Putinův mluvčí kritizuje sankce kvůli Nord Streamu 2. Merkelová chce s USA rázně jednat

Americké sankce kvůli plynovodu Nord Stream 2 jsou názorným příkladem nečestné konkurence. Podle agentury TASS to prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Zdůraznil také, že projekt bude dokončen. Proti sankcím se bouří i Berlín. Německá kancléřka Angela Merkelová chce s Washingtonem rázně jednat. Projekt za osm miliard eur má do Evropy transportovat 55 miliard metrů krychlových plynu ročně.

Po Sněmovně reprezentantů schválil v úterý sankce proti firmám v souvislosti s plynovodem Nord Stream 2 i Senát amerického Kongresu. Restrikce jsou namířené proti provozovatelům plavidel, která pracují při pokládání potrubí pro plynovod v Baltském moři. Jejich zavedení ale podle všeho projekt nezastaví zcela, spíš ho jen zdrží.

Aby sankce vstoupily v platnost, musí je ještě podepsat prezident Donald Trump. Ten už ujistil, že tak učiní, jakmile příslušný „zákon na ochranu evropské bezpečnosti“ dostane na stůl.

3 minuty
Události: Diplomatická roztržka kvůli plynovodu
Zdroj: ČT24

Spojené státy argumentují tím, že plynovod bude pro Německo znamenat závislost na Rusku. Ve zmíněném zákonu se uvádí, že vztahy s Evropou a Berlínem mají rozhodující význam pro národní bezpečnost Spojených států a že má být uděláno vše proti tomu, aby byly tyto vztahy oslabovány.

„Takové akce (sankce připravované Washingtonem) jsou bezprostředním porušením mezinárodního práva. Jsou názorným příkladem nečestné konkurence, šíření umělé dominance (USA) na evropských trzích a vnucování dražší a nekonkurenceschopné produkce – dražšího zemního plynu – evropským spotřebitelům,“ citoval TASS vyjádření Peskova.

Sankce se nelíbí ani Berlínu, připomněl Peskov

Podle mluvčího šéfa Kremlu Vladimira Putina „se takové jednání Spojených států nelíbí ani Moskvě, ani evropským metropolím; nelíbí se Berlínu ani Paříži“.

„Jsme proti extrateritoriálním sankcím, a to nikoli teprve od včerejšího (úterního) usnesení,“ zdůraznila Merkelová, podle níž Německo zastává stejný postoj, i pokud jde o americké sankce vůči Íránu. „Nevidím jinou možnost než vést rozhovory, ale velmi rozhodné rozhovory, že tuto praxi neschvalujeme,“ řekla kancléřka.

Zároveň poznamenala, že je důležité, aby se do konce roku podařilo vyjednat novou dohodu o transportu ruského plynu přes Ukrajinu. Podle ní by nebylo dobré, kdyby americké sankce měly negativní dopad na vyjednávání, které bude ve čtvrtek pokračovat v Berlíně.

Peskov je přesvědčený, že americké sankce vybudování plynovodu Nord Stream 2 nezastaví. „Vycházíme z toho, že tento projekt bude dokončen,“ zdůraznil. Místopředseda ruské vlády Dmitrij Kozak letos v listopadu uvedl, že plynovod by měl začít fungovat v polovině roku 2020.

Gazprom, Nord Stream
Zdroj: ČT24

Česku už plynovod nevadí

Odmítavý postoj původně zastávalo také Česko, které ho ale opustilo. Česko bude k Nord Stream 2 připojeno plynovodem EUGAL, který je prakticky hotový.

EUGAL kopíruje trasu stávajícího plynovodu OPAL, který vede přes Meklenbursko-Přední Pomořansko, Braniborsko a Sasko a v Krušných horách se napojuje na český plynovod Gazela. Délka produktovodu, který je již z velké části hotov, je 485 kilometrů.

Společnost Gascade, která za novým plynovodem stojí, oznámila, že nadále očekává zprovoznění EUGALu k 1. lednu 2020. Očekává se, že novým potrubím na německo-české hranice každoročně dorazí 35,4 miliardy metrů krychlových plynu.

Pro a proti plynovodu

„(Plynová) nezávislost je naprosto falešným argumentem. Mohlo to být správně před 15 nebo 20 lety. Od té doby se ale Němci a Evropané naučili rychle si pomáhat ohledně plynu, pokud by Rusko plynovod doopravdy uzavřelo“, řekl ředitel rusko-německé obchodní komory Matthias Schepp. Dodal, že Rusko to ale nezajímá, protože je velmi pravděpodobné, že je mnohem závislejší na devizových příjmech za plyn, než je Německo závislé na ruském plynu.

Naopak ekonomka Cladia Kemfertová se domnívá, že Nord Stream 2 je zbytečný a drahý. „V budoucnosti budeme v Evropě potřebovat méně zemního plynu. I kvůli naplňování Pařížské klimatické dohody. Plynovod jako takový je navíc velmi drahý projekt, který bude muset být zřejmě dotován,“ domnívá se.  A dodává, že „z hospodářských důvodů ho nejenže nepotřebujeme, ale dokonce by mohl být škodlivý. Potřebujeme se přeorientovat na obnovitelné zdroje a zemní plyn je tuto transformaci blokuje.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 12 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 3 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 7 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...