Uniklé důvěrné dokumenty technologického giganta Uber odhalily agresivní světovou expanzi firmy, kterou provázelo porušování zákonů či tajné ovlivňování vlád. Desítky tisíc záznamů analyzovali novináři britského deníku The Guardian. Podle nich se lobbisté dostali do blízkého kontaktu například se současným francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, když zastával ministerský post. List popsal také lhostejnost vedení firmy vůči násilí během vypjatých demontrací řidičů taxislužeb vůči Uberu a upozornil i na software, který během razií do kanceláří firmy zabraňoval sbírání důkazů o nelegální činnosti.
Schvalování násilí, podnikání mimo zákon, ovlivňování politiků. Bývalý lobbista zveřejnil dokumenty Uberu
Důvěrné materiály britskému deníku poskytl bývalý hlavní lobbista Uberu v Evropě, na Blízkém východě a v Africe Mark MacGann. Soubor o 124 tisících dokumentů obsahuje e-maily, zprávy iMessages i z aplikace WhatsApp mezi nejvyššími představiteli firmy. Zahrnuje také informace z prezentací, poznámek nebo faktur.
Uniklé záznamy se týkají čtyřiceti zemí a pokrývají období let 2013 až 2017, kdy Uber agresivně expandoval po celém světě pod vedením jednoho ze spoluzakladatelů firmy, Travise Kalanicka.
Podle deníku The Guardian materiály odhalují, jak společnost porušovala zákony, obelhávala policii a regulační orgány, vykořisťovala řidiče a tajně lobbovala u vlád po celém světě. The Guardian data sdílel se 180 novináři z 29 zemí prostřednictvím Mezinárodního konsorcia investigativních novinářů.
Macron podle dokumentů z ministerského postu Uber ve Francii protlačoval
Uniklé dokumenty obsahují komunikaci mezi Kalanickem a současným francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, v té době ministrem hospodářství. Když v roce 2015 policejní úředník v Marseille navrhl zákaz činnosti firmy ve městě, napsal Macron MacGannovi: „Osobně se na to podívám. V tuto chvíli zůstaňme v klidu.“
Macron tak podle deníku společnosti ve Francii tajně pomáhal, představitelům Uberu umožňoval časté styky jak s ním samotným, tak s jeho zaměstnanci. „Zdá se, že francouzský prezident Macron vyvinul mimořádné úsilí na pomoc Uberu. Dokonce společnosti sdělil, že zprostředkoval tajnou ‚dohodu‘ s jejími odpůrci ve francouzském kabinetu,“ píše britský list.
Vysocí představitelé společnosti se pokoušeli působit i na méně vstřícné politiky v dalších zemích, v soukromých konverzacích o nich přitom neskrývali opovržení. Současného německého kancléře Olafa Scholze například jeden z manažerů označil za „skutečného komedianta“ poté, když jako starosta Hamburku trval na vyplácení minimální mzdy řidičům.
Povýšenost je patrná i u zmínky o Joe Bidenovi. „Nechal jsem své lidi, aby mu dali najevo, že každá minuta jeho zpoždění je o minutu méně se mnou,“ napsal zase Kalanick spolupracovníkům, když se tehdejší viceprezident a současný prezident Spojených států Joe Biden opozdil na schůzku během ekonomického fóra v Davosu.
Bývalý šéf Uberu Travis Kalanick
Po setkání s Kalanickem Biden zřejmě změnil svůj připravený projev a na fóru hovořil o generálním řediteli Uberu, jehož společnost poskytne milionům zaměstnanců „svobodu pracovat tolik hodin, kolik chtějí, a řídit si svůj život podle svých představ“.
Představitelé společnosti se podle listu účastnili i osobních schůzek s někdejším irským premiérem Endou Kennym nebo bývalým předsedou izraelské vlády Benjaminem Netanjahuem. Jako „silného zastánce“ pak označují uniklé dokumenty bývalého britského ministra financí George Osborna.
Strategičtí investoři v řadách zastánců a placený výzkum akademiků
Společnost našla řadu zastánců v zemích, jako je Rusko, Německo a Itálie. Za jejich podporu firma nabídla cenné finanční podíly ve startupu a udělala z nich „strategické investory“. Ve snaze ovlivnit politické debaty pak měla společnost zaplatit prominentním akademikům stovky tisíc dolarů za vypracování výzkumu, který podpořil tvrzení společnosti o výhodách jejího ekonomického modelu, uvádí britští novináři.
Navzdory dobře financovaným a vytrvalým lobbistickým operacím mělo ale úsilí Uberu smíšené výsledky. Některé vlády se firmě podařilo přesvědčit, aby přepsaly zákony, jinde však společnost narazila na překážky ze strany zakořeněných taxikářů a dalších konkurentů nebo odpor politiků, kteří firmě odmítli ustoupit.
„Násilí je zárukou úspěchu“
Odpor proti fungování společnosti Uber vedl v lednu 2016 k protestům taxikářů v Belgii, Španělsku, Itálii a Francii. Během nepokojů v Paříži se Kalanick rozhodl reagovat protiakcí. Ředitel firmy nedbal varování, že se řidiči Uberu vystaví riziku útoků „krajně pravicových zločinců“, kteří se infiltrovali do protestů taxikářů a „chystají se na boj“.
Kalanick zřejmě vyzval svůj tým, aby bez ohledu na to pokračoval. „Myslím, že to stojí za to,“ řekl. „Násilí je zárukou úspěchu. A těmhle chlapům je třeba se postavit na odpor, ne? Souhlasím, že je třeba promyslet správné místo a čas,“ citoval jej The Guardian. Podle uniklých e-mailů se tato strategie opakovala v Itálii, Belgii, Španělsku, Švýcarsku a Nizozemsku.
„Stali jsme se piráty“
Konverzace mezi vedoucími pracovníky firmy také zachytily, že zřejmě nepochybovali o často nekalé povaze svého podnikání. V interních e-mailech se zaměstnanci zmiňovali o „jiném než legálním statusu“ společnosti Uber nebo o jiných formách aktivního nedodržování předpisů v Turecku, Jihoafrické republice, Španělsku, Švédsku, Francii, Německu, Rusku i České republice.
Jeden z vedoucích pracovníků napsal v e-mailu: „V mnoha zemích nejsme legální, měli bychom se vyhnout antagonistickým prohlášením.“ Jiný vedoucí pracovník komentoval taktiku, kterou byla společnost připravena nasadit, aby se „vyhnula vymáhání práva“, a napsal: „Stali jsme se oficiálně piráty.“
Nairi Hourdajianová, šéfka globální komunikace Uberu, se v roce 2014 vyjádřila ve zprávě pro kolegu ještě přímočařeji, a to uprostřed snah o zákazu společnosti v Thajsku a Indii: „Někdy máme problémy, protože jsme prostě zatraceně nelegální.“
GALERIE
Ve Francii vypukly kvůli Uberu pouliční boje
Snaha regulačních úřadů potlačit aktivity Uberu vedla k raziím do kanceláří společnosti v desítkách zemí. Jedním z důmyslných prostředků, díky kterým se pracovníkům firmy dařilo mařit prosazování práva, byl takzvaný „kill switch“. Po jeho aktivování odřízla společnost přístup k hlavním datovým systémům, čímž zabránila shromažďování důkazů.
Z uniklých souborů vyplývá, že tato technika, podepsaná právníky společnosti Uber, byla použita nejméně dvanáctkrát během razií ve Francii, Nizozemsku, Belgii, Indii, Maďarsku a Rumunsku.
Bývalý šéf firmy zpochybňuje pravost dokumentů
Kalanickova mluvčí v reakci uvedla, že iniciativy společnosti Uber v oblasti expanze „vedlo více než sto vedoucích pracovníků v desítkách zemí po celém světě a po celou dobu pod přímým dohledem a s plným souhlasem robustních právních skupin, skupin pro politiku a dodržování předpisů společnosti Uber“.
Mluvčí bývalého generálního ředitele rovněž zpochybnila pravost některých dokumentů. Uvedla, že Kalanick „nikdy nenavrhl, že by Uber měl využívat násilí na úkor bezpečnosti řidičů“, a jakýkoli náznak, že by se na takové činnosti podílel, by byl „zcela nepravdivý“. Novináře obvinila z „prosazování falešné agendy“.
Protokoly spojené s prostředkem „kill switch“ jsou podle ní běžnou obchodní praxí. Jejich cílem není bránit spravedlnosti, byly prověřeny a schváleny právním oddělením společnosti Uber, uvedla. Bývalý generální ředitel společnosti Uber nebyl nikdy obviněn v souvislosti s mařením spravedlnosti nebo souvisejícím trestným činem, upozornila také mluvčí.
Současné vedení přiznává chyby
Společnost Uber v prohlášení reagujícím na únik informací přiznala „chyby a přešlapy“, ale uvedla, že se od roku 2017 pod vedením současného generálního ředitele Dary Khosrowshahiho transformovala. „Neomlouvali jsme a nebudeme omlouvat minulé chování, které zjevně není v souladu s našimi současnými hodnotami,“ uvedla společnost. „Místo toho žádáme veřejnost, aby nás posuzovala podle toho, co jsme udělali za posledních pět let a co budeme dělat v letech následujících.“
Mluvčí společnosti rovněž uznala, že v minulosti došlo k chybám v zacházení s řidiči, ale nikdo, včetně Kalanicka, nechtěl, aby se na řidičích Uberu páchalo násilí. „Je toho hodně, co náš bývalý generální ředitel řekl před téměř deseti lety a co bychom dnes rozhodně neschvalovali,“ uvedla. „Ale jednu věc víme a cítíme ji silně, že nikdo ve společnosti Uber nikdy neměl radost z násilí vůči řidiči.“
V souvislosti s (ne)legální povahou podnikání Uberu v řadě zemí uvedla mluvčí společnosti, že v době, kdy společnost začínala, „nikde na světě neexistovaly předpisy pro sdílení jízd“ a dopravní zákony byly pro éru chytrých telefonů zastaralé. Software „kill switch“ podle ní „neměl být nikdy použit ke zmaření legitimních regulačních opatření“. Systém firma přestala používat v roce 2017 po změně na postu generálního ředitele, dodala.