Trump ve Washingtonu vyhlásil výjimečný stav, u Kapitolu se před inaugurací opevňuje národní garda

Americký prezident Donald Trump vyhlásil na území hlavního města Washingtonu nouzový stav. Učinil tak v souvislosti s nadcházející inaugurací Joea Bidena. Úřady ji totiž s ohledem na nepokoje v Kapitolu z minulého týdne hodnotí jako bezpečnostně rizikovou. Spojené státy zároveň přišly o ministra vnitřní bezpečnosti Chada Wolfa, který oznámil rezignaci.

Cílem nouzového stavu v hlavním městě Washingtonu má být lepší koordinace potřebných bezpečnostních opatření spojených se slavnostní inaugurací. V hlavním městě USA by nakonec mohlo být až 15 tisíc příslušníků národních gard. Část z nich se už opevňuje před Kapitolem. Z bezpečnostních důvodů zůstane také uzavřený Washingtonův monument nedaleko sídla Kongresu. Nouzový stav platí od pondělí 11. ledna do neděle 24. ledna.

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) podle médií varoval před plány na ozbrojené protesty nejen v hlavním městě, ale také u všech 50 státních kapitolů. „Riziko hrozí od těch skupin, které plánují protesty, které se mohou zvrhnout v násilí. Některé milice už daly najevo, že chtějí vyvolat potyčky,“ řekl ČT amerikanista Jiří Pondělíček z katedry severoamerických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Washingtonská starostka Muriel Bowserová, guvernér Virginie Ralph Northam a marylandský guvernér Larry Hogan podle agentury AP vyzvali Američany, aby se během chystané inaugurace drželi stranou „kvůli vzpouře z minulého týdne i přetrvávající smrtící pandemii covidu-19“.

Trump se Bidenovy inaugurace zúčastnit nehodlá, po středečním útoku na budovu Kongresu, v jehož důsledku zemřelo pět lidí, se však zavázal ke klidnému předání moci a nepřímo tak uznal svou porážku v listopadových volbách.

Trump se poprvé od nepokojů sešel s Pencem

Trump zároveň neplánuje odstoupit před vypršením svého prezidentského mandátu 20. ledna. Podle vysoce postaveného vládního činitele, na nějž se odkazuje agentura AFP, to vyplynulo z prvního setkání dosluhujícího prezidenta s viceprezidentem Mikem Pencem od nepokojů v Kapitolu.  Podle vládního činitele absolvovala dvojice „dobrý rozhovor“. Pence zároveň uvedl, že nehodlá vyslyšet výzvy k využití 25. dodatku ústavy a iniciovat Trumpovo sesazení kvůli neschopnosti vykonávat úřad.

„Jsou odhodláni pokračovat v práci pro tuto zemi až do konce svého mandátu,“ uvedl nejmenovaný vládní představitel. Prezident a viceprezident „zopakovali, že ti, kdo porušili zákon a vpadli do Kapitolu, nezastupují hnutí Amerika na prvním místě, které podporuje 75 milionů Američanů“, dodal.

Pence byl po čtyři roky věrným Trumpovým spojencem, v posledních dnech však mezi oběma muži rostlo napětí. „Události z posledních dní ukázaly, že prezident Trump řadu svých republikánských stoupenců ztratil,“ okomentoval pro ČT Kryštof Kozák z katedry severoamerických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Prezident totiž na Pence tlačil, aby narušil oficiální potvrzení výhry Trumpova volebního soka Joea Bidena Kongresem. Experti poukazovali na to, že by byl takový krok zřejmě protiústavní, Pence pak krátce před začátkem středečního jednání Kongresu oznámil, že do procesu zasahovat nijak nebude.

Podle agentury Reuters se od Trumpa snaží nyní distancovat také izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Ten ze záhlaví svého twitterového účtu odstranil fotografii s dosluhujícím republikánským prezidentem.

Rezignoval ministr vnitřní bezpečnosti USA Wolf

V době, kdy úřady přijímají mimořádná bezpečnostní opatření, opouští svou pozici ministr vnitřní bezpečnosti Chad Wolf. Ten v pondělí zveřejnil na Twitteru rezignační dopis, v němž svou demisi připsal „nejnovějším událostem“ včetně soudního rozhodnutí, které označilo jeho jmenování do pozice úřadujícího ministra vnitřní bezpečnosti za nezákonné. Uvedl také, že ve funkci skončí ještě týž den v 23:59.

Vpád výtržníků do budovy Kongresu označil Wolf, který stál v čele ministerstva 14 měsíců, za „tragický a odporný“. Den po středečních událostech vyzval Trumpa, aby násilí na Kapitolu odsoudil. Prezident následně stáhl jeho nominaci na pozici řádného ministra vnitřní bezpečnosti.

V reakci na středeční události na Kapitolu již oznámily odchod z Trumpova vládního týmu ministryně školství Betsy DeVosová a ministryně dopravy Elaine Chaová. Rezignaci podal například i náměstek bezpečnostního poradce Bílého domu Matt Pottinger či bývalý personální šéf Bílého domu Mick Mulvaney, který dosud působil jako zvláštní zmocněnec USA v Severním Irsku.

Rezignace přicházejí pár dní před tím, než se kabinet rozpustí. „Pro ně to není zas tak velká ztráta,“ myslí si analytik Asociace pro mezinárodní otázky Petr Boháček a dodává, že v kabinetu byli, když prezident dělal podobně kontroverzní věci.

Aktuální dění podle amerikanisty Jiřího Pondělíčka čím dál více rozděluje republikány. „To, co čeká Američany, je souboj o to, jak bude republikánská strana v budoucnosti  vypadat. A skutečně to může skončit jejím rozštěpením,“ upozornil.

Nepokoje v Kapitolu: čekají se stovky obviněných

Americké úřady dál pátrají po účastnících výtržností v Kapitolu, které už vyústily v desítky formálních obvinění. FBI otevřela přes 160 případů v souvislosti s přepadením Kapitolu, uvedl mluvčí. Washingtonský prokurátor očekává, že obviněných budou nakonec stovky. 

Agentura Reuters s odvoláním na ministerstvo spravedlnosti uvádí, že u soudů ve Washingtonu bylo od středečních nepokojů obžalováno nejméně šedesát lidí. Ve vazbě v souvislosti s násilným protestem příznivců prezidenta Donalda Trumpa skončili mimo jiných Jake Angeli, který se nechal vyfotit na plénu Senátu v kožešinové čepici s rohy, nebo Richard Barnett, který byl vyfocen v kanceláři šéfky Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové.

Obviněním z krádeže majetku vlády, nezákonného vstupu na půdu Kongresu a také narušení veřejného pořádku už čelí jistý Aaron Mostofsky, kterého v New Yorku zatkli agenti FBI. Média zadrženého označovala za syna newyorského soudce Shloma Mostofskyho. Ještě delší seznam obvinění byl vznesen proti Lonniemu Leroyovi Coffmanovi z Alabamy, který je podezřelý z toho, že nedaleko Kongresu zaparkoval auto naložené podomácku vyrobenými výbušninami, střelnými zbraněmi a municí.

Stále v počátcích je zřejmě vyšetřování smrti policisty Briana Sicknicka, který po konfrontaci s výtržníky v nemocnici podlehl zraněním. Americký senátor Bill Cassidy  na Twitteru zveřejnil fotografii člověka, po němž údajně vyšetřovatelé v této souvislosti pátrají. „Pokud tohoto muže poznáváte, zavolejte prosím FBI,“ napsal senátor ke snímku staršího muže se šedými vousy a modrou zimní čepicí s nápisem „CFD“. Sicknickova smrt je vyšetřována jako vražda.

Federální úřad pro vyšetřování ve Virginii vydal interní varování, že extremisté se připravují na cestu do Washingtonu na projev Donalda Trumpa, mají k dispozici plány budovy Kapitolu a v diskusích na internetu vyzývají k násilí, uvedl Washington Post.

„Buďte připraveni bojovat. Kongres musí zažít zvuk rozbíjeného skla, vykopnutých dveří a prolití krve… Buďte násilní. Přestaňte tomu říkat pochod, shromáždění nebo protest. Jděte tam připraveni na válku. Budeme mít našeho prezidenta, nebo zemřeme. Jinak našeho cíle nedosáhneme,“ cituje z internetových diskusí zpráva FBI, na kterou upozornil list The Washington Post.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Íránu půjde o delší operaci, avizoval Caine. Podle Hegsetha nebude nekonečná

Americko-izraelská operace proti Íránu pokračuje. Podle ministra obrany USA Peta Hegsetha Spojené státy válku nezačaly, ale za prezidenta Donalda Trumpa ji ukončí. Jejich cílem nebylo změnit režim, ač k tomu již došlo, poznamenal s tím, že „nyní je chvíle Íránců“. Útoky na Írán podle něj nepovedou k nekonečné válce, cílem je zničit jeho rakety, námořnictvo a bezpečnostní infrastrukturu. Postup komentoval i šéf sboru náčelníků štábů Dan Caine, který zopakoval Trumpova slova o tom, že operace bude „delší“. Očekává další ztráty na americké straně.
14:03Aktualizovánopřed 17 mminutami

Útoky na Írán si dosud vyžádaly 555 obětí, uvedl Červený půlměsíc

Při amerických a izraelských útocích na Írán, které začaly v sobotu, dosud zahynulo 555 lidí, uvedl v pondělí íránský Červený půlměsíc. Informace z Íránu jsou zatím velmi kusé a nelze je ověřit z nezávislých zdrojů. Údery USA a Izraele zasáhly 24 íránských provincií i hlavní město Teherán. Íránci odpověděli odpálením raket a vysláním dronů na Izrael a americké základny v regionu. Při operaci zemřeli v akci nejméně čtyři američtí vojáci.
11:32Aktualizovánopřed 20 mminutami

Česko vyšle dva airbusy, aby vyzvedly lidi z Egypta a Jordánska, řekl Babiš

Český armádní airbus odletí do Egypta z Prahy v pondělí ve 14:00, stejně tak jeden letoun Casa. Airbus by měl do egyptského Šarm aš-Šajchu doletět v 19:00, o hodinu později by měl odletět zpět do Česka. Casa by měla do Egypta doletět ve 22:30. Druhý, menší airbus s kapacitou 42 osob odletí do Jordánska v 17:00, kde má přistát v Ammánu ve 23:00 a o hodinu později poletí zpět, oznámil na pondělní tiskové konferenci premiér Andrej Babiš (ANO). Kabinet tak reagoval na aktuální dění na Blízkém východě.
01:38Aktualizovánopřed 22 mminutami

Američané nasadili kopie íránských dronů Šáhed proti Teheránu

Americké drony LUCAS – Low-cost Uncrewed Combat Attack System – vznikly jako kopie íránských kamikadze dronů Šáhed a nyní je USA posílají proti Teheránu a dalším městům v rámci útoku na Írán. Podle amerického velitelství CETCOM, které je odpovědné za oblast Blízkého východu, drony LUCAS přináší „odplatu made in USA“. Za jejich vznikem stojí poptávka po levné technologii, kterou lze rychle nasadit na bojišti.
před 40 mminutami

Izraelské údery na Libanon si vyžádaly nejméně 31 mrtvých a 149 zraněných

Nejméně 31 mrtvých a 149 zraněných si vyžádaly údery izraelské armády na Libanon, informovalo libanonské ministerstvo zdravotnictví, které citovala agentura Reuters. Podle AP jsou zhruba dvě třetiny mrtvých a zraněných na jihu Libanonu. Hizballáh předtím podle Reuters zaútočil v reakci na zabití íránského duchovního vůdce Alího Chameneího drony a střelami na izraelské území. Stovky izraelských letadel zaútočily v pondělí na cíle v Libanonu a v Íránu současně, dodal později mluvčí izraelské armády Effie Defrin. Šéf zpravodajské služby Hizballáhu Husajn Mukalled přišel o život.
02:10Aktualizovánopřed 41 mminutami

Ceny komodit kvůli útoku na Írán rostou. Plyn pro Evropu zdražil o polovinu

Ceny ropy se v pondělí prudce zvyšují kvůli obavám, že americko-izraelské útoky na Írán povedou k omezení dodávek suroviny na trh. Severomořský Brent se dostal nad 82 dolarů (zhruba 1684 korun) za barel, než růst mírně polevil. Íránské odvetné útoky totiž narušily lodní dopravu Hormuzským průlivem, který je klíčový pro vývoz ropy z Blízkého východu. Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh vzrostla téměř o padesát procent na téměř 48 eur (1160 korun) za megawatthodinu. Akcie naopak padají.
07:59Aktualizovánopřed 47 mminutami

Ukrajinu opět zasáhly drony, Rusko mluví o útoku na Novorossijsk

Ukrajina v noci na pondělí znovu čelila útokům. Rusové v Kryvém Rihu v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti podle místních činitelů zasáhli dopravní podnik. Na jiném místě stejného regionu ruská armáda při útoku zabila pětapadesátiletého muže, uvedl šéf oblastní správy Oleksandr Hanža. V Černihivské oblasti nepřežila ruský útok postarší žena, řekl šéf tamní správy Vjačeslav Čaus. Ukrajinské drony podle Ruska útočily na přístav Novorossijsk, místní úřady hlásí pět zraněných. Po útoku tam vzplanul terminál s palivem, uvedla ruská služba BBC. Kyjev se k útoku oficiálně nevyjádřil.
10:59Aktualizovánopřed 51 mminutami

Saúdská Arábie a Katar hrozí Íránu odvetou

V Jeruzalémě se ráno ozvalo několik výbuchů a rozezněly se sirény. Armáda dříve varovala, že Írán vypálil na Izrael další rakety, píše agentura AFP. Exploze byly slyšet i v oblasti Tel Avivu v centrální části země. Útoky hlásí i Bahrajn, Katar, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty. Některé zasažené země už pohrozily Teheránu odvetou.
08:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou
Načítání...