Senát USA schválil sankce kvůli plynovodu Nord Stream 2. Německo to považuje za vměšování

Americký Senát v úterý schválil sankce proti firmám v souvislosti s plynovodem Nord Stream 2, který bude přivádět plyn z Ruska do Německa. Následoval tak Sněmovnu reprezentantů. Informovala o tom agentura DPA. Prezident Donald Trump už dříve oznámil, že sankce podepíše, jakmile je bude mít na stole. Spolkový ministr zahraničí Heiko Maas minulý týden uvedl, že Německo považuje kroky USA za vměšování.

Plynovodem Nord Stream 2 má ruský plyn do Německa začít proudit příští rok. Potrubí povede po dně Baltského moře a vyhýbá se polskému a ukrajinskému území. Doposud bylo postaveno více než 2100 kilometrů plynovodu, chybí ještě asi 300 kilometrů.

Kongres USA chce dokončení tohoto projektu zabránit, zavedení sankcí by ho mohlo přinejmenším oddálit, píše DPA.

Gazprom, Nord Stream
Zdroj: ČT24

Spojené státy argumentují, že plynovod bude pro Německo znamenat závislost na Rusku. Sankce obsažené v „zákonu na ochranu evropské energetické bezpečnosti“ jsou namířené proti provozovatelům plavidel, která pracují při pokládání potrubí pro plynovod v Baltském moři. Trestná opatření se mají týkat i plynovodu Turkish Stream pod Černým mořem, kterým poteče ruský plyn do Turecka. Sankce se dotknou i projektů napojených na stavbu obou plynovodů.

Podle zákona má americký ministr zahraničí po domluvě s ministrem financí do 60 dnů informovat Kongres, která plavidla byla při budování plynovodu nasazena a které firmy je pro to daly k dispozici. Na manažery těchto firem a jejich hlavní akcionáře má být uvalen zákaz vjezdu do Spojených států a pokud mají platná víza, přijdou o ně. Mají být také blokovány transakce těchto lidí, jež se týkají jejich obchodních zájmů ve Spojených státech.

Německo to považuje za vměšování Američanů

„O evropské energetické politice se rozhoduje v Evropě, ne v USA,“ napsal na Twitteru spolkový ministr zahraničí Heiko Maas minulý týden, když se schylovalo k přijetí sankcí. „Zásahy ze zahraničí a sankce s extrateritoriálním účinkem zásadně odmítáme,“ dodal.

Německý deník Bild v úterý uvedl, že německá vláda očekává, že sankce vstoupí v platnost nejpozději v pátek.

Místopředseda ruské vlády Dmitrij Kozak letos v listopadu uvedl, že plynovod by měl začít fungovat v polovině roku 2020.

Česku už plynovod nevadí

Odmítavý postoj původně zastávalo také Česko, které ho ale opustilo. Česko bude k Nord Stream 2 připojeno plynovodem EUGAL, který je prakticky hotový.

EUGAL kopíruje trasu stávajícího plynovodu OPAL, který vede přes Meklenbursko-Přední Pomořansko, Braniborsko a Sasko a v Krušných horách se napojuje na český plynovod Gazela. Délka produktovodu, který je již z velké části hotov, je 485 kilometrů. Společnost Gascade, která za novým plynovodem stojí, oznámila, že nadále očekává zprovoznění EUGALu k 1. lednu 2020. Očekává se, že novým potrubím na německo-české hranice každoročně dorazí 35,4 miliardy metrů krychlových plynu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSchillerová má návrh rozpočtu za reálný, opozice za nezodpovědný

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice ve sněmovně návrh rozpočtu kritizuje. Je podle ní nezodpovědný.
06:00Aktualizovánopřed 1 mminutou

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 7 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 20 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 20 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánovčera v 16:19

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...