Testy na covid pro cestující z Číny vyžaduje stále více evropských zemí

Španělsko, Francie a Británie se v pátek staly dalšími evropskými zeměmi, které oznámily plán vyžadovat od cestujících z Číny negativní testy na koronavirus v souvislosti s uvolněním pandemických restrikcí v nejlidnatější zemi světa. Změny jsou spojované s nedávným nárůstem počtu nakažených i s nespolehlivostí čínských statistik. Povinnost předložit negativní výsledek testu zavádí také Izrael, v minulých dnech takovéto opatření ohlásily USA, Itálie či Japonsko.

Čína se chystá 8. ledna uvolnit pravidla na svých hranicích jak pro návštěvníky, tak pro své občany, kteří chtějí vycestovat. Plán navazuje na nedávné rozvolnění přísných protiepidemických opatření a přichází po týdnech, kdy Čína hlásila relativně vysoké počty nákaz koronavirem. V posledních dnech také zásadně změnila systém evidence a mimo jiné přestala oznamovat nové asymptomatické případy infekce.

Španělská ministryně zdravotnictví Carolina Dariasová zavedení kontrol vysvětlovala i nedostatkem informací o epidemii v Číně. Španělsko bude při cestách z asijské země vyžadovat negativní test nebo doklad o tom, že je cestující plně naočkovaný proti covidu-19.

„Jak na mezinárodní, tak na národní úrovni máme obavy ohledně vývoje případů v Číně a obtíží, které máme při snaze korektně posoudit situaci s covidem-19 vzhledem k nedostatečným informacím, které jsou k dispozici,“ řekla novinářům Dariasová. Madrid podle ní naléhá na Evropskou unii, aby zaujala společný postoj.

Opatrnost volí také Izrael. „Rozhodli jsme, že zahraničním aerolinkám nařídíme, aby přijímaly do letů z Číny pouze ty pasažéry, kteří mají negativní test na covid,“ uvedl v prohlášení izraelský ministr Arje Deri. Mezi země, které budou chtít po cestujících z Číny negativní test, se v pátek přidala také Jižní Korea.

Přidává se i Británie a Francie

Deník The Times informoval, že britská vláda se vydala stejným směrem mimo jiné ve snaze zvýšit tlak na Peking, aby byl v souvislosti s koronavirem transparentnější. Oficiální prohlášení pak specifikovalo, že povinné testování před odletem do Anglie začne platit 5. ledna. „Zdá se, že (Downing Street) číslo deset se přiklonilo k opatrnosti, navzdory radám expertů, které naznačují, že povinné testování nebude mít velký dopad,“ napsal reportér listu Steven Swinford.

Francie bude od 1. ledna vyžadovat pro cestující na přímých i přestupních letech z Číny negativní testy na covid staré nejvýše 48 hodin, přičemž lidé mohou volit mezi PCR a antigenními. Povinné bude také cestování s respirátorem. Podle vlády jde o „ochranu Francouzů“ před šířením nových variant. Po příletu budou hygienici provádět náhodné odběry pro PCR testy a vzorky sekvenovat kvůli sledování vývoje pandemie a zastoupení jednotlivých variant koronaviru, píše Le Monde.

Příslušný dekret by měl být zveřejněn v sobotu. Podle ministerstva zdravotnictví je situace v Číně „dostatečně závažná“ k ospravedlnění takového kroku. Do Francie aktuálně létá zhruba deset letů týdně, což představuje asi tři tisíce cestujících. Po plánovaném otevření čínských hranic po dvou letech pandemie se ale očekává prudký nárůst cestujících.

EU se zatím neshodla na jednotném postupu

Italská premiérka Giorgia Meloniová ve čtvrtek vyzvala, aby opatření přijala celá Evropská unie.

Evropská komise poznamenala, že koordinace národních reakcí na závažné zdravotnické hrozby je „klíčová“, Unie se ovšem při čtvrtečním jednání orgánu pro ochranu zdraví na jednotném přístupu k cestovním omezením nedohodla.

Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) má za to, že restrikce mířící proti cestujícím z Číny jsou neopodstatněné, neboť počet „dovezených“ případů z Číny je v porovnání s počtem nakažených v EU nízký.

Web Politico vývoj hodnotil tak, že sedmadvacítka „při prvních známkách potíží“ opustila princip kolektivního přístupu k přeshraničním hrozbám. Ten má přitom být základem takzvané zdravotní unie, kterou se EU v reakci na problémy s covidem-19 rozhodla budovat. „Netrvalo dlouho, než země EU zapomněly na největší ponaučení z pandemie,“ píše Politico.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump oznámil pětadvacetiprocentní cla na dovoz aut

Americký prezident Donald Trump ve středu oznámil, že Spojené státy uvalí cla ve výši 25 procent na dovoz „všech automobilů, které nebyly vyrobeny ve Spojených státech“, a podepsal v tomto směru příslušný exekutivní výnos. Cla vstoupí v platnost 2. dubna, dodal Trump v Bílém domě.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajina by učinila NATO silnější, řekl Zelenskyj

Největší bezpečnostní garancí pro Ukrajinu je členství v NATO, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve společném rozhovoru z Paříže, který vedli čtyři členové Evropské vysílací unie (EBU) v předvečer čtvrtečního mezinárodního summitu o Ukrajině, který pořádá francouzská vláda. Zelenskyj mluvil také o tom, že se ruský vůdce Vladimir Putin snaží narušit evropskou a americkou jednotu a v některých oblastech se mu to již podařilo.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

EK vyloučila zrušení sankcí před stažením ruských vojsk z Ukrajiny

Pro zrušení sankcí jsou jasné podmínky, mimo jiné odchod ruských vojsk z Ukrajiny, uvedla ve středu Evropská komise. Reagovala tak na prohlášení Moskvy, že ke klidu zbraní přistoupí až poté, co Západ zruší sankce. Ihor Žovkva z kanceláře ukrajinského prezidenta sdělil, že dohoda o příměří v Černém moři, kterou v úterý uzavřely USA při jednáních se zástupci Ukrajiny, nezahrnovala podmínky nyní zmiňované Moskvou. Francie poskytne Ukrajině další zbrojní pomoc za dvě miliardy eur (zhruba 50 miliard korun).
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Při výcviku zemřeli v Litvě čtyři američtí vojáci

Čtyři američtí vojáci zemřeli v Litvě během vojenského výcviku, oznámil ve středu šéf NATO Mark Rutte. Agentury předtím informovaly, že se vojáci pohřešují.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Česko omezí kvůli slintavce dopravu na hranicích se Slovenskem

O půlnoci bude kvůli riziku šíření slintavky a kulhavky omezena doprava na česko-slovenských hranicích na čtyři přechody s povinnými dezinfekčními rohožemi pro nákladní vozidla nad 3,5 tuny, uvedl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Situace se podle něj začíná výrazně zhoršovat. K reakci přistoupilo i Rakousko.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Požáry v Jižní Koreji mají oběti a ničí staleté památky

Téměř tři desítky lidí zemřely při přírodních požárech, které sužují část Jižní Koreje, dalších devatenáct osob bylo zraněno. Agentury AP a Reuters požáry popisují jako jedny z nejhorších v historii země. Stanice BBC je označila za dosud nejsmrtelnější v Jižní Koreji. Jednou z obětí je pilot helikoptéry nasazené do boje s ohněm. Požáry se kvůli silnému větru a suchu od soboty šíří na jihovýchodě země.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Istanbulské zastupitelstvo po zadržení Imamoglua zvolilo nového starostu

Zastupitelstvo v Istanbulu ve středu zvolilo nového starostu, který ve funkci nahradí zadrženého Ekrema Imamoglua. Stal se jím jeho blízký spolupracovník Nuri Aslan. Podle tureckých médií ho vybrali zastupitelé za opoziční stranu CHP, která má ve sboru většinu. Zadržení Imamoglua opozice považuje za politicky motivované. Místo každodenních protestů plánuje demonstraci na sobotu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Předsedou slovenského parlamentu se stal Raši, opozice volbu zpochybnila

Tříčlenná vládní koalice slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) po ohlášeném obnovení své většiny ve sněmovně ve středu prosadila do funkce předsedy parlamentu svého kandidáta – exministra investic, regionálního rozvoje a informatizace Richarda Rašiho (Hlas). Opozice průběh tajné volby zpochybnila a příslušnou zápisnici nepodepsala. Vládní politici výtky v této záležitosti odmítli.
před 6 hhodinami
Načítání...