Spojenectví Polska s Maďarskem se kvůli válce drolí. Varšava výrazně pomáhá, Budapešť je zdrženlivá

Válka na Ukrajině zasáhla i do polsko-maďarských vztahů. Spojenci na evropské úrovní mají k Rusku rozdílné postoje. Zatímco Varšava je v čele podpory napadené země, Budapešť sklízí kritiku za zdrženlivost v otázce dodávek zbraní nebo energetických sankcí. Nedávné triumfální vítězství ve volbách považuje Viktor Orbán za potvrzení svého postoje.

Spojenectví Maďarska a Polska má přitom dlouhou historii. Například maďarská revoluce v roce 1956, kterou Sovětský svaz krvavě potlačil, začala jako solidární protest s podobným protikomunistickým povstáním v polské Poznani. V kontaktu pak byly i oba disenty.

Velmi pevná aliance se pak zrodila v poslední dekádě, a to poté, co se v Polsku ujala vlády národně-konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslawa Kaczyńského a v Maďarsku podobně hodnotově zaměřená strana Fidesz Viktora Orbána.

Obě země vedou s Evropskou unií spory v oblasti právního státu, které vyvrcholily na konci roku 2020, kdy Varšava a Budapešť vetovaly evropský rozpočet a plán obnovy po pandemii právě kvůli mechanismu ochrany právního státu.

Do Budapešti míří kritika z Kyjeva i Varšavy. Kaczyński se pustil do Orbána

V posledních týdnech ale polsko-maďarské vztahy procházejí těžkou zkouškou. Přestože Varšava má s Ukrajinou komplikovaný historický vztah, v souvislosti s ruskou invazí nastala v zemi naprostá politická jednota a Polsko se stalo centrálním uzlem pro poskytování vojenské i humanitární pomoci. Přijalo také největší počet uprchlíků.

„Viktor Orbán se snaží naopak vyvažovat jednak své závazky k Západu, ale také své spojenectví s Vladimirem Putinem,“ přiblížil zpravodaj ČT v Bratislavě Petr Obrovský. Maďarsko tak odmítá prohlubování sankcí v energetické oblasti nebo dodávky zbraní na Ukrajinu či pouze jejich přepravu přes maďarské území. Mezi Budapeští a Kyjevem existovaly spory už před propuknutím invaze, a to o práva maďarské menšiny na západě Ukrajiny.

7 minut
Zpravodaj Obrovský ke krizi v polsko-maďarských vztazích
Zdroj: ČT24

Kvůli svému postoji si Maďarsko vysloužilo tvrdou kritiku z Kyjeva, podle Ukrajiny země ničí jednotu Evropské unie. Orbána pak kritizoval i Kaczyński, kterého podle jeho slov zklamal. Pokud se postoj maďarského lídra nezmění, další spolupráce není možná, uvedl. Zakladatel PiS také řekl, že „pokud Viktor Orbán nevidí, co se stalo v Buče, doporučil by mu návštěvu očního lékaře“.

Po nedávném vítězství v parlamentních volbách však Orbán uvedl, že se spojenectvím nadále počítá. Pro Maďarsko má strategický význam, přestože se v některých názorech na zahraniční politiku liší, řekl Orbán. „Pro Maďarsko je klíčové, aby si alespoň nějaký kontakt směrem do Varšavy udrželo, protože bude potřebovat Poláky ve svých sporech s Evropskou unií,“ doplnil Obrovský.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky.
13:09Aktualizovánopřed 15 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 2 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Grónsko je autonomním územím Dánska. A zatímco zástupci dánské vlády vůbec nedorazili na WEF, pozornost na konferenci přilákala početná americká delegace. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast na WEF podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump se s ním setká ve čtvrtek.
13:19Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vojenský soud uložil Uzbekovi doživotí za atentát na významného ruského generála

Doživotí vyměřil ve středu ruský vojenský soud muži z Uzbekistánu, kterého uznal vinným z atentátu na náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igora Kirillova z roku 2024. Další tři obžalovaní v případu dostali tresty od 18 do 25 let vězení, informovaly tiskové agentury AFP a Interfax.
před 3 hhodinami

Svět čelí nevratnému vyčerpání zásob vody, varují vědci z OSN

Změny v nedostatku vody, které vypadaly dříve jako přechodné nebo dočasné, se mění na trvalé a nevratné. Konstatuje to rozsáhlá zpráva, která ale navrhuje také možná řešení.
před 3 hhodinami
Načítání...