Trump po ústavní žalobě tvrdě odsoudil násilí v Kapitolu. Impeachment ale nekomentoval

Nahrávám video

Americký prezident Donald Trump ve videu zveřejněném ve středu na twitterovém účtu Bílého domu řekl, že žádný jeho skutečný stoupenec by netoleroval politické násilí. Sněmovna reprezentantů předtím podle očekávání podpořila návrh ústavní žaloby, která obviňuje Trumpa z podněcování ke vzpouře.

Trump se svým proslovem vystoupil na twitterovém účtu Bílého domu krátce poté, co Sněmovna reprezentantů návrh schválila. „Pokud něco takového děláte, nepodporujete naše hnutí a útočíte proti němu a proti naší zemi. To nemůžeme tolerovat,“ řekl Trump v reakci na výtržnosti v Kapitolu. Podle BBC jde zatím o jeho nejtvrdší komentář. O impeachmentu se vůbec nezmínil.

„Aby bylo jasno, jednoznačně odsuzuji násilí, jehož jsme minulý týden byli svědky,“ uvedl také šéf Bílého domu. „Dělat Ameriku znovu velikou vždy znamenalo hájit vládu zákona,“ připomněl Trump své oblíbené volební heslo.

Podle zpravodaje ČT v USA Davida Miřejovského Trump impeachment nezmínil, protože nechce, aby se na něj vzpomínalo jako na prezidenta, který dvakrát čelil odvolání z funkce. „Bojuje o interpretaci, jak se na něj bude vzpomínat, o svůj prezidentský obraz,“ komentuje zpravodaj. S tím souvisí i Trumpovo odsouzení násilí a distancování od útoku na Kapitol.

Předání moci proběhne podle Trumpa bezpečně

Mezi americkými bezpečnostními činiteli pod vlivem těchto událostí panují obavy z násilností, jež by mohly propuknout ve dnech zbývajících do inaugurace nastupujícího prezidenta Joea Bidena.

Trump k tomu ve středečním prohlášení uvedl, že ho tajná služba o možných hrozbách informovala a že nařídil federálním bezpečnostním složkám, aby využily všechny potřebné zdroje k zachování pořádku a zajištění bezpečného předání moci, které se obejde bez incidentů.

Trump ve středu také jako „špatné a nebezpečné“ kritizoval snahy „cenzurovat“ komunikaci na internetu. „Potřebujeme sobě navzájem naslouchat, ne se navzájem umlčovat,“ řekl prezident, kterého v posledních dnech od jeho účtů odstřihli správci jeho oblíbených sociálních sítí, jako je Twitter a Facebook. Důvodem byly Trumpovy projevy a videa, které podle některých vedly k násilnostem na Kapitolu.

Biden doufá, že se Senát nebude zabývat jen Trumpem

Donald Trump v úterý označil novou ústavní žalobu za směšnou, přičemž neuznal zodpovědnost za události minulé středy. Poslední zprávy amerických médií ovšem naznačují, že tentokrát by se v americkém Senátu mohla najít podpora pro jeho odsouzení.

Nastupující prezident Joe Biden doufá, že vedení Senátu se během impeachmentu proti Trumpovi bude zabývat i jinými věcmi důležitými pro Spojené státy. Řekl to několik hodin po schválení návrhu ústavní žaloby Sněmovnou reprezentantů.


„Doufám, že vedení Senátu najde způsob, jak se vypořádat se svou ústavní odpovědností v souvislosti s impeachmentem, a zároveň bude pracovat na dalších věcech důležitých pro tuto zemi,“ cituje agentura Reuters z prohlášení Bidena. Nový prezident potřebuje na začátku svého mandátu od Senátu mimo jiné potvrzení stovek nominací do zásadních postů ve své administrativě. Je také třeba schválit další stimulační balíček pro americké pracovníky zasažené pandemií covidu-19.

Někteří demokraté původně hovořili o tom, že by Sněmovna reprezentantů zaslala Senátu ústavní žalobu až se stodenním zpožděním, aby se Senát mohl zabývat potvrzováním Bidenových nominantů. Později však vedení sněmovny prohlásilo, že žalobu zašle do Senátu ihned po schválení.

Senát se žalobou začne zabývat až po inauguraci

Ústavní žalobu svým podpisem ve středu večer místního času formálně stvrdila předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová. „Sněmovna dnes prokázala, že nikdo nestojí nad zákonem, ani prezident Spojených států ne,“ řekla Pelosiová před tím, než žalobu podepsala. Dodala, že Trump je „jasnou a trvající hrozbou“ pro Spojené státy.

Britská BBC uvádí, že po boku Pelosiové při podpisu byli zákonodárci, kteří coby žalobci představí případ Senátu. Ten v případě impeachmentu plní funkci soudu a jeho členové rozhodnou, zda prezident bude odsouzen. K tomu jsou zapotřebí dvě třetiny přítomných senátorů.
Žaloba by Senátu mohla být předložena ještě tento týden, nicméně ten se jí zřejmě začne zabývat až po inauguraci Trumpova nástupce. Demokratický politik se úřadu ujme příští středu. Trump je prvním americkým prezidentem, proti němuž zákonodárci ústavní žalobu vznesli podruhé.

„I kdyby proces v Senátu začal tento týden a postupoval rychle, konečného verdiktu nebude dosaženo před odchodem prezidenta z úřadu,“ řekl po hlasování Sněmovny reprezentantů šéf republikánské většiny v Senátu Mitch McConnell. „To není rozhodnutí, které bych dělal já, taková je skutečnost,“ podotkl.

Ve dnech kolem Bidenovy inaugurace usednou do svých křesel v Senátu dva demokraté, kteří zvítězili ve druhém kole voleb v Georgii. Bidenova strana tím získá v horní komoře nejtěsnější možnou většinu a nejvýše postaveným zákonodárcem v Senátu se stane vůdce demokratického klubu Chuck Schumer. Rozhodování o časovém rozvrhu projednávání ústavní žaloby tak bude na něm.

Schumer už dříve řekl, že pokud by se horní komora Kongresu vyslovila pro odsouzení Trumpa, bude se hlasovat o zákazu toho, aby se Trump mohl ucházet o prezidentský úřad v budoucnosti.

Ať už hlasování v Senátu dopadne jakkoliv, Trumpovi přinese zostuzení, domnívá se amerikanista Petr Kopecký z Ostravské univerzity. Poukazuje na to, že Trump už není jen obchodní, ale i politickou značkou, jejíž akcie v posledních dnech výrazně propadají. To nemusí uškodit pouze končícímu prezidentovi, ale v budoucnu to může poškodit například jeho dceru Ivanku nebo syny, pokud by se rozhodli kandidovat do veřejné funkce.

O možném poměru hlasů se lze zatím pouze dohadovat, míní expert. Upozorňuje ale na to, že McConnell podporu žaloby nevyloučil. Spolu s dalšími vrcholnými republikány by mohl impeachmentu využít k tomu, aby zpřetrhal stranické vazby na Trumpa a tím takzvanou GOP zbavit jeho nadvlády.

Podle šéfa Twitteru je zablokování Trumpova účtu částečným selháním

Trumpovi příznivci minulý týden zaútočili na budovu Kongresu, kde zákonodárci projednávali oficiální potvrzení výhry jeho protivníka Joea Bidena. Vydali se tam poté, co před nimi končící prezident znovu promluvil o údajných volebních podvodech, které se mu však nepodařilo dokázat, a svoje podporovatele mimo jiné vyzval, aby proti výsledkům bojovali a šli dát svůj postoj najevo ke Kapitolu. Při následných potyčkách zemřelo pět lidí.

Ve čtvrtek americké ministerstvo spravedlnosti potvrdilo zatčení Kevina Seefrieda a jeho syna Huntera. Prvně jmenovaný se stal jednou z výraznějších postav dění v Kapitolu, kam přinesl vlajku Konfederace. Hunter zas byl zachycen na videu, jak rozbíjí okno budovy Kongresu. Ve vazbě skončila také Christine Priolaová z Ohia, která se při nepokojích dostala do jednacího sálu Senátu.


V noci na čtvrtek se také ke smazání Trumpova účtu v sérii tweetů vyjádřil šéf společnosti Twitter Jack Dorsey. Společnost rozhodnutí odůvodnila hrozbou toho, že prezident bude prostřednictvím platformy nadále podněcovat svoje přívržence k násilnostem. Podle Dorseyho šlo o správné rozhodnutí, ale zároveň o nebezpečný precedent.

„Nutnost udělat tyto kroky tříští veřejnou debatu. Rozdělují nás. Omezují možnost pro objasňování, nápravu a poučení. A stanovují precedent, který je podle mě nebezpečný: Moc, kterou má jedinec nebo soukromá společnost nad částí světové debaty,“ napsal Dorsey s tím, že rozhodnutí „neoslavuje a není na něj pyšný.“

Pozastavení prezidentova účtu kritizovala řada republikánů jako porušení prezidentovy svobody vyjadřování. Krok však odsoudila například i německá kancléřka Angela Merkelová, podle níž by o případném omezení veřejného vyjadřování měli rozhodovat zákonodárci, a ne soukromé společnosti. Dorsey pak psal o precedentu, jež povede ke zničení „vznešeného účelu a ideálů otevřeného internetu“. 

Trumpovi skalní příznivci po zásazích ze strany Facebooku a Twitteru a blokaci sítě Parler hledají útočiště na menších platformách a neveřejných fórech. Podle amerických médií se komunity kolem konspirační teorie QAnon či nacionalistické organizace Proud Boys uchylují například k aplikacím se šifrovanou komunikací jako Signal a zejména Telegram. Ten avizoval, že za posledních několik dní mu uživatelská základna narostla o 25 milionů lidí, z toho tři čtvrtě milionu v USA.

Provozovatel Telegramu ve středu přiznal televizi CNN, že se potýká s nárůstem projevů extremismu a výzev k násilí. NBC například informovala o sdílení informací o domácí výrobě výbušnin. New York Times píší o tom, že probíhá seriózní plánování vzhledem k nejbližším dnům, přičemž mnozí členové jsou povzbuzeni „úspěchem“ v podobě vpádu do Kongresu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při výbuších v New Yorku zemřel člověk, desítky lidí byly zraněny

Během pátečním požáru a dvou výbuších v loděnici na newyorském Staten Islandu zemřel jeden člověk. Dalších 36 lidí utrpělo zranění, většinou hasiči a záchranáři. Příčina incidentů se vyšetřuje, napsala agentura AP.
před 19 mminutami

Izrael provedl několik úderů v Libanonu, píše AFP

Izrael v pátek večer provedl pět leteckých útoků ve východním Libanonu poblíž syrských hranic. Zasáhl také dvě budovy v okolí města Súr na jihozápadě země, napsala agentura AFP. Navzdory podepsanému příměří z poloviny dubna mezi sebou svádí boje izraelská armáda s libanonským teroristickým hnutím Hizballáh.
před 33 mminutami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 4 hhodinami

Podpora Putina klesá, demokraté cítí šanci

V Rusku roste nespokojenost lidí s politikou Vladimira Putina a jeho vládní strany Jednotné Rusko. Lidem se nelíbí zdražování, vypínání internetu či blokace sociální sítě Telegram. Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov dokonce varoval před revolucí podobnou té v roce 1917.
před 5 hhodinami

VideoColbertova talkshow končí, podle kritiků kvůli Trumpovi

Stanice CBS po více než třiceti letech ukončila vysílání své verze večerní talkshow. Poslední dekádu pořad moderoval Stephen Colbert. Televize tvrdí, že se snaží šetřit, podle kritiků je ale za vším politika a snaha jít na ruku prezidentu Donaldu Trumpovi. Ten konec pořadu ocenil. Už dříve kritizoval i jiné moderátory, jako například Jimmyho Kimmela, jehož stanici ABC opakovaně hrozil odebráním vysílací licence.
před 6 hhodinami

Šéfka tajných služeb USA Gabbardová rezignuje

Šéfka amerických tajných služeb (DNI) Tulsi Gabbardová k 30. červnu z rodinných důvodů odstoupí z funkce. Informovala o tom stanice Fox News, podle níž to Gabbardová oznámila prezidentovi Donaldu Trumpovi. Rezignaci zdůvodnila vážným onemocněním manžela, kterému chce stát po boku. Trump Gabbardové poděkoval za práci. Funkci dočasně převezme její zástupce Aaron Lukas.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Nejméně 25 lidí zemřelo v Mali při útoku připisovaném džihádistům, píše AFP

Nejméně 25 lidí, převážně civilistů, zahynulo ve čtvrtek při koordinovaném útoku v centrální části Mali. Tamní úředníci jej připisují odnoži teroristické sítě al-Káida. Ozbrojenci zaútočili na pět vesnic v regionu Bandiagara, které vypálili a odkud ukradli dobytek. Jeden z úředníků agentuře AFP řekl, že z oblasti od rána hromadně prchají vesničané. Z útoku je podezřelá Skupina podporující islám a muslimy (JNIM). Mezi oběťmi je i několik tradičních lovců Dozo, kteří tvoří domobranu.
před 6 hhodinami

„Vracíme válku domů,“ napsal Zelenskyj. Ukrajina opět zasáhla ruskou rafinerii

Ukrajinská armáda podle prezidenta Volodymyra Zelenského v noci na pátek zasáhla ropnou rafinerii v ruském městě Jaroslavl, které leží asi 700 kilometrů od ukrajinských hranic. V okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny podle úřadů po dronových náletech zemřelo několik lidí a je asi čtyřicet zraněných, kvůli čemuž na žádost Moskvy zasedne Rada bezpečnosti OSN. Raněné po ruských útocích hlásí také Ukrajina v Chersonské a Sumské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...