Putinův mluvčí kritizuje sankce kvůli Nord Streamu 2. Merkelová chce s USA rázně jednat

Americké sankce kvůli plynovodu Nord Stream 2 jsou názorným příkladem nečestné konkurence. Podle agentury TASS to prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Zdůraznil také, že projekt bude dokončen. Proti sankcím se bouří i Berlín. Německá kancléřka Angela Merkelová chce s Washingtonem rázně jednat. Projekt za osm miliard eur má do Evropy transportovat 55 miliard metrů krychlových plynu ročně.

Po Sněmovně reprezentantů schválil v úterý sankce proti firmám v souvislosti s plynovodem Nord Stream 2 i Senát amerického Kongresu. Restrikce jsou namířené proti provozovatelům plavidel, která pracují při pokládání potrubí pro plynovod v Baltském moři. Jejich zavedení ale podle všeho projekt nezastaví zcela, spíš ho jen zdrží.

Aby sankce vstoupily v platnost, musí je ještě podepsat prezident Donald Trump. Ten už ujistil, že tak učiní, jakmile příslušný „zákon na ochranu evropské bezpečnosti“ dostane na stůl.

Nahrávám video
Události: Diplomatická roztržka kvůli plynovodu
Zdroj: ČT24

Spojené státy argumentují tím, že plynovod bude pro Německo znamenat závislost na Rusku. Ve zmíněném zákonu se uvádí, že vztahy s Evropou a Berlínem mají rozhodující význam pro národní bezpečnost Spojených států a že má být uděláno vše proti tomu, aby byly tyto vztahy oslabovány.

„Takové akce (sankce připravované Washingtonem) jsou bezprostředním porušením mezinárodního práva. Jsou názorným příkladem nečestné konkurence, šíření umělé dominance (USA) na evropských trzích a vnucování dražší a nekonkurenceschopné produkce – dražšího zemního plynu – evropským spotřebitelům,“ citoval TASS vyjádření Peskova.

Sankce se nelíbí ani Berlínu, připomněl Peskov

Podle mluvčího šéfa Kremlu Vladimira Putina „se takové jednání Spojených států nelíbí ani Moskvě, ani evropským metropolím; nelíbí se Berlínu ani Paříži“.

„Jsme proti extrateritoriálním sankcím, a to nikoli teprve od včerejšího (úterního) usnesení,“ zdůraznila Merkelová, podle níž Německo zastává stejný postoj, i pokud jde o americké sankce vůči Íránu. „Nevidím jinou možnost než vést rozhovory, ale velmi rozhodné rozhovory, že tuto praxi neschvalujeme,“ řekla kancléřka.

Zároveň poznamenala, že je důležité, aby se do konce roku podařilo vyjednat novou dohodu o transportu ruského plynu přes Ukrajinu. Podle ní by nebylo dobré, kdyby americké sankce měly negativní dopad na vyjednávání, které bude ve čtvrtek pokračovat v Berlíně.

Peskov je přesvědčený, že americké sankce vybudování plynovodu Nord Stream 2 nezastaví. „Vycházíme z toho, že tento projekt bude dokončen,“ zdůraznil. Místopředseda ruské vlády Dmitrij Kozak letos v listopadu uvedl, že plynovod by měl začít fungovat v polovině roku 2020.

Gazprom, Nord Stream
Zdroj: ČT24

Česku už plynovod nevadí

Odmítavý postoj původně zastávalo také Česko, které ho ale opustilo. Česko bude k Nord Stream 2 připojeno plynovodem EUGAL, který je prakticky hotový.

EUGAL kopíruje trasu stávajícího plynovodu OPAL, který vede přes Meklenbursko-Přední Pomořansko, Braniborsko a Sasko a v Krušných horách se napojuje na český plynovod Gazela. Délka produktovodu, který je již z velké části hotov, je 485 kilometrů.

Společnost Gascade, která za novým plynovodem stojí, oznámila, že nadále očekává zprovoznění EUGALu k 1. lednu 2020. Očekává se, že novým potrubím na německo-české hranice každoročně dorazí 35,4 miliardy metrů krychlových plynu.

Pro a proti plynovodu

„(Plynová) nezávislost je naprosto falešným argumentem. Mohlo to být správně před 15 nebo 20 lety. Od té doby se ale Němci a Evropané naučili rychle si pomáhat ohledně plynu, pokud by Rusko plynovod doopravdy uzavřelo“, řekl ředitel rusko-německé obchodní komory Matthias Schepp. Dodal, že Rusko to ale nezajímá, protože je velmi pravděpodobné, že je mnohem závislejší na devizových příjmech za plyn, než je Německo závislé na ruském plynu.

Naopak ekonomka Cladia Kemfertová se domnívá, že Nord Stream 2 je zbytečný a drahý. „V budoucnosti budeme v Evropě potřebovat méně zemního plynu. I kvůli naplňování Pařížské klimatické dohody. Plynovod jako takový je navíc velmi drahý projekt, který bude muset být zřejmě dotován,“ domnívá se.  A dodává, že „z hospodářských důvodů ho nejenže nepotřebujeme, ale dokonce by mohl být škodlivý. Potřebujeme se přeorientovat na obnovitelné zdroje a zemní plyn je tuto transformaci blokuje.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 1 hhodinou

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 3 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 4 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 5 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...