Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg vyzval Rusko, aby přestalo shromažďovat jednotky u hranic Ukrajiny i na jejím území. Před jednáním s ukrajinským ministrem zahraničí Dmytrem Kulebou zároveň prohlásil, že NATO kvůli současné vyhrocené situaci zvažuje další možnosti pomoci Kyjevu. Šéf ukrajinské diplomacie řekl, že jeho země usiluje o diplomatické řešení konfliktu.
Stoltenberg vyzval Rusko k uklidnění situace na Ukrajině, Kyjev chce diplomatické řešení
Události: Stoltenberg vyzval Rusko k uklidnění situace na Ukrajině (zdroj: ČT24)
Kuleba do Bruselu přijel na mimořádné jednání v rámci partnerské rady NATO–Ukrajina, o něž Kyjev požádal kvůli vyhrocené situaci na východě země. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden oznámil, že od začátku roku tam zemřelo při obnovených bojích 24 ukrajinských vojáků. Od té doby armáda oznámila dalších několik mrtvých.
Ukrajinská armáda se obává, že shromažďování desítek tisíc ruských vojáků u hranic a na okupovaném Krymu může být přímou hrozbou pro její bezpečnost. Moskva naopak tvrdí, že chce hájit bezpečnost vlastní. Obě strany se obviňují z porušování příměří, které bylo dohodnutio loni v létě.
„Rusko musí ihned ukončit toto shromažďování jednotek uvnitř Ukrajiny a u jejích hranic, ukončit provokace a okamžitě snížit napětí,“ řekl Stoltenberg. Aliance bude podle něj pokračovat v podpoře ukrajinských sil a hledat cesty, jak ji rozšířit. O možném posílení spojeneckých jednotek v černomořské oblasti, které žádá Kyjev, však konkrétně nemluvil.
Kuleba: Pomohly by další sankce a vojenská podpora
Kuleba prohlásil, že jeho země usiluje o mírové řešení a nechystá se na ozbrojený konflikt. Řekl také, že NATO a Západ musí jednat rychle, aby eskalaci násilí předešly. Pomoci by podle něj mohly další ekonomické sankce vůči Rusku a posílení vojenské podpory Ukrajiny.
„Na operační úrovni potřebujeme opatření, která Rusko odradí a která zadrží jeho agresivní záměry. To by mohlo být (…) nové kolo sankcí, které by zvýšilo cenu ruské agrese,“ řekl Kuleba.
„Může to být přímá podpora zaměřená na posílení obranných schopností Ukrajiny. Protože víme, že Rusko si neušetří žádné úsilí, aby zabránilo třetím zemím ve spolupráci s Ukrajinou v obranném sektoru. Rusko tvrdě pracuje na oslabení našich obranných schopností,“ dodal ministr.
Blinken kritizoval ruské vojenské akce
S Kulebou se v Bruselu sešel také americký ministr zahraničí Antony Blinken. Ten Kyjev ujistil o „neochvějné podpoře“ USA, které jsou dle něj vojenskými aktivitami Ruska vážně znepokojeny.
Blinken již podruhé za několik týdnů dorazil do Bruselu, aby setkáním s ukrajinským ministrem zahájil třídenní sérii jednání, jimiž chce Washington dát najevo, že prezident Joe Biden přistupuje k evropským partnerům vstřícněji než jeho předchůdce Donald Trump. Stěžejním tématem Blinkenovy cesty je současné obnovení bojů na východě Ukrajiny a koncentrace ruských jednotek u ukrajinských hranic a na Krymu.
„Ministr dal najevo znepokojení nad promyšlenými ruskými akcemi k eskalaci napětí na Ukrajině, včetně agresivní rétoriky a dezinformací, rostoucího porušování příměří a pohybu jednotek na okupovaném Krymu a poblíž ukrajinských hranic,“ uvedlo po jednání americké ministerstvo zahraničí.
„Musíme odradit Moskvu od další eskalace, a to i tím, že dáme jasně najevo, že jakákoli další vojenská akce přijde (Rusko) velmi draho,“ napsal na Twitteru po schůzce s Blinkenem jeho ukrajinský kolega.
Blinken bude ve středu společně s americkým ministrem obrany Lloydem Austinem jednat se šéfem NATO a některými partnery z aliance a Evropské unie. Vedle situace kolem Ruska a Ukrajiny by měli mluvit mimo jiné o budoucnosti mise v Afghánistánu.
Rusko viní USA z provokací
Rusko varovalo v souvislosti s poslední eskalací Spojené státy, ať se drží stranou od černomořského pobřeží Ruska a Krymu. Riziko incidentu je velmi vysoké, uvedl náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Vyslání dvou amerických vojenských lodí do Černého moře, kam mají připlout tento týden, označil za „provokaci“.
Rjabkov současně uvedl, že Moskva hodlá nadále bránit ruskojazyčné obyvatele části východoukrajinského Donbasu. Moskva uděluje ruské občanství rusky mluvícím obyvatelům východní Ukrajiny, kterou Ruskem koordinované síly okupují. Ruské občanství tak od dubna 2019, kdy tato praxe započala, dostalo více než čtyři sta tisíc lidí, a to navzdory mezinárodním protestům.
Rusko tak chce postupovat navzdory americkému varování, že zaplatí „vysokou cenu“ za počínání na východě Ukrajiny. Jakékoli hrozby podle diplomata jen posilují přesvědčení Moskvy, že se ubírá správnou cestou, „protože USA jsou našim protivníkem a dělají vše, aby podlomily ruské pozice na mezinárodní scéně“.
Válka na východě Ukrajiny vypukla poté, co Rusko v roce 2014 nelegálně anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a zahájilo vojenskou agresi na Donbase. Boje si dosud vyžádaly více než třináct tisíc mrtvých. Kyjev a západní země upozorňují, že Moskva proruské síly v Donbasu podporuje – vyzbrojuje je, financuje a vysílá na jejich podporu i ruské vojáky. Kreml zapojení do války odmítá, přestože do ukrajinského zajetí padly na ukrajinském území stovky ruských vojáků.