Řecko musí otevřít hranici pro uprchlíky, prohlásil Erdogan. Trvá na nové migrační dohodě s EU

Turecko si kvůli náporu syrských uprchlíků z Idlibu přeje vyjednat v nadcházejících dvou týdnech novou migrační dohodu s Evropskou unií. V rozhovoru pro státní agenturu Anadolu to řekl turecký ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu. V pondělí v Bruselu jednal turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Ten zdůraznil, že jeho země hranici pro uprchlíky zatím neuzavře, „otevřít brány“ by podle něj mělo Řecko.

Turecko-unijní jednání se koná kvůli krizi na řecko-turecké hranici, kde se nahromadily tisíce běženců poté, co Ankara oznámila, že nadále nebude bránit uprchlíkům v cestě do Evropy. Země tvrdí, že jí Unie dostatečně nepomáhá s miliony běženců, o které se musí postarat.

„Pokud se nám podaří dosáhnout dohody do 26. března, pak ji dostanou evropští lídři na stůl na summitu,“ řekl agentuře Anadolu Cavusoglu. Vrcholná schůzka premiérů a prezidentů členských zemí Evropské unie by se měla uskutečnit ve čtvrtek 26. a v pátek 27. března.

Erdogan: Je načase, aby Řecko otevřelo hranice

V pondělí se v Bruselu setkal turecký prezident Recep Tayyip Erdogan s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a předsedou Evropské rady Charlesem Michelem. Unijní představitelé následně zdůraznili, že migrační dohoda z roku 2016 je stále platná. Neshody ohledně naplňování paktu se mají snažit vyřešit šéf unijní diplomacie Josep Borrell se svým tureckým protějškem.

Samotný Erdogan se na tiskové konferenci po jednání neobjevil. V úterý ale prohlásil, že unijní lídři údajně připustili, že zatímco Turecko plnilo své povinnosti vyplývající z dohody, EU postupovala v plnění slibů pomalu. Ankara podle prezidenta prozatím neuvažuje o opětovném uzavření hranic dál do Evropy. Je načase, aby hranici otevřelo Řecko, zdůraznil Erdogan.

Na základě migrační dohody z roku 2016 má Ankara bránit migrantům v cestě do Evropy výměnou za finanční pomoc z Bruselu, příslib bezvízového styku pro Turky a obnovení jednání o vstupu Turecka do EU. Plnění dohody ze strany Unie, především v oblasti finanční pomoci, Erdogan ale považuje za nedostatečné. Turecko přijalo už asi 3,6 milionu běženců ze Sýrie.

V úterý na řecko-turecké hranici panuje podle agentury DPA „napjatý klid“. Migranti se hraniční plot či hraniční řeku pokoušejí překonat jen ojediněle. Od pondělního do úterního rána zabránily podle řeckých médií bezpečnostní složky v nelegálním překročení hranic asi tisícovce lidí. Relativního klidu Řekové využívají k tomu, aby opravili poškozený plot u přechodu Pazarkule/Kastanies.

Bulharsko začalo na žádost Řecka pouštět z přehradní soustavy do přítoku řeky Evros, která tvoří velkou část hranice mezi Řeckem a Tureckem. Vyšší hladina řeky má ztížit ilegální přechody hranice.

Ankara s Moskvou si rozdělily hlídky u dálnice v Idlibu

Turecko mezitím ohlásilo, jakým způsobem se bude jeho armáda dělit s ruskou v hlídkování kolem strategické dálnice v syrském Idlibu, která spojuje západosyrskou Latákíji se Sarákibem v Idlibu. Právě z této provincie uprchl v minulých měsících na milion lidí a Turecko kvůli tomu čelilo nové migrační vlně.

Podle dohody o příměří z minulého týdne mají být zajištěny hlídky v pásech širokých šest kilometrů kolem dálnice M4 jižně i severně od ní. Rusové budou střežit jižní úsek, zatímco Turci severní, sdělil nyní turecký ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu. Ten znovu varoval Damašek, že pokud syrská armáda poruší klid zbraní, turečtí vojáci zasáhnou.

Šéf turecké diplomacie také prohlásil, že Spojené státy nabídly, že poskytnou tajné informace týkající se Idlibu. Dodal, že pokud Washington Turecku nabídne rakety Patriot, nebude turecký nákup ruského protiraketového systému S-400 překážkou v jejich rozmístění.

Americký prezident Donald Trump při loňském setkání s Erdoganem označil dodávku tohoto ruského systému za komplikující faktor americko-tureckých vztahů.

Ankara a Moskva se na nákupu dohodly roku 2017 a Rusko začalo systém Turecku dodávat loni v červenci. Pentagon přitom Ankaře nabízel svůj srovnatelný systém Patriot, ovšem nepřistoupil na požadavek přenést část výroby do Turecka. Rusko postupovalo přesně opačně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Spojené státy znovu udeřily na Írán, míří na tamní námořnictvo

Spojené státy zahájily v noci na úterý další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Podle íránské polooficiální agentury Mehr byla protivzdušná obrana aktivována také v blízkosti jaderné elektrárny v Búšehru. Výbuchy jsou hlášeny z oblasti přístavního města Čáhbahár a z města Konárak, kde se nachází námořní základna. Agentura AP připomíná, že USA útočí již desátou noc v řadě.
před 1 hhodinou

Při fotbalových oslavách ve Španělsku zemřel třináctiletý chlapec

Ve Španělsku v noci na pondělí zemřel třináctiletý chlapec a několik dalších lidí se zranilo, když se pod nimi zřítila fontána, na niž vylezli při oslavách španělského vítězství na mistrovství světa ve fotbale, informují agentura AFP a deník El País. Neštěstí se stalo ve městě Ciudad Rodrigo v Salamance na západě země.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

U federální budovy v New Yorku došlo k explozi, jeden člověk skončil ve vazbě

U federální budovy na dolním Manhattanu došlo k explozi, kterou zřejmě způsobilo odpálení zábavní pyrotechniky v odpadkovém koši. S odkazem na Federální úřad pro vyšetřování (FBI) to napsal server CBS News. Jeden člověk byl vzat do vazby, případ vyšetřuje protiteroristické newyorské oddělení FBI. To později podezřelého identifikovalo jako bývalého amerického vojáka. Ministerstvo vnitřní bezpečnosti uvedlo, že podezřelý cílil na Úřad pro imigraci a cla (ICE). Formálně obviněn zatím nebyl.
před 2 hhodinami

VideoDemonstrace na podporu Fedorova pokračují, do Zelenského se opřel i Klyčko

Tisíce Ukrajinců i o víkendu protestovaly proti rozhodnutí prezidenta Volodymyra Zelenského odvolat populárního ministra obrany Mychajla Fedorova. Do hlavy státu se opřel už i starosta Kyjeva Vitalij Klyčko, podle něhož Zelenskyj nerad naslouchá radám. Prezident uvedl, že změna ve vojenském vedení byla nutná kvůli neshodám Fedorova s velitelem armády Oleksanderem Syrským. Naopak jeho konec žádají demonstranti, Zelenskyj se v těchto dnech schází s generály a diskutuje vojenskou strategii. Podle zdrojů z jeho okolí proto, aby vybral právě nástupce Syrského. Politická krize v napadené zemi přichází v době zvýšených útoků na Ukrajině i hluboko v Rusku, které proti Kyjevu zahájilo plnohodnotnou invazi před více než čtyřmi lety.
před 3 hhodinami

Burnham převzal funkci britského premiéra

Nový lídr britských labouristů Andy Burnham převzal funkci premiéra a vystřídal odstoupivšího Keira Starmera. Král Karel III. ho po 13. hodině SELČ pověřil sestavením vlády. Burnham následně u premiérského sídla v Downing Street prohlásil, že Británie musí získat zpět svou stabilitu. Starmer zase ve svém posledním projevu vyjádřil hrdost, že země je silnější než před dvěma lety, kdy ji přebíral.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Šachistka Polgárová odmítla nabídku stát se prezidentkou Maďarska

Slavná šachistka Judit Polgárová odmítla nabídku maďarského premiéra Pétera Magyara stát se prezidentkou země, píše agentura AFP. Ministerský předseda v pondělí devětačtyřicetileté nepolitičce funkci hlavy státu nabídl poté, co dosavadní prezident Tamás Sulyok na konci minulého týdne podepsal ústavní dodatek, který ukončuje jeho prezidentský mandát.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Soud v USA pozastavil převzetí Warner Bros. Discovery konkurenčním Paramountem

Předběžné opatření amerického soudu na čtrnáct dní pozastavilo převzetí mediální skupiny Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance za 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Informovala o tom agentura Reuters. Opatření má žalující skupině dvanácti států USA v čele s Kalifornií poskytnout čas, aby soudu přednesla argumenty, proč by transakce neměla pokračovat.
před 4 hhodinami

Cílem Hamásu není spravovat Gazu a zajistit vodu a elektřinu, míní jeho nový šéf

Palestinské teroristické hnutí Hamás zvolilo nového šéfa Chalíla Hajju do čela svého politického úřadu. Hajja nahradí někdejšího vůdce Jahju Sinvára, kterého v říjnu 2024 zabila izraelská armáda. Sám Hajja věří, že „cílem Hamásu není spravovat Gazu a zajistit jí vodu, elektřinu a podobné věci“, nýbrž „převrátit situaci“. Dříve se také vyslovil pro samostatný palestinský stát v hranicích před rokem 1967. Stejný rok zmiňuje také Charta Hamásu z roku 2017, nicméně vyjádření nemusí znamenat, že po dosažení tohoto cíle by teroristé od násilí upustili.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.