Tým von der Leyenové dozná změn. Evropský parlament odmítl kandidáty Rumunska a Maďarska

Právní výbor Evropského parlamentu opět odmítl schválit kandidáty navržené Rumunskem a Maďarskem na pozice eurokomisařů. Kvůli obavám z možného střetu zájmů nepustili poslanci Rovanu Plumbovou a Lászlóa Trócsányiho ke slyšením ve výborech. Maďarsko už navrhlo náhradního kandidáta, diplomata Olivéra Várhelyiho, který dosud svou zemi zastupoval v Bruselu. Nového kandidáta nabídne také Rumunsko, jméno ale zatím nezveřejnilo.

László Trócsányi, kterému šéfka budoucí Evropské komise Ursula von der Leyenová chtěla svěřit sousedskou politiku a rozšíření EU, nedokázal výboru vysvětlit, jak moc byla či stále je právní kancelář, kterou založil před více než čtvrtstoletím, napojena na vládu Viktora Orbána.

Europoslanci také podle bruselského serveru Politico připomněli, že Trócsányi jako ministr spravedlnosti odsouhlasil vydání dvou občanů Ruska do Moskvy. Dvojice podezřelá z obchodování se zbraněmi byla vydána přes to, že na kauze spolu s maďarskými policisty pracovali i jejich kolegové z USA a Spojené státy o vydání dvojice žádaly. V Rusku byli oba dva muži následně propuštěni.

Navržená rumunská komisařka pro dopravu nedokázala podle mínění většiny členů výboru obhájit nesrovnalosti ve své majetkové bilanci, v níž zamlčela dva úvěry v celkové hodnotě téměř milionu eur (26 milionů korun). Poslanci nebyli spokojeni ani s tím, jak vysvětlila původ peněz, které věnovala své sociálnědemokratické straně.

Právní výbor prověřuje majetkové poměry a bezúhonnost všech kandidátů před tím, než mohou ostatní výbory zahájit jejich veřejná slyšení. Plumbová a Trócsányi neprošli už minulý čtvrtek a v pondělí poslanci svůj verdikt potvrdili. Výbor podle mluvčího Evropského parlamentu Jaumeho Ducha dospěl k závěru, že kandidáti „nejsou způsobilí k výkonu svých funkcí“. Podle informací ČTK byl poměr hlasů v neprospěch Plumbové 13 ku sedmi, u Trócsányiho pak 12 ku devíti.

Podle unijních pravidel je souhlas výboru podmínkou pro schválení eurokomisařů. Pokud navržení kandidáti výborem neprojdou, šéfka budoucí komise Ursula von der Leyenová může požádat státy, aby přišly s náhradníky.

Maroš Šefčovič během slyšení ve výborech Evropského parlamentu
Zdroj: Reuters/Yves Herman

Šefčovič plánuje snížit byrokratickou zátěž

Samotné slyšení kandidátů ve výborech, takzvané grilování, začalo v pondělí a potrvá do příštího úterka. Jako první jej podstoupil slovenský kandidát navržený na místopředsedu Komise Maroš Šefčovič. V končící Komisi má portfolio energetické unie, v týmu Ursuly von der Leyenové dostane na starost vztahy mezi unijními institucemi a jeho práce se bude týkat přímo Evropského parlamentu.

Šefčovič před poslanci vyjádřil přesvědčení, že Evropská komise by neměla zatěžovat občany unijních zemí zbytečnou administrativou a za každou novou směrnici by měla být jedna stará zrušena. „Je nutné, aby všechny instituce velmi rychle začaly pracovat na snížení byrokratické zátěže, za kterou jsme kritizováni,“ řekl Šefčovič.

Byrokratická zátěž by podle něj měla odpadnout vedle občanů především i malým a středním podnikům. Na dotaz europoslance za zelené Daniela Freunda, zda má připraveny normy, které bude rušit za téměř stovku nových avizovaných pro první období ve funkci, přímo neodpověděl. Jeho obavy o to, zda se Unie kvůli snaze o úzkostlivé dodržování tohoto pravidla nebude zbavovat i dobrých norem, se pokoušel rozptýlit.

„V žádném případě nebudeme snižovat naše standardy,“ prohlásil Šefčovič. Dodal, že zrušení každého pravidla bude předcházet pečlivá analýza.

Maroš Šefčovič během takzvaného grilování v europarlamentu
Zdroj: Reuters/Yves Herman

Červené karty od členských zemí

Šefčovič zdůraznil, že hodlá docílit toho, aby Komise více než dosud respektovala vůli Evropského parlamentu, který sám zákonodárnou iniciativu nemá. Pokud přijme většina poslanců usnesení s cílem navrhnout legislativní akt, Komise jej převede do závazného návrhu, uvedl slovenský kandidát.

Řekl také, že hodlá více spolupracovat s národními parlamenty, jejichž názory chce dopředu zjišťovat. „Červené karty jsou velmi případné,“ prohlásil o nástroji, který umožňuje parlamentům členských států vetovat unijní legislativu a jehož fungování chce podporovat.

Komise je politicky odpovědná Evropskému parlamentu a poslanci při slyšeních zjišťují, zda mají komisaři o svých oblastech znalosti, budou při práci nezávislí a nestranní a hodlají naplňovat priority stanovené von der Leyenovou.

Otázky při celkem tříhodinovém slyšení kladou poslanci výborů příslušných k oblastem, které má kandidát na starosti. Zjišťují, zda má politik o daných tématech přehled a jaké jsou jeho priority. Konečné slovo při schvalování celé Komise bude mít říjnové plenární zasedání EP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump hájí snahy o Grónsko americkou „národní bezpečností“

Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že Spojené státy potřebují Grónsko nikoliv kvůli nerostnému bohatství, ale z důvodů národní bezpečnosti. Jeho prohlášení citovala agentura Reuters. O snahách získat Dánsko hovořil šéf Bílého domu letos opakovaně. Grónsko však náleží Dánsku, má status poloautonomního území.
před 2 hhodinami

Ve složkách o Epsteinovi chybí fotky s Trumpem, vadí demokratům

Američtí demokraté viní ministerstvo spravedlnosti, že ze zveřejněných složek o odsouzeném sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi odstranilo několik dokumentů. Týká se to i fotografií prezidenta Donalda Trumpa. Resort musel do pátku zveřejnit spisy týkající se zemřelého finančníka. Úřad nicméně zatím zpřístupnil jen jejich zlomek, některé přitom zcela začerněné. Zbytek chce publikovat v následujících týdnech. Podle ministerstva jde totiž o stovky tisíc dokumentů, které je třeba anonymizovat, pokud by zobrazovaly oběti nebo by ohrozily vyšetřování.
před 4 hhodinami

Rusko odmítlo vánoční příměří, chystá rozsáhlé útoky, varoval Zelenskyj

Rusko odmítlo americký návrh na vánoční příměří a zjevně se připravuje podniknout proti Ukrajině o svátcích rozsáhlé útoky, varoval v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Za klíčové podle tamních médií označil posílení protivzdušné obrany země. Ta se plnohodnotné ruské invazi brání už bezmála čtyři roky.
před 6 hhodinami

U Žiliny otevřeli nový úsek dálnice D1 s nejdelším tunelem na Slovensku

Na Slovensku byl otevřen nový klíčový úsek dálnice D1 u Žiliny, jehož součástí je také nejdelší dálniční tunel v zemi. Nová dálnice na severu Slovenska, kterou se podařilo dokončit až s výrazným zpožděním oproti původním plánům, pomůže hlavně tranzitní dopravě. Řidičům z Česka zrychlí jízdu mimo jiné do Vysokých a Nízkých Tater. Slavnostního přestřižení pásky při otevření tunelu se zúčastnili také slovenský premiér Robert Fico (Smer) či ministr dopravy Jozef Ráž.
před 13 hhodinami

Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, Dánsko si předvolá velvyslance

Americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Ten na sociálních sítích napsal, že jeho cílem v nové funkci bude připojení Grónska k Americe. Trump dal letos opakovaně najevo, že by Spojené státy měly ostrov, který je autonomní oblastí Dánského království, získat. Kodaň to opakovaně odmítla a v nejbližších dnech si předvolá amerického velvyslance. K zachování suverenity ostrova vyzvala také EU. Pro Grónsko se podle slov jeho premiéra nic nemění.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Japonští vědci zkoumají ledovce, které odolávají změně klimatu

Místo aby ledovce v Tádžikistánu tály, mírně zvětšují svůj objem. Jde o světovou raritu. Jestli je to způsobeno například vlastnostmi ledu, nebo specifickými lokálními podmínkami, vědci zatím nevědí, ale snaží se to zjistit.
před 14 hhodinami

Výbuch zabil v Moskvě ruského generála, který se účastnil invaze na Ukrajinu

Při výbuchu nálože nastražené v autě v Moskvě zahynul ruský generál Fanil Sarvarov, který byl náčelníkem oddělení operačního výcviku generálního štábu ruských ozbrojených sil. Uvedl to ruský vyšetřovací výbor, který má funkci kriminální ústředny. Výbor nevyloučil, že za explozí stojí ukrajinské speciální jednotky. Sarvarov se podle médií účastnil ruské invaze na Ukrajinu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Polsko začíná stavět svou první jadernou elektrárnu

V Polsku roste zájem o jadernou energetiku, i díky přispění Evropské unie se tam začíná stavět jaderná elektrárna. Země prochází energetickou transformací. Ještě před deseti lety bylo téměř devadesát procent výroby elektřiny založeno na uhlí. V současnosti jeho podíl klesl zhruba na polovinu, naopak téměř na třetinu vzrostly obnovitelné zdroje. Odklon od uhlí je tak čím dál viditelnější.
před 20 hhodinami
Načítání...