Zástupci Demokratické strany v americké Sněmovně reprezentantů formálně prezentovali usnesení o ústavní žalobě na prezidenta Donalda Trumpa. Návrh má jediný bod, kterým je obvinění z „podněcování vzpoury“ v souvislosti se středečními nepokoji v Kapitolu. Příslušná rezoluce se bude projednávat ve středu. Demokratická šéfka dolní komory Kongresu Nancy Pelosiová už dříve uvedla, že pokud nebude Trump odvolán na základě 25. dodatku americké ústavy, strana proti němu ve Sněmovně reprezentantů spustí impeachment.
Demokraté předložili žalobu na Trumpa za podněcování vzpoury. Čekají, co udělá Pence
Horizont ČT24: Snahy o odvolání prezidenta Trumpa (zdroj: ČT24)
Lídři demokratů nyní čekají na to, zda viceprezident Mike Pence zareaguje na jejich výzvu k uplatnění 25. dodatku ústavy. Dodatek umožňuje viceprezidentovi s podporou většiny členů vlády odvolat šéfa Bílého domu v případě, že není schopen vykonávat svou práci, ale sám neodstoupí. V širší interpretaci se dá podle médií tato pasáž použít také v situaci, kdy se prezident chová nebezpečným způsobem.
Po sesazení prezidenta na základě 25. dodatku ústavy by se ujal úřadu hlavy státu právě Pence. Sněmovna pravděpodobně v úterý schválí usnesení v tomto duchu, přičemž Pelosiová dala Penceovi na reakci 24 hodin. Viceprezident ale podle zpráv amerických médií Trumpovo sesazení iniciovat nehodlá. Pokud viceprezident nebude reagovat do 24 hodin od schválení rezoluce, přistoupí demokraté k procesu ústavní žaloby.
Navržená obžaloba poukazuje i na prezidentův projev z minulé středy, kdy jen těsně před vypuknutím nepokojů své příznivce vyzval k pochodu na Kapitol. Dokument uvádí, že Trump svými výroky nabádal k nezákonnému jednání. „Když nebudete bojovat jako o život, už nebudete mít žádnou zemi,“ cituje dokument z prezidentova vystoupení.
„Prezident Trump vážně ohrozil bezpečnost Spojených států a jejich vládních institucí. Ohrozil integritu demokratického systému, zasahoval do poklidného předání moci a vystavil nebezpečí rovnocennou složku vlády. Tímto zradil důvěru lidí coby prezident, přičemž zjevně způsobil újmu lidem Spojených států,“ píše se v závěru předloženého usnesení.
Demokratická strana má i po volbách ve Sněmovně reprezentantů většinu, je tak značná šance, že Trump bude jako první prezident v dějinách USA čelit ústavní žalobě podruhé za své úřadování. Na konci roku 2019 jej sněmovna obvinila ze zneužití funkce a maření spravedlnosti v souvislosti se snahou přimět ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského k politicky výhodnému kroku pro Trumpa. Senát však žalobu neschválil.
První hlasování se nyní ve věci impeachmentu čeká ve středu. Tento plán ohlásil lídr demokratické většiny ve sněmovně Steny Hoyer při poradě s kolegy, informovaly s odvoláním na své zdroje televize CNN či agentura Reuters. Rozhodující slovo má však v celém a zřejmě zdlouhavém procesu Senát.
Podle Pelosiové jsou demokraté připraveni spustit impeachment (zdroj: ČT24)
Do konce Trumpova mandátu se žaloba projednat nestihne
Ústavní žalobu totiž sice podává Sněmovna reprezentantů, její projednání pak ale přísluší Senátu. S Trumpovým odvoláním z funkce by musely souhlasit dvě třetiny senátorů, přičemž demokraté mají nyní zajištěnou jen polovinu hlasů. Pro Trumpovo sesazení se nicméně minulý týden vyslovila republikánská senátorka Lisa Murkowskiová a její spolustraník Pat Toomey. Podle pozorovatelů není vyloučeno, že se k nim připojí i další.
Trumpův mandát končí 20. ledna a demokraté ani republikáni nepočítají s tím, že by se ústavní žalobu podařilo do té doby projednat v obou komorách. Vysoce postavený demokrat James Clyburn dokonce o víkendu naznačil, že by v případě schválení žaloby ve Sněmovně reprezentantů vedení této komory počkalo sto dní, než by dokument zaslalo Senátu.
Demokraté totiž chtějí dát nastupujícímu prezidentovi Joeu Bidenovi prostor na to, aby mohl dostat do chodu svou novou administrativu. V začátcích totiž například potřebuje v Senátu nechat potvrdit stovky nominací na důležité vládní posty, včetně členů svého kabinetu. Pokud by však horní komora projednávala impeachment, nemohla by se věnovat v podstatě ničemu jinému.
Význam případné ústavní žaloby by přesto nemusel být jen symbolický. Senát by se totiž mohl rozhodnout odstupujícímu prezidentovi znemožnit do budoucna usilovat o jakýkoli veřejný úřad. Trump přitom podle médií od své prohry v loňských listopadových volbách uvažuje o tom, že by kandidoval na prezidenta znovu v roce 2024.
Končící šéf Bílého domu se zatím k věci veřejně nevyjádřil. Jeho nástupce Biden podle Reuters uvedl, že „Trump by neměl být ve funkci, tečka“. Bývalý viceprezident prý doufá, že Senát by byl schopen zároveň projednávat ústavní žalobu a při tom také další záležitosti včetně schvalování obsazení jeho vlády.
Domácí terorismus a hrozby ohledně inaugurace
Kvůli středečnímu útoku Trumpových podporovatelů na budovu Kongresu vyšetřují úřady nejméně 25 případů domácího terorismu. Podle agentury Reuters to oznámil demokratickému kongresmanovi Jasonovi Crowovi civilní šéf armády Ryan McCarthy. Ministerstvo spravedlnosti zároveň uvedlo, že v souvislosti se středečním děním v Kapitolu obvinilo další dva lidi. Celkově už čelí obvinění desítky dalších lidí.
Crow s odkazem na McCarthyho uvedl, že Pentagon registruje také „další možné hrozby ze strany potenciálních teroristů“ ve dnech do inaugurace zvoleného prezidenta Bidena 20. ledna. Hrozby se podle Crowa týkají i inaugurace samotné.
Ve Washingtonu by v době inaugurace Bidena mohlo být až patnáct tisíc příslušníků národních gard a z bezpečnostních důvodů zůstane uzavřený Washingtonův monument nedaleko sídla Kongresu. Federální úřad pro vyšetřování (FBI) podle informací televize ABC News varuje před plány na ozbrojené protesty nejen v hlavním městě USA, ale také u všech padesáti státních kapitolů.
Američtí zákonodárci a zaměstnanci Kongresu v neděli také dostali varování, že při výtržnostech v budově Kapitolu mohli přijít do kontaktu s osobou nakaženou koronavirem. Shromáždění, jehož se zúčastnily tisíce lidí převážně bez roušek, podle pozorovatelů představuje značné zdravotní riziko.
Trumpovi příznivci narušili středeční zasedání obou komor amerického zákonodárného sboru, který měl potvrdit Bidenovo vítězství v listopadových prezidentských volbách. V reakci na Trumpova slova o volebních podvodech, pro něž prezident nepředložil důkazy, vtrhl dav do sídla Kongresu a ničil a kradl tamní vybavení. Nepokoje stály život pět lidí, desítky jich utrpěly zranění.
Trumpová odsoudila násilnosti v Kapitolu
K násilnostem se nyní poprvé vyjádřila první dáma Melania Trumpová: „Nenechte se mýlit, zcela odsuzuji násilnosti, které se odehrály v Kapitolu.“
Americká média však podotýkají, že se nijak nevyjádřila k tomu, jakou roli hrál v událostech její manžel. Ten své podporovatele krátce před útokem na sídlo Kongresu mimo jiné vyzval, aby „bojovali zuby nehty“ proti výsledku voleb, který považuje za podvodný, ačkoliv se mu to nepodařilo dokázat. Jeho osobní právník Rudy Giuliani, jehož prezident opakovaně chválil, pak demonstrantům řekl, že by se spor o legitimitu voleb měl rozhodnout soubojem.
„Je inspirativní vidět, že v tolika lidech probudila účast ve volbách vášeň a nadšení,“ pokračuje sdělení Trumpové. „Nesmíme ale dovolit, aby se naše vášně proměnily v násilnosti,“ dodala první dáma.
V čase asi čtyřhodinové okupace sídla zákonodárného sboru nevydala žádné prohlášení, které by vyzývalo ke klidu. Několikrát to přitom učinila letos na jaře a v létě, když řadou amerických měst otřásaly protesty a nepokoje související s úmrtí Afroameričana George Floyda, který zemřel po tvrdém zákroku bělošského policisty. Podle zdroje serveru CNN z Bílého domu již není první dáma „v myšlenkovém a emocionálním rozpoložení na to, aby se zapojovala“ do dění v zemi.
Ještě v den nepokojů rezignovala na svůj post personální šéfka Trumpové Stephanie Grishamová společně s Annou Cristinou Nicetovou, která měla na starosti organizaci společenských událostí v Bílém domě. Podle médií obě odešly právě ve spojitosti se středečními násilnostmi v Kongresu.