Testy na covid pro cestující z Číny vyžaduje stále více evropských zemí

Španělsko, Francie a Británie se v pátek staly dalšími evropskými zeměmi, které oznámily plán vyžadovat od cestujících z Číny negativní testy na koronavirus v souvislosti s uvolněním pandemických restrikcí v nejlidnatější zemi světa. Změny jsou spojované s nedávným nárůstem počtu nakažených i s nespolehlivostí čínských statistik. Povinnost předložit negativní výsledek testu zavádí také Izrael, v minulých dnech takovéto opatření ohlásily USA, Itálie či Japonsko.

Čína se chystá 8. ledna uvolnit pravidla na svých hranicích jak pro návštěvníky, tak pro své občany, kteří chtějí vycestovat. Plán navazuje na nedávné rozvolnění přísných protiepidemických opatření a přichází po týdnech, kdy Čína hlásila relativně vysoké počty nákaz koronavirem. V posledních dnech také zásadně změnila systém evidence a mimo jiné přestala oznamovat nové asymptomatické případy infekce.

Španělská ministryně zdravotnictví Carolina Dariasová zavedení kontrol vysvětlovala i nedostatkem informací o epidemii v Číně. Španělsko bude při cestách z asijské země vyžadovat negativní test nebo doklad o tom, že je cestující plně naočkovaný proti covidu-19.

„Jak na mezinárodní, tak na národní úrovni máme obavy ohledně vývoje případů v Číně a obtíží, které máme při snaze korektně posoudit situaci s covidem-19 vzhledem k nedostatečným informacím, které jsou k dispozici,“ řekla novinářům Dariasová. Madrid podle ní naléhá na Evropskou unii, aby zaujala společný postoj.

Opatrnost volí také Izrael. „Rozhodli jsme, že zahraničním aerolinkám nařídíme, aby přijímaly do letů z Číny pouze ty pasažéry, kteří mají negativní test na covid,“ uvedl v prohlášení izraelský ministr Arje Deri. Mezi země, které budou chtít po cestujících z Číny negativní test, se v pátek přidala také Jižní Korea.

Přidává se i Británie a Francie

Deník The Times informoval, že britská vláda se vydala stejným směrem mimo jiné ve snaze zvýšit tlak na Peking, aby byl v souvislosti s koronavirem transparentnější. Oficiální prohlášení pak specifikovalo, že povinné testování před odletem do Anglie začne platit 5. ledna. „Zdá se, že (Downing Street) číslo deset se přiklonilo k opatrnosti, navzdory radám expertů, které naznačují, že povinné testování nebude mít velký dopad,“ napsal reportér listu Steven Swinford.

Francie bude od 1. ledna vyžadovat pro cestující na přímých i přestupních letech z Číny negativní testy na covid staré nejvýše 48 hodin, přičemž lidé mohou volit mezi PCR a antigenními. Povinné bude také cestování s respirátorem. Podle vlády jde o „ochranu Francouzů“ před šířením nových variant. Po příletu budou hygienici provádět náhodné odběry pro PCR testy a vzorky sekvenovat kvůli sledování vývoje pandemie a zastoupení jednotlivých variant koronaviru, píše Le Monde.

Příslušný dekret by měl být zveřejněn v sobotu. Podle ministerstva zdravotnictví je situace v Číně „dostatečně závažná“ k ospravedlnění takového kroku. Do Francie aktuálně létá zhruba deset letů týdně, což představuje asi tři tisíce cestujících. Po plánovaném otevření čínských hranic po dvou letech pandemie se ale očekává prudký nárůst cestujících.

EU se zatím neshodla na jednotném postupu

Italská premiérka Giorgia Meloniová ve čtvrtek vyzvala, aby opatření přijala celá Evropská unie.

Evropská komise poznamenala, že koordinace národních reakcí na závažné zdravotnické hrozby je „klíčová“, Unie se ovšem při čtvrtečním jednání orgánu pro ochranu zdraví na jednotném přístupu k cestovním omezením nedohodla.

Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) má za to, že restrikce mířící proti cestujícím z Číny jsou neopodstatněné, neboť počet „dovezených“ případů z Číny je v porovnání s počtem nakažených v EU nízký.

Web Politico vývoj hodnotil tak, že sedmadvacítka „při prvních známkách potíží“ opustila princip kolektivního přístupu k přeshraničním hrozbám. Ten má přitom být základem takzvané zdravotní unie, kterou se EU v reakci na problémy s covidem-19 rozhodla budovat. „Netrvalo dlouho, než země EU zapomněly na největší ponaučení z pandemie,“ píše Politico.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Mise Artemis překonala rekordní vzdálenost lidí od Země

Posádka mise Artemis II zlomila dosavadní rekord v největší dosažené vzdálenosti lidí od Země. Potvrdil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Čtyři astronauti v kosmické lodi Orion v pondělí překonali hranici 400 171 kilometrů od Země, kam se dostala posádka mise Apollo 13 v roce 1970. Maximální vzdálenosti od Země dosáhla posádka mise Artemis II v noci na úterý – dle NASA šlo o 406 771 kilometrů.
včeraAktualizovánopřed 14 mminutami

Trump: Při záchranné misi v Íránu použily USA více než 170 letounů a helikoptér

USA použily při pátrání po posádce Íránem sestřeleného letounu F-15E více než 170 letounů a helikoptér. Uvedl to americký prezident Donald Trump, podle kterého nebyl při záchranné misi zraněn žádný příslušník amerických ozbrojených sil. Šéf Bílého domu zároveň pohrozil vězením pracovníkům média, které zveřejnilo zprávu, že na území Íránu se stále nachází jeden člen posádky. Podle prezidenta tím ohrozili život tohoto vojáka i všech, kteří se podíleli na záchranné misi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Orbán viní Ukrajinu za výbušniny nalezené v Srbsku. Opozice mluví o záměrné propagaci

Předvolební dění v Maďarsku zasáhla kauza kolem údajných výbušnin v Srbsku. Tamní úřady v neděli ohlásily nastražené nálože v blízkosti společných hranic. Maďarská vláda to označila za sabotáž a naznačuje zapojení Ukrajiny. Opozice zas hovoří o záměrné provokaci s cílem ovlivnit závěr kampaně. Budapešť stejně jako Bělehrad posílila vojenskou ostrahu plynovodů.
před 7 hhodinami

Agentura AP propustí až pět procent zaměstnanců, píše Reuters

Americká tisková agentura Associated Press (AP) propustí až pět procent zaměstnanců v globálním zpravodajství. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na interní memorandum, které zaměstnancům AP rozeslala šéfredaktorka a viceprezidentka Julie Paceová.
před 8 hhodinami

Írán čeká nejhorší bombardování od začátku války, vzkázal Hegseth

Americký ministr obrany Pete Hegseth vzkázal Teheránu, že zemi čeká nejrozsáhlejší bombardování od začátku války a že úterý bude ještě horší. Šéf Bílého domu Donald Trump na stejné tiskové konferenci zopakoval svou výhrůžku, že USA zničí všechny íránské elektrárny a mosty, pokud Teherán do úterka nepřijme dohodu, která bude Washingtonu vyhovovat.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Izrael udeřil na íránský petrochemický komplex Jižní Pars

Izraelské letectvo zaútočilo na íránský petrochemický komplex Jižní Pars v Asalúji. Podle agentury AP to uvedl izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle íránské agentury Tasním nebylo petrochemické zařízení zasaženo, ale je bez přívodu proudu. Íránské revoluční gardy tvrdí, že zaútočily na americkou výsadkovou loď USS Tripoli (LHA-7) a donutily ji k ústupu směrem do jižního Indického oceánu, uvedla agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Další šance pro Timmyho. Mohl by ho vyzvednout katamarán

Velryba uvázlá na mělčině na severu Německa, jejíž záchranu úřady před několika dny vzdaly, má znovu naději na vyproštění. Záchranáři podle ministra životního prostředí spolkové země Meklenbursko – Přední Pomořansko Tilla Backhause nově zvažují vyzvednutí mladého keporkaka s pomocí katamaránu a jeho následný transport z Baltu do Severního moře. Informoval o tom deník Bild s tím, že záviset bude na úterní prohlídce, kdy odborníci znovu zhodnotí šance velryby.
před 12 hhodinami

Exgubernátor Kurské oblasti půjde na 14 let do vězení za braní úplatků při stavbě opevnění

Ruský soud uložil bývalému gubernátorovi Kurské oblasti Alexeji Smirnovovi čtrnáctiletý trest vězení a pokutu ve výši 400 milionů rublů (108 milionů korun). Shledal jej vinným z braní úplatků v souvislosti s výstavbou opevnění na rusko-ukrajinské hranici, informovala státní agentura TASS.
před 12 hhodinami
Načítání...