Řecko musí otevřít hranici pro uprchlíky, prohlásil Erdogan. Trvá na nové migrační dohodě s EU

Turecko si kvůli náporu syrských uprchlíků z Idlibu přeje vyjednat v nadcházejících dvou týdnech novou migrační dohodu s Evropskou unií. V rozhovoru pro státní agenturu Anadolu to řekl turecký ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu. V pondělí v Bruselu jednal turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Ten zdůraznil, že jeho země hranici pro uprchlíky zatím neuzavře, „otevřít brány“ by podle něj mělo Řecko.

Turecko-unijní jednání se koná kvůli krizi na řecko-turecké hranici, kde se nahromadily tisíce běženců poté, co Ankara oznámila, že nadále nebude bránit uprchlíkům v cestě do Evropy. Země tvrdí, že jí Unie dostatečně nepomáhá s miliony běženců, o které se musí postarat.

„Pokud se nám podaří dosáhnout dohody do 26. března, pak ji dostanou evropští lídři na stůl na summitu,“ řekl agentuře Anadolu Cavusoglu. Vrcholná schůzka premiérů a prezidentů členských zemí Evropské unie by se měla uskutečnit ve čtvrtek 26. a v pátek 27. března.

Erdogan: Je načase, aby Řecko otevřelo hranice

V pondělí se v Bruselu setkal turecký prezident Recep Tayyip Erdogan s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a předsedou Evropské rady Charlesem Michelem. Unijní představitelé následně zdůraznili, že migrační dohoda z roku 2016 je stále platná. Neshody ohledně naplňování paktu se mají snažit vyřešit šéf unijní diplomacie Josep Borrell se svým tureckým protějškem.

Samotný Erdogan se na tiskové konferenci po jednání neobjevil. V úterý ale prohlásil, že unijní lídři údajně připustili, že zatímco Turecko plnilo své povinnosti vyplývající z dohody, EU postupovala v plnění slibů pomalu. Ankara podle prezidenta prozatím neuvažuje o opětovném uzavření hranic dál do Evropy. Je načase, aby hranici otevřelo Řecko, zdůraznil Erdogan.

Na základě migrační dohody z roku 2016 má Ankara bránit migrantům v cestě do Evropy výměnou za finanční pomoc z Bruselu, příslib bezvízového styku pro Turky a obnovení jednání o vstupu Turecka do EU. Plnění dohody ze strany Unie, především v oblasti finanční pomoci, Erdogan ale považuje za nedostatečné. Turecko přijalo už asi 3,6 milionu běženců ze Sýrie.

V úterý na řecko-turecké hranici panuje podle agentury DPA „napjatý klid“. Migranti se hraniční plot či hraniční řeku pokoušejí překonat jen ojediněle. Od pondělního do úterního rána zabránily podle řeckých médií bezpečnostní složky v nelegálním překročení hranic asi tisícovce lidí. Relativního klidu Řekové využívají k tomu, aby opravili poškozený plot u přechodu Pazarkule/Kastanies.

Bulharsko začalo na žádost Řecka pouštět z přehradní soustavy do přítoku řeky Evros, která tvoří velkou část hranice mezi Řeckem a Tureckem. Vyšší hladina řeky má ztížit ilegální přechody hranice.

Ankara s Moskvou si rozdělily hlídky u dálnice v Idlibu

Turecko mezitím ohlásilo, jakým způsobem se bude jeho armáda dělit s ruskou v hlídkování kolem strategické dálnice v syrském Idlibu, která spojuje západosyrskou Latákíji se Sarákibem v Idlibu. Právě z této provincie uprchl v minulých měsících na milion lidí a Turecko kvůli tomu čelilo nové migrační vlně.

Podle dohody o příměří z minulého týdne mají být zajištěny hlídky v pásech širokých šest kilometrů kolem dálnice M4 jižně i severně od ní. Rusové budou střežit jižní úsek, zatímco Turci severní, sdělil nyní turecký ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu. Ten znovu varoval Damašek, že pokud syrská armáda poruší klid zbraní, turečtí vojáci zasáhnou.

Šéf turecké diplomacie také prohlásil, že Spojené státy nabídly, že poskytnou tajné informace týkající se Idlibu. Dodal, že pokud Washington Turecku nabídne rakety Patriot, nebude turecký nákup ruského protiraketového systému S-400 překážkou v jejich rozmístění.

Americký prezident Donald Trump při loňském setkání s Erdoganem označil dodávku tohoto ruského systému za komplikující faktor americko-tureckých vztahů.

Ankara a Moskva se na nákupu dohodly roku 2017 a Rusko začalo systém Turecku dodávat loni v červenci. Pentagon přitom Ankaře nabízel svůj srovnatelný systém Patriot, ovšem nepřistoupil na požadavek přenést část výroby do Turecka. Rusko postupovalo přesně opačně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Putin je připraven jednat s Macronem, uvedl mluvčí Kremlu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentur Reuters a AFP v neděli uvedl, že ruský vládce Vladimir Putin je připraven na jednání s prezidentem Francie Emmanuelem Macronem, pokud bude oboustranná vůle. Macron podle AFP v pátek během summitu Evropské unie řekl, že bude opět užitečné s Putinem mluvit.
před 32 mminutami

USA podle Zelenského navrhly, aby se v Miami konala přímá jednání i s Rusy

Američané podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského navrhli, aby se přímých jednání v Miami o možném konci ruské války na Ukrajině účastnili zástupci Spojených států, Ukrajiny i Ruska. Informuje o tom agentura AFP. Američané s Ukrajinci na Floridě jednali v pátek, v sobotu se sešli s ruskou stranou. Ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev novinářům řekl, že jednání byla konstruktivní a budou pokračovat v neděli.
před 3 hhodinami

USA se zmocnily tankeru u pobřeží Venezuely

Bezpečnostní složky Spojených států se v sobotu v mezinárodních vodách u pobřeží Venezuely zmocnily dalšího nákladního plavidla. Informovala o tom média a později to potvrdila americká ministryně pro vnitřní bezpečnost Kristi Noemová. Dodala, že se jednalo o tanker, který naposledy kotvil ve Venezuele.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinci jednali s Američany

Ukrajinská delegace zahájila v pátek ve Spojených státech rozhovory s americkými vyjednavači. Zástupci obou stran se shodli, že budou pokračovat ve snaze o dojednání mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Po jednání to uvedl hlavní ukrajinský vyjednávač Rustem Umerov, podle něhož Kyjev trvá na dlouhodobém zajištění ukrajinské bezpečnosti. Delegace mají naplánováno i sobotní setkání. Do Miami mezitím přicestoval ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev na jednání s americkou stranou.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Sanatorium v Pirně připomíná oběti nacistického programu Eutanazie

Tento týden si lidé připomněli první oběti nacistických likvidačních transportů. Z českých zemí vyjely před 85 lety. Jednalo se o tři stovky lidí, kteří byli převážně duševně a fyzicky nemocní. Zemřeli v německém ústavu v Pirně kousek za hranicemi v rámci programu nazvaného Eutanazie. Vystavené fotografie tam připomínají pouhý zlomek všech obětí. „První pacienti toho ‚sanatoria’ byli mimo jiné Židé. Proto je to klíčová věc, která vede k té tragické historii, kdy na konci máme šest milionu mrtvých. A ten nenápadný začátek je tady,“ uvedl ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus.
před 9 hhodinami

Japonsko posiluje kvůli Číně obranu na Okinawě

Japonsko posiluje kvůli napětí s Čínou obranu na souostroví Okinawa. Peking zvyšuje tlak, aby donutil premiérku Sanae Takaičiovou odvolat výrok, že útok na Tchaj-wan by mohl vyvolat reakci japonské armády. Čínská stíhačka nedávno namířila radar navádějící střely před palbou na japonské letouny nad mezinárodními vodami. Na Okinawě se nachází sedmdesát procent amerických vojenských základen v zemi.
před 9 hhodinami

Rusko se Ukrajinu snaží odříznout od Černého moře, řekl Zelenskyj

Moskva se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského snaží bránící se zemi odříznout od Černého moře. Zelenskyj řekl, že situace v Oděské oblasti, na kterou ruská armáda v posledních týdnech zesílila útoky, je tvrdá.
před 14 hhodinami

Úřady zveřejnily jen část spisů k Epsteinově kauze. Někteří zákonodárci to kritizují

Americké ministerstvo spravedlnosti v pátek zveřejnilo novou várku dokumentů z vyšetřování zesnulého finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Ustoupilo tím tlaku zákonodárců, kteří jejich zveřejnění vynutili novým zákonem, napsala agentura Reuters. Někteří zákonodárci administrativu kritizovali za to, že nezveřejnila všechny dokumenty, což podle nich není v souladu se zákonem.
19. 12. 2025Aktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...