V Rusku začal od listopadu platit zákon o takzvaném svrchovaném internetu, který dává úřadům větší kontrolu nad děním na síti. Můžou například zablokovat připojení v případě, že to uznají za vhodné. Kritici upozorňují, že se novými předpisy posiluje cenzura.
Kreml nový zákon prezentuje jako ochranu proti kybernetickým útokům ze zahraničí. „Jde o vytvoření dodatečných podmínek pro stabilní fungování ruského internetu v případě jakýchkoliv vnějších pokusů o ovlivnění sítě v Ruské federaci,“ tvrdí poslanec Leonid Levin.
Ve skutečnosti ale zákon ruským úřadům umožňuje odstřihnout uživatele od globální počítačové sítě.
Poskytovatelé připojení musí mít nově ve svých systémech nástroj, který sleduje a může i omezit provoz sítě.
Přísný výklad zákona ze strany úřadů může podle expertů vést k tomu, že se podstatně sníží počet těch, kteří internetové služby poskytují. A ty pak podraží. „Kvalita internetu se sníží, ceny vzrostou a stát získá dodatečné možnosti pro cenzuru,“ očekává Alexandr Isavin ze Společnosti na ochranu internetu.
Podle Kremlu si uživatelé nových opatření „ani nevšimnou“
Kritici zákona varují, že s novými předpisy se cenzura posouvá na novou úroveň. „Existuje teď taková pojistka, kterou mohou kdykoliv použít, pokud nastane taková politická vůle. A pak samozřejmě bude ruský internet odpojen od zahraničního,“ říká předseda Asociace uživatelů internetu Stanislav Kozlovskij.
Podle mluvčího Kremlu si nových opatření běžní uživatelé ani nevšimnou. Kritici se ale obávají, že vláda nové pravomoci využije k umlčení odpůrců a k blokování stránek obsahově nevýhodných pro režim.
Stát podle nich má v rukou nástroj, jak dohlížet na informace, které mohou Rusové získat. „Je nemalé riziko, že internet bude odpojován, bude nestabilní a některé webové stránky se přestanou otevírat,“ míní Kozlovskij.
Opozice zákon přijala s obavami, že komunikační aplikace Telegram, kterou využívají disidenti a protivládní demonstranti, může brzy skončit.
Rusko už řadu let posiluje úřední kontrolu internetu, zásahy státu jsou častější zejména po roce 2014, kdy se prudce zhoršily vztahy Moskvy se Západem kvůli anexi ukrajinského Krymu. Internetová média, sociální sítě, poštovní servery a účty bloggerů jsou povinny půl roku uchovávat obsah pro případnou státní kontrolu, kterou nemohou odmítnout.
