země, protože hlavní město je výkladní skříní tamního režimu.
před 8 hhodinami

Proruští aktivisté z Pobaltí prchají do Běloruska a vydávají se na propagandistickou misi

Antanas Kandrotas, proti kterému v současné době probíhá soudní řízení v Litvě a který na začátku května nečekaně odcestoval do Minsku, se objevil v Bělorusku po boku kontroverzního lotyšského politika Aleksejse Roslikovse. Oba muži navázali kontakty již během pandemie covidu-19 a společně se svými spolupracovníky v Estonsku pomáhali organizovat proruská hnutí.
před 8 hhodinami

Ukrajina hlásí čtyři mrtvé po ruských útocích na Slovjansk a Záporoží

Čtyři lidé zahynuli po ruských útocích na východoukrajinská města Slovjansk a Záporoží. Informovaly o tom místní úřady s tím, že další lidé utrpěli zranění. Ruské úřady tvrdí, že ukrajinské útoky zranily několik lidí v pohraničních regionech na západě Ruska.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rutte potvrdil, že Česko loni nesplnilo závazek dávat na obranu dvě procenta HDP

Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte potvrdil, že Česká republika a rovněž Slovinsko a Albánie loni nesplnily závazek vydávat na obranu dvě procenta HDP. Podle Rutteho ale česká vláda tvrdě pracuje na tom, aby se jí podařilo dvouprocentní závazek splnit letos. Rutte to uvedl na tiskové konferenci v Bruselu před čtvrtečním jednáním ministrů obrany zemí NATO.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...