Polsko dál blokuje unijní rozpočet. Spor o spojení vlády práva s penězi ale nechce řešit u soudu

Polská vláda odmítá návrh předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové řešit před Soudním dvorem Evropské unie spory, kvůli kterým spolu s Maďarskem blokuje schválení sedmiletého rozpočtu a fondu krizové pomoci. Podle agentury PAP to řekl šéf polské diplomacie Zbigniew Rau. Varšava a Budapešť odmítají pravidlo, aby vyplácení unijních peněz bylo podmíněno dodržováním principů právního státu.

Unijní instituce už několik let vedou s Polskem a Maďarskem řízení kvůli krokům, které podle kritiků ohrožují nezávislost justice, médií nebo omezují nevládní organizace.

Hrozbu, že Polsko zablokuje unijní rozpočet, v pátek premiér Mateusz Morawiecki zopakoval v telefonickém rozhovoru s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. „Řekl jsem kancléřce, že Polsko si přeje vyvinout další úsilí s cílem co nejdříve najít východisko z této slepé uličky,“ napsal polský premiér na Facebooku.

„Znovu jsem také potvrdil, že jsme připraveni nový rozpočet vetovat, pokud nenajdeme řešení uspokojivé pro EU jako celek, nejen pro některé její členy,“ dodal. 

„Návrh Ursuly von der Leyenové nijak nesnižuje pochybnosti, jaké Polsko a Maďarsko mají,“ řekl šéf polské diplomacie Rau. Dodal, že u Soudního dvora EU lze napadnout jakoukoliv legislativu, ale taková řízení trvají mnoho let, a peníze z rozpočtu by byly zmraženy okamžitě.

Podle něj se sice členské státy při ratifikaci unijních smluv vzdaly části, ale ne všech svých pravomocí a spojení vlády práva s penězi z fondů EU je v rozporu s unijními smlouvami. „Ke všemu podmínky tohoto mechanismu jsou nejasné, nepřesné a ponechávají byrokratům v (Evropské) komisi volnou ruku,“ tvrdí Rau.

Kompromis v žádném případě

Maďarský premiér Viktor Orbán na rozhlasové stanici Kossuth řekl, že nechce hledat kompromis ve sporu kolem podmínky dodržování principů vlády práva. Nejde podle něho o právní otázku, ale rozhodnutí několika členů sedmadvacítky a Evropského parlamentu.

„Naše pozice je pevná jako skála, v jejich případě jde o politickou vůli. Jejich se může změnit, naše ne. Nechci kompromis,“ prohlásil Orbán. Ve čtvrtek se s polským premiérem Mateuszem Morawieckým shodl na tom, že podmiňování výplaty unijních peněz dodržováním principů právního státu by vyžadovalo změnu unijních smluv.

Navázat čerpání peněz z unijní pokladny na dodržování principů vlády práva se EU rozhodla na základě dohody členských zemí a Evropského parlamentu ze začátku listopadu. Pokud Varšava a Budapešť bezprecedentní balík v celkové hodnotě před 1,8 bilionu eur zablokují, zbrzdí se v zemích sedmadvacítky výplata miliard eur v době, kdy blok čelí druhé vlně pandemie covidu a hospodářské recesi.

Polsko a Maďarsko přitom z unijních peněz silně profitují, Polsko je jejich největším čistým příjemce v EU. Agentura Reuters píše, že během své více než desetileté vlády Orbán využívá veřejné peníze, včetně těch unijních, k tomu, aby si vytvořil vůči sobě loajální ekonomickou elitu. Patří mezi ní někteří členové jeho rodiny a nejbližší přátelé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 20 mminutami

Německo zvažuje zvýšení důchodového věku až na 70 let

Vzhledem k tomu, že popularita německého kancléře Friedricha Merze je na historickém minimu a počet důchodců každým rokem stoupá, zvažuje německá vláda, že by zákonem stanovený věk odchodu do penze zvyšovala každých deset let o šest měsíců.
před 1 hhodinou

Estonsko se chystá umožnit občanům zemí NATO zastávat funkce v oblasti národní obrany

Estonští zákonodárci navrhují změny, které by občanům jiných členských států NATO, kteří jsou členy obranné ligy, umožnily přijmout povinnosti dobrovolné vojenské služby a sloužit ve válečných funkcích, které vyžadují vojenskou hodnost.
před 2 hhodinami

VideoZa Horizont: Kult osobnosti, král, či showman? Jak Trump přepisuje dějiny USA

Spojené státy slaví 250 let od vyhlášení nezávislosti. Drží se ale Amerika Donalda Trumpa vizí otců zakladatelů? V nové epizodě podcastu Za Horizont analyzuje vedoucí zahraniční redakce ČT a bývalý zpravodaj ve Washingtonu Martin Řezníček stav americké demokracie během Trumpova druhého mandátu. Jak moc hnutí MAGA přetváří pilíře země? Buduje si prezident kult osobnosti a co sleduje ostrou mezinárodní politikou? A skončí trumpismus s odchodem svého vůdce? Moderuje Barbora Maxová.
před 2 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 2 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters.
před 3 hhodinami

Rusko se snaží vyvolávat napětí mezi Poláky a Ukrajinci, varuje polský ministr

Polské tajné služby se připravují na možné ruské sabotážní operace zaměřené na zvýšení napětí mezi Poláky a Ukrajinci, řekl ve středu rozhlasové stanici RMF FM ministr pověřený koordinací zpravodajských služeb Tomasz Siemoniak.
před 5 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 1943 obětí a nejméně 10 571 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
před 5 hhodinami

Evropský pohled