Senát USA schválil sankce kvůli plynovodu Nord Stream 2. Německo to považuje za vměšování

Americký Senát v úterý schválil sankce proti firmám v souvislosti s plynovodem Nord Stream 2, který bude přivádět plyn z Ruska do Německa. Následoval tak Sněmovnu reprezentantů. Informovala o tom agentura DPA. Prezident Donald Trump už dříve oznámil, že sankce podepíše, jakmile je bude mít na stole. Spolkový ministr zahraničí Heiko Maas minulý týden uvedl, že Německo považuje kroky USA za vměšování.

Plynovodem Nord Stream 2 má ruský plyn do Německa začít proudit příští rok. Potrubí povede po dně Baltského moře a vyhýbá se polskému a ukrajinskému území. Doposud bylo postaveno více než 2100 kilometrů plynovodu, chybí ještě asi 300 kilometrů.

Kongres USA chce dokončení tohoto projektu zabránit, zavedení sankcí by ho mohlo přinejmenším oddálit, píše DPA.

Gazprom, Nord Stream
Zdroj: ČT24

Spojené státy argumentují, že plynovod bude pro Německo znamenat závislost na Rusku. Sankce obsažené v „zákonu na ochranu evropské energetické bezpečnosti“ jsou namířené proti provozovatelům plavidel, která pracují při pokládání potrubí pro plynovod v Baltském moři. Trestná opatření se mají týkat i plynovodu Turkish Stream pod Černým mořem, kterým poteče ruský plyn do Turecka. Sankce se dotknou i projektů napojených na stavbu obou plynovodů.

Podle zákona má americký ministr zahraničí po domluvě s ministrem financí do 60 dnů informovat Kongres, která plavidla byla při budování plynovodu nasazena a které firmy je pro to daly k dispozici. Na manažery těchto firem a jejich hlavní akcionáře má být uvalen zákaz vjezdu do Spojených států a pokud mají platná víza, přijdou o ně. Mají být také blokovány transakce těchto lidí, jež se týkají jejich obchodních zájmů ve Spojených státech.

Německo to považuje za vměšování Američanů

„O evropské energetické politice se rozhoduje v Evropě, ne v USA,“ napsal na Twitteru spolkový ministr zahraničí Heiko Maas minulý týden, když se schylovalo k přijetí sankcí. „Zásahy ze zahraničí a sankce s extrateritoriálním účinkem zásadně odmítáme,“ dodal.

Německý deník Bild v úterý uvedl, že německá vláda očekává, že sankce vstoupí v platnost nejpozději v pátek.

Místopředseda ruské vlády Dmitrij Kozak letos v listopadu uvedl, že plynovod by měl začít fungovat v polovině roku 2020.

Česku už plynovod nevadí

Odmítavý postoj původně zastávalo také Česko, které ho ale opustilo. Česko bude k Nord Stream 2 připojeno plynovodem EUGAL, který je prakticky hotový.

EUGAL kopíruje trasu stávajícího plynovodu OPAL, který vede přes Meklenbursko-Přední Pomořansko, Braniborsko a Sasko a v Krušných horách se napojuje na český plynovod Gazela. Délka produktovodu, který je již z velké části hotov, je 485 kilometrů. Společnost Gascade, která za novým plynovodem stojí, oznámila, že nadále očekává zprovoznění EUGALu k 1. lednu 2020. Očekává se, že novým potrubím na německo-české hranice každoročně dorazí 35,4 miliardy metrů krychlových plynu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
17. 12. 2025

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
17. 12. 2025

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Cenový tlak na potraviny polevuje, ve stavebnictví však sílí

Čeští spotřebitelé stále čelí rychlému růstu cen hovězího, vajec nebo drůbeže, méně si naopak připlatí za brambory, ovoce a zeleninu. Potraviny obecně nezdražují podle Českého statistického úřadu tak rychle jako dříve. Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka by tak jejich ceny mohly být stabilnější. Tlak na ceny naopak nepolevuje ve stavebnictví, které se potýká s vysokými náklady na materiál a energie. Sektoru se také nedostává kvalifikované pracovní síly, jako jsou zedníci, tesaři nebo stavbyvedoucí. Rostou i nároky na pracovníky, kteří potřebují znát nové technologie.
16. 12. 2025
Načítání...