Rusko se snaží zapojit Čínu do války. Její moderní zbraně by mohly zvrátit situaci na bojišti

Postoj Číny k ruské invazi stále zůstává nejasný. Čínský prezident Si Ťin-pching řekl, že události na Ukrajině nejsou v ničím zájmu, velvyslanec země pak odmítl, že by Peking Moskvě dodával zbraně. Jen několik dní poté však jiný vysoký čínský politik kritizoval sankce proti Rusku. Rusko se snaží spojence do konfliktu zatáhnout, pro Čínu by však konfrontace výhodná nebyla a v případě porážky Ruska by mohla oslabit i pozici čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. Spekulace o dodávkách moderních zbraní, které by mohly změnit situaci na ukrajinském bojišti, ale zůstávají živé, obávají se jich i americké tajné služby.

„Čína by nepochybně uvítala, kdyby konflikt co nejdříve skončil,“ řekla zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová. Vleklá válka nepřeje trhu, a tím pádem brzdí rozvoj Číny a odporuje prioritám země.

„Na druhou stranu Čína uzavřela strategické spojenectví s Ruskem krátce před vypuknutím invaze. Pochopitelně by bylo v jejím zájmu, kdyby si udržela tvář a ukázalo se, že vsadila na správnou stranu, která z konfliktu vyjde jako vítězná,“ popisuje zpravodajka.

10 minut
Zpravodajka ČT Barbora Šámalová o reakcích Číny na ruskou invazi na Ukrajinu
Zdroj: ČT24

Další vývoj musí být výhodný pro čínského prezidenta

Asijský hegemon podle vyjádření velvyslance do Ruska nedodává zbraně. Čína vyrábí moderní a sofistikované vojenské vybavení jako drony a hypersonické rakety. Pokud by se dostaly na bojiště do rukou ruských vojáků, šlo by zřejmě o zvrat v průběhu války.

Podle amerických tajných služeb ale „Čína není daleko od toho, aby ruskému přání vyhověla,“ poznamenala Šámalová. „Je otázkou, co by tím ovšem získal čínský prezident,“ upozornila.

Pro Si Ťin-pchinga je tento rok významný. Na podzim se uskuteční důležitý výroční sjezd komunistické strany, na kterém bezprecedentně vstoupí do třetího funkčního období na postu generálního tajemníka strany. Otevře si tím cestu k neomezené vládě.

„Jako jednu z hlavních priorit si vytyčil stabilitu. A válka, a zejména spojenectví se stranou, která si v tuto chvíli nevede na bojišti příliš dobře, by tuto stabilitu oslabila. Mohla by ohrozit i Si Ťin-pchinga,“ míní Šámalová.

Podle ní jsou taky málo pravděpodobné spekulace o přímém zapojení čínské armády do bojů. „To je naprosto v rozporu se zahraniční politikou Číny,“ uvedla. „Obava z dodání čínských zbraní Rusku je ale namístě a je velice reálná,“ poznamenala s odkazem na vyjádření amerických tajných služeb. 

Kvůli sankcím nakupují ropu a plyn malé čínské banky

Válčícímu spojenci by Čína mohla pomoci ekonomicky. Od obcházení sankcí ale zemi odrazuje Západ. Podle Šámalové se Čína bude chovat zejména tak, aby nedošlo k ohrožení jejích zájmů. „Například velké čínské banky přestaly hradit nákupy ruských energií. Nicméně jsou zprávy o tom, že své obchody převádějí na malé čínské banky, které nemají téměř žádný mezinárodní obchod a sankce tak na ně mají minimální dopad,“ popsala.

Ruské firmy v poslední době zvýšily zájem o otevírání účtů v čínských bankách i o využívání tamního platebního systému. Čína by se také mohla stát velkým odběratelem plynu a ropy. „V Číně je po energiích velká poptávka,“ připomíná zpravodajka.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov uvedl, že dojde k ještě většímu prohlubování vztahů mezi zeměmi. Peking ale zůstává opatrný. „Objevují se náznaky, že se s Ruskem přece jen nechce tolik spojovat,“ řekla Šámalová s tím, že tyto hlasy zaznívají i přes cenzuru v zemi.

„Naopak v Moskvě je viditelná snaha do konfliktu Čínu intenzivněji zatáhnout,“ uvedla a dodala, že pro Čínu samotnou nemá ekonomické spojenectví s Ruskem větší význam. Největším obchodním partnerem stále zůstává Západ. „Zahraniční obchod se Spojenými státy, Evropskou unií a Japonskem v loňském roce tvořil 52 procent, kdežto obchod s Ruskem jen 3,8 procenta,“ vyjmenovala. Čínské firmy také potřebují přístup k západním technologiím a banky k americkému dolaru.

Ukrajina jako test reakce Západu

V souvislosti vývoje vztahů Ruska a Ukrajiny se často zmiňuje i Čína s Tchaj-wanem a spekulace o možném napadení ostrova Čínou. „Ukrajinská válka je považována za lakmusový papírek, zkoušku toho, jak se Spojené státy nebo Evropská unie staví za svoje spojence,“ uvedla Šámalová s tím, že Čína situaci bedlivě sleduje.

„Předpokládá se, že vývoj na Ukrajině by skutečně mohl mít dopad na Tchaj-wan. Pokud by byli Rusové úspěšní, tak by to mohlo Čínu povzbudit. A naopak,“ uzavřela.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají přes dva a půl tisíce obětí. Režim z toho viní USA a Izrael

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů v Íránu. Prezident USA Donald Trump podle ní také podněcuje k násilí, hledá záminku pro vojenskou intervenci, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu. Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti.
03:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 1 hhodinou

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 8 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Bill a Hillary Clintonovi odmítli vypovídat v Kongresu o Epsteinovi

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová odmítli vypovídat v Kongresu ohledně případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Clintonovi své rozhodnutí oznámili v dopise republikánskému předsedovi sněmovního výboru pro dohled Jamesi Comerovi, který zveřejnil deník The New York Times (NYT).
před 11 hhodinami
Načítání...