Ruský prezident Vladimir Putin dal na jednání v Soči najevo podporu běloruskému prezidentovi Alexandru Lukašenkovi, který doma čelí největším protestům od svého nástupu k moci před 26 lety. Slíbil úvěr ve výši 1,5 miliardy dolarů (33,7 miliardy korun). Řekl také, že vzniklou situaci si musejí vyřešit sami Bělorusové bez tlaku zvenčí, jímž měl na mysli podporu vyjadřovanou západními zeměmi běloruské opozici. Polský premiér Mateusz Morawiecki na příštím summitu Evropské unie představí jménem Visegrádské skupiny „Marshallův plán“ pro Bělorusko, podmíněný konáním nových čestných voleb. V neděli se v Bělorusku znovu protestovalo, pořádkové síly zadržely 774 lidí.
Putin nabídl Lukašenkovi miliardovou půjčku. Polsko chce Marshallův plán pro Bělorusko
Události: Putin nabídl Lukašenkovi miliardovou půjčku (zdroj: ČT24)
„Jsme pro to, aby sami Bělorusové, bez napovídání a tlaku zvenčí, klidným způsobem a dialogem projednali tuto situaci a dospěli ke společnému řešení,“ řekl v Soči svému běloruskému protějšku ruský prezident.
Zřetelně tím kriticky mířil na podporu vyjadřovanou v evropských metropolích opozici. Není však jasné, zda mělo jít i o pobídku, aby autoritářský běloruský vůdce přistoupil na dialog s oponenty. Lukašenko totiž rozhovory doposud rozhodně odmítá s tím, že nebude jednat s „ulicí“. Místo toho nechává zatýkat demonstranty a opoziční předáky vězní nebo vyhání ze země.
Putin dále slíbil: „Dohodli jsme se, že Rusko v této obtížné chvíli poskytne Bělorusku státní půjčku 1,5 miliardy dolarů, a my to splníme.“ Ochotu podpořit Lukašenka dal už Putin dříve najevo tím, že na žádost běloruského prezidenta vytvořil ruskou „zálohu“ pořádkových sil, která by měla být v sousední zemi nasazena, ale jen v nezbytně nutném případě. Ruští specialisté také nahradili stávkující zaměstnance běloruské státní televize.
Do Běloruska se dále vydalo na 300 ruských vojáků a 70 kusů bojové a speciální techniky na společné vojenské cvičení, které má být zaměřené na boj proti terorismu. Putin ujišťoval, že se všichni po skončení manévrů vrátí do svých kasáren v Rusku.
Lukašenko Putinovi za podporu projevil velkou vděčnost. „Zachoval jste se velmi čestně, lidsky, proto vám osobně děkuji, i všem Rusům, všem těm, kteří byli pro to, podpořit nás v tomto povolebním období,“ prohlásil. Řekl také, že poslední události „nám ukázaly, že se musíme držet blíž našeho staršího bratra a spolupracovat ve všech otázkách, včetně ekonomiky“.
Lukašenko Putinovi také tvrdil, že opozice při protestech v zemi doposud nepřekročila „červenou čáru“, tedy nevyšla z rámce přípustného jednání. Vysvětlení, proč policie lidi zatýká jen kvůli účasti na demonstracích a tvrdě jsou pronásledováni opoziční vůdci, však nezaznělo.
Užší vazby
Šéf Kremlu za svou podporu zjevně očekává vstřícnější postoj Lukašenka k prohloubení integrace obou zemí. „Rusko je i nadále odhodláno dodržovat všechny naše dohody, včetně dohod vyplývajících ze smlouvy o svazovém státě a dohodě o kolektivní bezpečnosti,“ naznačil diplomaticky ruský prezident.
Putin usiluje o užší vazby s Běloruskem v rámci formálně existujícího svazového soustátí dlouhodobě. Lukašenko to dosud odmítal a obviňoval Moskvu, že chce Bělorusko pohltit. Jeho současná pozice je ovšem oslabená. Dohodou o kolektivní bezpečnosti Putin „zdůvodnil“ vytvoření zálohy pořádkových sil pro Bělorusko.
Putin také nazval „logickým, aktuálním a účelným“ návrh Lukašenka na změnu běloruské ústavy. Lukašenko vyjádřil ochotu uspořádat nové volby hlavy státu až po schválení úprav v základním zákonu země. Opozice s potřebou ústavní reformy sice souhlasí, ale požaduje, aby jí předcházela Lukašenkova demise.
Marshallův plán EU
Z Polska mezitím přišla zpráva, že premiér Mateusz Morawiecki na příštím summitu Evropské unie představí jménem Visegrádské skupiny „Marshallův plán“ pro Bělorusko. Podle agentury PAP to oznámil šéf premiérovy kanceláře Michal Dworczyk.
Podle Dworczyka uvedený plán obsahuje řadu převážně ekonomických návrhů, ale nejen ty. Bělorusku by byly nabídnuty, pokud by se v zemi opakovaly volby a uskutečnily se řádným způsobem, napsala agentura PAP.
„Jedná se o návrh pomoci Bělorusku a o určitý plán pro tuto zemi spojený se zřízením stabilizačního fondu a s využitím řady dalších finančních mechanismů, o nichž bude předseda vlády hovořit podrobně,“ upřesnil Dworczyk.
Nedělní demonstrace a zatýkání
Mluvčí běloruského ministerstva vnitra podle agentury TASS současně uvedla, že nedělních demonstrací se zúčastnilo „přibližně dvaadvacet tisíc lidí“. Ze 744 zadržených demonstrantů zůstává 544 v policejních celách, než o nich rozhodnou soudy.
Nezávislá a zahraniční média se přitom shodují, že jen v Minsku se na nedělním „Pochodu hrdinů“ sešlo přinejmenším sto tisíc lidí, podobně jako předchozí neděle. „Jsi krysa,“ skandoval dav v hlavním městě na Lukašenkovu adresu. Demonstrovalo se i v dalších městech.
Bělorusko zažívá největší protesty od vyhlášení nezávislosti po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Vypukly po sporných prezidentských volbách z 9. srpna, po nichž úřady vyhlásily vítězem Lukašenka, který zemi vládne tvrdou rukou už 26 let.
Opozice považuje tyto výsledky za zfalšované, neuznala je ani Evropská unie. Každou neděli se podle odhadů opozice i novinářů protestů v Minsku účastní kolem stovky tisíc lidí.