Zahraniční výbor Senátu Spojených států ve středu schválil návrh zákona, který se staví proti budovanému plynovodu Nord Stream 2 z Ruska do Německa a který kvůli tomuto projektu vyzývá prezidenta Donalda Trumpa k uvalení sankcí. Návrh musí ještě posoudit Senát i Sněmovna reprezentantů. V případě schválení v obou komorách Kongresu dostane zákon k podpisu prezident. Proti chystanému americkému právnímu předpisu se ve čtvrtek ohradilo Německo, které kroky USA považuje za vměšování.
USA dál směřují k zákonu proti stavbě plynovodu Nord Stream 2. Německo protestuje
USA dál směřují k zákonu proti stavbě plynovodu Nord Stream 2 (zdroj: ČT24)
Senátní výbor ve středu podpořil návrh zákona, který se nazývá Energetická bezpečnostní spolupráce se spojeneckými partnery v Evropě. Norma odmítá Nord Stream 2, vybízí státy Severoatlantické aliance, aby nekupovaly od Ruska plyn, a zároveň urychluje export amerického plynu.
Schválený návrh se rovněž obrací na Trumpa, aby s využitím již platných zákonů uvalil sankce na prodej vybavení pro výstavbu ruských exportních produktovodů a také na investice do těchto projektů.
Gazprom, Nord Stream
Německo považuje kroky Spojených států za vměšování.
„O evropské energetické politice se rozhoduje v Evropě, ne v USA,“ napsal na Twitteru spolkový ministr zahraničí Heiko Maas. „Zásahy ze zahraničí a sankce s extrateritoriálním účinkem zásadně odmítáme,“ dodal.
Ukrajina naproti tomu chystané sankce vítá. Rusko v nich vidí podle agentury DPA snahu Washingtonu získat výhody na evropském trhu s plynem.
Jak uvádí agentura Bloomberg, zavedení sankcí podporují v Kongresu jak republikáni, tak demokraté a prezident Trump už prostřednictvím twitteru oznámil, že zákon podepíše „okamžitě“. Sankce se mají týkat kromě jiného představitelů společností zapojených do stavby plynovodu a mohou spočívat v odepření víz a zablokování majetku v USA. Kromě ruského Gazpromu a jeho dodavatelů se na stavbě podílí firmy jako francouzská Engie, rakouská OMV, britsko-nizozemský Shell a německé společnosti Uniper a Wintershall.
Jak se zachová Evropa?
Z Německa se ozývají hlasy po recipročních opatřeních. Zda se k nim Evropská unie odhodlá, je zatím otevřené, napsala agentura DPA. Komisař EU pro obchod Phil Hogan na otázku, zda EU o odvetě uvažuje, odpověděl vyhýbavě: „EU je proti uvalováním sankcí na evropské společnosti, které legálně podnikají.“ Šéf německo-ruské obchodní komory Matthias Schepp prohlásil, že je v sázce energetická nezávislost Evropy. Nord Stream 2 podle něj zlepší energetickou bezpečnost v Evropě a zajistí výhodné ceny energií.
Náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gruško řekl, že americké sankce poškodí zájmy Evropy a zákazníků. USA podle něj používají prostředky, „jež jsou v rozporu s mezinárodním právem a zdravým rozumem“.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na twitteru napsal, že je Ukrajina vděčná za „337 hlasů, jež podpořily sankce spojené s výstavbou plynovodu Nord Stream 2“. Jde podle něj o „politický projekt, který poškozuje energetickou stabilitu Evropy“. Za „dobrou zprávu“ označil informaci o hlasování v USA také ukrajinský premiér Oleksij Hončaruk. Sankce podle něj „zásadním způsobem zkomplikují výstavbu“ plynovodu.
Kozak: Start v příštím roce
Místopředseda ruské vlády Dmitrij Kozak letos v listopadu uvedl, že plynovod by měl začít fungovat v polovině roku 2020.
Koncem října Dánsko i přes námitky Spojených států schválilo stavbu plynovodu Nord Stream 2. Souhlas vydal dánský energetický úřad, jenž spadá pod ministerstvo energetiky.
Proti plynovodu jsou i Ukrajina a Polsko, Česku už nevadí
Rozšíření plynovodu Nord Stream, který obchází tranzitní trasy přes Ukrajinu nebo Polsko, považují USA za ohrožení energetické nezávislosti Evropy, neboť kontinent bude ještě více odkázán na energetické dodávky z Ruska. Washington zároveň Evropě nabízí svůj zkapalněný plyn.
Proti plynovodu stojí rovněž Polsko s Ukrajinou, které jsou nyní tranzitními zeměmi a které nové potrubí obchází. Odmítavý postoj zastávalo také Česko, které ho ale opustilo. Česko bude k Nord Stream 2 připojeno plynovodem EUGAL, který je prakticky hotový.
Německý Vrchní správní soud v listopadu zamítl všechny čtyři žaloby, které dosud blokovaly pokládku potrubí plynovodu EUGAL v Sasku.
EUGAL kopíruje trasu stávajícího plynovodu OPAL, který vede přes Meklenbursko-Přední Pomořansko, Braniborsko a Sasko a v Krušných horách se napojuje na český plynovod Gazela. Délka produktovodu, který je již z velké části hotov, je 485 kilometrů. Společnost Gascade, která za novým plynovodem stojí, oznámila, že nadále očekává zprovoznění EUGALu k 1. lednu 2020. Očekává se, že novým potrubím na německo-české hranice každoročně dorazí 35,4 miliardy metrů krychlových plynu.