Rakousko pohrozilo, že pokud projde návrh Evropské komise zařadit jádro a zemní plyn mezi čisté zdroje, připraví proti Bruselu žalobu. Vídeň takové řešení nechce tolerovat ani přesto, že by mělo podle Komise představovat mezistupeň na cestě k plně ekologickým zdrojům.
Rakousko je tvrdě proti jaderné energii. Hledá partnery, aby ji v Evropě zastavilo
Horizont ČT24: Rakousko a jaderná energie (zdroj: ČT24)
Rakouská ministryně pro klima a energetiku Leonore Gewesslerová chce odpor proti záměru Komise koordinovat s Německem a Španělskem. Rakouský kancléř Karl Nehammer podle bulvárního deníku Kronen Zeitung vyjádřil Gewesslerové „plnou podporu“ v jejím boji proti jádru.
„Postoj Rakouska k jaderné energetice je naprosto jasný: pro nás není udržitelnou formou výroby energie,“ uvedl šéf rakouské vlády s tím, že proti možnému zařazení jádra a plynu mezi čisté zdroje energie se vymezil již na prosincovém summitu v Bruselu. Energie z jádra je podle něj „drahá, riskantní a nebezpečná“ a z pohledu Rakouska „nepředstavuje přínos pro ochranu klimatu“.
Gewesslerová považuje návrh Bruselu za takzvaný greenwashing. Tedy o vyvolání falešného zdání prospěšnosti jádra a plynu pro životní prostředí.
- Komise bude podněty k návrhu přijímat do 12. ledna, do konce měsíce jej pak chce schválit.
- Poté budou mít členské země a Evropský parlament nejméně čtyři měsíce na to, aby jej případně odmítly.
- Pod stůl by návrh spadl v případě, že by se proti němu vyslovilo nejméně 20 zemí s nejméně 65 procenty obyvatel EU nebo alespoň 353 europoslanců. To je podle dosavadních vyjádření politiků nepravděpodobné.
- Zdroj: ČTK
Německo a Francie, silné váhy proti sobě
Na atomové elektrárny jako na problematický zdroj dlouhodobě pohlíží i Německo, které chce do konce letošního roku odstavit z provozu své zbývající tři jaderné elektrárny. Ani pro Berlín není podmíněná klasifikace atomové energie jako čisté přijatelná. Plyn ale na rozdíl od Vídně za ekologický považuje.
„Zemní plyn je pro německou vládu důležitou překlenovací technologií na cestě ke klimatické neutralitě na pozadí vyřazování jaderné energetiky a výroby elektřiny z uhlí,“ uvedl mluvčí německé vlády.
Berlín a Vídeň také na prosincovém summitu Unie zablokovaly usnesení zavazující Evropskou komisi k větší toleranci vůči investicím do jádra. Německo a především Rakousko jako nejtvrdší evropský kritik nukleární energie ale čelí tradičně silné opozici především z Francie. Paříž na atom sází a její aktuální vyjednávací pozice posiluje fakt, že se právě ujala předsednictví sedmadvacítky. Pro Francii podobně jako pro Česko je atom ideálním prostředkem pro náhradu energie a tepla vyráběného z uhlí.
Nadšené a poté zklamané Česko
Návrh Evropské komise, jak o něm v sobotu informoval ekonomický list Financial Times, se setkal s nadšením českých politiků. Když však o dva dny později vyšly ve známost detaily připraveného návrhu, začali se s varováním ozývat zástupci podnikatelů.
Podle českých průmyslníků se totiž ukázalo, že stanovuje takové podmínky, které by mohly znamenat zásadní komplikace pro budoucí transformaci české energetiky.
Před některými detaily návrhu proto varoval šéf energetické společnosti ČEZ Daniel Beneš, Svaz průmyslu a dopravy, Hospodářská komora i Teplárenské sdružení ČR.
Jádro je pro Česko nezbytné
Předseda komise pro energetiku Akademie věd Jiří Plešek považuje jadernou energii za vysoce ekologickou. „Troufám si tvrdit, že minimálně na úrovni obnovitelných zdrojů,“ uvedl v pořadu Horizont ČT24. Stinnou stránkou je jaderný odpad, kolem kterého se vedou vášnivé debaty. Z inženýrského hlediska jde podle něj problém zvládnout, víme jak s vysoce nebezpečným odpadem zacházet, jak ho umístit do kontejnerů a do úložišť. „Není to technologický problém, ale sociologický.“
K přírodě jsou podle něj nejšetrnější jaderná energie, fotovoltaika, větrná a vodní energie. Česko podle něj potřebuje jádro na cestě k uhlíkové neutralitě. Plešek dodal, že z hlediska energetického mixu je ČR blízko k evropskému průměru. Jadernou energii považuje pro Česko za naprosto nezbytnou.