Moskva – Vladimir Putin dobře zváží, zda se bude v roce 2018 ucházet o znovuzvolení ruským prezidentem. V rozhovoru pro agenturu TASS řekl, že nechce být doživotním prezidentem a další kandidaturu zváží s ohledem na aktuální situaci a na své preference. Éru monarchie podle něj země dávno uzavřela. Kritizoval v rozhovoru také západní země kvůli sankcím, respektive jejich zaměření. Lidé, které postihly, podle Putina neměli žádný vliv na zábor Krymu.
Ruská ústava Putinovi umožňuje znovuzvolení v roce 2018, prezident ovšem tvrdí, že bude jednat podle okolností, vnitřní situace a vlastních pocitů. „Není to dobré pro zemi. Škodí jí to. A ani já to nepotřebuji. Jsou tu určité podmínky stanovené ruskou ústavou, a ty je třeba brát v potaz,“ prohlásil k případné další prezidentské kandidatuře.
Většina Rusů touží po tom, aby jejich země byla světovou velmocí, a v tom se podle nich Putinovi daří. I když jeho popularita poklesla z rekordních čísel, podle několik týdnů starého průzkumu by ho dnes volilo 49 procent lidí.
Putin se sice podle svých slov bude ještě rozmýšlet, zda se bude ještě jednout pokoušet stát ruským prezidentem, nyní však třímá otěže největší země světa velmi pevně. Odmítl, že by měl na jeho politiku vliv kdokoli jiný. Popřel, že by Rusko řídily oligarchické struktury. Zdůraznil přitom, že lidé, kteří se pohybují v jeho okolí „zbohatli dávno a absolutně legálně. Nic neukradli, nic nezprivatizovali, jak se to dělalo v 90. letech“.
Právě proti Putinovým spolupracovníkům jsou namířeny sankce západních zemí. Prezident však zdůraznil, že takové cílení je zcela chybné, a to hned ze dvou důvodů. „Vycházeli z mylného předpokladu, že mám obchodní zájem na kontaktu s lidmi zařazenými do seznamu. Jejich poškozením mířili na mě. To ale absolutně neodpovídá skutečnosti,“ uvedl Putin v rozhovoru. Druhým důvodem podle něj je, že se nikdo z nich nepodílel na rozhodnutí obsadit Krym. Šlo o jeho osobní rozhodnutí a osoby zařazené na západní sankční seznam se o něm dozvěděly z médií.
Putin obvinil Západ z pokrytectví:
„Myslíte si, že jde jen o východní Ukrajinu? O náš postoj k východní Ukrajině? O Krym? Vůbec ne. Kdyby nebylo tohle, našli by si něco jiného. Problém je v tom, že to tak bylo vždycky. Podívejte se na dějiny celého minulého tisíciletí. Sotva Rusko vstane a začne hájit své zájmy, tak hned je potřeba ho trochu potlačit, trochu zabrzdit.“
Vladimir Putin ovšem tvrdí, že nechce zavést svoji zemi do izolace. „Vnímali jsme osudovost železné opony. Touto cestou v žádném případě nepůjdeme a nikdo kolem nás zeď stavět nebude. Je to nemožné,“ podotkl. Je však přesvědčen, že západ Rusko démonizuje. Postavil vedle sebe boj ukrajinské armády s povstalci z východních regionů a ruské boje s povstalci v Čečensku. „Říkali nám tehdy: 'Střílíte z tanků a používáte dělostřelectvo. To nemůžete!' A na Ukrajině? Letectvo, tanky, těžké dělostřelectvo a raketomety. Dokonce použili kazetové bomby a balistické střely – to je zkrátka neuvěřitelné! A nikdo neřekl ani slovo o nepřiměřeném užití síly,“ míní ruský prezident.
