Incident ohledně nuceného přistání letadla s nyní zadrženým novinářem Ramanem Pratasevičem v Minsku velmi silně rezonuje v polské společnosti, referuje zahraniční zpravodaj ČT ve Varšavě Lukáš Mathé. V Polsku se podle něho nachází hlavní centrum opozice vůči režimu běloruského lídra Alexandra Lukašenka. Vláda středoevropské země se po loňských protestech navíc postavila do čela informačního boje proti jeho režimu.
Polsko je baštou běloruské opozice. Zásah proti Pratasevičovi v zemi rezonuje, říká zpravodaj ČT
Studio ČT24: Lukáš Mathé o polské reakci na zadržení Prataseviče (zdroj: ČT24)
„Incident kolem Prataseviče zde rezonuje velmi silně, těch důvodů je víc. V Polsku je přítomna velká běloruská diaspora a kromě pobaltských států je zde také jedno z hlavních center tamní opozice vůči Lukašenkově režimu,“ řekl novinář.
Současné diskuse se týkají nedělního komerčního letu společnosti Ryanair z Atén do Vilniusu, kterému běloruské úřady nařídily přistát v Minsku kvůli podezření, že se na palubě letadla nachází bomba. Tamní bezpečnostní složky po přistání zadržely novináře Prataseviče společně s jeho přítelkyní, kteří letem cestovali. Běloruský lídr ve středu uvedl, že úřady v celé záležitosti jednaly zákonně.
Akt odsoudila řada západních zemí a organizací, mezi které patří i Polsko. V zemi podle Mathého panuje přesvědčení, že šlo o nucené přistání letadla a tvrzení ohledně bomby je zastíracím manévrem. V celé kauze podle Polska mohla figurovat také Ruská federace.
„Je zde podezření, že se jedná o věc, která musela být konzultována také s Ruskem, které je velkým běloruským spojencem. Lukašenko má blízko k Putinovi. Byla zde i informace, že na palubě letadla byli přítomni také běloruští a ruští agenti tajných služeb,“ řekl Mathé.
Státní terorismus a únos, označil věc Morawiecki
Zpravodaj uvedl, že polská vláda po loňských prezidentských volbách v Bělorusku, které západní země označily za zfalšované, patří k nejsilnějším kritikům jejich samozvaného vítěze Lukašenka.
„Loni na podzim to bylo jedním z hlavních bodů zahraniční politiky. Pak se situace změnila, téma se ale znovu vrací na stůl. Polský premiér Mateusz Morawiecki byl prvním evropským lídrem, jenž (nynější) incident nazval státním terorismem a uvedl, že letadlo bylo uneseno,“ podotkl Mathé.
Zatímco první reakce z úst lídrů evropských států byly mírnější, jejich rétorika se zostřila později. Pro Polsko je celý incident důležitý i proto, že informační kanál Nexta, jehož je Pratasevič spoluzakladatelem, má kancelář ve Varšavě a v zemi působí lidé, kteří se zadrženým dříve spolupracovali.
Mateusz Morawiecki
Pratasevič v Polsku dříve žádal o azyl, zdejší úřady mu ho ale odmítly přidělit, jak zjistil investigativní portál OKO.press. Odpověď zatčený novinář nedostal, a tak se rozhodl přestěhovat do Litvy. „Neřekl bych, že je to cílená věc. Jeho kolega z Nexty politický azyl v Polsku získal. Země po loňském létě a masivních protestech proti Lukašenkovi pootevřela dveře pro běloruskou opozici,“ popisuje Mathé.
Varšava tehdy podle něho lákala z Běloruska především specialisty, a to například IT pracovníky nebo lékaře. Rozjela rovněž několik stipendijních programů. Procedura k získání trvalého pobytu v zemi se tak pro běloruské občany výrazně zjednodušila. Lukašenko proto vedle jiných států EU cílí ostrou kritiku zejména na Polsko a kritizuje ho, že podrývá jeho vládu a organizuje proti němu protesty. Varšava tato tvrzení dlouhodobě odmítá.
Zájem Polska o dění v Bělorusku navíc není podmíněný pouze tím, že spolu obě země sousedí, ale má i kulturně-historické pozadí. Západní území dnešního Běloruska totiž patří mezi takzvané Kresy, čili oblasti, které před druhou světovou válkou a posunem polských hranic patřily právě Varšavě.