Klid zbraní v syrské provincii Idlib je v ohrožení. Domluvené rusko-turecké hlídky musely kvůli odporu místních lidí opět přerušit činnost. Na frontové linii tak proti sobě stojí vládní síly, povstalci i džihádisté a své zájmy tu vojensky prosazuje Moskva i Ankara. V sázce je osud skoro milionu uprchlíků.
Společné rusko-turecké patroly ani napodruhé nedokončily kvůli bezpečnostním rizikům svůj úkol. Poprvé zablokovalo místní obyvatelstvo trasy konvoje před týdnem. „Lidé nechávají projet turecké hlídky, ale blokují průjezd těch ruských,“ dodal velitel syrské povstalecké armády Osáma Rahal.
Provincie Idlib přitom zůstává hlavní nedořešenou otázkou syrského konfliktu. „Má to symbolický význam. Tohle je poslední stadium. Když to tady skončí, tak je konec války, konec revoluce, konec povstání. Konec příběhu,“ vysvětluje význam Idlibu orientalista a vicerektor Telavivské univerzity Ejal Zisser.
Nejde jen o symboliku, ale také o ekonomiku. Dokud nebude Idlib zpacifikován, nemůže vláda v Damašku plně otevřít dálnici číslo čtyři, která je strategickou tepnou mezi Aleppem na severu a Latákií na pobřeží.
Kolaps příměří může vyhrotit uprchlickou krizi
Syrský konflikt vstoupil do desátého roku svého trvání. V počátku šlo hlavně o vnitřní, občanskou válku. Postupně se však proměnila v souboj velmocí, teď hlavně mezi Ruskem a Tureckem. V Damašku jednal v pondělí s prezidentem Bašárem Asadem ruský ministr obrany Sergej Šojgu.
Zásadní otázkou je, jestli přežije křehké příměří. „Po ohlášení rusko-tureckého příměří 6. března v deeskalační zóně v Idlibu skutečně poklesla úroveň násilí (…) Ale Idlib stále není bezpečným místem pro život,“ upozornil Jens Laerke z Úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN.
Případný kolaps příměří by mohl znovu vyhrotit uprchlickou krizi. Zhruba milion běženců v Idlibu totiž hledí směrem k Turecku a do Evropy.
