Šest největších evropských zemí po celý červenec nenabídlo Ukrajině žádné dvoustranné závazky ohledně vojenské pomoci. Jde o první měsíc bez nového příslibu od ruského vpádu na Ukrajinu na konci února, píše server Politico s odvoláním na zveřejněné údaje výzkumníků z Kielského ústavu pro světové hospodářství (IfW). Údaje IfW se podle serveru týkají Británie, Francie, Německa, Španělska, Itálie a Polska.
Šest evropských mocností v červenci poprvé neslíbilo nové zbraně pro Ukrajinu, píše Politico
„Toto odhalení je známkou toho, že navzdory historickým posunům v evropské obranné politice – i dříve zdráhající se země jako Francie a Německo dodaly zbraně na Ukrajinu – může vojenská pomoc slábnout právě ve chvíli, kdy Kyjev začíná zásadní protiofenzivu,“ napsal server.
Údaje IfW podle serveru ilustrují to, na co opakovaně upozorňovali ukrajinští vojenští představitelé a politici: hlavní evropské mocnosti nedrží krok s vojenskou pomocí USA a i Británie a Polsko se zdají být u konce s dechem.
Data potvrzují klesající trend evropské pomoci, zaznamenávaný od konce dubna, uvedl Christoph Trebesch, který vede tým IfW.
„V červenci dárcovské země neslíbily téměř žádnou novou pomoc, ale poskytly část již dříve přislíbené podpory, jako jsou zbraně,“ rozvedl Trebesch. „Ačkoliv válka vstupuje do klíčové fáze, iniciativy nové pomoci vyschly,“ dodal.
Trebesch: Nabídka pro Ukrajinu je nepatrná
Minulý týden 26 dárcovských zemí na schůzce v Kodani dohromady přislíbilo Ukrajině vojenskou pomoc ve výši 1,5 miliardy eur (asi 36,5 miliardy korun), ale podle Trebesche je to hubený výsledek oproti tomu, co slibovaly na předchozích konferencích.
Trebesch argumentuje, že evropské státy by měly k válce Ruska proti Ukrajině přistupovat podobně jako ke krizi v eurozóně či k pandemii covidu-19, což byly dvě události, které starý kontinent přiměly vynaložit na naléhavá opatření stovky miliard eur.
„Když porovnáte (tehdejší) rychlost, s jakou se otevřely peněženky, a množství poskytnutých peněz, tak je nabídka pro Ukrajinu nepatrná,“ upozorňuje.
Fond Evropské unie určený pro obnovu ekonomiky po pandemii čítá přibližně 800 miliard eur v půjčkách a grantech. Celková evropská pomoc Ukrajině je jen zlomkem této sumy. „Je to překvapivě málo v porovnání s tím, co je v sázce,“ míní.
Snaha „probudit“ Evropu
Lotyšský ministr obrany Artis Pabriks nedávno řekl webu Politico, že Francie a Německo musí udělat více pro Ukrajinu bojující proti Rusku. „Pokud chceme, aby válka skončila co nejdříve, musí se sami sebe zeptat, zda dělají dost,“ nechal se slyšet Pabriks a vyzval evropské státy, aby přispívaly proporčně na úrovni, jaké dosáhly Polsko, Slovensko a Česko.
„Stovky lidí umírají každý den, nejen vojáci, ale i ženy a děti. Ale lidi doopravdy nechápou, že jsme ve válce,“ poznamenal bývalý estonský ministr obrany Riho Terras, který se nyní jako poslanec Evropského parlamentu snaží „probudit“ Evropu. Mír podle něj nenastane, dokud Rusko nebude poraženo.
Obzvlášť Německo čelí kritice, že postupuje příliš pomalu, připomněl web Politico.
„Ukrajina potřebuje techniku, a ne prázdné sliby,“ řekl analytik Daniel Fiott ze Svobodné univerzity v Bruselu. Ty podle něj nic neznamenají, pokud se nedostanou v podobě zbraní na bojiště. Příští týdny a měsíce podle něj prověří politickou a hospodářskou důvěryhodnost Evropanů. „Měli bychom doufat, že evropské zbrojovky udrží krok s rostoucí poptávkou, a rovněž doufat, že vlády nebudou bránit dodávkám, až bude vojenské vybavení dostupné,“ řekl.