Polsko dál blokuje unijní rozpočet. Spor o spojení vlády práva s penězi ale nechce řešit u soudu

Polská vláda odmítá návrh předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové řešit před Soudním dvorem Evropské unie spory, kvůli kterým spolu s Maďarskem blokuje schválení sedmiletého rozpočtu a fondu krizové pomoci. Podle agentury PAP to řekl šéf polské diplomacie Zbigniew Rau. Varšava a Budapešť odmítají pravidlo, aby vyplácení unijních peněz bylo podmíněno dodržováním principů právního státu.

Unijní instituce už několik let vedou s Polskem a Maďarskem řízení kvůli krokům, které podle kritiků ohrožují nezávislost justice, médií nebo omezují nevládní organizace.

Hrozbu, že Polsko zablokuje unijní rozpočet, v pátek premiér Mateusz Morawiecki zopakoval v telefonickém rozhovoru s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. „Řekl jsem kancléřce, že Polsko si přeje vyvinout další úsilí s cílem co nejdříve najít východisko z této slepé uličky,“ napsal polský premiér na Facebooku.

„Znovu jsem také potvrdil, že jsme připraveni nový rozpočet vetovat, pokud nenajdeme řešení uspokojivé pro EU jako celek, nejen pro některé její členy,“ dodal. 

„Návrh Ursuly von der Leyenové nijak nesnižuje pochybnosti, jaké Polsko a Maďarsko mají,“ řekl šéf polské diplomacie Rau. Dodal, že u Soudního dvora EU lze napadnout jakoukoliv legislativu, ale taková řízení trvají mnoho let, a peníze z rozpočtu by byly zmraženy okamžitě.

Podle něj se sice členské státy při ratifikaci unijních smluv vzdaly části, ale ne všech svých pravomocí a spojení vlády práva s penězi z fondů EU je v rozporu s unijními smlouvami. „Ke všemu podmínky tohoto mechanismu jsou nejasné, nepřesné a ponechávají byrokratům v (Evropské) komisi volnou ruku,“ tvrdí Rau.

Kompromis v žádném případě

Maďarský premiér Viktor Orbán na rozhlasové stanici Kossuth řekl, že nechce hledat kompromis ve sporu kolem podmínky dodržování principů vlády práva. Nejde podle něho o právní otázku, ale rozhodnutí několika členů sedmadvacítky a Evropského parlamentu.

„Naše pozice je pevná jako skála, v jejich případě jde o politickou vůli. Jejich se může změnit, naše ne. Nechci kompromis,“ prohlásil Orbán. Ve čtvrtek se s polským premiérem Mateuszem Morawieckým shodl na tom, že podmiňování výplaty unijních peněz dodržováním principů právního státu by vyžadovalo změnu unijních smluv.

Navázat čerpání peněz z unijní pokladny na dodržování principů vlády práva se EU rozhodla na základě dohody členských zemí a Evropského parlamentu ze začátku listopadu. Pokud Varšava a Budapešť bezprecedentní balík v celkové hodnotě před 1,8 bilionu eur zablokují, zbrzdí se v zemích sedmadvacítky výplata miliard eur v době, kdy blok čelí druhé vlně pandemie covidu a hospodářské recesi.

Polsko a Maďarsko přitom z unijních peněz silně profitují, Polsko je jejich největším čistým příjemce v EU. Agentura Reuters píše, že během své více než desetileté vlády Orbán využívá veřejné peníze, včetně těch unijních, k tomu, aby si vytvořil vůči sobě loajální ekonomickou elitu. Patří mezi ní někteří členové jeho rodiny a nejbližší přátelé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ve Spojených státech roste nespokojenost s Trumpovou politikou

I přes relativně nízké ztráty – 15 padlých vojáků a zhruba šest set zraněných – vyvolala ve Spojených státech válka s Íránem vlnu kritiky proti krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě demokratů a jejich voličů, kteří vyšli masově do ulic, se ozvali i někteří republikáni nebo členové užšího jádra hnutí MAGA. Popularita Trumpa je napříč USA nejnižší od jeho loňského návratu do Bílého domu, klesla pod čtyřicet procent. U většiny svých skalních podporovatelů si nicméně oblibu stále drží.
před 7 mminutami

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 1 hhodinou

Hizballáh vyslal rakety na Izrael

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci na čtvrtek odpálilo rakety na sever Izraele. Má jít prý o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur jde o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem. Izrael, který ve středu podnikl na území Libanonu nejtvrdší útoky od začátku současné války s Hizballáhem, se k tomu bezprostředně nevyjádřil.
před 1 hhodinou

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Šéf aliance to řekl po schůzce v Bílém domě stanici CNN. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...